Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se podrobněji upravují některé pracovněprávní vztahy, stejnokroj a hodnosti příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky

§ 1

Podrobnosti o podmínkách přijetí

Uchazeč o přijetí za příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) prokazuje splnění podmínek přijetí předložením dokladu o dosažení požadovaného stupně vzdělání, dokladu o zdravotní způsobilosti, výpisu z rejstříku trestů, osobního dotazníku a stručného životopisu. Výpis z rejstříku trestů nemůže být starší tří měsíců.

§ 2

Vydávání rozkazů

(1) Při operačním řízení a při výcviku vydává příslušníkům rozkazy přímý nadřízený.

(2) Rozkazy příslušníkům mohou dále vydávat ředitelé hasičských záchranných sborů okresů, Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, hasičských záchranných sborů měst Brna, Ostravy a Plzně, rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra k plnění úkolů požární ochrany (dále jen „ředitel“), vrchní požární rada a jejich prostřednictvím též ministr vnitra. Ve výjimečných případech, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, může vydat rozkaz kterýkoli nadřízený. Ustanovení velení u zásahu tím nejsou dotčena.¹)

(3) Rozkazy se vydávají ústně nebo písemně, při zdolávání požárů nebo při cvičení jednotek hasičského záchranného sboru (dále jen „jednotky sboru“) též pomocí signálů.

§ 3

Ukládání kárných opatření

(1) Při ukládání kárných opatření se přihlíží k závažnosti porušení pracovní kázně, ke způsobené škodě, k míře zavinění, k okolnostem, za nichž k porušení pracovní kázně došlo, k dosahovaným pracovním výsledkům a k morálním vlastnostem příslušníka.

(2) Záznam o uložení kárného opatření se zakládá do osobního spisu příslušníka. Po prominutí zbývající části kárného opatření nebo po uplynutí doby, na kterou bylo kárné opatření uloženo, se záznam z osobního spisu příslušníka vyjímá.

§ 4

Začátek pracovní doby

Příslušníkům, jejichž pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně, se začátek pracovní doby stanoví na 7.00 hodin.

§ 5

Poskytování náhradního volna

(1) Příslušníkům uvedeným v § 56 odst. 2 zákona se poskytuje náhradní volno podle § 56 odst. 5 zákona v rozsahu pracovní doby připadající na dvě pracovní směny.

(2) Náhradní volno čerpá příslušník zpravidla vcelku. Začátek čerpání náhradního volna a nástup příslušníka do práce musí být shodný se začátkem pracovní doby té směny, v níž je příslušník zařazen. Čerpá-li příslušník toto náhradní volno výjimečně po částech, platí ustanovení předcházející věty o začátku čerpání náhradního volna a nástupu příslušníka do práce obdobně.

§ 6

Činnosti vykonávané zaměstnanci

(1) Za činnosti podle § 58 zákona se považují činnosti uvedené v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.

(2) Při spojení dvou nebo více činností může je vykonávat zaměstnanec uvedený v § 58 odst. 1 zákona jenom tehdy, pokud žádná z nich nemá charakter činnosti, kterou má vykonávat příslušník.

§ 7

Stravování a ubytování příslušníků při zásahu

(1) Při výkonu služby za ztížených podmínek u zásahu podle § 57 odst. 1 zákona ředitel zabezpečí příslušníkům:

1. a) ochranné nápoje, vyžaduje-li zásah použití speciálních ochranných prostředků v celkové délce nejméně 30 minut nebo provádí-li se zásah za extrémních povětrnostních podmínek nejméně dvě hodiny,
2. b) stravování, jde-li o zdolávání požáru nebo záchranné práce při živelních pohromách nebo mimořádných událostech trvajících nepřetržitě nejméně pět hodin.

(2) Výše nákladů na ochranné nápoje poskytované podle odstavce 1 písm. a) činí částku rovnající se sazbě stravného podle předpisů o cestovních náhradách.²) Výše nákladů na stravování poskytované podle odstavce 1 písm. b) činí částku rovnající se 1,75 až 2,25 násobku stravného podle předpisů o cestovních náhradách,²) v závislosti na délce trvání zásahu a fyzické náročnosti prací, zaokrouhlenou na nejbližší celé číslo směrem nahoru. Přitom délka zásahu se posuzuje stejně jako délka pracovní cesty, s výjimkou nároku podle odstavce 1 písm. a), který vzniká již uplynutím doby 30 minut nebo dvou hodin.

(3) Při ubytování příslušníků u zásahu se zabezpečují podmínky pro nutný odpočinek. Přitom se hradí náklady vynaložené na zajištění tohoto odpočinku.

