Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky

§ 56

Sjednávání dohody o rozšíření nebo zvýšení vzdělání

(1) Dohodu o rozšíření nebo zvýšení vzdělání (dále jen „dohoda“) uzavírá služební funkcionář s policistou, jestliže vzdělání, které má policista získat, je v zájmu služby.

(2) V dohodě se policista zavazuje, že po skončení studia setrvá ve služebním poměru po dobu

1. a) trojnásobku trvání denního studia, nebo
2. b) jednonásobku trvání studia při výkonu služby.

(3) Uzavření dohody je podmínkou pro poskytování studijního volna policistovi.

(4) Za trvání studia je považována doba, po kterou je policista žákem nebo studentem školy.

(5) Za skončení studia³⁶) je považováno

1. a) absolvování studia,
2. b) zanechání studia,
3. c) vyloučení ze studia,
4. d) nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního nebo zkušebního řádu,
5. e) odnětí nebo zánik akreditace studijního programu, jestliže policista nepokračuje ve studiu na jiné škole, nebo
6. f) přerušení studia.

Za skončení studia je považována i změna oboru nebo formy studia, jestliže nedojde ke změně dohody.

§ 57

Úhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání

(1) Úhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnuje hrubý služební příjem poskytnutý policistovi po dobu studijního volna a náhrady cestovních výdajů.

(2) Výše nákladů, které se zavazuje policista uhradit v případě, že nesplní závazek setrvání ve služebním poměru nebo skončí služební poměr před dokončením studia, nemůže překročit částku

1. a) 150 000 Kč za studium na střední nebo vyšší odborné škole při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 70 000 Kč za studium při výkonu služby,
2. b) 300 000 Kč za studium v bakalářském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 150 000 Kč za studium při výkonu služby,
3. c) 100 000 Kč za studium v magisterském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 50 000 Kč za studium při výkonu služby, navazuje-li toto studium na bakalářský studijní program,
4. d) 400 000 Kč za studium v magisterském studijním programu na vysoké škole při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 200 000 Kč za studium při výkonu služby a
5. e) 200 000 Kč za studium v doktorském studijním programu na vysoké škole.

§ 58

Podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace

(1) Preventivní rehabilitace se poskytuje policistovi,

1. a) který vykonává službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou,
2. b) jestliže jeho služební poměr trval alespoň 15 let, nebo
3. c) jestliže jeho služební poměr trval alespoň 5 let a je starší 40 let.

(2) Policistovi lze poskytnout preventivní rehabilitaci na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení policie, i když nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Preventivní rehabilitaci nelze poskytnout policistovi, který

1. a) požádal o uvolnění ze služebního poměru nebo bylo rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru,
2. b) je zařazen do neplacené zálohy,
3. c) byl zařazen do zálohy pro policisty studující na školách v kalendářním roce po dobu delší než 6 měsíců, nebo
4. d) je zproštěn výkonu služby.

(4) Za trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. b) a c) se považuje doba, která je rozhodná pro vznik nároku na odchodné podle § 70.

§ 59

Způsob provádění preventivní rehabilitace

(1) Preventivní rehabilitace je poskytována policistovi formou

1. a) rehabilitace v lázeňském zařízení,
2. b) rekondice, nebo
3. c) pracovní rehabilitace.

Uvedené formy lze vzájemně kombinovat, přičemž pracovní rehabilitace je poskytována v rozsahu 1 kalendářního týdnu.

(2) Rehabilitace v lázeňském zařízení je poskytována na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení policie nebo ministerstva.

(3) Rekondice je prováděna sportovními, psychologickými nebo zdravotními aktivitami, které směřují k obnovení standardních tělesných a duševních schopností policisty, v místě, které určí služební funkcionář.

(4) Pracovní rehabilitace je prováděna fyzicky nenáročnými pracemi, k jejichž výkonu není třeba odborné způsobilosti, na údržbě objektů a zařízení policie nebo ministerstva.

(5) Preventivní rehabilitace je poskytována zpravidla vcelku v rozsahu 40 hodin v týdnu a posuzuje se jako výkon služby.

§ 60

(1) Funkce a služby zakázané těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 3.

(2) Policistka je pro účely této vyhlášky považována za těhotnou ode dne, kdy předloží služebnímu funkcionáři potvrzení lékaře o svém těhotenství.

