Platné znění

Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Ministr:
Ing. Palas v. r.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Parametry výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti

Příloha č. 2 Parametry výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti
Semenáčky prostokořennéSemenáčky krytokořennéSazenicePoloodrostkyOdrostky
Číselný znakf)12341K, 1V2K, 2V3K, 3V4K, 4V5,5K, 5V6,6K, 6V7,7K, 7V8,8K,8V9,9K, 9V10,10K, 10V11, 11K, 11V12, 12K, 12V
Rozpětí výšky nadzemní části (cm)10 - 1415 - 2526 - 5051 - 8010 - 1415 - 2526 - 5051 - 8015 - 2526 - 3536 - 5051 - 7051 - 8081-120121-180181-250
Tloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věk b)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)
Borovice černá32------31------425364--84------
Borovice kleč---------------- -45------------
Borovice lesní3242----3141----435363--74------
Douglaska tisolistá----------31-----4353--74------
Jedle bělokorá----------------556676--87------
Jedle obrovská------------------ 6475--85------
Modřín opadavý--3142----3141----4353647485----
Smrk ztepilýe)----------42-----5d)5657585105----
Buk, duby, habr----5c)2------517142546474--116147167
Lípy----62------6191--738494--116166186
Javory, jasany, jilmy, třešeň----42------ 417142546474106146166
Olše, břízy, jeřáb----3243----3141--425363--104146166
Příloha č. 2 Parametry výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti
POZNÁMKY:
Výška nadzemní části – U semenáčků a sazenic o minimální výšce 10 cm, resp. 15 cm (číselný znak 1, 1K, IV, 2, 2K, 2V, 5, 5K a 5V) je tolerance výšky nadzemní části až o 5 cm povolena pouze směrem nahoru s výjimkou borovice lesní a borovice černé, kde se připouští tolerance výšky nadzemní části také směrem dolů, a to až o 3 cm. U sazenic s výškou nadzemní části 51-70 cm (číselný znak 8, 8K a 8V) je povolena tolerance směrem nahoru až o 10 cm. U všech ostatních rozpětí výšky nadzemní části je povolena tolerance směrem nahoru i dolů až o 5 cm.
Tloušťka kořenového krčku – U všech rozpětí výšek nadzemní části při splnění ostatních parametrů kvality, určených pro dané výškové rozpětí, je u nejmenší tloušťky kořenového krčku povolena 10% tolerance směrem dolů s výjimkou krytokořenných semenáčků z výsevů do pěstebních obalů, pěstovaných po dobu maximálně jednoho roku, u nichž je povolena tolerance nejmenší tloušťky kořenového krčku směrem dolů až o 1 mm. Obojí uvedené tolerance nejsou povoleny v případech, kdy je minimální tloušťka kořenového krčku stanovena u smrku ztepilého na 4 mm a u ostatních dřevin na 3 mm.
Příloha č. 2 Parametry výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti
ODKAZY A JEJICH SPECIFIKACE:
a) nejmenší tloušťka kořenového krčku v mm
b) při pěstování sadebního materiálu z 8. a 9. lesního vegetačního stupně lze zvýšit maximální věk o 1 rok
c) při výšce nadzemní části do 35 cm se připouští tloušťka kořenového krčku 4 mm
d) u krytokořenných sazenic smrku ztepilého z výsevů do pěstebních obalů a pěstovaných po dobu maximálně dva roky se připouští nejmenší tloušťka kořenového krčku 4 mm bez další tolerance směrem dolů
e) vzhledem ke geneticky podmíněné růstové variabilitě je u sazenic smrku ztepilého původem z 8. lesního vegetačního stupně hlavním kritériem výsadby schopnosti tloušťka kořenového krčku při dodržení ostatních parametrů kvality, u všech rozpětí výšek nadzemní části sazenic z 8. lesního vegetačního stupně se připouští tolerance 10 cm nahoru i dolů
f) číselný znak zahrnuje prostokořenný sadební materiál, číselný znak doplněný písmenem K je označením pro sadební materiál krytokořenný bez použití technologie střihu vzduchem, číselný znak doplněný písmenem V je označením pro sadební materiál krytokořenný s použitím technologie střihu vzduchem.

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Parametry kořenového systému výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti

Příloha č. 3 Parametry kořenového systému výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti
DřevinaSadební materiálVýška nadzemní části (cm)Minimální poměr objemu kořenového systému k objemu nadzemní části a)
(KS:NČ)		Rozpětí délky kůlového kořene b)
(cm)
SMSemenáčky15 – 251 : 214 c)
Sazenice26 – 351 : 217 c)
36 – 501 : 317 c)
51 – 701 : 417 c)
Poloodrostky51 – 801 : 325 c)
81 – 1201 : 535 c)
BO
mimo borovice kleče		Semenáčky10 – 141 : 410 - 14
15 – 251 : 412 - 20
Sazenice15 – 351 : 312 - 20
36 – 501 : 515 - 20
Poloodrostky51 – 801 : 515 - 20
MDSemenáčky15 – 251 : 210 - 14
26 – 501 : 312 - 20
Sazenice26 – 501 : 215 - 20
51 – 701 : 315 - 20
Poloodrostky51 – 801 : 315 - 20
81 – 1201 : 426 - 34
JDSazenice15 – 351 : 215 - 20
36 – 501 : 315 - 20
Poloodrostky51 – 801 : 515 - 20
DGSemenáčky15 – 251 : 412 - 20
Sazenice26 – 351 : 215 - 20
36 – 501 : 315 - 20
Poloodrostky51 – 801 : 415 - 20
DB, BK, JV, JSSemenáčky26 – 351 : 112 - 20
36 – 501 : 215 - 20
51 – 801 : 215 - 20
Sazenice15 – 351 : 115 - 20
36 – 501 : 115 - 20
51 – 701 : 215 - 20
Poloodrostky81 – 1201 : 226 - 34
Odrostky121 – 1801 : 326 - 34
181 – 2501 : 326 - 34
Pozn. 1: U minimálního poměru objemu kořenového systému k objemu nadzemní části je povolena 20% tolerance.
Pozn. 2: U podílu objemu jemných kořenů v objemu celého kořenového systému je povolena 20% tolerance ve velikosti objemu jemných kořenů.
Pozn. 3: U délky kůlového kořene se tolerance nepovoluje.
a) jemné kořeny jsou kořeny slabší než 1 mm
b) u sazenic, poloodrostků a odrostků délka kůlového kořene plus délka pozitivně geotropicky rostoucích panoh
c) u smrku délka nejdelšího horizontálního kořene.

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Parametry sadebního materiálu topolů obvyklé obchodní jakosti

Příloha č. 4 Parametry sadebního materiálu topolů obvyklé obchodní jakosti
Výpěstky z vegetativního množení
Věk nadzemní částiVěk podzemní částiRozpětí výšky nadzemní části (m)Minimální tloušťka kmínků (mm)
třída Aa)třída Ba)třída Aa) v 0,5 m výškytřída Ba) v 0,5 m výšky
1letá1letá1,5 - 1,81,8 +8 - 910 - 11
2letá2letá2,0 - 2,42,4 +11 - 1212 - 15
1letá2letá1,5 - 1,81,8 +8 - 910 - 11
Výpěstky z generativního množení
VěkRozpětí výšky nadzemní části (m)Minimální tloušťka kmínků v kořenovém krčku (mm)
1 + 0 b)0,6 - 1,06 - 8
1 + 1 b)1,0 +6 - 8
1 + 2 b)1,0 +9 - 11
2 + 0 b)1,7 +9 - 11
ODKAZY A JEJICH SPECIFIKACE:
a) třída B v tabulce vyjadřuje vyšší kvalitu sadebního materiálu než třída A
b) pěstební vzorec vyjadřuje klasický způsob pěstování sadebního materiálu generativního původu.

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Nepřípustné vady sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti

Příloha č. 5 Nepřípustné vady sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti
Vady bránící tomu, aby byly rostliny považovány za odpovídající obvyklé obchodní jakosti Rod jedle, smrk Rod modřín Rod borovice Rod douglaska Tvrdé listnáče Měkké listnáče Rod topol
a) mladé rostliny s nezaceleným poraněním1)+ + + + + + +
b) Deformace kmínku (silné zakřivení) 2)+ + +
c) Sadební materiál s více kmínky2)+ + + + + + +
d) Kmínek s několika terminálními výhony (výhony s více terminály)2)+ + + +
e) Kmínek a větve nedostatečně vyzrálé +3)+3)+4)
f) Kmínek bez zdravého terminálního pupene +3)+3)+3)+3)
g) chybějící nebo nedostatečné větvení + +
h) silné, životnost snižující poškození jehlic nejmladšího ročníku + + +
i) poškozený kořenový krček6)+ + + + + + +5)
j) poškozený kořen6)+ + + + + + +5)
k) hlavní kořen silně deformovaný2)+ + + + + +
l) chybějící nebo silně poškozené2) jemné kořeny + + + + +7)+
m) Sadební materiál vykazující vážné poškození škodlivými organismy + + + + + + +
n) fyziologické poškození v důsledku vyschnutí, přehřátí, výskytu plísní apod.2)+ + + + + + +
1) S výjimkou řezných ran po odstranění nadbytečných výhonů nebo dvojitých vrcholů, poranění větví a ran způsobených při odběru řízků
2) Detailní popis viz ČSN 482115 (vztahuje se k výsadbyschopnému sadebnímu materiálu)
3) Pokud nebyly rostliny odebírány ze školky během vegetačního období
4) S výjimkou klonů Populus deltoides angulata a balzámových topolů a jejich hybridů
5) S výjimkou sazenic topolů zastřižených ve školce
6) S výjimkou prýtových řízků s výjimkou dubu červeného
7) S výjimkou dubu červeného

Kritéria musí být posuzována vzhledem k danému druhu lesní dřeviny a vzhledem ke vhodnosti sadebního materiálu pro účely zalesňování.

  • Pozn.: + vyřazuje rostlinu z obchodovatelné jakosti.

    • Sazenice topolů nemají obvyklou obchodní jakost, pokud vykazují také některou z níže uvedených vad:

    1. a) jejich dřevo je starší než 3 roky,
    2. b) mají méně než pět dobře vyvinutých pupenů.
    3. c) mají jiná poškození, než tvarovací řezy.

