Zákon o preventivní restrukturalizaci

§ 73

Návrh na všeobecné moratorium

(1) Návrh na všeobecné moratorium může u restrukturalizačního soudu podat podnikatel od zahájení preventivní restrukturalizace do nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu.

(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat

1. a) čestné prohlášení podnikatele o tom, že plnil veškeré povinnosti vzniklé za poslední 3 roky před zahájením preventivní restrukturalizace vůči veřejnému rejstříku, do něhož je zapsán, zejména že zveřejnil všechny účetní závěrky a výroční zprávy jejich uložením do sbírky listin veřejného rejstříku,
2. b) čestné prohlášení o tom, že místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, je v České republice, a údaj o tom, zda došlo k jeho přesunutí z jiného členského státu v období 3 měsíců před zahájením preventivní restrukturalizace,
3. c) vymezení toho, zda se navrhuje vztáhnout účinky všeobecného moratoria na všechny věřitele podnikatele i jiné osoby s právem vůči podnikateli, nebo pouze na určité kategorie takových osob vymezené například povahou jejich pohledávek nebo jejich postavením vůči podnikateli, a
4. d) vymezení toho, zda se navrhuje rozšířit působnost všeobecného moratoria i na všechny nebo některé spřízněné osoby podle § 75 odst. 3.

(3) Přílohami návrhu jsou

1. a) seznam dotčených práv platný ke dni podání návrhu,
2. b) výkaz stavu likvidity osvědčující, že mezera krytí podle insolvenčního zákona představuje méně než desetinu výše splatných peněžitých dluhů podnikatele, nebo výhled vývoje likvidity osvědčující, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých dluhů; omezení podle § 2 vyhlášky o platební neschopnosti se nepoužijí, a
3. c) případný souhlas spřízněné osoby podle § 75 odst. 3.

§ 74

Rozhodnutí o návrhu na všeobecné moratorium

(1) Restrukturalizační soud vyhlásí všeobecné moratorium, jestliže návrh obsahuje předepsané náležitosti a přílohy, ledaže jsou mu známy důvody pro zrušení všeobecného moratoria podle § 84 odst. 2 písm. c).

(2) O návrhu rozhodne restrukturalizační soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

(3) Rozhodnutím o vyhlášení všeobecného moratoria se

1. a) vyhlásí všeobecné moratorium,
2. b) jmenuje restrukturalizační správce, postupuje-li se podle § 59 odst. 2,
3. c) vymezí okruh osob, vůči kterým se vztahují účinky všeobecného moratoria,
4. d) vymezí okruh spřízněných osob, vůči nimž se rozšiřuje působnost všeobecného moratoria, včetně vymezení pohledávek, na něž takto rozšířená působnost všeobecného moratoria dopadá, a
5. e) uvede údaj o tom, kdy nastávají účinky všeobecného moratoria.

(4) Vyhlásí-li restrukturalizační soud všeobecné moratorium, zveřejní toto rozhodnutí společně s návrhem podnikatele do 2 hodin poté v restrukturalizačním rejstříku. Přílohy návrhu se nezveřejňují.

§ 75

Působnost

(1) Vedle osob vymezených v rozhodnutí o vyhlášení všeobecného moratoria má všeobecné moratorium účinky i na každou třetí osobu, která nabyla pohledávku vůči podnikateli od osob vymezených v rozhodnutí o vyhlášení všeobecného moratoria nebo od jejich právního nástupce.

(2) Účinky všeobecného moratoria se nevztahují na pracovněprávní pohledávky zaměstnanců podnikatele.

(3) Působnost všeobecného moratoria a jeho účinky podle § 78 odst. 2 a 3, § 79 a podle § 81 odst. 1 lze rozšířit i na spřízněné osoby, a to v rozsahu, ve kterém vystupují jako spoludlužníci nebo osoby zajišťující věřitelům podnikatele nebo ve prospěch věřitelů podnikatele plnění podnikatele, zejména jako zástavní dlužníci nebo ručitelé za dluhy podnikatele. S takovým postupem musí spřízněná osoba uvedená v návrhu na všeobecné moratorium vyslovit souhlas.