§ 61

Obdobně nebezpečné podmínky

Obdobně nebezpečné podmínky, které odpovídají podmínkám uvedeným v § 92 odst. 4 zákona, za nichž došlo k poškození zdraví policisty, jsou

1. a) služební zákrok proti teroristům nebo jiným zvlášť nebezpečným pachatelům anebo výcvik na takový zákrok,
2. b) nasazení do organizované skupiny pachatelů trestné činnosti,
3. c) pyrotechnické práce při likvidaci, dopravě nebo delaboraci výbušnin a munice,
4. d) plnění úkolů v bezpečnostní akci policie při použití letadel,
5. e) záchranné nebo havarijní práce při živelní pohromě nebo v místech s vysokým rizikem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,
6. f) plnění zvláštních úkolů v zahraničí,
7. g) vyhledávací, záchranné nebo havarijní práce pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou anebo při výcviku k této činnosti, nebo
8. h) práce na montáži rádiových a televizních zařízení nebo dalších telekomunikačních pracích na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu nebo v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, zpravidla ve výškách nad 10 metrů.

§ 62

Výkon služby a přímá souvislost s ním

(1) Za výkon služby se považuje výkon povinností, které vyplývají pro policistu ze služebního poměru, výkonu zastávané funkce a vykonávané činnosti na rozkaz nebo pokyn nadřízeného.¹³)

(2) Za přímou souvislost s výkonem služby se považuje úkon potřebný k výkonu služby a úkon policisty během služby obvyklý nebo nutný před počátkem služby anebo po jejím skončení, služební cesta na místo určené k výkonu služby a zpět a účast na výběrovém řízení.

(3) Za úkon potřebný k výkonu služby nebo úkon nutný před počátkem služby anebo po jejím skončení se nepovažuje cesta do služby a zpět (cesta z místa trvalého pobytu nebo ubytování policisty do místa vstupu do objektu policie nebo na jiné místo určené policistovi k plnění služebních úkolů a zpět), stravování, vyšetření, popřípadě ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, jestliže není konána v objektu policie; to neplatí o vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedeném na rozkaz služebního funkcionáře nebo o ošetření při první pomoci a cestě k nim a zpět.

§ 63

Čistý služební příjem před vznikem škody

(1) Čistým služebním příjmem policisty před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání je pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu průměrný hrubý měsíční příjem zjištěný podle zvláštního právního předpisu³⁷) po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(2) Při výpočtu výše průměrného čistého měsíčního služebního příjmu policisty se nepřihlíží k přechodné změně jeho výše, která je způsobena uložením kázeňského trestu nebo zproštěním výkonu služby.

(3) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který byl převeden na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, se vychází z výše jeho průměrného čistého služebního příjmu, jehož dosáhl přede dnem převedení, jestliže je pro něj výhodnější; totéž platí pro policistku převedenou na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.

§ 64

Náhrada za ztrátu na služebním příjmu v souvislosti se služebním úrazem nebo nemocí z povolání

(1) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něj byla zjištěna nemoc z povolání, je vycházeno z jeho průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.

(2) Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu bez ohledu na dobu, kdy měl služební poměr skončit.

(3) U bývalého policisty, který je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a pobírá hmotné zabezpečení, je částka hmotného zabezpečení považována za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu. Je-li i po skončení nároku na výplatu hmotného zabezpečení zařazen v evidenci, odečítá se mu minimální mzda.

(4) Bývalému policistovi, kterému není poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání z jím zaviněných důvodů, náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží.

(5) Je-li bývalý policista osobou samostatně výdělečně činnou, určí se mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle dokladu o přiznání daně z příjmů fyzických osob.

(6) Nedosahuje-li bývalý policista výdělku ve výši minimální mzdy, je považována minimální mzda za výdělek.

(7) Příspěvek za službu je považován za výdělek v případě, že si bývalý policista zvolil příspěvek za službu místo plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. V takovém případě se za výdělek považuje ta část příspěvku za službu, která odpovídá výši plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, který by mu jinak náležel.

§ 65

Náhrada za bolest

Policistovi náleží náhrada za bolest ve dvojnásobné výši, než stanoví zvláštní právní předpis pro zaměstnance v pracovním poměru,³⁸) jestliže došlo k poškození jeho zdraví při služebním zákroku osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, nebo jestliže došlo k poškození jeho zdraví pro výkon služby.

§ 66

Výše jednorázového mimořádného odškodnění

Výše jednorázového mimořádného odškodnění se řídí mírou ztížení společenského uplatnění policisty. Dojde-li k poškození zdraví policisty za podmínek uvedených v § 61 písm. a) až f), určí služební funkcionář výši jednorázového mimořádného odškodnění v horní hranici stanovené v § 92 odst. 4 zákona.

§ 67

Náklady spojené s pohřbem

(1) Za náklady spojené s pohřbem policisty se považují náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých nákladů na smuteční ošacení.