§ 8

Zabezpečení ozdravného pobytu

(1) Za zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou práci podle § 57a odst. 1 písm. a) zákona se považuje:

1. a) likvidace požárů, záchranné práce při živelních pohromách a mimořádných událostech podle § 92 zákona a záchrana osob,
2. b) manipulace s nebezpečnými látkami,
3. c) používání dýchací techniky a ochranných obleků, práce nad volnou hloubkou³) a pod vodou,
4. d) řízení a obsluha požárních vozidel s výstražným zařízením,
5. e) řízení zásahů uvedených v písmenu a).

(2) Za zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou práci se považují i opakované činnosti při zabezpečování státního požárního dozoru, pokud mají charakter činností uvedených v odstavci 1.

(3) Do doby deseti let se započítává trvání pracovního poměru k orgánům Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „sbor“) uvedeným v § 43 odst. 1, § 65 odst. 3 a v § 66 odst. 2 zákona.

(4) Za ozdravný pobyt se považuje internátní nepřetržitý pobyt v lázeňském nebo ozdravném zařízení schváleném Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „zařízení“) s poskytováním léčebných a rehabilitačních služeb (procedury, cvičení). Výběr zařízení provádí ředitelství sboru.

(5) Příspěvkovou lázeňskou léčbu lze po předchozí dohodě s příslušníkem započítat do ozdravného pobytu v kalendářním roce v rozsahu a za podmínek stanovených v § 57a zákona.

(6) Ozdravný pobyt ve smyslu § 57a zákona nenáleží příslušníkovi ve zkušební době.

§ 9

Výstrojní součástky

(1) Jednotlivé druhy stejnokrojů a jejich doplňky se nazývají výstrojními součástkami. Barvu a provedení výstrojních součástek určuje ředitelství sboru formou katalogových listů a technické dokumentace.

(2) Výstrojními součástkami jsou:

1. a) pracovní stejnokroj I, II,
2. b) společenský stejnokroj,
3. c) stejnokrojové doplňky,
4. d) služební opasek, sportovní souprava, sportovní obuv.

Pracovní stejnokroj I a II a společenský stejnokroj tvoří jejich části uvedené v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.

§ 10

Nošení výstrojních součástek

(1) Organizační součásti sboru poskytují příslušníkům podle § 43 odst. 1 zákona výstrojní součástky.

(2) Poskytnutí služební brašny a služebního opasku příslušníkům povoluje podle povahy pracovních úkolů ředitel nebo vrchní požární rada.

(3) Společenský stejnokroj nosí příslušníci při slavnostních příležitostech, setkáních se zahraničními hosty, reprezantaci v zahraničí, jednáních s představiteli státu a na pokyn ředitele nebo vrchního požárního rady.

(4) Příslušníci nosí k pracovnímu i společenskému stejnokroji černé polobotky nebo zimní boty jednoduchého tvaru bez nápadných ozdob, příslušnice černé lodičky, v zimním období vlastní kotníčkové boty nebo vysoké zimní boty (kozačky) v černé barvě jednoduchého tvaru bez nápadných ozdob.

(5) Příslušníci mohou nosit k pracovnímu a společenskému stejnokroji černou tašku bez nápadných ozdob, příslušnice mohou nosit černou kabelku bez nápadných ozdob.

(6) Příslušníci mohou nosit triko pouze k pracovnímu stejnokroji II, svetr nebo košili opatřenou nárameníky s vázankou a sponou do vázanky k pracovnímu stejnokroji I a II. Sako a košili s vázankou a sponou do vázanky mohou nosit pouze k pracovnímu stejnokroji I a k společenskému stejnokroji. K saku společenského stejnokroje nosí bílou košili s vázankou a sponou do vázanky. K pracovnímu stejnokroji I mohou se souhlasem ředitele nebo vrchního požárního rady nosit košili s krátkým rukávem opatřenou nárameníky bez vázanky s rozepnutým knoflíkem u krku.

(7) Čepici se štítkem pro příslušníky nebo klobouk pro příslušnice lze nosit ke všem výstrojním součástkám pracovního stejnokroje I a společenského stejnokroje.

(8) Kombinovat pracovní stejnokroj I a II a společenský stejnokroj s jinými výstrojními součástkami a mezi sebou není povoleno. To neplatí pro společné výstrojní součástky uvedené v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky.

(9) Příslušníci udržují přidělené výstrojní součástky v řádném a použitelném stavu a jsou vždy řádně ustrojeni a upraveni. Ředitel nebo vrchní požární rada může určit příslušníkům jednotné stejnokrojové ustrojení.

