Vyhláška o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů

§ 34

Vypracování a schvalování programů dozoru a programů ozdravování

(1) Není-li Česká republika zamořena jednou nebo více neexotickými nákazami uvedenými v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce a není-li přesto prohlášena za prostou jedné nebo více těchto nákaz (kategorie III podle části A přílohy č. 2 k této vyhlášce), vypracuje Státní veterinární správa program dozoru za účelem dosažení statusu státu prostého nákazy pro jednu nebo více těchto nákaz a předloží jej ke schválení Komisi.

(2) Má-li se však program dozoru týkat jednotlivých jednotek nebo oblastí, které nepředstavují více než 75 % území České republiky, a sestává-li tato oblast nebo jednotka z povodí, které není sdíleno s jiným členským státem nebo třetí zemí, postupuje se při jakémkoli schvalování, změně nebo ukončení tohoto programu v souladu s § 39 odst. 2.

(3) Je-li Česká republika zamořena (kategorie V podle části A přílohy č. 2 k této vyhlášce) jednou nebo více neexotickými nákazami uvedenými v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, vypracuje Státní veterinární správa návrh programu ozdravování pro jednu nebo více těchto nákaz, který musí být po schválení Ministerstvem zemědělství předložen ke schválení Komisi.

(4) Ode dne schválení programů uvedených v tomto ustanovení se požadavky a opatření podle § 8 až 16, 19 až 21 a 27 odst. 1 ve vztahu k státu, oblasti nebo jednotce uznaným za prosté nákazy uplatní také ve vztahu k státu, oblasti nebo jednotce, jichž se týkají tyto programy.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 3 o schvalování programů Komisí platí obdobně i pro změnu nebo ukončení programu.

(6) Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam schválených programů dozoru a programů ozdravování a uveřejňuje jej na svých webových stránkách.

§ 35

Obsah a doba uplatňování programů

(1) Program dozoru a program ozdravování musí obsahovat zejména

1. a) popis nákazové situace před zahájením programu,
2. b) analýzu odhadovaných nákladů a předpokládaných přínosů programu,
3. c) pravděpodobnou dobu trvání programu,
4. d) popis a vymezení zeměpisné a správní oblasti, v níž má být program uplatňován,
5. e) cíl, který má být dosažen ke dni ukončení programu.

(2) Programy uvedené v odstavci 1 se uplatňují, dokud

1. a) nejsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce a Česká republika, oblast nebo jednotka nejsou uznány za prosté nákazy, nebo
2. b) program není ukončen Státní veterinární správou, v případě programu ozdravování se souhlasem Ministerstva zemědělství, anebo Komisí, protože nadále neplní svůj účel.

(3) Dojde-li k ukončení programu podle odstavce 2 písm. b), uplatňují se ode dne jeho ukončení opatření k zabránění šíření nákazy uvedená v § 28.

§ 36

Pohotovostní plán pro nově se objevující a exotické nákazy

(1) Státní veterinární správa vypracuje v souladu s kritérii a požadavky uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce celostátní pohotovostní plán pro nově se objevující a exotické nákazy, který stanoví potřebná opatření pro udržování vysoké úrovně informovanosti o těchto nákazách a připravenosti pro případ jejich výskytu, jakož i pro zajištění ochrany životního prostředí.

(2) Pohotovostní plán uvedený v odstavci 1 musí splňovat tyto požadavky:

1. a) stanovení oprávnění a prostředků, které umožní orgánům veterinární správy přístup do všech zařízení, k vybavení, materiálu a personálu, jež jsou nezbytné k rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy,
2. b) zajištění koordinace a kompatibilního postupu se sousedními členskými státy a podpory spolupráce se sousedními třetími zeměmi,
3. c) uvedení přesných údajů týkajících se požadavků na očkovací látku a podmínky očkování považované za nezbytné pro případ nouzového očkování.

(3) Podle pohotovostního plánu uvedeného v odstavci 1 se postupuje v případě výskytu nově se objevující nákazy nebo exotické nákazy uvedené v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce.

§ 37

(1) Očkování proti exotickým nákazám uvedeným v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce je zakázáno s výjimkou případů, kdy je toto očkování uplatňováno v souladu s § 31, 32 nebo 36.

(2) Očkování proti neexotickým nákazám uvedeným v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce je zakázáno na všech částech území České republiky, jež jsou v souladu s § 38 a 39 uznány za prosté příslušné nákazy, anebo na něž se vztahuje program dozoru schválený v souladu s § 34 odst. 1. Povolit očkování lze jen v těch částech území České republiky, které nejsou uznány za prosté příslušné nákazy, anebo v případě, že očkování je součástí programu ozdravování schváleného v souladu s § 34 odst. 3.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na vědecké studie, které slouží k vývoji a testování očkovacích látek za kontrolovaných podmínek. V průběhu takových studií však musí uživatelská zařízení akreditovaná podle zákona na ochranu zvířat proti týrání přijmout vhodná opatření na ochranu ostatních vodních živočichů před jakýmikoli nepříznivými vlivy takto prováděného očkování.

(4) Používané očkovací látky musí být registrovány podle jiného právního předpisu¹⁰).

§ 38

Stát prostý nákazy

(1) Státní veterinární správa může navrhnout orgánům Unie, aby byl České republice přiznán status území prostého jedné nebo více neexotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, jestliže je splněn požadavek stanovený v odstavci 2 a

1. a) na území České republiky se nevyskytují žádné druhy vnímavé na příslušné nákazy,
2. b) je známo, že původce příslušné nákazy nemůže v České republice a v jejích vodních zdrojích přežít, nebo
3. c) Česká republika splňuje požadavky stanovené v části I přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Jestliže sousední členské státy nebo povodí sdílená se sousedními členskými státy nejsou uznány za prosté nákazy, musí být na území České republiky vytvořeny vhodné nárazníkové zóny tak, aby chránily Českou republiku prostou nákazy před pasivním zavlečením příslušné nákazy.