    Příloha č. 6

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Požadavky na obchodovatelnou jakost částí rostlin

    1. A) Požadavky na obchodovatelnou jakost částí rostlin s výjimkou řízků topolů
      1. Části rostlin mají obchodovatelnou jakost, pokud nevykazují některou z níže uvedených vad:
        1. a) tvarové deformace,
        2. b) nedostatečná vitalita,
        3. c) nevhodný věk a velikost pro účely rozmnožování,
        4. d) známky mechanického poškození, mimo poranění vzniklého odběrem části rostliny, nebo poškození abiotickými nebo biotickými činiteli.
    1. B) Požadavky na obchodovatelnou jakost prýtových řízků topolů
      1. a) Řízky topolů mají obchodovatelnou jakost, pokud dosahují minimálních rozměrů a nevykazují některou z níže uvedených vad:
        1. 1. jejich dřevo je starší než 2 roky,
        2. 2. mají méně než dva dobře vyvinuté pupeny,
        3. 3. nekrózy nebo jiná poškození podmíněná působením škodlivých organismů,
        4. 4. příznaky vyschnutí, přehřátí, hniloby nebo vadnutí.
      1. b) Minimální rozměry osních řízků topolů obvyklé obchodní jakosti
        Příloha č. 6 Požadavky na obchodovatelnou jakost částí rostlin
        TřídaMinimální délka (m)Minimální tloušťka na horním konci (mm)
        Aa)0,208
        Ba)0,2010
        ODKAZY A JEJICH SPECIFIKACE:
        a)         třída B v tabulce vyjadřuje vyšší kvalitu osních řízků než třída A"
    1. C) Požadavky na obchodovatelnou jakost dřevitých řízků topolů
      1. a) Řízky, které vykazují některou z níže uvedených vad, není možné považovat za vyhovující požadavkům na obvyklou obchodní jakost:
        1. 1. jejich dřevo je starší než tři roky,
        2. 2. řízky nesou méně než pět dobře vyvinutých pupenů,
        3. 3. řízky vykazují nekrózy nebo jiná poškození způsobená škodlivými organismy,
        4. 4. řízky mají příznaky vyschnutí, přehřátí, plesnivění nebo hniloby,
        5. 5. řízky vykazují jiná poškození než tvarovací řezy,
        6. 6. řízky mají více kmínků,
        7. 7. řízky mají příliš velké zakřivení.
      1. b) Velikostní třídy pro dřevité řízky:
        Příloha č. 6 Požadavky na obchodovatelnou jakost částí rostlin
        TřídaMinimální průměr ve středu
        (mm)        		Minimální výška
        (m)
        Oblasti s výjimkou středozemních
        N161,5
        N2153,00
        Středozemní oblasti
        S1253,00
        S2304,00

    Příloha č. 7

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Vzorec označování věku a způsobu pěstování sadebního materiálu

    1. 1. Způsob pěstování je označen vzorcem, kde první číslo značí počet vegetačních období před školkováním, podřezáváním nebo přesazením do obalu, druhé číslo značí počet vegetačních období po tomto zásahu; obojí je s přesností na 0,5 roku. Součet obou čísel, u vícekrát školkovaných, přesazených nebo podřezaných rostlin i více čísel, ve vzorci udává dobu pěstování ve školce s výjimkou řízkovanců topolů, u nichž byla seříznuta nadzemní část.
    2. 2. Způsob pěstování je označen vzorcem, kde jednotlivé symboly označují:
      1. + školkování nebo přesazení do obalu;
      2. - podřezání kořenů; jedná se o mechanické zkrácení kořenů prostokořenných rostlin bez jejich vyzvednutí z půdy (substrátu);
      3. f pěstování v umělém krytu (fóliovník, skleník, pařeniště);
      4. k pěstování krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin bez použití technologie střihu vzduchem (bez pěstování na "vzduchovém polštáři");
      5. v pěstování krytokořenného sadebního materiálu technologií střihu vzduchem, kdy kořeny prorůstají volným dnem obalu nebo bočními štěrbinami a na svém konci vlivem proudícího vzduchu zasychají (pěstování na „vzduchovém polštáři“);
      6. p vyzvednutí z přirozeného zmlazení;
      7. z zakořeňování;
      8. r řízkovanec;
      9. t řízkovanec topolu;
      10. s štěpovanec (roubovanec nebo očkovanec);
      11. e explantát (in vitro).
    1. 3. Věk a způsob pěstování sazenic topolů a stromových vrb z vegetativního množení se označuje vzorcem, kde první číslo značí věk nadzemní části sazenice, druhé číslo značí věk podzemní části sazenice, tzn. že součet obou čísel neudává celkový věk sazenice a znak + mezi prvním a druhým číslem neznamená přesazování nebo školkování (viz příklad 10 v poznámce).

      Poznámky:

    Vzorové příklady označení způsobů pěstování sadebního materiálu lesních dřevin:

    PŘÍKLAD 1

    1. 0,5 - 0,5 je jednoletá prostokořenná sazenice vypěstovaná v nekryté minerální půdě; prostokořennému semenáčku byl v průběhu vegetačního období mechanicky podřezán kořenový systém.

    PŘÍKLAD 2

    1. 2 + 0 je dvouletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v nekryté minerální půdě.

    PŘÍKLAD 3

    1. f1 + 0 je jednoletý prostokořenný semenáček pěstovaný v umělém krytu.

