Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Příloha č. 1

Malé oddíly semen

Příloha č. 2

Parametry výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti

Příloha č. 3

Parametry kořenového systému výsadbyschopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti

U minimálního poměru objemu kořenového systému k objemu nadzemní části je povolena 20 % tolerance.

U délky kůlového kořene se tolerance nepovoluje.

Příloha č. 4

Parametry sadebního materiálu topolů obvyklé obchodní jakosti (klasifikace N1 podle 1999/105 EC)

Příloha č. 5

Nepřípustné vady sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti

Kritéria musí být posuzována vzhledem k danému druhu lesní dřeviny a vzhledem ke vhodnosti sadebního materiálu pro účely zalesňování.

Sazenice topolů nemají obvyklou obchodní jakost, pokud vykazují také některou z níže uvedených vad:

1. a) jejich dřevo je starší než 3 roky,
2. b) mají méně než pět dobře vyvinutých pupenů.
3. c) mají jiná poškození, než tvarovací řezy.

Příloha č. 6

Požadavky na obchodovatelnou jakost části rostlin

1. A) Požadavky na obchodovatelnou jakost části rostlin s výjimkou řízků topolů
   1. Části rostlin mají obchodovatelnou jakost, pokud nevykazují některou z níže uvedených vad:
      1. a) tvarové deformace,
      2. b) nedostatečná vitalita,
      3. c) jsou pro účely rozmnožování nevhodné věkem a velikostí,
      4. d) známky mechanického poškození (mimo poranění vzniklé odběrem části rostliny) nebo poškození abiotickými vlivy (sucho, nízká nebo vysoká teplota) nebo biotickými činiteli (hmyzem, houbami apod.).

1. B) Požadavky na obchodovatelnou jakost řízků topolů
   1. Řízky topolů mají obchodovatelnou jakost, pokud dosahují minimálních rozměrů a nevykazují některou z níže uvedených vad:
      1. a) jejich dřevo je starší než 2 roky,
      2. b) mají méně než dva dobře vyvinuté pupeny,
   1. c) nekrózy nebo jiná poškození podmíněná působením škodlivých činitelů,
   2. d) příznaky vyschnutí, přehřátí, hniloby nebo vadnutí.

Minimální rozměry řízků topolů

Příloha č. 7

Vzorec označování věku a způsobu pěstování sadebního materiálu

Způsob pěstování je označen graficky, kde první číslo značí počet vegetačních období před školkováním, podřezáváním nebo přesazením do obalu, druhé číslo značí počet vegetačních období po tomto zásahu (obojí s přesností na 0,5 roku). Součet čísel ve vzorci udává dobu pěstování ve školce s výjimkou řízkovanců topolu, u nichž byla seříznuta nadzemní část.

Symboly grafického označení:

1. + je označeno školkování nebo přesazení do obalu;
2. - je označeno podřezání kořenů;
3. f pěstování v umělém krytu (fóliovník, skleník, pařeniště);
4. k pěstování v obalu (krytokořenný sadební materiál);
5. p přirozené zmlazení;
6. z zakořeňování;
7. r řízkovanec;
8. t řízkovanec topolu;
9. s štěpovanec (roubovanec nebo očkovanec);
10. e explantát (in vitro).

Příklady označení sadebního materiálu:

PŘÍKLAD 1

1. 0,5-0,5 je jednoletá prostokořenná sazenice vypěstovaná v nekryté minerální půdě;
2. prostokořennému semenáčku byl v průběhu vegetačního období podřezán kořenový systém

PŘÍKLAD 2

1. f1+k1 je dvouletá krytokořenná sazenice; jednoletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu byl přesazen do obalu, ve kterém byla rostlina pěstována 1 rok

PŘÍKLAD 3

1. r1+k1 je dvouletá krytokořenná sazenice získaná vegetativním množením řízkováním; jeden rok zakořeňovaná rostlina byla přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována 1 rok

PŘÍKLAD 4

1. fk1+2-1+k1 je pětiletý krytokořenný odrostek; jednoletý krytokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu byl přeškolkován do nekryté minerální půdy, po dvou letech byl rostlině podřezán kořenový systém, po třech letech byla rostlina vyzvednuta a přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována 1 rok