(2) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky se poskytuje ve výši dvojnásobku částky stanovené zvláštními právními předpisy pro zaměstnance v pracovním poměru.³⁹) Náhrada nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy náleží jen pozůstalým.⁴⁰)

§ 68

Jednorázové odškodnění pozůstalých vyšší částkou

Zemře-li policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání za podmínek stanovených v § 92 odst. 4 zákona, náleží pozůstalým⁴⁰) jednorázové odškodnění ve výši čtyřnásobku částky stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.⁴¹)

§ 69

Řízení o náhradě škody

(1) Řízení o náhradě škody zahajuje služební funkcionář bez zbytečného odkladu.

(2) Služební funkcionář může zřídit škodní komisi za účelem posouzení škodní události, zjištění míry odpovědnosti policisty nebo policie za škodu a výše požadované náhrady škody.

(3) Škodní komise prošetří a posoudí škodní událost ze všech rozhodujících hledisek a předloží služebnímu funkcionáři návrh na rozhodnutí ve věci.

§ 70

Doba trvání služebního poměru rozhodná pro vznik nároku na odchodné

(1) Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je doba trvání služebního poměru a doba trvání předchozích služebních poměrů na území České republiky a do 31. prosince 1992 též doba trvání služebních poměrů na území československého státu. Za služební poměr se považuje též služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

(2) Do doby rozhodné pro vznik nároku na odchodné se započítávají též doby pracovního poměru příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a Sboru požární ochrany, jestliže byly započitatelné podle zvláštních právních předpisů⁴²) jako doby služebního poměru.

(3) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba, která je vyloučena z doby rozhodné pro výsluhu let v hodnosti (§ 4 odst. 2).

§ 71

Odchodné při opětovném skončení služebního poměru

Jestliže bylo policistovi při skončení předchozího služebního poměru vyplaceno odchodné ve výši nižší, než je odchodné, na které mu vznikl nárok při opětovném skončení služebního poměru, vyplatí se mu odchodné ve výši rozdílu mezi odchodným, na které mu vznikl nárok, a dříve vyplaceným odchodným. Jestliže bylo policistovi při skončení předchozího služebního poměru vyplaceno odchodné ve výši stejné nebo vyšší, než činí odchodné, na které mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.

§ 72

Poskytování platového vyrovnání

(1) Platové vyrovnání se poskytuje bývalému policistovi ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání.

(2) Má-li bývalý policista v pracovním nebo obdobném poměru stanovenou kratší pracovní dobu, než činila délka jeho doby služby v týdnu v posledním měsíci trvání služebního poměru, určí se mu výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného podle délky pracovní doby.

(3) Platové vyrovnání se neposkytuje bývalému policistovi po dobu, po kterou

1. a) pobíral dávky nemocenské péče, na které mu vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení služebního poměru,⁴³) nebo
2. b) po zahájení výdělečné činnosti nepobíral výdělek nebo dávky nemocenského pojištění anebo dávky nemocenské péče.

§ 73

Čistý měsíční výdělek z výdělečné činnosti

(1) Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého policisty se za hrubý výdělek považuje

1. a) plat nebo mzda podle zvláštních právních předpisů,⁴⁴) jestliže se zahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, a u souběžných pracovních nebo obdobných poměrů součet těchto platů nebo mezd,
2. b) odměna za práci konanou na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,
3. c) náhrada mzdy poskytovaná za dobu, po kterou nebyla práce vykonávána, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, nebo
4. d) odměna, i když se nezahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely.

(2) Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého policisty je

1. a) úhrn příjmů, které mu byly zúčtovány zaměstnavatelem po odečtení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob, nebo
2. b) jedna dvanáctina ročního základu daně z příjmů fyzických osob,⁴⁵) který je snížený o jednu dvanáctinu roční daně z příjmů fyzických osob v příslušném kalendářním roce na základě předloženého daňového přiznání, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

(3) Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje

1. a) dávka nemocenského pojištění nebo nemocenské péče,
2. b) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle zvláštních právních předpisů,⁴⁶) nebo
3. c) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vyplacené za jednotlivé kalendářní měsíce doby, po kterou byl bývalý policista veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

§ 74

Souběh příspěvku za službu s důchodem z důchodového pojištění nebo s výsluhovým příspěvkem

(1) Zanikne-li bývalému policistovi nárok na plný invalidní důchod nebo na částečný invalidní důchod, popřípadě na výplatu částečného invalidního důchodu a splňuje-li podmínky nároku na příspěvek za službu, vyplácí se mu příspěvek za službu na jeho žádost ode dne, který následuje po dni zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu.

(2) Uplatní-li bývalý policista, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, nárok na příspěvek za službu, vyplácí se mu tento příspěvek nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po zastavení výplaty důchodu.