§ 76

Účinnost všeobecného moratoria

(1) Všeobecné moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho přiznání v restrukturalizačním rejstříku a trvá po dobu 3 měsíců, nebo po kratší dobu uvedenou v návrhu na všeobecné moratorium.

(2) Maximální délka trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria vůči kterémukoliv věřiteli činí nejdéle 12 měsíců. Přesunulo-li se v posledních 3 měsících před zahájením preventivní restrukturalizace místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, do České republiky z cizího státu, činí maximální délka trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria vůči kterémukoliv věřiteli 4 měsíce; to neplatí, postupuje-li se podle části čtvrté.

(3) Do maximální délky trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria se započítává doba, po kterou jejich účinky trvaly v jiné preventivní restrukturalizaci téhož podnikatele v průběhu posledních 3 let, ledaže po jejím skončení nastala nepředvídatelná podstatná změna okolností, za kterých nelze podnikateli spravedlivě odepřít jejich opětovné využití.

(4) Uplynutím maximální délky trvání účinky moratoria vůči danému věřiteli bez dalšího zanikají, i pokud by vůči jiným věřitelům dále trvaly.

§ 77

Prodloužení všeobecného moratoria

(1) Restrukturalizační soud prodlouží všeobecné moratorium na návrh podnikatele až o 3 měsíce, jestliže podnikatel

1. a) dosáhl při vyjednávání nebo sestavování restrukturalizačního plánu takového pokroku, z něhož lze důvodně usuzovat, že bude v prodloužené době předložen dotčeným stranám k hlasování o přijetí,
2. b) předložil písemný souhlas většiny dotčených stran s jeho prodloužením, nebo
3. c) předložil odůvodněné doporučení restrukturalizačního správce, z něhož vyplývá, že prodloužení všeobecného moratoria umožní podnikateli předložit restrukturalizační plán dotčeným stranám k hlasování o přijetí.

(2) Všeobecné moratorium lze prodloužit pouze jednou.

(3) Všeobecné moratorium nelze prodloužit, pokud podnikatel přestal být schopen hradit pohledávky vznikající z provozu závodu ve lhůtách splatnosti, porušil dohodu podle § 7 nebo jeho závod přestal být provozuschopný.

(4) Všeobecné moratorium lze znovu vyhlásit pouze tehdy, byl-li podán návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu a o tomto návrhu dosud nebylo rozhodnuto.

(5) K novému návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria je podnikatel povinen připojit písemný souhlas většiny dotčených stran s jeho vyhlášením nebo prodloužením. Ustanovení § 76 odst. 2 a 3 tím nejsou dotčena.

§ 78

Účinky na soudní řízení

(1) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze zahájit insolvenční řízení proti podnikateli na návrh věřitele.

(2) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze nařídit, zahájit ani provést výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví podnikatele.

(3) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nezačínají běžet nebo dále neběží věřiteli lhůty pro uplatnění práv vůči podnikateli.

(4) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria se nepoužije § 98 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona.

(5) Doba, po kterou trvají účinky všeobecného moratoria, se nezapočítává do doby, která je podle § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 a § 242 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda lze právnímu jednání podnikatele odporovat postupem podle § 235 až 243 insolvenčního zákona.

§ 79

Účinky na podnikatele

(1) Podnikatel je povinen zdržet se od okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria nakládání se svým jměním, pokud by tím mělo dojít k podstatné změně v jeho skladbě, využití nebo určení za současného nikoli zanedbatelného zmenšení jeho hodnoty anebo by jím mohla být zmařena nebo ohrožena preventivní restrukturalizace. Toto omezení se netýká právního jednání nutného ke splnění povinností stanovených jinými právními předpisy, provozování závodu v rámci obvyklého hospodaření a k odvracení hrozící újmy.