PŘÍKLAD 5

1. 2+0 je dvouletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v nekryté minerální půdě

PŘÍKLAD 6

1. p+0 je semenáček vyzvednutý z přirozeného zmlazení (věk neuvádíme)

PŘÍKLAD 7

1. t1+2 je prostokořenná sazenice topolů získaná řízkováním s jednoletou nadzemní částí (po prvním roce seříznutá) a dvouletou podzemní částí

PŘÍKLAD 8

1. p+z1 je prostokořenná sazenice; semenáček, který byl vyzvednut z přirozeného zmlazení, 1 rok zakořeňoval (věk neuvádíme)

PŘÍKLAD 9

1. p+2 je prostokořenná sazenice; semenáček vyzvednutý z přirozeného zmlazení byl na dva roky zaškolován (věk neuvádíme)

PŘÍKLAD 10

1. f1+0 je jednoletý prostokořenný semenáček pěstovaný v umělém krytu

Příloha č. 8

Určení výškových pásem u zdrojů reprodukčního materiálu rostoucích mimo les

Příloha č. 9

VZOR

Oznámení o konání sběru semenného materiálu, odběru části rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu

Příloha č. 10

Příloha č. 11b

VZOR

Žádost o vydání potvrzení o původu reprodukčního materiálu pro oddíl vzniklý sloučením oddílů

Příloha č. 12

Příloha č. 13

Příloha č. 14

Příloha č. 14a

Příloha č. 15

Vzor úřední pojistky

Příloha č. 16

Příloha č. 17

Příloha č. 18

Příloha č. 19

Kritéria pro zařazování dřevin v porostech do fenotypových tříd

1. 1. Informace o původu

   Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků (rozmístění stromů v porostu, terénní nepřístupnost) je zapotřebí stanovit, zda se jedná o porosty autochtonní, nebo neautochtonní známého nebo neznámého původu.

   Porosty fenotypové třídy A by měly být autochtonní nebo alespoň pravděpodobně autochtonní. Do této třídy lze zařadit i porosty neautochtonní, vynikají-li množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi.

   Porosty fenotypové třídy B mohou být autochtonní i neautochtonní známého nebo neznámého původu.

1. 2. Objemová produkce

   Porosty fenotypové třídy A a B musí mít objemovou produkci (objemový přírůst dřevní hmoty) vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.

1. 3. Morfologické znaky

   Stromy v porostech fenotypové třídy A a B musí vykazovat vhodné morfologické znaky, zejména přímost, plnodřevnost, kruhový průřez kmene, vhodný typ větvení a dobrou schopnost přirozeného čištění kmene. Podíl dvojáků a točitých kmenů by měl být minimální.

1. 4. Zdravotní stav a odolnostní potenciál:

   Stromy v porostech fenotypové třídy A a B nesmí být napadeny škodlivými činiteli a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám na místě výskytu - s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí a musí být přizpůsobeny ekologickým podmínkám oblasti provenience.

1. 5. Kvalita dřeva:

   Kvalitu dřeva je zapotřebí vzít v úvahu: v jednotlivých případech může být podstatným kritériem při výběru.

1. 6. Porosty fenotypové třídy C

   Porosty fenotypové třídy C vykazují průměrné hospodářské hodnoty a méně uspokojivý zdravotní stav. U dřevin vyjmenovaných v § 3 odstavec 2 zákona se z porostů této kategorie nesklízí osivo (tyto porosty je však možno obnovovat přirozenou obnovou), u ostatních dřevin se sbírá, jsou-li uznány jako zdroj identifikovaný.

1. 7. Porosty fenotypové třídy D

   Porosty fenotypové třídy D jsou geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné hospodářské hodnoty), případně porosty se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou stabilitou. Nesklízí se z nich osivo a není je možno obnovovat přirozenou obnovou; tyto porosty je nutno postupně obnovovat a nahrazovat je porosty geneticky hodnotnějšími.