§ 11

Povolení nošení stejnokroje

K nošení stejnokroje s označením poslední dosažené hodnosti po odchodu do důchodu, uvolnění k výkonu veřejných funkcí nebo v dalších obdobných případech je třeba písemného souhlasu příslušného ředitele nebo vrchního požárního rady. Ředitelům a zástupci vrchního požárního rady tento souhlas vydává vrchní požární rada, vrchnímu požárnímu radovi ministr vnitra.

§ 12

Hodnostní označení a stejnokrojové doplňky

(1) Příslušníci nosí na výstrojních součástkách hodnostní označení. Způsob označování hodností a jejich nošení je uveden v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.

(2) Stejnokrojové doplňky a jejich nošení je uvedeno v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.

(3) Nošení vyznamenání, stužek vyznamenání a odznaků je uvedeno v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky.

§ 13

Úlevy z povinnosti nosit výstrojní součástky

(1) Po dobu těhotenství příslušnice nenosí stejnokroj.

(2) V případech odůvodněných zdravotním stavem příslušníka může na základě doporučení lékaře ředitel nebo vrchní požární rada rozhodnout, které výstrojní součástky příslušníci po stanovenou dobu nenosí.

(3) Příslušníci mohou při cestování služebními dopravními prostředky nebo hromadnými dopravními prostředky odložit služební plášť, čepici se štítkem (klobouk) nebo čepici a sako. Při cestování v městských hromadných dopravních prostředcích mohou příslušníci odložit čepici se štítkem (klobouk) nebo čepici a rozepnout si sako. Při opuštění dopravního prostředku musí být příslušník řádně ustrojen.

§ 14

Ředitel nebo vrchní požární rada určí pro účely vystrojování příslušníky do výstrojních norem podle jejich funkce

1. a) do výstrojní normy A se určují příslušníci zařazení do výkonu služby v jednotkách sboru,
2. b) do výstrojní normy B se určují příslušníci, kteří po převážnou část své pracovní doby vykonávají práce v objektech a zařízeních sboru,
3. c) do výstrojní normy C se určují příslušníci, kteří po převážnou část své pracovní doby vykonávají práce zejména mimo objekty a zařízení sboru.

§ 15

(1) Výstrojní součástky se při prvním vystrojení poskytují příslušníkům zpravidla k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po uplynutí zkušební doby. Ředitel nebo vrchní požární rada může povolit poskytnutí výstrojních součástek i před uplynutím zkušební doby. Při prvním vystrojení vzniká příslušníkům nárok na všechny výstrojní součástky uvedené v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky.

(2) Při dalším vystrojování mají příslušníci nárok na výstrojní součástky uvedené v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky, podle vlastního výběru v rozsahu přidělených bodů. Přidělené body vyjadřují poměrný ekvivalent množství výstrojních součástek, které si příslušník může vybrat v průběhu jednoho kalendářního roku, a činí:

1. – u výstrojní normy A 3700 bodů,
2. – u výstrojní normy B 4000 bodů,
3. – u výstrojní normy C 4800 bodů.

(3) Přidělené body lze převádět mezi jednotlivými léty pouze se souhlasem ředitele nebo vrchního požárního rady.

(4) Příslušníci jsou zodpovědni za to, že provedou volbu výstrojních součástek v rozsahu přidělených bodů tak, jak to vyžaduje povaha jimi plněných pracovních úkolů.

(5) Ředitel nebo vrchní požární rada může určit výstrojní součástky, které je příslušník povinen odebrat v rámci přidělených bodů, pokud příslušníkem požadované výstrojní součástky neodpovídají povaze jím plněných pracovních úkolů. Pokud má příslušník v daném roce již přidělené body vyčerpány, poskytnou se výstrojní součástky, které je příslušník povinen odebrat, z bodů, které by mu náležely v dalším období.

§ 16

(1) V případě zničení, ztráty nebo odcizení, které nezavinil příslušník, se výstrojní součástky poskytnou i mimo rozsah přidělených bodů.

(2) O mimořádném poskytnutí výstrojních součástek rozhoduje příslušný ředitel nebo vrchní požární rada. Ustanovení o náhradě škody podle zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.

(3) V případě, že zničení, ztrátu nebo odcizení výstrojních součástek zavinil příslušník svou nedbalostí nebo úmyslně, neposkytují se mu výstrojní součástky mimo rozsah přidělených bodů. Výstrojní součástky se v tomto případě poskytují za peněžní úhradu.