(2) Podnikatel je také povinen od okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria předcházet vzniku peněžitých dluhů po splatnosti. Pohledávky spřízněných osob ze zápůjček, úvěrů a obdobných závazků však podnikatel není po dobu trvání účinků všeobecného moratoria povinen platit, a to ani tehdy, jsou-li již po splatnosti.

§ 80

Účinky na nesplněné smlouvy

(1) Nesplněné smlouvy o dodávkách zboží, služeb, energií nebo jiného druhu plnění, které jsou nezbytné pro pokračování běžného provozu závodu podnikatele, není druhá smluvní strana oprávněna po dobu trvání účinků všeobecného moratoria jednostranným právním jednáním ukončit či jinak odepřít plnění podnikateli pouze pro dluhy po splatnosti, které z takových smluv vznikly před vyhlášením všeobecného moratoria. To platí i pro změnu času plnění závazku, ztrátu výhody plnění ve splátkách nebo jinou změnu obsahu závazku.

(2) Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu upravující závěrečné vyrovnání, jestliže bylo ujednání o závěrečném vyrovnání uzavřeno nejpozději k okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria, nebo po vyhlášení všeobecného moratoria za splnění podmínek pro prozatímní financování.

(3) Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení upravující finanční zajištění podle zákona upravujícího finanční zajištění nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění vzniklo nejpozději k okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria, nebo po vyhlášení všeobecného moratoria za splnění podmínek pro prozatímní financování.

(4) Nesplněnou smlouvou se rozumí smlouva o vzájemném plnění, která v době vyhlášení všeobecného moratoria ještě nebyla zcela splněna ani podnikatelem, ani druhým účastníkem smlouvy.

§ 81

Účinky na zajištění

(1) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze uplatnit právo na uspokojení své pohledávky z majetku podnikatele sloužícího k zajištění.

(2) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria lze nabýt zajištění pohledávky k majetku podnikatele pouze v případě, zajišťuje-li se jím uspokojení pohledávek ze smluv podle § 27 odst. 1 nebo § 80 odst. 2 a 3, nebo nahrazuje-li v obdobném rozsahu jiné zajištění.

(3) Zajištění pohledávky lze k majetku podnikatele dále nabýt pouze v případě, kdy dojde ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po vyhlášení všeobecného moratoria, nebo v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po vyhlášení všeobecného moratoria.

(4) Za nabytí zajištění pohledávky v rozporu s odstavcem 2 se nepovažuje, došlo-li ke vzniku věcného práva na základě návrhu na zápis do veřejného seznamu podaného před vyhlášením moratoria. Není-li předmět zajištění zapsán ve veřejném seznamu, za nabytí zajištění pohledávky v rozporu s odstavcem 2 se rovněž nepovažuje, došlo-li ke vzniku věcného práva na základě smlouvy uzavřené před vyhlášením všeobecného moratoria.

§ 82

Omezení smluvních ujednání

Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria se nepřihlíží ke smluvnímu ujednání nesplněné smlouvy v neprospěch podnikatele, které spočívá ve změně času plnění závazku, ztrátě výhody plnění ve splátkách, ukončení závazku nebo jiné změně obsahu závazku, je-li takové smluvní ujednání podmíněno zahájením preventivní restrukturalizace, podáním návrhu na všeobecné nebo individuální moratorium, nebo rozhodnutím o vyhlášení všeobecného nebo individuálního moratoria.

§ 83

Omezení podnikatele

(1) Na návrh dotčené strany na vydání předběžného opatření může restrukturalizační soud po dobu trvání účinků všeobecného moratoria předběžným opatřením omezit podnikatele v nakládání s jeho jměním, zejména aby se zdržel

1. a) započtení svých pohledávek vůči věřitelům,
2. b) nakládání s určitými věcmi nebo právy,
3. c) přijetí prozatímního financování od vymezeného okruhu osob, nebo
4. d) vynakládání plateb souvisejících s preventivní restrukturalizací podle § 27 odst. 3,

případně aby tato právní jednání prováděl pouze po předchozím souhlasu restrukturalizačního správce.