Příloha č. 20

Skladba evidenčního čísla uznané jednotky, význam jeho jednotlivých komponentů a označení orgánů veřejné správy

Evidenční číslo uznané jednotky má následující skladbu:

CZ-2-3-DBZ-00005-06-7-A-G999-1

Význam jednotlivých znaků:

1. 1.) CZ = označení České republiky (dle mezinárodního předpisu ISO 3166-1, dvoumístný znak).
2. 2.) Číselný kód kategorie reprodukčního materiálu. (hodnoty znaku: 1=identifikovaný, 2=selektovaný, 3=kvalifikovaný, 4=testovaný, jednomístný znak).
3. 3.) Číselný kód typu zdroje (hodnoty znaku: 1 = zdroj semen, 2A = porost fenotypové třídy A, 2B = porost fenotypové třídy B, 2C = porost fenotypové třídy C (pro mezinárodní použití se užije jednomístný znak 2 = porost), 3 = semenný sad, 4 = rodičovský strom, 5 = klon, 6 = směs klonů (max. dvoumístný znak). U zdroje RM kategorie IDENTIFIKOVANÝ vzniklého sloučením porostů a zdrojů semen, se použije číselný kód typu zdroje 1 = zdroj semen.
4. 4.) Zkratka dřeviny. Pro vnitrostátní použití česká, (maximálně trojmístný znak přidělený pověřenou osobou). Pro mezinárodní použití vědecká, (hodnoty znaku dle: Nařízení Komise EC č. 1597/2002, trojmístný znak).
5. 5.) Pořadové číslo zdroje. (u zdrojů reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný jej přiděluje orgán veřejné správy, u zdrojů reprodukčního materiálu ostatních kategorií pověřená osoba, pětimístný znak).
6. 6.) Číselný kód oblasti provenience (hodnoty znaku: podle přílohy č.1 k vyhlášce č.83/1996 Sb, dvojmístný znak).
7. 7.) Číselný kód výškového pásma (hodnoty znaku: lesní vegetační stupeň podle § 2 této vyhlášky, – jednomístný znak). U zdrojů semen kategorie IDENTIFIKOVANY rostoucích mimo les se stanoví kód výškového pásma podle přílohy č. 8.
8. 8.) Označení orgánu veřejné správy (hodnoty znaku podle sloupce 3 následující tabulky, jednomístný znak).
9. 9.) Označení uznaných jednotek nacházejících se v genové základně (hodnoty označení: G = symbol genové základny, 999-1 = pětimístný kód přidělený pověřenou osobou).

Označení orgánů veřejné správy

Příloha č. 21

Příloha č. 22

Požadavky pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu

1. Porosty, které mají být uznány za zdroj reprodukčního materiálu kategorie selektovaný musí kromě splnění požadavků na zařazení do fenotypové třídy A nebo B uvedené v příloze č. 19. splňovat současně i tyto požadavky:
   1. 1. Izolace: Porosty se musí nacházet v dostatečné vzdálenosti od nevhodných porostů téhož druhu nebo od porostů příbuzných druhů nebo odrůd, které se s těmito druhy mohou křížit.
      1. Porosty fenotypové třídy D geneticky a hospodářsky nevhodné se nesmějí nacházet blíže než 100 m od uznaných porostů fenotypové třídy B a 200 m od uznaných porostů fenotypové třídy A.
   1. 2. Velikost porostu:
      1. Celková plocha porostu navrženého k uznání musí mít minimálně 1 ha. Menší může být plocha porostů, které vznikly vlastnickým nebo technickým rozdělením porostů, před tímto rozdělením větších než 1 ha. Dále pak jedná-li se o zbytky mimořádně cenných populací. Počet stromů dřeviny která je předmětem uznání však nesmí klesnout pod 40 ks. Porost s plochou menší než 1 ha, lze uznat jedině, je-li jeho uznání doporučeno odborným posudkem pověřené osoby.
   1. 3. Věk a vývojový stupeň:
      1. Uznat lze porosty olše, břízy a osiky starší 30 let, douglasky tisolisté, jedle obrovské a borovice vejmutovky starší 40 let a porosty ostatních dřevin starší 60 let.
   1. 4. Homogenita:
      1. Porosty musí vykazovat normální stupeň individuální proměnlivosti morfologických znaků. Nevhodné stromy je třeba v případě potřeby odstranit.
   1. 5. Přizpůsobenost:
      1. Musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.
   1. 6. Druhová čistota:
      1. V případě úzce spřízněných druhů dřevin (např. porosty dubu letního a zimního) se posuzuje druhová čistota (zastoupení jednotlivých druhů v porostu).