§ 39

Oblast nebo jednotka prosté nákazy

(1) Oblast nebo jednotka na území České republiky může být uznána za prostou jedné nebo více neexotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, jestliže

1. a) v oblasti nebo jednotce, popřípadě v jejich vodních zdrojích se nevyskytují žádné druhy vnímavé na uvedené nákazy,
2. b) je známo, že původce příslušné nákazy nemůže v oblasti nebo jednotce, popřípadě v jejich vodních zdrojích přežít, nebo
3. c) oblast nebo jednotka splňují požadavky stanovené v části II přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Státní veterinární správa předloží Stálému výboru pro potravní řetězec a zdraví zvířat prohlášení o uznání podle odstavce 1 spolu s podpůrnými důkazy způsobem stanoveným Komisí.

(3) Jestliže oblast nebo jednotka uvedené v odstavci 1 představují více než 75 % území České republiky, anebo sestává-li tato oblast nebo jednotka z povodí sdíleného s jiným členským státem nebo třetí zemí, nepostupuje se podle odstavce 2 a o případném uznání oblasti nebo jednotky za prosté nákazy rozhodnou orgány Unie.

§ 40

Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam oblastí a jednotek prohlášených v souladu s § 39 odst. 2 a 3 za prosté nákazy a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím sítě internet.

§ 41

Udržení statusu území prostého nákazy

(1) Je-li Česká republika uznána v souladu s § 38 za prostou jedné nebo více neexotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, může být ukončen program dozoru a udržen status státu prostého nákazy, pokud existují podmínky, které podporují vznik klinických projevů příslušné nákazy, a pokud jsou uplatňována příslušná ustanovení této vyhlášky.

(2) Není-li Česká republika uznána za prostou nákazy, musí v oblastech a jednotkách, které jsou uznány za prosté nákazy, a ve všech případech, ve kterých neexistují podmínky, které podporují vznik klinických projevů příslušné nákazy, pokračovat dozor v souladu s metodami stanovenými orgány Unie, ovšem na úrovni přiměřené míře rizika.

§ 42

Pozastavení, obnovení a odejmutí statusu státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy

(1) Lze-li se důvodně domnívat, že byla porušena jakákoli z podmínek pro udržení statusu státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy, Státní veterinární správa

1. a) pozastaví okamžitě uvádění vnímavých druhů a druhů, které jsou přenašeči, na trh do ostatních členských států, oblastí nebo jednotek s vyšším nákazovým statusem ve vztahu k příslušné nákaze ve shodě s částí A přílohy č. 2 k této vyhlášce,
2. b) postupuje podle § 19 až 21, 27 a 28.

(2) Jestliže epizootologické šetření podle § 20 odst. 1

1. a) prokáže, že k porušení podmínek pro udržení statusu státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy nedošlo, status státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy se obnoví,
2. b) potvrdí s vysokou pravděpodobností, že k infekci došlo, status státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy musí být odejmut stejným postupem, podle kterého byl tento status uznán. Před obnovením tohoto statusu musí být splněny požadavky uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 43

Státní veterinární správa zajišťuje účinnou a trvalou spolupráci mezi orgány veterinární správy navzájem a mezi těmito orgány a laboratořemi pro nákazy vodních živočichů, jakož i vzájemnou výměnu informací a přístup orgánů veterinární správy k nejnovějším poznatkům v oblastech analýzy rizik a epizootologie.

§ 44

Národní referenční laboratoř

(1) Národní referenční laboratoř pro nákazy vodních živočichů, materiálně a personálně vybavená k provádění laboratorních vyšetření podle této vyhlášky,

1. a) vykonává činnosti uvedené v části I přílohy č. 5 k této vyhlášce,
2. b) odpovídá za koordinaci diagnostických standardů a metod používaných při diagnostice nákaz vodních živočichů,
3. c) spolupracuje s referenční laboratoří Unie pro nákazy vodních živočichů a s laboratořemi uvedenými v § 45.

(2) Státní veterinární správa informuje Komisi, ostatní členské státy a referenční laboratoře Unie pro nákazy vodních živočichů o názvu a adrese národní referenční laboratoře uvedené v odstavci 1 a o případných změnách.

§ 45

Ostatní laboratoře, které byly Státní veterinární správou určeny k provádění laboratorních vyšetření pro účely této vyhlášky,

1. a) vykonávají činnosti uvedené v části II přílohy č. 5 k této vyhlášce,
2. b) používají při laboratorních vyšetřeních v případech podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu nákazy vodních živočichů diagnostické standardy a metody stanovené orgány Unie.

§ 46

(1) Provádí-li Komise svými odborníky kontroly včetně auditů na místě v České republice v zájmu zajištění jednotného používání právních předpisů Evropských společenství, které se týkají vodních živočichů, poskytuje jim Státní veterinární správa veškerou pomoc potřebnou k plnění jejich povinností. Bližší pravidla postupu v rámci této součinnosti jsou stanovena předpisy Evropských společenství o úředních kontrolách a jejich organizaci¹¹).

(2) Zjistí-li kontrola podle odstavce 1 závažné riziko pro zdraví vodních živočichů, učiní orgány veterinární správy okamžitě v souladu se zákonem a touto vyhláškou veškerá opatření nezbytná k ochraně zdraví těchto živočichů.

§ 47

Zrušuje se:

1. 1. Vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.
2. 2. Vyhláška č. 201/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb., a vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 289/2007 Sb.