§ 17

(1) Pokud celková doba přerušení zaměstnání přesahuje 30 kalendářních dnů, krátí se přidělené body odečtem 1/12 z hodnoty bodů přidělených pro danou výstrojní normu za každých 30 dnů, ve kterých trvalo přerušení zaměstnání.

(2) Přerušením zaměstnání se pro účely tohoto opatření rozumí zejména doba, po kterou příslušníkovi nenáležel plat nebo po kterou pobíral dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem či peněžitou pomoc v mateřství, a doba výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem. Celková doba přerušení zaměstnání se stanoví součtem jednotlivých dnů, po které bylo zaměstnání přerušeno v průběhu kalendářního roku.

(3) Příslušníkovi, který provedl výběr výstrojních součástek v rozsahu přidělených bodů a jehož celková doba přerušení zaměstnání přesáhla 30 kalendářních dnů se krátí body způsobem uvedeným v odstavci 1 v následujícím kalendářním roce.

§ 18

(1) Pro každou funkci ve sboru je plánovaná hodnost, která vyjadřuje míru odpovědnosti vyplývající z této funkce, jakož i odborné a morální požadavky kladené na příslušníka. Plánované hodnosti pro jednotlivé funkce jsou uvedeny v příloze č. 6, která je součástí této vyhlášky.

(2) Je-li příslušník převeden na funkci, pro kterou je plánovaná hodnost nižší, nebo přechází-li do bezprostředně navazujícího pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci sboru, dosažená hodnost se zachovává.

(3) Hodnost příslušníka zaniká skončením pracovního poměru, s výjimkou uvedenou v odstavci 2. Za podmínek stanovených v § 11 této vyhlášky mohou příslušníci, kterým skončil pracovní poměr, nosit označení hodnosti dosažené před skončením pracovního poměru.

§ 19

Podmínky jmenování do hodnosti

(1) Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na jmenování do hodnosti podporučíka, jestliže po dobu 12 měsíců úspěšně vykonává funkci, pro kterou je plánovaná důstojnická hodnost, a dosáhl úplného středního vzdělání.

(2) Při jmenování do hodnosti podle § 61 odst. 1 zákona se k dosažení vyššího stupně vzdělání, než je vzdělání požadované pro funkci, do které je příslušník zařazen, nepřihlíží.

§ 20

Podmínky pro povyšování do hodností

(1) Doba výkonu funkce, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou příslušník má, činí před povýšením nebo před jmenováním do hodnosti:

1. a) šest měsíců u funkce, pro kterou je stanovena praporčická hodnost,
2. b) 12 měsíců u funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.

(2) Podmínka dosahování dobrých pracovních výsledků není splněna, jestliže příslušník:

1. a) byl zaměstnavatelem v posledních 12 měsících písemně vyzván k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků a v přiměřené době je neodstranil,
2. b) byl v době posledních šesti měsíců písemně upozorněn na možnost výpovědi v souvislosti s porušením pracovní kázně.

(3) Požadovaným vzděláním pro hodnost je:

1. a) u praporčických hodností střední nebo úplné střední vzdělání,
2. b) u důstojnických hodností podporučík až kapitán úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání,
3. c) u důstojnických hodností major až plukovník vysokoškolské vzdělání.

(4) U příslušníků, kteří dosáhli 45 let věku a nesplňují podmínku požadovaného vzdělání pro hodnost podle odstavce 3, může ve zvlášť odůvodněných případech povolit výjimku ze vzdělání ředitel, vrchní požární rada nebo ministr vnitra, kteří jsou oprávněni příslušníka jmenovat do hodnosti nebo povýšit.

§ 21

Výsluha let

(1) Doba výsluhy let v hodnosti činí:

1. a) u praporčických hodností
   1. 1. rotný – jeden rok,
   2. 2. rotmistr – dva roky,
   3. 3. nadrotmistr – tři roky,
   4. 4. podpraporčík – čtyři roky,
   5. 5. praporčík – pět let;

1. b) u důstojnických hodností
   1. 1. podporučík – jeden rok,
   2. 2. poručík – dva roky,
   3. 3. nadporučík – tři roky,
   4. 4. kapitán – čtyři roky,
   5. 5. major – pět let.

(2) U hodnosti nadpraporčík a podplukovník se doba výsluhy let v hodnosti nestanoví.

(3) Doba výsluhy let v hodnosti podle odstavce 1 se nevztahuje na mimořádné povýšení a propůjčení hodnosti.