Příloha č. 23

VZOR

Žádost o vypracování odborného posudku pro uznání zdroje reprodukčního materiálu

Příloha č. 24

Příloha č. 25

VZOR

Žádost o uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 26

Požadavky pro uznání zdrojů k produkci kvalifikovaného reprodukčního materiálu

1. 1. Semenné sady

   (1) Dokumentace (lokalizace sadu, druh dřeviny, kvalita výchozích jedinců – ortetů, cíl, plán křížení a polohové schéma, komponenty a údaje o jejich provenienci, izolace, stanovištní podmínky) a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

   (2) Příslušné klony jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zvláštní pozornost je věnována kritériím:

   1. a) Věk a vývojový stupeň: porosty musí být složeny ze stromů, jejichž věk a vývojový stupeň umožňují použití výběrových kritérií.
   2. b) Přizpůsobivost: musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.
   3. c) Zdravotní stav a odolnost: stromy v porostech nesmí být napadeny škodlivými organismy a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám v místě výskytu, s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí.
   4. d) Objem produkce: pro uznání vybraných porostů musí být objem produkce dřevní hmoty v normálním případě vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.
   5. e) Jakost dřeva: v některých případech může být podstatným kritériem při výběru.
   6. f) Tvar a habitus: stromy v porostech musí vykazovat obzvlášť dobré morfologické znaky, zejména přímost a kruhovitost kmene, dobrý tvar a velikost větví a dobrou schopnost přirozeného vyvětvování. Nadto vidlicovité a spirálovitě rostlé kmeny by se měly vyskytovat v malé míře.

   (3) Příslušné klony nebo rodiny musejí nebo musely být vysázeny podle plánu schváleného pověřenou osobou a vypracovaného tak, aby každá jeho komponenta byla určena.

   (4) Výchovné zásahy v semenných sadech musí být popsány společně s výběrovými kritérii, která při nich byla použita, a registrovány pověřenou osobou.

   (5) Semenné sady je nutno obhospodařovat a reprodukční materiál v nich sklízet tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. V případě semenných sadů určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

1. 2. Rodiče rodiny

   (1) Rodiče rodiny jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2, nebo pro svou kombinační schopnost.

   (2) Cíl, plán křížení, metoda opylení, komponenty, izolace, místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

   (3) Identita, počet a podíl rodičů ve směsi musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

   (4) V případě rodičů rodiny určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

1. 3. Klony

   (1) Ortety používané k produkci klonů jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2.

   (2) Klony musí být identifikovatelné na základě rozlišovacích znaků schválených a registrovaných pověřenou osobou.

   (3) Kvalita klonů se stanoví na základě zkušeností nebo byla prokázána dostatečně dlouho trvajícími pokusy.

   (4) Uznávání klonů členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

1. 4. Směsi klonů

   (1) Směsi klonů musí splňovat požadavky stanovené v bodu 3 odst. 1, 2 a 3.

   (2) Identita, počet a podíly klonů obsažených ve směsi, výběrová metoda a výchozí klony musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. Každá směs klonů musí vykazovat dostatečnou genetickou různorodost.

   (3) Uznávání členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

Příloha č. 27a

VZOR

Žádost o uznání semenného sadu (směsi klonů) za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 27b

Příloha č. 28

Požadavky pro uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu

1. 1. POŽADAVKY NA VŠECHNY TYPY TESTŮ
   1. a) Všeobecné

      Zdroj reprodukčního materiálu, který má být předmětem testování musí splňovat odpovídající požadavky podle příloh č.22 a č.26.

      Testy sloužící k uznání zdrojů testovaného reprodukčního materiálu se připravují, koncipují, provádějí a vyhodnocují mezinárodně uznávaným postupem. Při srovnávacích testech je testovaný reprodukční materiál srovnáván s jedním nebo pokud možno s více uznanými nebo předem vybranými standardy.

