Zákon o platebním styku

§ 7

Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.

§ 8

(1) Na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce je platební instituce oprávněna

1. a) poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce,
2. b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a
3. c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.

(3) Poskytnutí úvěru je činností ve smyslu odstavce 1 písm. b),

1. a) pokud souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), f) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce, nebo
2. b) v případě, kdy je úvěr poskytnut v hostitelském členském státě, pokud souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), f) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce a úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku.

§ 9

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,

1. a) který je právnickou osobou,
2. b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
3. c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 16),
4. d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
5. e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,
6. f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 18),
7. g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,
8. h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,
9. i) na němž mají kvalifikovanou účast osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,
10. j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,
11. k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,
12. l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,
13. m) jehož účetní závěrka je ověřována auditorem v souladu se zákonem upravujícím účetnictví, jestliže zákon upravující účetnictví takové ověřování vyžaduje.

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, vyplývá povinnost umožnit osobám se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. Pro tyto osoby se § 29 až 31 nepoužijí.

(3) Žádost o povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Bylo-li řízení přerušeno současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti, začne tato lhůta znovu běžet ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna poskytovat.

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce může Česká národní banka stanovit konkrétní podmínky směřující ke splnění požadavků uvedených v § 9 odst. 1, které musí platební instituce při své činnosti dodržovat. Tyto podmínky může Česká národní banka stanovit nebo změnit i později, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž bylo povolení k činnosti uděleno.

§ 11

Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance každou změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

§ 12

(1) Česká národní banka odejme povolení k činnosti platební instituce, jestliže o to platební instituce požádá.

(2) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti platební instituce, jestliže

1. a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb nebo při výkonu činností podle § 8 nebo podmínky stanovené v povolení,
2. b) nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce,
3. c) platební instituce nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení poskytovat platební služby,
4. d) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců, nebo
5. e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.

(3) Česká národní banka uveřejní pravomocné rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti platební instituce způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 13

Ode dne odnětí povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, komu bylo povolení odňato, vykonávat činnosti podle § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne odnětí povolení k činnosti platební instituce požádá. Do vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, komu bylo povolení k činnosti platební instituce odňato, i nadále považuje za platební instituci.

§ 14

Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, platí obdobně § 9 odst. 1 písm. c) až j) a l), § 9 odst. 3, § 10 a 11.

§ 15

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to platební instituce požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže

1. a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8 nebo podmínky stanovené v povolení, nebo
2. b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo
3. c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, platí obdobně § 12 odst. 3 a § 13.

§ 16

Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající

1. a) 20 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f),
2. b) 50 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo
3. c) 125 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).

§ 17

(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“). Kapitál platební instituce zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 16.

(2) V žádosti o povolení k činnosti platební instituce žadatel uvede přístup, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti platební instituce tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.

(3) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 1 větě první.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.

§ 18

(1) Platební instituce zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností platební instituce a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování platebních služeb.

(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

1. a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
   1. 1. zásady a postupy řízení,
   2. 2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a
   3. 3. řádné administrativní a účetní postupy,

1. b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
   1. 1. pravidla přístupu platební instituce k rizikům, kterým platební instituce je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
   2. 2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
   3. 3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

1. c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy
   1. 1. vnitřní audit,
   2. 2. průběžná kontrola dodržování povinností platební instituce plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy

1. a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,
2. b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací uživatelů a
3. c) systém vnitřní komunikace.

(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také

1. a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a
2. b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby.

(5) Platební instituce je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce stanoví prováděcí právní předpis.

§ 19

(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.

(2) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vlastnictvím platební instituce. To platí i pro aktiva uvedená v § 20 odst. 1 písm. b) a peněžní prostředky v rozsahu určeném v § 21.

§ 20

(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být

1. a) drženy odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce,
2. b) do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, vloženy nebo převedeny na samostatný účet platební instituce u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je platební instituce v této lhůtě nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže platební instituce uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může platební instituce investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).

§ 21

Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna chránit podle § 20 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

§ 22

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce, uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům,

1. a) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo
2. b) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 20 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 20 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.

§ 23

(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže

1. a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
2. b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(2) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.

(3) Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24

Při poskytování platebních služeb platební institucí prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě platí obdobně § 29 a 30. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu platebních institucí požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.

§ 25

(1) Při poskytování platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.

§ 26

(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.

(2) Výkon významné činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby.

(3) Významnou činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 27

(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.

(2) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 28

(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo.

§ 29

(1) Platební instituce, která má v úmyslu začít poskytovat platební služby nebo vykonávat činnosti uvedené v § 8 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. V oznámení platební instituce uvede, které platební služby bude v hostitelském členském státě poskytovat, a pokud bude poskytovat platební služby prostřednictvím pobočky, také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30

Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 29 došlo, obchodní firmu platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.

§ 31

(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu, a vykonávat činnosti uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) a c).

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.