(2) Na návrh dotčené strany lze pro určité případy a nejdéle po dobu trvání účinků všeobecného moratoria rovněž zakázat započtení vzájemných pohledávek podnikatele a jeho věřitelů.

(3) Návrh musí obsahovat vylíčení skutečností, které osvědčují, že existují důležité důvody pro omezení podnikatele v nakládání s jeho jměním. Důležitý důvod je dán také tehdy, vyvstanou-li důvodné pochybnosti o poctivosti záměru podnikatele.

(4) Nařízením předběžného opatření nelze převést oprávnění podnikatele nakládat s jeho jměním na jinou osobu, a to ani na restrukturalizačního správce.

§ 84

Zánik a zrušení všeobecného moratoria

(1) Před uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, zaniká všeobecné moratorium rozhodnutím o vzetí na vědomí skončení preventivní restrukturalizace, účinností restrukturalizačního plánu, podáním insolvenčního návrhu podnikatelem nebo rozhodnutím restrukturalizačního soudu o zrušení všeobecného moratoria.

(2) Restrukturalizační soud zruší všeobecné moratorium

1. a) na návrh podnikatele,
2. b) na návrh většiny dotčených stran, nebo
3. c) na návrh restrukturalizačního správce nebo i bez návrhu, uvedl-li podnikatel v návrhu na všeobecné moratorium nepravdivé údaje nebo se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že podnikatel sledoval všeobecným moratoriem nepoctivý záměr, zejména nespravedlivé poškození nebo nedovolené zvýhodnění jeho věřitele.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. c) vydá restrukturalizační soud po vyjádření navrhovatele a podnikatele.

(4) O návrhu na zrušení všeobecného moratoria rozhodne restrukturalizační soud neprodleně.

§ 85

Návrh na individuální moratorium

(1) Návrhem na individuální moratorium se lze domáhat poskytnutí ochrany ve smyslu účinků podle § 78 až 82 pouze vůči určitému věřiteli.

(2) Návrh může podat pouze podnikatel.

(3) Návrh lze podat i před zahájením preventivní restrukturalizace, nejpozději však do nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu. K návrhu podanému před zahájením preventivní restrukturalizace se seznam dotčených práv nepřikládá.

§ 86

Rozhodnutí o návrhu na vyhlášení individuálního moratoria

(1) Individuální moratorium lze vyhlásit nejvýše vůči třem věřitelům, a to i opakovaně; § 76 odst. 2 tím není dotčen.

(2) Podal-li podnikatel návrh před zahájením preventivní restrukturalizace, restrukturalizační soud v rozhodnutí o vyhlášení individuálního moratoria uloží podnikateli, aby ve lhůtě 30 dnů zahájil restrukturalizační řízení. Nezahájí-li podnikatel ve lhůtě podle věty první preventivní restrukturalizační řízení, individuální moratorium bez dalšího zanikne.

(3) Vyhoví-li restrukturalizační soud návrhu, doručí rozhodnutí podnikateli a tomu věřiteli, před nímž podnikatel žádal o poskytnutí ochrany; jinak rozhodnutí doručí jen podnikateli.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o vyhlášení individuálního moratoria může podat osoba, které se doručuje rozhodnutí podle odstavce 3.

§ 87

Použití pravidel všeobecného moratoria

Pro vyhlášení individuálního moratoria se použijí ustanovení o všeobecném moratoriu, s výjimkou § 74 odst. 4 a § 78 odst. 4, a dále se použijí ustanovení občanského soudního řádu o předběžném opatření, s výjimkou § 76 odst. 3 věty první, § 76c odst. 2 a 3 a § 76e občanského soudního řádu.

§ 88

Návrh na předběžný přezkum spornosti pohledávky

(1) Návrhem na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky se lze po restrukturalizačním soudu domáhat označení pohledávky, která byla zařazena do seznamu dotčených práv, za spornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace.

(2) Návrh může podat pouze dotčená strana.

(3) Návrh lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnikatel předložil navrhovateli sanační projekt. V případě rozšíření okruhu dotčených stran postupem podle § 12 počne znovu běžet lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky.