(4) Do doby výsluhy let v hodnosti se počítá doba trvání pracovního poměru příslušníka, s výjimkou základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené⁴) a doby pracovního volna bez náhrady mzdy trvající nepřetržitě více než jeden rok. Příslušníkovi, který byl uvolněn k výkonu veřejných funkcí, se doba jeho uvolnění započítává do doby výsluhy let v hodnosti, nejvýše však v délce výsluhy let stanovené pro nejbližší vyšší hodnost. V odůvodněných případech může ředitel, vrchní požární rada nebo ministr vnitra, kteří jsou oprávněni příslušníka povýšit, započítat do doby výsluhy let v hodnosti až celou dobu uvolnění.

(5) Při vzniku pracovního poměru, který bezprostředně navazuje na pracovní poměr u jiného zaměstnavatele v rámci sboru nebo u jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se uplynulá doba výsluhy let v hodnosti započítává, jestliže byl příslušník jmenován do hodnosti, kterou dosáhl v předchozím pracovním poměru.

§ 22

Zrušení propůjčené hodnosti

(1) Po pominutí důvodu k propůjčení hodnosti zruší ředitel, vrchní požární rada nebo ministr vnitra, kteří hodnost propůjčili, propůjčenou hodnost.

(2) Po zrušení propůjčené hodnosti se příslušníkovi přiznává hodnost, které by dosáhl na funkci, do které byl v době propůjčení hodnosti zařazen, při dodržení pravidel povyšování do hodnosti.

§ 23

Den rozhodný pro jmenování nebo povýšení

Jmenování do první důstojnické hodnosti a povýšení do vyšší praporčické nebo důstojnické hodnosti se provádí k prvnímu dni měsíce následujícího po splnění poslední podmínky stanovené pro povýšení v § 61 odst. 5 zákona. Je-li tímto dnem první den měsíce, provede se jmenování nebo povýšení již tímto dnem.

§ 24

Řízení ve věcech hodností

(1) Opatření ve věcech hodností příslušníků se vydává písemně a oznamuje příslušníkovi, jehož se týká.

(2) Proti opatření může příslušník podat námitku do 15 dnů ode dne oznámení opatření. Námitka nemá odkladný účinek s výjimkou námitky proti opatření o odnětí hodnosti.

(3) O námitce proti opatření ředitele rozhoduje vrchní požární rada. O námitce proti opatření vrchního požárního rady rozhoduje ministr vnitra.

(4) Vydává-li opatření ve věcech hodnosti v prvním stupni ministr vnitra, může příslušník podat stížnost do 15 dnů ode dne doručení opatření. O stížnosti rozhoduje ministr vnitra po předchozím projednání v komisi zřízené k tomuto účelu.

(5) Jestliže se dodatečně zjistí, že opatření je v rozporu s právními předpisy, může je zrušit ředitel, vrchní požární rada nebo ministr vnitra, který je oprávněn příslušníka povýšit, jmenovat do hodnosti nebo mu propůjčit hodnost.

§ 25

Příslušníkům, jímž je pracovní stejnokroj II (bavlna, aramid/viskosa) poskytován jako osobní ochranná pracovní pomůcka podle vyhlášky č. 204/1994 Sb., se body podle § 15 odst. 2 krátí o 470 bodů.

§ 26

(1) Zbývající doba životnosti výstrojních součástek poskytnutých přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se započítává podle dosavadních předpisů. Celkový počet bodů se krátí počtem bodů uvedených v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky, pro danou výstrojní součástku připadající na zbývající dobu její životnosti.

(2) Příslušníkům se zachovávají hodnosti a započítává uplynulá doba výsluhy let v hodnosti podle dosavadních předpisů.

(3) Změna označení hodnosti u příslušníků musí být provedena podle této vyhlášky nejpozději do 30. června 1996.

§ 27

(1) Zrušují se

1. a) výnos Ministerstva vnitra a životního prostředí České socialistické republiky č. 5/1989 Ú. v. ČSR o stejnokroji a poskytování osobních ochranných pracovních prostředků příslušníkům Sboru požární ochrany,
2. b) oddíl první (§ 1 až 9) směrnic Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 11/1986 Ú. v. ČSR, kterými se podrobněji upravují některé pracovněprávní vztahy a hodnosti příslušníků Sboru požární ochrany, ve znění výnosu Ministerstva vnitra České republiky č. j. PO-3025/V-91,
3. c) § 106 a 107 vyhlášky Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.

(2) Platnosti pozbývá pro příslušníky oddíl druhý a třetí (§ 9 až 20) a příloha směrnic Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 11/1986 Ú. v. ČSR, kterými se podrobněji upravují některé pracovněprávní vztahy a hodnosti příslušníků Sboru požární ochrany, ve znění výnosu Ministerstva vnitra České republiky č. j. PO-3025/V-91.

§ 28