Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Příloha č. 23

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání zdroje semen nebo porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 25

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání porostů za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 26

Požadavky pro uznání zdrojů k produkci kvalifikovaného reprodukčního materiálu

1. 1. Semenné sady

   (1) Dokumentace (lokalizace sadu, druh dřeviny, kvalita výchozích jedinců – ortetů, cíl, plán křížení a polohové schéma, komponenty a údaje o jejich provenienci, izolace, stanovištní podmínky) a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

   (2) Příslušné klony jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zvláštní pozornost je věnována kritériím:

   1. a) Věk a vývojový stupeň: porosty musí být složeny ze stromů, jejichž věk a vývojový stupeň umožňují použití výběrových kritérií.
   2. b) Přizpůsobivost: musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.
   3. c) Zdravotní stav a odolnost: stromy v porostech nesmí být napadeny škodlivými organismy a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám v místě výskytu, s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí.
   4. d) Objem produkce: pro uznání vybraných porostů musí být objem produkce dřevní hmoty v normálním případě vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.
   5. e) Jakost dřeva: v některých případech může být podstatným kritériem při výběru.
   6. f) Tvar a habitus: stromy v porostech musí vykazovat obzvlášť dobré morfologické znaky, zejména přímost a kruhovitost kmene, dobrý tvar a velikost větví a dobrou schopnost přirozeného vyvětvování. Nadto vidlicovité a spirálovitě rostlé kmeny by se měly vyskytovat v malé míře.

   (3) Příslušné klony nebo rodiny musejí nebo musely být vysázeny podle plánu schváleného pověřenou osobou a vypracovaného tak, aby každá jeho komponenta byla určena.

   (4) Výchovné zásahy v semenných sadech musí být popsány společně s výběrovými kritérii, která při nich byla použita, a registrovány pověřenou osobou.

   (5) Semenné sady je nutno obhospodařovat a reprodukční materiál v nich sklízet tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. V případě semenných sadů určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

1. 2. Rodiče rodiny

   (1) Rodiče rodiny jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2, nebo pro svou kombinační schopnost.

   (2) Cíl, plán křížení, metoda opylení, komponenty, izolace, místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

   (3) Identita, počet a podíl rodičů ve směsi musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

   (4) V případě rodičů rodiny určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

1. 3. Klony

   (1) Ortety používané k produkci klonů jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2.

   (2) Klony musí být identifikovatelné na základě rozlišovacích znaků schválených a registrovaných pověřenou osobou.

   (3) Kvalita klonů se stanoví na základě zkušeností nebo byla prokázána dostatečně dlouho trvajícími pokusy.

   (4) Uznávání klonů členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

1. 4. Směsi klonů

   (1) Směsi klonů musí splňovat požadavky stanovené v bodu 3 odst. 1, 2 a 3.

   (2) Identita, počet a podíly klonů obsažených ve směsi, výběrová metoda a výchozí klony musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. Každá směs klonů musí vykazovat dostatečnou genetickou různorodost.

   (3) Uznávání členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

Příloha č. 27a

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání semenného sadu nebo směsi klonů za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 27b

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání rodiče rodiny, ortetu nebo klonu za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 28

Požadavky pro uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu

1. 1. POŽADAVKY NA VŠECHNY TYPY TESTŮ
   1. a) Všeobecné

      Zdroj reprodukčního materiálu, který má být předmětem testování musí splňovat odpovídající požadavky podle příloh č.22 a č.26.

      Testy sloužící k uznání zdrojů testovaného reprodukčního materiálu se připravují, koncipují, provádějí a vyhodnocují mezinárodně uznávaným postupem. Při srovnávacích testech je testovaný reprodukční materiál srovnáván s jedním nebo pokud možno s více uznanými nebo předem vybranými standardy.