    PŘÍKLAD 4

    1. fv1 + 0 je jednoletý krytokořenný semenáček pěstovaný po celou dobu na „vzduchovém polštáři“ (část roku v umělém krytu, ve zbytku doby pěstování na venkovním úložišti).

    PŘÍKLAD 5

    1. f1 + v1 je dvouletá krytokořenná sazenice; jednoletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu byl přesazen do obalu, ve kterém byla rostlina jeden rok pěstována na „vzduchovém polštáři“.

    PŘÍKLAD 6

    1. fv1 + fv1 je dvouletá krytokořenná sazenice pěstovaná po celou dobu na „vzduchovém polštáři“, kdy jednoletý semenáček byl pro druhý rok pěstování přesazen do většího obalu (část 1. i 2. roku v umělém krytu, ve zbytku doby pěstování na venkovním úložišti).

    PŘÍKLAD 7

    1. r1 + v1 je dvouletá krytokořenná sazenice získaná vegetativním množením řízkováním; jeden rok zakořeňovaná rostlina byla přesazena do neprorůstavého typu obalu, ve kterém byla pěstována jeden rok na „vzduchovém polštáři“.

    PŘÍKLAD 8

    1. fv1 + 2 - 1 + k1 je pětiletý krytokořenný odrostek; jednoletý krytokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu na „vzduchovém polštáři“ byl přeškolkován do nekryté minerální půdy, po dvou letech byl rostlině mechanicky podřezán kořenový systém, po jednom roce byla rostlina vyzvednuta a přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována jeden rok bez použití technologie střihu vzduchem.

    PŘÍKLAD 9

    1. p + 0 je semenáček vyzvednutý z přirozeného zmlazení (věk se neuvádí).

    PŘÍKLAD 10

    1. t1 + 2 je prostokořenná sazenice topolů získaná řízkováním s jednoletou nadzemní částí (po prvním roce seříznutá) a dvouletou podzemní částí.

    PŘÍKLAD 11

    1. p + z1 je prostokořenná sazenice; semenáček, který byl vyzvednut z přirozeného zmlazení, jeden rok zakořeňoval (věk vyzvednutého semenáčku se neuvádí).

    PŘÍKLAD 12

    1. p + 2 je prostokořenná sazenice; z přirozeného zmlazení vyzvednutý semenáček byl na dva roky zaškolkován (věk vyzvednutého semenáčku se neuvádí).

    Příloha č. 9

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    VZOR

    Oznámení o konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, nebo o konání odběru částí rostlin, jde-li o následně vegetativně množený reprodukční materiál, anebo o sloučení oddílů reprodukčního materiálu*)

    Obrázek

    Příloha č. 10

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    VZOR

    Žádost o vystavení potvrzení o původu reprodukčního materiálu

    Obrázek

    Příloha č. 11b

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    VZOR

    Žádost o vystavení potvrzení o původu reprodukčního materiálu pro oddíl vzniklý sloučením oddílů

    Obrázek

    Příloha č. 12

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO ZE ZDROJE SEMEN A Z POROSTU

    Obrázek

    Příloha č. 13

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO ZE SEMENNÉHO SADU A RODIČE RODIN(Y)1)

    Obrázek

    Příloha č. 14

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO Z KLONŮ NEBO SMĚSI KLONŮ

    Obrázek

    Příloha č. 14a

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU VZNIKLÉHO SLOUČENÍM ODDÍLŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

    Obrázek

    Příloha č. 16

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Průvodní list pro semenný materiál č. ......

    Obrázek

    Příloha č. 17

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Průvodní list pro části rostlin č.:..........

    Obrázek

    Příloha č. 18

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Průvodní list pro sadební materiál č.:..........

    Obrázek

    Příloha č. 19

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Kritéria pro zařazování dřevin v porostech do fenotypových tříd

    1. 1. Informace o původu

      Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků (rozmístění stromů v porostu, terénní nepřístupnost) je zapotřebí stanovit, zda se jedná o porosty autochtonní, nebo neautochtonní známého nebo neznámého původu.

      Porosty fenotypové třídy A by měly být autochtonní nebo alespoň pravděpodobně autochtonní. Do této třídy lze zařadit i porosty neautochtonní, vynikají-li množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi.

      Porosty fenotypové třídy B mohou být autochtonní i neautochtonní známého nebo neznámého původu.

    1. 2. Objemová produkce

      Porosty fenotypové třídy A a B musí mít objemovou produkci (objemový přírůst dřevní hmoty) vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.

    1. 3. Morfologické znaky

      Stromy v porostech fenotypové třídy A a B musí vykazovat vhodné morfologické znaky, zejména přímost, plnodřevnost, kruhový průřez kmene, vhodný typ větvení a dobrou schopnost přirozeného čištění kmene. Podíl dvojáků a točitých kmenů by měl být minimální.

    1. 4. Zdravotní stav a odolnostní potenciál:

      Stromy v porostech fenotypové třídy A a B nesmí být napadeny škodlivými činiteli a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám na místě výskytu - s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí a musí být přizpůsobeny ekologickým podmínkám oblasti provenience.

    1. 5. Kvalita dřeva:

      Kvalitu dřeva je zapotřebí vzít v úvahu: v jednotlivých případech může být podstatným kritériem při výběru.

