Vyhláška o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů

Příloha č. 5

Činnosti laboratoří podle § 44 a 45 vyhlášky

1. I. Národní referenční laboratoř
   1. 1. Národní referenční laboratoř určená podle zákona a § 44 této vyhlášky odpovídá za koordinaci diagnostických standardů a metod v oblasti její působnosti v České republice. Tato národní referenční laboratoř:
      1. a) informuje bezodkladně příslušný orgán, jakmile se dozví o podezření z výskytu jakékoli nákazy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce;
      2. b) koordinuje ve shodě s příslušnou referenční laboratoří Unie metody používané v České republice pro diagnostiku daných nákaz, které spadají do oblasti její působnosti;
      3. c) pomáhá aktivně při diagnostice ohnisek příslušné nákazy přijímáním izolátů patogenních původců pro potvrzování diagnóz, popis a epizootologické studie;
      4. d) podporuje základní školení a doškolování odborníků v laboratorní diagnostice s cílem harmonizovat diagnostické postupy a metody v České republice;
      5. e) zajišťuje potvrzování pozitivních výsledků všech ohnisek exotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce a primárních ohnisek neexotických nákaz uvedených v téže příloze;
      6. f) pořádá mezilaboratorní srovnávací testy (kruhové testy) diagnostických postupů na vnitrostátní úrovni s laboratořemi k tomu určenými v souladu se zákonem a § 45 této vyhlášky za účelem poskytnutí informací o používaných diagnostických metodách a výsledcích testů prováděných v České republice;
      7. g) spolupracuje s referenční laboratoří Unie pro nákazy vodních živočichů a podílí se na srovnávacích testech, požadovaných referenční laboratoří Unie;
      8. h) zajišťuje pravidelný a otevřený dialog s příslušnými vnitrostátními orgány;
      9. i) funguje, je hodnocena a akreditována v souladu s následujícími evropskými normami s přihlédnutím ke kritériím pro různé metody vyšetření stanovené v této vyhlášce:
         1. - EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“,
         2. - EN 45002 „Všeobecná kritéria pro posuzování zkušebních laboratoří“,
         3. - EN 45003 „Systém akreditace kalibračních a zkušebních laboratoří – Všeobecné požadavky na jeho správu a uznání“.
   1. 2. Akreditace a hodnocení zkušebních laboratoří podle bodu 1 písm. i) se může týkat jednotlivých testů nebo skupin testů.
   2. 3. Státní veterinární správa může dát souhlas národní referenční laboratoři k tomu, aby pro jednu nebo více nákaz, které spadají do její působnosti, používala odborných znalostí a kapacity ostatních určených laboratoří uvedených v § 45 této vyhlášky, ovšem za předpokladu, že tyto laboratoře vyhovují příslušným požadavkům této části. Národní referenční laboratoř však zůstane kontaktním místem České republiky pro referenční laboratoř Unie.

1. II. Určené laboratoře v České republice
   1. 1. Laboratoře určené Státní veterinární správou pro diagnostické služby uvedené v § 45 této vyhlášky:
      1. a) informují bezodkladně příslušný orgán, jakmile se dozví o podezření z výskytu jakékoli nákazy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce;
      2. b) účastní se mezilaboratorních srovnávacích testů (kruhových testů) diagnostických postupů pořádaných národní referenční laboratoří;
      3. c) fungují, jsou hodnoceny a akreditovány v souladu s následujícími evropskými normami s přihlédnutím ke kritériím pro různé metody vyšetření stanovené k této vyhlášce:
         1. - EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“,
         2. - EN 45002 „Všeobecná kritéria pro posuzování zkušebních laboratoří“,
         3. - EN 45003 „Systém akreditace kalibračních a zkušebních laboratoří – Všeobecné požadavky na jeho správu a uznání“.
   1. 2. Akreditace a hodnocení zkušebních laboratoří podle bodu 1 písm. c) se může týkat jednotlivých testů nebo skupin testů.
   2. 3. Státní veterinární správa zruší určení laboratoře, jestliže již nejsou naplňovány podmínky stanovené v části II.

Příloha č. 6

Kritéria a požadavky pro pohotovostní plány

1. Pohotovostní plány musí:
   1. 1. určit kompetence nezbytné pro rychlou a úspěšnou realizaci pohotovostních plánů a eradikační kampaně;
   2. 2. zabezpečit přístup k nouzovým fondům, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům v zájmu zohlednění všech hledisek boje proti exotickým nákazám uvedeným v části II přílohy č. 3 této vyhlášce;
   3. 3. definovat vertikální řídící strukturu k zajištění rychlého a účinného rozhodovacího postupu proti exotickým nákazám uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce nebo nově se objevujícím nákazám; strategické řízení tlumení nákazy musí být úkolem ústřední rozhodovací instance;
   4. 4. zajistit vypracování podrobných plánů, podle nichž bude možno v případě vzplanutí ohniska exotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo nově se objevujících nákaz pohotově zřídit místní pohotovostní nákazová střediska pro provádění opatření k tlumení nákazy a na ochranu životního prostředí na lokální úrovni;
   5. 5. stanovit pravidla spolupráce mezi příslušnými úřady a kompetentními orgány ochrany životního prostředí za účelem náležité koordinace veterinárních opatření k tlumení nákazy s opatřeními na ochranu životního prostředí;
   6. 6. vytvořit podmínky pro zabezpečení rychlé a účinné kampaně ke zdolávání nákazy včetně zajištění dostatečné laboratorní kapacity, personálu a vybavení;
   7. 7. zajistit, aby byla k dispozici aktuální pracovní příručka s podrobným, obsáhlým a praktickým popisem všech činností, postupů, pokynů a konkrétních opatření uplatňovaných při vzplanutí exotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo nově se objevujících nákaz, popřípadě i podrobné plány pro nouzové očkování;
   8. 8. požadovat pravidelné školení personálu v otázkách klinických příznaků, epizootologického šetření a tlumení nákaz, cvičných poplachů prováděných v reálném čase, školení komunikačních dovedností v zájmu stálé připravenosti úřadů, chovatelů a veterinárních lékařů ke zdolání nákazy;
   9. 9. pamatovat na vytvoření předpokladů k zajištění zdrojů potřebných pro tlumení velkého počtu ohnisek nákazy, která vzniknou v krátké době;
   10. 10. zajistit, aby v případě vzplanutí ohniska nákazy byly mrtvá těla vodních živočichů a odpady z vodních živočichů odstraňovány hromadně za použití postupů a metod, které neohrožují zdraví lidí a zvířat a životní prostředí, zejména postupů a metod
       1. - s minimálním rizikem pro půdu, vzduch, povrchové a podzemní vody, rostliny a živočichy,
       2. - s minimálním obtěžováním hlukem nebo zápachem,
       3. - s minimálními nepříznivými vlivy na přírodu nebo na místa zvláštního zájmu. Tím nejsou dotčeny požadavky stanovené předpisy Evropských společenství o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu⁹);
   1. 11. obsahovat údaje o vhodných místech a zařízeních pro zpracování nebo neškodné odstranění mrtvých těl vodních živočichů a odpadů z vodních živočichů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, v případě vzplanutí ohniska nákazy.