Zákon o daních z příjmů

§ 22

Zdroj příjmů

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují:

1. a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně;
2. b) příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo na plavidlech plujících pod československou státní vlajkou anebo na palubách československých letadel;
3. c) příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České a Slovenské Federativní Republiky;
4. d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky, kterými jsou zejména:
   1. 1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků,
   2. 2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
   3. 3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České a Slovenské Federativní Republiky,
   4. 4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku,
   5. 5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,
   6. 6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů,
   7. 7. příjmy z nájemného týkajícího se věci umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky,
   8. 8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.

(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje). Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

§ 23

Základ daně

(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), a výdaji (náklady) vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle odstavců 2 až 4.

(2) Základem daně u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,¹⁷) je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví,¹⁷) rozdíl mezi příjmy a výdaji.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,¹⁸) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují:

1. a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), s výjimkou investiční společnosti vytvářející podílové fondy,
2. b) příjmy z emisního ážia,
3. c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu,
4. d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.

(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen „ceny obvyklé na trhu“), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.

(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházejícího dni zahájení likvidace nebo zrušení upraví o zůstatky vytvořených rezerv, výnosů příštích období, výdajů příštích období a nákladů příštích období, a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o cenu nespotřebovaných zásob a o výši pohledávek a závazků.

(9) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,¹⁷) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.¹⁸)

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

1. a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33);
2. b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písmenu c);
3. c) zůstatková cena (§ 29 odst 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení;
4. d) příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost vyplývá ze zákona;
5. e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně;
6. f) pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů¹⁹) a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění;
7. g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů;²⁰)
8. h) nájemné včetně nájemného za věci s právem koupě najaté věci;
9. ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani;
10. i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon;
11. j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na:
    1. 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,
    2. 2. provoz závodních zdravotnických zařízení a péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,²¹)
    3. 3. provoz středních odborných učilisť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,
    4. 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel;

1. k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,²²) přitom
   1. 1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
   2. 2. na dopravu motorovým vozidlem zahrnutým v majetku poplatníka ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty,
   3. 3. na dopravu motorovým vozidlem nezahrnutém v majetku poplatníka ve výši základní sazby a náhrady za spotřebované pohonné hmoty,
   4. 4. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,
   5. 5. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6;

1. l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom,
2. m) výdaje (náklady) civilní obrany spojené s přípravou k sebeochraně a vzájemné pomoci a s péčí o prostředky individuální ochrany,
3. n) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,²³)
4. o) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu.²⁴)

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné při sjednání práva koupě najaté věci se uznává do výdajů (nákladů) za podmínky, že

1. a) doba nájmu je delší než 40 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky a
2. b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při odpisování podle tohoto zákona.

(5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by věc měla při odpisování podle tohoto zákona.

§ 25

Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména:

1. a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26),
2. b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,
3. c) výdaje na nákup cenných papírů,
4. d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
5. e) vyplácené podíly na zisku,
6. f) placené penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut,
7. g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,²⁵)
8. h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,²⁶)
9. i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně,
10. j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,²¹) a ²²)
11. k) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j),
12. l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
13. m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva,
14. n) manka a škody přesahující přijaté náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,
15. o) zůstatkovou cenu trvale vyřazeného hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. b) a c),
16. p) technické zhodnocení (§ 33),
17. r) daně zaplacené za jiného poplatníka,
18. s) daň dědickou, darovací, z převodu nemovitostí, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob,
19. t) výdaje na reprezentaci,
20. u) výdaje na osobní potřebu poplatníka,
21. v) úplatu investiční společnosti za správu podílového fondu.¹⁴)

§ 26

(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10 000 Kčs a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby, pěstitelské celky trvalých porostů²⁷) s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo,¹⁷) tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně a jiný majetek.

(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí technické zhodnocení, výdaje na otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud nezvyšují vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku.

(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kčs a jsou pořízeny úplatně nebo ve vlastní režii, a dále zřizovací náklady.¹⁷)

(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu.

§ 27

Hmotný majetek vyloučený z odpisování:

1. a) zásoby,
2. b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří,
3. c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení,
4. d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace,
5. e) umělecká díla,²⁸) jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky,
6. f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nejde ocenit podle platných právních předpisů,
7. g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných goedetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl.

§ 28

(1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje vlastník s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.

(2) Pronajatý hmotný majetek a nehmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek.

(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku uhrazené nájemcem může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

(4) Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví, který není odpisován nájemcem podle odstavce 2, odpisuje na základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena odpisované části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku jako celku podle vlastnických práv.

(5) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.

§ 29

(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí:

1. a) pořizovací cena,²⁹) je-li pořízen úplatně, s výjimkou majetku nabytého podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů;
2. b) vlastní náklady,²⁹) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii;
3. c) reprodukční pořizovací cena,²⁹) zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, v ostatních případech.

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl nezi vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu [§ 24 odst. 2 písm. a)].

(3) Pokud není technické zhodnocení samostatně odpisováno nájemcem, zvyšuje technické zhodnocení počátkem následujícího zdaňovacího období vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného hmotného majetku.

§ 30

(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí:

(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.

(3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

§ 31

(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby:

(2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdáňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby.

(3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 32

(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:

(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku:

1. a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování;
2. b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování platným v dalších letech odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.

(3) Při zrychleném odpisování hmotného majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví:

1. a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny hmotného majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu;
2. b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny hmotného majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 33

(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,³⁰) rekonstrukce a modernizace hmotného majetku.

(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti hmotného majetku.

§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993.

(2) Pro stanovení ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. Nepříhlíží se k ustanovení § 20 odst. 4.

(3) Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.

§ 35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

1. a) částku 5 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností,³¹)
2. b) částku 15 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením.³¹)

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků³²) se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla dolů).