    1. 6. Porosty fenotypové třídy C

      Porosty fenotypové třídy C vykazují průměrné hospodářské hodnoty a méně uspokojivý zdravotní stav. U dřevin vyjmenovaných v § 3 odstavec 2 zákona se z porostů této kategorie nesklízí osivo (tyto porosty je však možno obnovovat přirozenou obnovou), u ostatních dřevin se sbírá, jsou-li uznány jako zdroj identifikovaný.

    1. 7. Porosty fenotypové třídy D

      Porosty fenotypové třídy D jsou geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné hospodářské hodnoty), případně porosty se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou stabilitou. Nesklízí se z nich osivo a není je možno obnovovat přirozenou obnovou; tyto porosty je nutno postupně obnovovat a nahrazovat je porosty geneticky hodnotnějšími.

    Příloha č. 20

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Skladba evidenčního čísla uznané jednotky, význam jeho jednotlivých komponentů a označení orgánů veřejné správy

    Evidenční číslo uznané jednotky má následující skladbu:

    CZ-2-3-ABC-00005-6-7-D-G999-1

    Význam jednotlivých znaků:

    1. 1.) CZ = označení České republiky (dle mezinárodního předpisu ISO 3166-1, dvoumístný znak).
    2. 2.) Číselný kód kategorie reprodukčního materiálu. (hodnoty znaku: 1=identifikovaný, 2=selektovaný, 3=kvalifikovaný, 4=testovaný, jednomístný znak).
    3. 3.) Číselný kód typu zdroje (hodnoty znaku: 1 = zdroj semen, 2A = porost fenotypové třídy A, 2B = porost fenotypové třídy B, 2C = porost fenotypové třídy C (pro mezinárodní použití se užije jednomístný znak 2 = porost), 3 = semenný sad, 4 = rodič rodiny, 5 = ortet, klon, 6 = směs klonů (max. dvoumístný znak). U zdroje RM kategorie IDENTIFIKOVANÝ vzniklého sloučením porostů a zdrojů semen, se použije číselný kód typu zdroje 1 = zdroj semen.
    4. 4.) Zkratka dřeviny. Pro vnitrostátní použití česká, (maximálně trojmístný znak přidělený pověřenou osobou). Pro mezinárodní použití vědecká, (hodnoty znaku dle: Nařízení Komise EC č. 1597/2002, trojmístný znak).
    5. 5.) Pořadové číslo zdroje, (přiděluje pověřená osoba, pětimístný znak).
    6. 6.) Číselný kód oblasti provenience (hodnoty znaku: podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb., maximálně dvojmístný znak).
    7. 7.) Číselný kód výškového pásma (hodnoty znaku: lesní vegetační stupeň podle § 2 této vyhlášky, – jednomístný znak). U zdrojů semen kategorie IDENTIFIKOVANY rostoucích mimo les stanoví kód výškového pásma pověřená osoba podle § 2 odst. 1 této vyhlášky.
    8. 8.) Označení kraje, ve kterém se uznaná jednotka nachází (hodnoty znaku podle sloupce 2 následující tabulky, jednomístný znak).
    9. 9.) Označení uznaných jednotek nacházejících se v genové základně (hodnoty označení: G = symbol genové základny, 999-1 = maximálně pětimístný kód přidělený pověřenou osobou). Kód označení genové základny v uznané jednotce je v souladu s kódem označení genové základny přiděleným pověřenou osobou podle § 13 odst. 5 této vyhlášky.

    Označení kraje, ve kterém se uznaná jednotka nachází a působnost pobočky pověřené osoby

    Příloha č. 20 Skladba evidenčního čísla uznané jednotky, význam jeho jednotlivých komponentů a označení orgánů veřejné správy Označení kraje, ve kterém se uznaná jednotka nachází a působnost pobočky pověřené osoby
    Název krajeOznačení krajePobočka pověřené osoby
    Hlavní město PrahaAStará Boleslav
    Kraj StředočeskýSStará Boleslav
    Kraj JihočeskýCČeské Budějovice
    Kraj PlzeňskýPPlzeň
    Kraj KarlovarskýKPlzeň
    Kraj ÚsteckýUJablonec nad Nisou
    Kraj LibereckýLJablonec nad Nisou
    Kraj KrálovéhradeckýHHradec Králové
    Kraj PardubickýEHradec Králové
    Kraj VysočinaJBrno
    Kraj JihomoravskýBBrno
    Kraj OlomouckýMOlomouc
    Kraj MoravskoslezskýTFrýdek-Místek
    Kraj ZlínskýZKroměříž
    vojenské újezdyVdle územní příslušnosti ke kraji

    Příloha č. 21

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    VZOR

    Obrázek

    Příloha č. 22

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Požadavky pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu

    1. Porosty, které mají být uznány za zdroj reprodukčního materiálu kategorie selektovaný musí kromě splnění požadavků na zařazení do fenotypové třídy A nebo B uvedené v příloze č. 19. splňovat současně i tyto požadavky:
      1. 1. Izolace: Porosty se musí nacházet v dostatečné vzdálenosti od nevhodných porostů téhož druhu dřeviny nebo od porostů příbuzných druhů nebo odrůd, které se s těmito druhy mohou křížit.
        1. Porosty fenotypové třídy D geneticky a hospodářsky nevhodné se nesmějí nacházet blíže než 100 m od uznaných porostů fenotypové třídy B a 200 m od uznaných porostů fenotypové třídy A.
      1. 2. Velikost porostu:
        1. Celková plocha porostu navrženého k uznání musí mít minimálně 1 ha. Menší může být plocha porostů, které vznikly vlastnickým nebo technickým rozdělením porostů, před tímto rozdělením větších než 1 ha. Dále pak jedná-li se o zbytky mimořádně cenných populací. Počet stromů dřeviny která je předmětem uznání však nesmí klesnout pod 40 ks. Porost s plochou menší než 1 ha, lze uznat jedině, je-li jeho uznání doporučeno pověřenou osobou.
      1. 3. Věk a vývojový stupeň:
        1. Uznat lze porosty olše, břízy, jeřábu, topolu, vrby, hrušně polničky a jabloně lesní starší 20 let, jilmu, ořešáku, douglasky tisolisté, jedle obrovské, borovice vejmutovky, třešně ptačí a kaštanovníku jedlého starší 40 let a porosty ostatních dřevin starší 60 let.
      1. 4. Homogenita:
        1. Porosty musí vykazovat normální stupeň individuální proměnlivosti morfologických znaků. Nevhodné stromy je třeba v případě potřeby odstranit.
      1. 5. Přizpůsobenost:
        1. Musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.
      1. 6. Druhová čistota:
        1. V případě úzce spřízněných druhů dřevin (např. porosty dubu letního a zimního) se posuzuje druhová čistota (zastoupení jednotlivých druhů v porostu).
      1. 7. Původ:
        1. Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků je zapotřebí stanovit, zda se jedná o porost autochtonní indigenní, neautochtonní indigenní, neautochtonní neindigenní či neznámý; u porostu neautochtonního neindigenního je třeba uvést původ (oblast provenience).
      1. 8. Minimální velikost populace:
        1. Porosty se musí skládat z jedné nebo více skupin dobře rozmístěných stromů uznávaného druhu, které jsou natolik početné, aby zajistily vnitrodruhové sprášení. K zamezení nežádoucích účinků příbuzenského křížení musí zvolené porosty vykazovat dostatečně velký počet a hustotu jednotlivých stromů uznávaného druhu na určité ploše.

    Příloha č. 23

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    VZOR

    Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání zdroje semen nebo porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu

    Obrázek

    Příloha č. 25

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    VZOR

    Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání porostů za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

    Obrázek

    Příloha č. 26

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Požadavky pro uznání zdrojů k produkci kvalifikovaného reprodukčního materiálu

    1. 1. Semenné sady

      (1) Dokumentace (lokalizace sadu, druh dřeviny, kvalita výchozích jedinců – ortetů, cíl, plán křížení a polohové schéma, komponenty a údaje o jejich provenienci, izolace, stanovištní podmínky) a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

      (2) Příslušné klony jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zvláštní pozornost je věnována kritériím:

      1. a) Věk a vývojový stupeň: porosty musí být složeny ze stromů, jejichž věk a vývojový stupeň umožňují použití výběrových kritérií.
      2. b) Přizpůsobivost: musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.
      3. c) Zdravotní stav a odolnost: stromy v porostech nesmí být napadeny škodlivými organismy a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám v místě výskytu, s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí.
      4. d) Objem produkce: pro uznání vybraných porostů musí být objem produkce dřevní hmoty v normálním případě vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.
      5. e) Jakost dřeva: v některých případech může být podstatným kritériem při výběru.
      6. f) Tvar a habitus: stromy v porostech musí vykazovat obzvlášť dobré morfologické znaky, zejména přímost a kruhovitost kmene, dobrý tvar a velikost větví a dobrou schopnost přirozeného vyvětvování. Nadto vidlicovité a spirálovitě rostlé kmeny by se měly vyskytovat v malé míře.

      (3) Příslušné klony nebo rodiny musejí nebo musely být vysázeny podle plánu schváleného pověřenou osobou a vypracovaného tak, aby každá jeho komponenta byla určena.

      (4) Výchovné zásahy v semenných sadech musí být popsány společně s výběrovými kritérii, která při nich byla použita, a registrovány pověřenou osobou.

      (5) Semenné sady je nutno obhospodařovat a reprodukční materiál v nich sklízet tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. V případě semenných sadů určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

    1. 2. Rodiče rodiny

      (1) Rodiče rodiny jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2, nebo pro svou kombinační schopnost.

      (2) Cíl, plán křížení, metoda opylení, komponenty, izolace, místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

      (3) Identita, počet a podíl rodičů ve směsi musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

      (4) V případě rodičů rodiny určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

    1. 3. Klony

      (1) Ortety používané k produkci klonů jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2.

      (2) Klony musí být identifikovatelné na základě rozlišovacích znaků schválených a registrovaných pověřenou osobou.

      (3) Kvalita klonů se stanoví na základě zkušeností nebo byla prokázána dostatečně dlouho trvajícími pokusy.

      (4) Uznávání klonů členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

    1. 4. Směsi klonů

      (1) Směsi klonů musí splňovat požadavky stanovené v bodu 3 odst. 1, 2 a 3.

      (2) Identita, počet a podíly klonů obsažených ve směsi, výběrová metoda a výchozí klony musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. Každá směs klonů musí vykazovat dostatečnou genetickou různorodost.

      (3) Uznávání členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

    Příloha č. 27a

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    VZOR

    Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání semenného sadu nebo směsi klonů za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

    Obrázek

    Příloha č. 27b

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    VZOR

    Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání rodiče rodiny, ortetu nebo klonu za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

    Obrázek

    Příloha č. 28

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Požadavky pro uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu

    1. 1. POŽADAVKY NA VŠECHNY TYPY TESTŮ
      1. a) Všeobecné

        Zdroj reprodukčního materiálu, který má být předmětem testování musí splňovat odpovídající požadavky podle příloh č.22 a č.26.

        Testy sloužící k uznání zdrojů testovaného reprodukčního materiálu se připravují, koncipují, provádějí a vyhodnocují mezinárodně uznávaným postupem. Při srovnávacích testech je testovaný reprodukční materiál srovnáván s jedním nebo pokud možno s více uznanými nebo předem vybranými standardy.

      1. b) Testované znaky
        1. I. Testy musí být koncipovány tak, aby sloužily ke zhodnocení určitých znaků stanovených pro každý test.
        2. II. Zvláštní pozornost je nutno věnovat kritériím, jako je přizpůsobenost, růstová schopnost, reakce na biotické a abiotické faktory. Vedle toho je zapotřebí hodnotit další znaky, které jsou považovány za významné s ohledem na plánovaný zvláštní účel, a to ve vztahu k ekologickým podmínkám panujícím v místě provádění testu.
      1. c) Dokumentace

        O místě provádění testů je nutno vést záznamy, které popisují stanovištní a klimatické podmínky, půdu, předchozí užívání, založení porostu, obhospodařování a škody způsobené abiotickými/biotickými činiteli; tyto záznamy je nutno dát k dispozici pověřené osobě. Věk materiálu a výsledky k okamžiku testu musí být evidovány pověřenou osobou.

      1. d) Způsob provádění testů
        1. I. Každý vzorek reprodukčního materiálu pro založení srovnávacího testu, musí být vyséván, vysázen a vypěstován stejným způsobem.
        2. II. Každý pokus je nutno založit podle uznaného statistického principu s využitím dostatečného počtu stromů, aby bylo možné posoudit individuální znaky každého z testovaných komponentů.
      1. e) Vyhodnocení a platnost výsledků
        1. I. Výsledky pokusů se vyhodnocují za pomoci mezinárodně uznávaného statistického postupu; výsledky je zapotřebí uvést pro každý z testovaných znaků.
        2. II. Metodu provádění pokusů a dosažené výsledky v jednotlivých případech je zapotřebí volně zpřístupnit.
        3. III. Je zapotřebí zaujmout stanovisko k oblasti pravděpodobné přizpůsobenosti v rámci země, ve které se pokus prováděl a ke znakům, které případně omezují jeho pěstební hodnotu.
        4. IV. Vyjde-li při pokusu najevo, že reprodukční materiál nevykazuje
          1. - projevy znaků zdroje reprodukčního materiálu,
          2. - podobný odolnostní potenciál proti působení hospodářsky významných škodlivých činitelů, jako zdroj reprodukčního materiálu,

          je nutno uznání takového zdroje zamítnout.

    1. 2. POŽADAVKY NA GENETICKÝ TEST KOMPONENTU ZDROJE REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU
      1. a) Genetickému testu mohou být podrobeny komponenty následujících zdrojů reprodukčního materiálu:
        1. semenné sady, rodiče rodiny, ortety, klony a směsi klonů.
      1. b) Dokumentace
        1. Pro uznání zdroje reprodukčního materiálu je nezbytná následující dokumentace:
          1. I. identita, původ a genetický původ hodnocených komponentů.
          2. II. plán křížení k produkci reprodukčního materiálu podrobeného testování.
      1. c) Postup testů

        Je nutno splnit následující požadavky:

        1. I. Genetickou hodnotu každého z komponentů je zapotřebí ohodnotit na dvou nebo více místech testování, z nichž nejméně jedno probíhá v ekologických podmínkách, které odpovídají podmínkám předpokládaného použití reprodukčního materiálu.
        2. II. Nadřazenost reprodukčního materiálu, který má být uveden do oběhu, se zjišťuje na základě genetické hodnoty a speciálního plánu křížení.
        3. III. Srovnávací testy a genetická hodnocení posuzuje pověřená osoba.
      1. d) Vyhodnocení
        1. I. Nadřazenost reprodukčního materiálu oproti standardu se vypočítá ve vztahu ke standardu pro jeden znak nebo pro skupinu znaků.
        2. II. Pro každý z významných znaků je nutno stanovit, zda není jeho genetická hodnota nižší než genetická hodnota standardu.
    1. 3. POŽADAVKY NA SROVNÁVACÍ TESTY REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU
      1. a) Výběr vzorků reprodukčního materiálu
        1. I. Vzorek reprodukčního materiálu pro srovnávací testy musí být reprezentativní pro reprodukční materiál pocházející z daného zdroje.
        2. II. Reprodukční materiál vyprodukovaný generativním způsobem musí
          1. - být sklizen v semenných sadech v roce dobré úrody, umělé sprášení je přípustné;
          2. - být sklizen metodami, při jejichž použití je zajištěno, že získané vzorky jsou reprezentativní.
      1. b) Standardy
        1. I. Způsobilost standardů použitých ke srovnávacím zkouškám by měla být podle možností v oblasti, v níž se testy provádějí, již delší dobu dobře známa. Standardy reprezentují materiál, který se na počátku pokusu a za stejných ekologických podmínek, pro které byl předložen k certifikaci, již ukázal jako užitečný pro lesní hospodářství. Mají podle možností pocházet z porostů, které byly vybrány podle kritérií uvedených v příloze 19 a 22, nebo ze zdroje, který byl úředně uznán k produkci zdrojů reprodukčního materiálu kategorie „testovaný“.
        2. II. Ke srovnávacímu testu umělých kříženců musí být, je-li to možné, mezi standardy použiti oba rodiče.
        3. III. Je-li to možné, je zapotřebí použít několik standardů. Je-li to nutné a zdůvodnitelné, mohou být standardy nahrazeny nejvhodnějším materiálem zastoupeným v testu nebo střední hodnotou komponentů zastoupených v testu.
        4. IV. Stejné standardy mají být používány ve všech testech probíhajících v různých stanovištních podmínkách.
      1. c) Vyhodnocení
        1. I. Je zapotřebí prokázat statisticky signifikantní nadřazenost ve srovnání se standardem alespoň pro jeden významný znak.
        2. II. Je nutno jednoznačně zřejmým způsobem uvést, zda existují významné hospodářské nebo ekologické znaky, u kterých bylo dosaženo značně horšího výsledku než v případě standardu; jejich důsledky musí být vyváženy příznivými znaky.
    1. 4. PODMÍNEČNÉ UZNÁNÍ

      Jako základ pro podmínečné uznání mohou sloužit časná hodnocení mladých vývojových stádií. Nadřazenost zjištěnou na základě časného hodnocení je nutno nejpozději do deseti let přezkoušet.

    1. 5. ČASNÉ TESTY

      Pro podmínečné nebo konečné uznání může pověřená osoba uznat pokusy v lesních školkách, sklenících a laboratořích, mohou-li prokázat, že mezi posuzovaným znakem a znaky, které by byly obvyklým způsobem hodnoceny v lesnických polních testech (terénních výsadbách), existuje úzká korelace. Jiné testované znaky musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3.

    Příloha č. 30

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku

    Ústřední evidenci uznaných jednotek na území České republiky vede pověřená osoba v rejstříku, přičemž u každé uznané jednotky eviduje

    1. a) druh dřeviny, pro který byl zdroj uznán,
    2. b) dobu uznání zdroje, kraj, ve kterém se zdroj nachází, a pobočku pověřené osoby, která zdroj uznala,
    3. c) vlastníka zdroje; u fyzických osob jméno, příjmení, popř. obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma a adresa sídla,
    4. d) popis zdroje:
      1. 1. u lesních porostů: plocha porostu, redukovaná plocha uznané dřeviny, bonitní stupeň, věk, zakmenění, zastoupení dřevin, ochranná lhůta, omezení výše mýtní úmyslné těžby;
      2. 2. u rodičů rodiny, ortetů a klonů: věk, výška, výčetní tloušťka, popis fenotypových znaků;
      3. 3. u semenných sadů a směsí klonů: původ, počet a skladba klonů, plocha objektu;
      4. 4. typ zdroje, pořadové číslo zdroje,
    1. e) účel použití a kategorii reprodukčního materiálu, pro který byl zdroj uznán,
    2. f) evidenční číslo uznané jednotky,
    3. g) polohu; uvede se přírodní lesní oblast pro všechny kategorie, jednotka prostorového rozdělení lesa pro zdroje na lesních pozemcích, katastrální území a parcelní číslo pro zdroje mimo lesní pozemky, oblast střední zeměpisné délky a oblast střední zeměpisné šířky přírodní lesní oblasti pro zdroje identifikovaného a selektovaného reprodukčního materiálu, zeměpisná poloha zdroje kategorie kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu,
    4. h) výškové pásmo, v němž se uznaná jednotka nachází, tj. buď lesní vegetační stupeň z mapy oblastních plánů rozvoje lesa, nebo výškové pásmo určené pověřenou osobou,
    5. i) původ; uvede se autochtonní, neautochtonní indigenní, neautochtonní neindigenní nebo neznámý, a v případě testovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus.

    Příloha č. 31

    k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

    Žádost o udělení/prodloužení doby platnosti1) licence k uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu

    Obrázek
    1. 1) ČSN 48 12 11 (Lesní semenářství – sběr, jakost a zkoušky jakosti plodů a semen lesních dřevin).
    2. 2) ČSN 48 21 15 (Sadební materiál lesních dřevin).
    3. 3) § 2 písm. a) bod 2 zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin.
    4. 4) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    5. 5) § 23 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
    6. 5a) § 15 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.
    7. 6) § 24 zákona č. 289/1995 Sb.
    8. 7) § 25 zákona č. 289/1995 Sb.
    9. 10) Nařízení Komise (ES) č. 2301/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o definici malého množství semenného materiálu.
    10. 11) Doporučení Komise č. 2012/90/EU ze dne 14. února 2012 týkající se pokynů pro uvádění údajů umožňujících určení oddílů reprodukčního materiálu lesních dřevin a údajů, které mají být uvedeny na etiketě nebo v dokumentu dodavatele.
    11. 12) § 6 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.