   1. b) Testované znaky
      1. I. Testy musí být koncipovány tak, aby sloužily ke zhodnocení určitých znaků stanovených pro každý test.
      2. II. Zvláštní pozornost je nutno věnovat kritériím, jako je přizpůsobenost, růstová schopnost, reakce na biotické a abiotické faktory. Vedle toho je zapotřebí hodnotit další znaky, které jsou považovány za významné s ohledem na plánovaný zvláštní účel, a to ve vztahu k ekologickým podmínkám panujícím v místě provádění testu.
   1. c) Dokumentace

      O místě provádění testů je nutno vést záznamy, které popisují stanovištní a klimatické podmínky, půdu, předchozí užívání, založení porostu, obhospodařování a škody způsobené abiotickými/biotickými činiteli; tyto záznamy je nutno dát k dispozici orgánu veřejné správy. Věk materiálu a výsledky k okamžiku testu musí být evidovány orgánem veřejné správy.

   1. d) Způsob provádění testů
      1. I. Každý vzorek reprodukčního materiálu pro založení srovnávacího testu, musí být vyséván, vysázen a vypěstován stejným způsobem.
      2. II. Každý pokus je nutno založit podle uznaného statistického principu s využitím dostatečného počtu stromů, aby bylo možné posoudit individuální znaky každého z testovaných komponentů.
   1. e) Vyhodnocení a platnost výsledků
      1. I. Výsledky pokusů se vyhodnocují za pomoci mezinárodně uznávaného statistického postupu; výsledky je zapotřebí uvést pro každý z testovaných znaků.
      2. II. Metodu provádění pokusů a dosažené výsledky v jednotlivých případech je zapotřebí volně zpřístupnit.
      3. III. Je zapotřebí zaujmout stanovisko k oblasti pravděpodobné přizpůsobenosti v rámci země, ve které se pokus prováděl a ke znakům, které případně omezují jeho pěstební hodnotu.
      4. IV. Vyjde-li při pokusu najevo, že reprodukční materiál nevykazuje
         1. - projevy znaků zdroje reprodukčního materiálu,
         2. - podobný odolnostní potenciál proti působení hospodářsky významných škodlivých činitelů, jako zdroj reprodukčního materiálu,

         je nutno uznání takového zdroje zamítnout.

1. 2. POŽADAVKY NA GENETICKÝ TEST KOMPONENTU ZDROJE REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU
   1. a) Genetickému testu mohou být podrobeny komponenty následujících zdrojů reprodukčního materiálu:
      1. semenné sady, rodičovské stromy, klony a směsi klonů.
   1. b) Dokumentace
      1. Pro uznání zdroje reprodukčního materiálu je nezbytná následující dokumentace:
         1. I. identita, původ a genetický původ hodnocených komponentů.
         2. II. plán křížení k produkci reprodukčního materiálu podrobeného testování.
   1. c) Postup testů

      Je nutno splnit následující požadavky:

      1. I. Genetickou hodnotu každého z komponentů je zapotřebí ohodnotit na dvou nebo více místech testování, z nichž nejméně jedno probíhá v ekologických podmínkách, které odpovídají podmínkám předpokládaného použití reprodukčního materiálu.
      2. II. Nadřazenost reprodukčního materiálu, který má být uveden do oběhu, se zjišťuje na základě genetické hodnoty a speciálního plánu křížení.
      3. III. Srovnávací testy a genetická hodnocení posuzuje pověřená osoba.
   1. d) Vyhodnocení
      1. I. Nadřazenost reprodukčního materiálu oproti standardu se vypočítá ve vztahu ke standardu pro jeden znak nebo pro skupinu znaků.
      2. II. Pro každý z významných znaků je nutno stanovit, zda není jeho genetická hodnota nižší než genetická hodnota standardu.

1. 3. POŽADAVKY NA SROVNÁVACÍ TESTY REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU
   1. a) Výběr vzorků reprodukčního materiálu
      1. I. Vzorek reprodukčního materiálu pro srovnávací testy musí být reprezentativní pro reprodukční materiál pocházející z daného zdroje.
      2. II. Reprodukční materiál vyprodukovaný generativním způsobem musí
         1. - být sklizen v semenných sadech v roce dobré úrody, umělé sprášení je přípustné;
         2. - být sklizen metodami, při jejichž použití je zajištěno, že získané vzorky jsou reprezentativní.
   1. b) Standardy
      1. I. Způsobilost standardů použitých ke srovnávacím zkouškám by měla být podle možností v oblasti, v níž se testy provádějí, již delší dobu dobře známa. Standardy reprezentují materiál, který se na počátku pokusu a za stejných ekologických podmínek, pro které byl předložen k certifikaci, již ukázal jako užitečný pro lesní hospodářství. Mají podle možností pocházet z porostů, které byly vybrány podle kritérií uvedených v příloze 19 a 22, nebo ze zdroje, který byl úředně uznán k produkci zdrojů reprodukčního materiálu kategorie „testovaný“.
      2. II. Ke srovnávacímu testu umělých kříženců musí být, je-li to možné, mezi standardy použiti oba rodiče.
      3. III. Je-li to možné, je zapotřebí použít několik standardů. Je-li to nutné a zdůvodnitelné, mohou být standardy nahrazeny nejvhodnějším materiálem zastoupeným v testu nebo střední hodnotou komponentů zastoupených v testu.
      4. IV. Stejné standardy mají být používány ve všech testech probíhajících v různých stanovištních podmínkách.
   1. c) Vyhodnocení
      1. I. Je zapotřebí prokázat statisticky signifikantní nadřazenost ve srovnání se standardem alespoň pro jeden významný znak.
      2. II. Je nutno jednoznačně zřejmým způsobem uvést, zda existují významné hospodářské nebo ekologické znaky, u kterých bylo dosaženo značně horšího výsledku než v případě standardu; jejich důsledky musí být vyváženy příznivými znaky.

1. 4. PODMÍNEČNÉ UZNÁNÍ

   Jako základ pro podmínečné uznání mohou sloužit časná hodnocení mladých vývojových stádií. Nadřazenost zjištěnou na základě časného hodnocení je nutno nejpozději do deseti let přezkoušet.

1. 5. ČASNÉ TESTY

   Pro podmínečné nebo konečné uznání může orgán veřejné správy uznat pokusy v lesních školkách, sklenících a laboratořích, mohou-li prokázat, že mezi posuzovaným znakem a znaky, které by byly obvykle hodnoceny v lesnických polních testech (terénních výsadbách), existuje úzká korelace. Jiné testované znaky musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3.

Příloha č. 29a

VZOR

Žádost o uznání porostu (semenného sadu, směsi klonů) za zdroj testovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 29b

VZOR

Žádost o uznání rodičovského stromu (klonu) za zdroj testovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 30

Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu

Ústřední evidenci uznaných jednotek na území České republiky vede pověřená osoba v rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (dále jen „rejstřík“), přičemž u každé uznané jednotky eviduje:

1. a) druh dřeviny, pro který byl zdroj uznán,
2. b) vlastnosti -vlastník, doba uznání zdroje, schvalující orgán veřejné správy, popis zdroje a to:
   1. - u lesních porostů: plocha, bonita, věk, zakmenění, zastoupení dřevin, ochranná lhůta, omezení výše mýtní úmyslné těžby;
   2. - u rodičovských stromů a klonů: věk, výška, výčetní tloušťka, popis fenotypových znaků;
   3. - u semenných sadů klonových archivů a matečnic: původ, počet a skladba klonů,

1. c) účel a kategorii reprodukčního materiálu, pro který byl zdroj uznán,
2. d) zdroj reprodukčního materiálu, (typ zdroje, pořadové číslo zdroje),
3. e) evidenční číslo,
4. f) polohu (přírodní lesní oblast pro všechny kategorie, označení porostu pro zdroje na lesních pozemcích, katastrální území a parcelní číslo pro zdroje mimo lesní pozemky, oblast zeměpisné délky a oblast zeměpisné šířky pro zdroje identifikovaného a selektovaného reprodukčního materiálu, přesná zeměpisná poloha zdroje kategorie kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu),
5. g) výškové pásmo, v němž se uznaná jednotka nachází (lesní vegetační stupeň podle přílohy č. 8),
6. h) plochu,
7. i) původ (autochtonní, nebo neautochtonní - ze známé nebo neznámé oblasti; v případě testovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus).

Příloha č. 31

Příloha č. 32

VZOR

Oznámení č. .../ rok....o dovozu reprodukčního materiálu lesních dřevin