   1. b) Testované znaky
      1. I. Testy musí být koncipovány tak, aby sloužily ke zhodnocení určitých znaků stanovených pro každý test.
      2. II. Zvláštní pozornost je nutno věnovat kritériím, jako je přizpůsobenost, růstová schopnost, reakce na biotické a abiotické faktory. Vedle toho je zapotřebí hodnotit další znaky, které jsou považovány za významné s ohledem na plánovaný zvláštní účel, a to ve vztahu k ekologickým podmínkám panujícím v místě provádění testu.
   1. c) Dokumentace

      O místě provádění testů je nutno vést záznamy, které popisují stanovištní a klimatické podmínky, půdu, předchozí užívání, založení porostu, obhospodařování a škody způsobené abiotickými/biotickými činiteli; tyto záznamy je nutno dát k dispozici pověřené osobě. Věk materiálu a výsledky k okamžiku testu musí být evidovány pověřenou osobou.

   1. d) Způsob provádění testů
      1. I. Každý vzorek reprodukčního materiálu pro založení srovnávacího testu, musí být vyséván, vysázen a vypěstován stejným způsobem.
      2. II. Každý pokus je nutno založit podle uznaného statistického principu s využitím dostatečného počtu stromů, aby bylo možné posoudit individuální znaky každého z testovaných komponentů.
   1. e) Vyhodnocení a platnost výsledků
      1. I. Výsledky pokusů se vyhodnocují za pomoci mezinárodně uznávaného statistického postupu; výsledky je zapotřebí uvést pro každý z testovaných znaků.
      2. II. Metodu provádění pokusů a dosažené výsledky v jednotlivých případech je zapotřebí volně zpřístupnit.
      3. III. Je zapotřebí zaujmout stanovisko k oblasti pravděpodobné přizpůsobenosti v rámci země, ve které se pokus prováděl a ke znakům, které případně omezují jeho pěstební hodnotu.
      4. IV. Vyjde-li při pokusu najevo, že reprodukční materiál nevykazuje
         1. - projevy znaků zdroje reprodukčního materiálu,
         2. - podobný odolnostní potenciál proti působení hospodářsky významných škodlivých činitelů, jako zdroj reprodukčního materiálu,

         je nutno uznání takového zdroje zamítnout.

1. 2. POŽADAVKY NA GENETICKÝ TEST KOMPONENTU ZDROJE REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU
   1. a) Genetickému testu mohou být podrobeny komponenty následujících zdrojů reprodukčního materiálu:
      1. semenné sady, rodiče rodiny, ortety, klony a směsi klonů.
   1. b) Dokumentace
      1. Pro uznání zdroje reprodukčního materiálu je nezbytná následující dokumentace:
         1. I. identita, původ a genetický původ hodnocených komponentů.
         2. II. plán křížení k produkci reprodukčního materiálu podrobeného testování.
   1. c) Postup testů

      Je nutno splnit následující požadavky:

      1. I. Genetickou hodnotu každého z komponentů je zapotřebí ohodnotit na dvou nebo více místech testování, z nichž nejméně jedno probíhá v ekologických podmínkách, které odpovídají podmínkám předpokládaného použití reprodukčního materiálu.
      2. II. Nadřazenost reprodukčního materiálu, který má být uveden do oběhu, se zjišťuje na základě genetické hodnoty a speciálního plánu křížení.
      3. III. Srovnávací testy a genetická hodnocení posuzuje pověřená osoba.
   1. d) Vyhodnocení
      1. I. Nadřazenost reprodukčního materiálu oproti standardu se vypočítá ve vztahu ke standardu pro jeden znak nebo pro skupinu znaků.
      2. II. Pro každý z významných znaků je nutno stanovit, zda není jeho genetická hodnota nižší než genetická hodnota standardu.