(4) Dotčená strana je oprávněna navrhnout předběžný přezkum spornosti své i cizí pohledávky.

§ 89

Uložení předběžného přezkumu spornosti správci

(1) Restrukturalizační soud nejpozději do 3 pracovních dnů po podání návrhu uloží restrukturalizačnímu správci provést předběžný přezkum spornosti pohledávky, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí restrukturalizačnímu správci. Toto rozhodnutí restrukturalizační soud doručí také navrhovateli, podnikateli a dotčené straně, jejíž pohledávka má být předběžně přezkoumána.

(2) Lhůtu k provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky může restrukturalizační soud na žádost restrukturalizačního správce z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit, a to nejdéle o 15 dnů.

(3) Nedoloží-li navrhovatel, že spolu s návrhem odeslal na účet restrukturalizačního soudu zálohu na odměnu restrukturalizačního správce za tuto činnost ve výši stanovené prováděcím právním předpisem, hledí se na návrh, jako by nebyl podán.

§ 90

Provedení předběžného přezkumu spornosti

(1) Restrukturalizační správce označí pohledávku za spornou, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že vymezení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky nebo jiné důležité skutečnosti vyplývající z obsahu závazku, ze kterého vznikla pohledávka, které se předběžný přezkum spornosti týká, je v souladu se skutečným stavem.

(2) Při provádění předběžného přezkumu spornosti je restrukturalizační správce oprávněn vyžádat si od podnikatele součinnost, zejména poskytnutí účetnictví, smluv a jiných listin týkajících se pohledávky, která je předmětem předběžného přezkumu. Podnikatel je povinen poskytnout součinnost bez zbytečného odkladu, a neučiní-li tak, lze pohledávku bez dalšího označit za spornou.

(3) Restrukturalizační správce vyzve dotčenou stranu, jejíž pohledávka má být předběžně přezkoumána, ke sdělení jejího písemného stanoviska. K tomu jí poskytne přiměřenou lhůtu, nejméně však 5 pracovních dnů; k opožděně sdělenému stanovisku nepřihlíží.

(4) Své stanovisko restrukturalizační správce odůvodní. Dojde-li navíc k závěru, že podnikatel vymezil pohledávku ve zjevném rozporu s jejím skutečným stavem, který mu měl a mohl být znám, ve svém stanovisku na to upozorní. Zároveň se stručně vypořádá i s důvody uvedenými ve stanovisku dotčené strany, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána.

(5) O výsledcích předběžného přezkumu spornosti restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu informuje vedle restrukturalizačního soudu též podnikatele, navrhovatele a dotčenou stranu, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána.

§ 91

Rozhodnutí o spornosti pohledávky

(1) Restrukturalizační soud posoudí stanovisko restrukturalizačního správce do 5 pracovních dnů ode dne, kdy ho obdrží.

(2) Shledá-li restrukturalizační soud, že stanovisko vykazuje závažné nedostatky, které vyvolávají pochybnost o správnosti stanoviska, zejména je-li stanovisko nejasné nebo nedostatečně odůvodněné, může vyzvat restrukturalizačního správce k jeho opravě nebo doplnění a určí k tomu lhůtu nejvýše 15 dnů. Nepostupoval-li restrukturalizační soud podle věty první nebo nevedl-li tento postup k nápravě, provede předběžný přezkum sám; postup podle § 90 se použije obdobně.

(3) Neshledá-li restrukturalizační soud, že stanovisko vykazuje závažné nedostatky, rozhodne v souladu s ním o označení pohledávky za spornou nebo nespornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace.

(4) Neoznačil-li restrukturalizační soud pohledávku za spornou, doručí rozhodnutí podnikateli, navrhovateli, dotčené straně, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána, a restrukturalizačnímu správci.

(5) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 3 není přípustné.

§ 92

Účinky rozhodnutí

Účinností rozhodnutí o označení pohledávky za spornou je tato pohledávka vyloučena z preventivní restrukturalizace.