(3) Náleží-li policistovi při skončení služebního poměru příspěvek za službu podle § 116 až 119 zákona ve stejné výši jako výsluhový příspěvek podle zvláštního právního předpisu,⁴⁷) vyplácí se mu příspěvek za službu jen v případě, že mu není vyplácen výsluhový příspěvek.

§ 75

Doba konání služby rozhodná pro vznik nároku na příspěvek za službu

Dobou rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu je doba trvání služby započitatelná podle zákona o důchodovém pojištění.⁴⁸) Do ní se započte i zvýšený zápočet doby služby výkonného letce, výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti provedený podle zákona o sociálním zabezpečení⁴⁹) v jeho znění ke dni 31. května 1992, za dobu služby vykonanou do 31. prosince 1992 po vyloučení dob uvedených v § 153 odst. 2 zákona a jejich započtených násobků.

§ 76

Poslední hrubý měsíční služební příjem a poslední čistý služební příjem

(1) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn dalších služebních příjmů, jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2) Za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty, jemuž nenáležel v kalendářním měsíci, v němž skončil služební poměr, služební příjem nebo jemuž náležela pouze jeho část, se považuje služební příjem, jenž by mu náležel, kdyby konal službu po celý kalendářní měsíc; ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu z důvodu zproštění výkonu služby nebo uložení kázeňského trestu se nepřihlíží. Skončil-li služební poměr policisty, kterému nenáležel služební příjem z důvodu poskytnutí služebního volna bez nároku na služební příjem, považuje se za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty služební příjem, který mu náležel v měsíci, kdy jeho služební poměr skončil; pro výpočet tohoto hrubého měsíčního služebního příjmu platí ustanovení odstavce 1.

(3) Posledním čistým služebním příjmem policisty pro stanovení výše platového vyrovnání je jeho poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

(4) Za složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty považují

1. a) platový tarif,
2. b) osobní příplatek,
3. c) příplatek za vedení,
4. d) příplatek za zastupování,
5. e) hodnostní příplatek a
6. f) zvláštní příplatek.

(5) Za složky služebního příjmu policisty stanovené proměnlivou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

1. a) příplatek za službu v noci,
2. b) příplatek za službu v sobotu a neděli,
3. c) služební příjem za službu ve svátek,
4. d) příplatek za dělenou směnu a
5. e) služební příjem za službu konanou nad základní dobu služby.

§ 77

Poradní komise

(1) Poradní komisi (dále jen „komise“) tvoří předseda, jeho zástupce, tajemník a dalších nejméně 5 členů. Předseda komise určí k projednání odvolání senát. Jeho členem je i zástupce odborové organizace, jestliže o to odborový orgán požádá.

(2) Senát je složen z předsedy senátu a nejméně 2 členů. Z účasti na jednání senátu je vyloučen člen, u něhož lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti s ohledem na vztah k projednávané věci nebo k účastníku řízení. O vyloučení člena rozhoduje předseda komise.

(3) Je-li to účelné z důvodu rychlosti a hospodárnosti odvolacího řízení, lze zřídit společnou komisi pro více odvolacích orgánů.

(4) Jednání senátu je neveřejné. Podle potřeby je k němu přizván účastník řízení, popřípadě i jiné osoby, jestliže mohou poskytnout informace potřebné pro posouzení věci. Účastník řízení je přizván k jednání senátu vždy, když o to požádá.

(5) Předseda senátu si vyžádá od služebního funkcionáře dokumentaci potřebnou k projednání odvolání. Není-li dokumentace úplná, vrátí ji služebnímu funkcionáři k doplnění nebo její doplnění sám zabezpečí. Je-li k rozhodnutí potřebné odborné stanovisko nebo znalecký posudek, vyžádá si jej předseda senátu u příslušného odborného pracoviště nebo soudního znalce.

(6) Předseda senátu předloží předsedovi komise návrh na rozhodnutí. Předseda komise jej předloží odvolacímu orgánu tak, aby mohl odvolací orgán rozhodnout o odvolání ve lhůtě uvedené v § 133 odst. 2 zákona.

§ 78

Společné ustanovení

Za rodinu policisty jsou považováni manžel nebo manželka, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské péče nebo do výchovy, rodiče, osvojitelé a další osoby, které žijí s policistou v domácnosti.⁵⁰)

§ 79

Přechodné ustanovení

§ 80

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. 1. Výnos č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.
2. 2. Vyhláška č. 32/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje výnos Ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.
3. 3. Vyhláška č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.
4. 4. Vyhláška č. 161/2000 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.
5. 5. Vyhláška č. 380/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 161/2000 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.
6. 6. Vyhláška č. 489/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

§ 81

Účinnost