1. 3. POŽADAVKY NA SROVNÁVACÍ TESTY REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU
   1. a) Výběr vzorků reprodukčního materiálu
      1. I. Vzorek reprodukčního materiálu pro srovnávací testy musí být reprezentativní pro reprodukční materiál pocházející z daného zdroje.
      2. II. Reprodukční materiál vyprodukovaný generativním způsobem musí
         1. - být sklizen v semenných sadech v roce dobré úrody, umělé sprášení je přípustné;
         2. - být sklizen metodami, při jejichž použití je zajištěno, že získané vzorky jsou reprezentativní.
   1. b) Standardy
      1. I. Způsobilost standardů použitých ke srovnávacím zkouškám by měla být podle možností v oblasti, v níž se testy provádějí, již delší dobu dobře známa. Standardy reprezentují materiál, který se na počátku pokusu a za stejných ekologických podmínek, pro které byl předložen k certifikaci, již ukázal jako užitečný pro lesní hospodářství. Mají podle možností pocházet z porostů, které byly vybrány podle kritérií uvedených v příloze 19 a 22, nebo ze zdroje, který byl úředně uznán k produkci zdrojů reprodukčního materiálu kategorie „testovaný“.
      2. II. Ke srovnávacímu testu umělých kříženců musí být, je-li to možné, mezi standardy použiti oba rodiče.
      3. III. Je-li to možné, je zapotřebí použít několik standardů. Je-li to nutné a zdůvodnitelné, mohou být standardy nahrazeny nejvhodnějším materiálem zastoupeným v testu nebo střední hodnotou komponentů zastoupených v testu.
      4. IV. Stejné standardy mají být používány ve všech testech probíhajících v různých stanovištních podmínkách.
   1. c) Vyhodnocení
      1. I. Je zapotřebí prokázat statisticky signifikantní nadřazenost ve srovnání se standardem alespoň pro jeden významný znak.
      2. II. Je nutno jednoznačně zřejmým způsobem uvést, zda existují významné hospodářské nebo ekologické znaky, u kterých bylo dosaženo značně horšího výsledku než v případě standardu; jejich důsledky musí být vyváženy příznivými znaky.

1. 4. PODMÍNEČNÉ UZNÁNÍ

   Jako základ pro podmínečné uznání mohou sloužit časná hodnocení mladých vývojových stádií. Nadřazenost zjištěnou na základě časného hodnocení je nutno nejpozději do deseti let přezkoušet.

1. 5. ČASNÉ TESTY

   Pro podmínečné nebo konečné uznání může pověřená osoba uznat pokusy v lesních školkách, sklenících a laboratořích, mohou-li prokázat, že mezi posuzovaným znakem a znaky, které by byly obvyklým způsobem hodnoceny v lesnických polních testech (terénních výsadbách), existuje úzká korelace. Jiné testované znaky musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3.

Příloha č. 30

Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku

Ústřední evidenci uznaných jednotek na území České republiky vede pověřená osoba v rejstříku, přičemž u každé uznané jednotky eviduje

1. a) druh dřeviny, pro který byl zdroj uznán,
2. b) dobu uznání zdroje, kraj, ve kterém se zdroj nachází, a pobočku pověřené osoby, která zdroj uznala,
3. c) vlastníka zdroje; u fyzických osob jméno, příjmení, popř. obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma a adresa sídla,
4. d) popis zdroje:
   1. 1. u lesních porostů: plocha porostu, redukovaná plocha uznané dřeviny, bonitní stupeň, věk, zakmenění, zastoupení dřevin, ochranná lhůta, omezení výše mýtní úmyslné těžby;
   2. 2. u rodičů rodiny, ortetů a klonů: věk, výška, výčetní tloušťka, popis fenotypových znaků;
   3. 3. u semenných sadů a směsí klonů: původ, počet a skladba klonů, plocha objektu;
   4. 4. typ zdroje, pořadové číslo zdroje,

1. e) účel použití a kategorii reprodukčního materiálu, pro který byl zdroj uznán,
2. f) evidenční číslo uznané jednotky,
3. g) polohu; uvede se přírodní lesní oblast pro všechny kategorie, jednotka prostorového rozdělení lesa pro zdroje na lesních pozemcích, katastrální území a parcelní číslo pro zdroje mimo lesní pozemky, oblast střední zeměpisné délky a oblast střední zeměpisné šířky přírodní lesní oblasti pro zdroje identifikovaného a selektovaného reprodukčního materiálu, zeměpisná poloha zdroje kategorie kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu,
4. h) výškové pásmo, v němž se uznaná jednotka nachází, tj. buď lesní vegetační stupeň z mapy oblastních plánů rozvoje lesa, nebo výškové pásmo určené pověřenou osobou,
5. i) původ; uvede se autochtonní, neautochtonní indigenní, neautochtonní neindigenní nebo neznámý, a v případě testovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus.

Příloha č. 31

Žádost o udělení/prodloužení doby platnosti¹) licence k uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu