Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

Příloha č. 1

Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů

1. 1. Provozovatel zařízení zabezpečí při přejímce odpadu následující činnosti:
   1. 1.1. do všech typů zařízení podle § 2 písm. n)
      1. a) kontrolu úplnosti základního popisu odpadu podle bodu 2 a v případě skládek i podle bodu 3 při jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu, při dalších opakovaných dodávkách odpadu kontrolu výsledků zkoušek ověření kritických parametrů nebo čestného prohlášení, že se jedná o tentýž odpad,
      2. b) vizuální kontrolu každé dodávky odpadu,
      3. c) namátkovou kontrolu odpadu k ověření shody odpadu se základním popisem odpadu předloženým dodavatelem (vlastníkem odpadu),
      4. d) záznam o každé přijaté dodávce odpadu do zařízení v souladu s požadavky na vedení průběžné evidence podle zvláštního právního předpisu¹¹),
      5. e) vydání písemného potvrzení o každé dodávce odpadu přijaté do zařízení,
      6. f) převzetí čestného prohlášení dodavatele odpadu (vlastníka - původce nebo oprávněné osoby, tj. osoby za odpad odpovědné až do doby jeho předání další oprávněné osobě), že všechny informace uvedené v základním popisu odpadu jsou pravdivé, čestné prohlášení může být součástí základního popisu odpadu.
   1. 1.2. při přejímce odpadů na skládku je nutné navíc provést kontrolu splnění podmínek stanovených pro příjem odpadu na příslušnou skupinu skládek v příloze č. 4.
   2. 1.3. dokumenty dokladujících kvalitu přijímaných odpadů do zařízení se uchovávají po dobu 5 let, pro skládky po dobu stanovenou v § 21 odst. 1 písm. d) zákona.

1. 2. Náležitosti základního popisu odpadu (informace a doklady o kvalitě odpadu), které musí dodavatel odpadu (vlastník odpadu) předat osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení jsou následující
   1. a) identifikační údaje dodavatele odpadu (název, sídlo, adresa, IČ bylo-li přiděleno),
   2. b) název, adresa provozovny, kde odpad vznikl,
   3. c) název druhu odpadu, katalogové číslo, kategorie, výčet nebezpečných vlastností pokud je odpad kategorie „nebezpečný odpad“,
   4. d) popis vzniku odpadu,
   5. e) fyzikální vlastnosti odpadu (konzistence, barva, zápach apod.),
   6. f) jméno, příjmení, bydliště, telefon, fax, e-mail a podpis osoby odpovědné za úplnost, správnost a pravdivost informací uvedených v základním popisu odpadu,
   7. g) protokol o odběru vzorku odpadu, jehož náležitosti jsou stanoveny zvláštním právním předpisem⁵), pokud jsou při přejímce odpadů požadovány výsledky zkoušek a pokud se nejedná o odpady podle bodu 5.2.,
   8. h) protokol o výsledcích zkoušek (vlastnostech odpadu), zaměřených zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení, ne starší než 3 měsíce od data vypracování základního popisu odpadu, pokud jsou výsledky zkoušek při přejímce odpadů požadovány,
   9. i) předpokládané množství odpadu v dodávce,
   10. j) předpokládaná hmotnost a četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství odpadu dodaného do zařízení za rok,
   11. k) stanovení kritických ukazatelů, které budou sledovány v průběhu opakovaných dodávek odpadu:
       1. - dodávaných původcem odpadu minimálně jedenkrát za rok,
       2. - dodávaných provozovatelem zařízení ke sběru a výkupu odpadů v případě pravidelně i nepravidelně se opakující každé dodávky jednoho druhu odpadu stejných vlastností, vznikajícího v zařízení ke sběru a výkupu odpadů soustřeďováním stejných druhů odpadů od různých původců minimálně dvakrát za rok.

1. 3. Pro přijetí odpadu na skládku odpadů základní popis odpadu dále musí obsahovat:
   1. a) údaje o vyluhovatelnosti a složení odpadu potřebné pro určení příslušné skupiny skládky podle podmínek stanovených v příloze č. 4,
   2. b) mísitelnost odpadu s jinými druhy odpadů,
   3. c) určení skupiny skládky na základě údajů uvedených pod bodem a),
   4. d) prohlášení, že odpad nelze využít ani jinak odstranit na základě posouzení v souladu s § 11 odst.3 zákona,
   5. e) prohlášení, že se nejedná o odpad, který nelze ukládat na skládky všech skupin (podle přílohy č. 5),
   6. f) opatření, které je třeba na skládce učinit po přijetí některých druhů odpadu, (např. překryv u odpadů obsahujících azbest, zákaz smíchávání odpadů vyhodnocený podle přílohy č. 3 ).

1. 4. Základní popis odpadu se aktualizuje při každé změně surovin a technologie procesu, ve kterém odpad vzniká a dalších změnách, které ovlivní kvalitativní ukazatele odpadu.
2. 5. Zjednodušená přejímka odpadu na skládku
   1. 5.1. Při opakovaných dodávkách odpadu může být základní popis odpadu nahrazen čestným prohlášením vlastníka odpadu, že odpad odpovídá základnímu popisu, dodanému při první z řady dodávek a ověřením kritických ukazatelů dle podmínek stanovených v bodě 2 písm. k).
   2. 5.2. Odpady, jejichž základní popis není třeba vypracovávat na základě výsledků zkoušek, jsou:
      1. a) odpady uvedené v příloze č. 8 ukládané za podmínek tam stanovených,
      2. b) odpady, jejichž hodnocení pro účely přijetí do zařízení lze provést odborným úsudkem na základě znalosti vstupních surovin, technologie vzniku, úpravy a dalších informací; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení stanovenému v přílohách č. 2 a 4 k této vyhlášce,
      3. c) odpady, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek a jejichž základní popis se zpracovává na základě úsudku.

Příloha č. 2

Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti

1. 1. Úprava vzorku a příprava vodného výluhu

   Při úpravě vzorku a následné přípravě vodného výluhu se postupuje podle ČSN EN 12457-4 (83 8005). Předběžná úprava vzorku odpadů upravených stabilizací je uvedena v příloze č.7. Pro filtraci výluhu určeného k ekotoxikologickým testům se použijí papírové filtry se střední velikostí póru 5μm.

1. 2. Analytické metody

   Referenční analytické metody jsou uvedeny v příloze č. 12. K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných.

1. 3. Třídy vyluhovatelnosti

   Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů - koncentrací škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v tabulce č. 2.1.

   Tabulka č. 2.1.

   Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti

   Příloha č. 2 Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti Tabulka č. 2.1. Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti

   ukazatel	Třídy vyluhovatelnosti
   	I	IIa	IIb	III
   	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l
   DOC(rozpuštěný organický uhlík)	50	80	80	100
   Fenolový index	0,1
   Chloridy	80	1500	1500	2 500
   Fluoridy	1	30	15	50
   sírany	100	3000	2 000	5 000
   As	0,05	2,5	0,2	2,5
   Ba	2	30	10	30
   Cd	0,004	0,5	0,1	0,5
   Cr celkový	0,05	7	1	7
   Cu	0,2	10	5	10
   Hg	0,001	0,2	0,02	0,2
   Ni	0,04	4	1	4
   Pb	0,05	5	1	5
   Sb	0,006	0,5	0,07	0,5
   Se	0,01	0,7	0,05	0,7
   Zn	0,4	20	5	20
   Mo	0,05	3	1	3
   RL (rozpuštěné látky)1)	400	8 000	6 000	10 000
   pH		≥6	≥6

2. Poznámka k tabulce č. 2.1.:
3. ¹) Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů a naopak.

1. 4. Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů

   Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů je stanoven v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů zveřejněném ve Věstníku MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002.

Příloha č. 3

Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky

Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů.

Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod.

1. 1. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu

   Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity.

1. 2. Slučitelnost odpadů

   Do jednoho sektoru skládkového tělesa (§ 3 odst. 5) nesmějí být ukládány zejména:

   1. 2.1 odpady upravené – stabilizované anorganickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),
   2. 2.2 odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),
   3. 2.3 odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek,
   4. 2.4 odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) nebo s odpady s kyselou reakcí.

Příloha č. 4

Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky

1. 1. Na skládky všech skupin nesmějí být ukládány odpady uvedené v části A přílohy č.5.
2. 2. U všech odpadů ukládaných na skládky musí být splněny podmínky mísitelnosti podle přílohy č.3.
3. 3. Odpady upravené některým ze způsobů stabilizace uvedených v příloze č. 6 pod kódem D9, nesmějí být ukládány na skládky skupiny S-IO a S-OO3. Na skládky skupin S-OO1 nebo S-NO se ukládají podle třídy vyluhovatelnosti.
4. 4. Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů smějí být ukládány pouze po úpravě stabilizací v odděleném sektoru skládky odpadů.
5. 5. Podmínky a kritéria pro přijetí inertního odpadu na skládku skupiny S - inertní odpad:
   1. a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,
   2. b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 – 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo I,
   3. c) odpad nesmí obsahovat vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v následující tabulce č. 4.1.

   Tabulka č. 4.1.

   Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad

   Příloha č. 4 Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky Tabulka č. 4.1. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad

   Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
   BTEX	mg/kg sušiny	6
   Uhlovodíky C10 – C40	mg/kg sušiny	500
   PAU	mg/kg sušiny	80
   PCB	mg/kg sušiny	1
   TOC	mg/kg sušiny	30 0001) (3%)

6. Poznámka k tabulce č. 4.1.:
7. ¹⁾ V případě zeminy může být nejvýše přípustná hodnota ukazatele TOC 3 % překročena za předpokladu, že je hodnota DOC ≤ 50 mg/l
1. Použité zkratky
   1. BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
   2. C10 – C40 – uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule
   3. PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
   4. PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
   5. TOC - celkový organický uhlík
   6. DOC - rozpuštěný organický uhlík

1. 6. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S-ostatní odpad (S-OO1):
   1. a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,
   2. b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 - 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa,
   3. c) obsah TOC v sušině odpadu nesmí překročit 5 %. Při překročení této nejvýše přípustné hodnoty lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že je hodnota DOC ≤ 80 mg/l. Obsah TOC v sušině odpadu stabilizovaného (kód D9 v příloze č. 6) se nezjišťuje,
   4. d) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7.

1. 7. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S - ostatní odpad (S-OO3):
   1. a) na tuto skupinu skládek nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry,
   2. b) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených a odpady, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu podle § 3 odst. 2 písm. b) bodu 2,
   3. c) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 - 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa, výjimkou je pouze stabilizovaný bioodpad (výstup ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů 3. skupiny podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.), u kterého se ukazatel DOC nezjišťuje,
   4. d) biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj.snížit tento podíl do roku 2010 na 75%, do roku 2013 na 50% a do roku 2020 na 35% celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995),
   5. e) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7,
   6. f) výstup ze zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů, kterým je stabilizovaný bioodpad, může být přijímán bez zkoušek podle přílohy č. 2, pouze pokud vzniká úpravou směsných komunálních odpadů a odpadů jim podobných a za předpokladu splnění parametru stability AT4 uvedeného v tabulce 4.2 a pokud jeho výhřevnost nepřekročí hodnotu 8 000 kJ/kg

1. 8. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S -nebezpečný odpad (S-NO):
   1. a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,
   2. b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 – 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo III,
   3. c) nesmějí být přijímány odpady, které vykazují ztrátu žíháním vyšší než 10 % sušiny nebo ukazatel TOC v sušině vyšší než 6%. Při překročení této nejvýše přípustné hodnoty ukazatele TOC lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že je hodnota DOC ≤ 100 mg/l. Obsah TOC v sušině stabilizovaného odpadu (kód D9 v příloze č. 6 k této vyhlášce) se nezjišťuje
   4. d) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7.

1. 9. Nejvýše trojnásobné překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů vyjma pH stanovených v tabulce č. 2.1 přílohy č. 2 pro příslušné skupiny skládek, je možné pouze za následujících podmínek:
   1. a) všechny ostatní požadavky stanovené v příloze č. 4 jsou splněny,
   2. b) překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle zvláštních právních předpisů²),
   3. c) jedná se o konkrétní odpady od konkrétních původců, uvedené v provozním řádu skládky,
   4. d) v případě inertních odpadů nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů DOC, BTEX, PCB, TOC a uhlovodíků řady C10 - C40,
   5. e) v případě společného ukládání ostatních odpadů a nebezpečných odpadů na skládkách S-OO nesmí být zvýšen ukazatel DOC a upravena hodnota pH,
   6. f) na skládkách nebezpečných odpadů S – NO nelze zvýšit ukazatel DOC,
   7. g) bude ohlášeno podle přílohy č. 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

1. 10. Odpady z mechanicko-biologické úpravy odpadů ukládané na skládky musí splňovat parametr stability AT4 uvedený v tabulce č. 4.2.

   Tabulka č. 4.2.

   Příloha č. 4 Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky Tabulka č. 4.1. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad Tabulka č. 4.2.

   Parametr	Limitní hodnota	Jednotka
   spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*)	10	mg O2/g sušiny

2. *) AT4 – test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O₂ za 4 dny podle vyhlášky č. 341/2008 Sb.

Příloha č. 5

Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu a odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek

1. A. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu
   1. 1. Odpady vznikající z výrobků podléhajících povinnosti zpětného odběru (§ 38 zákona).
   2. 2. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi.
   3. 3. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, vysoká hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami nebo infekčnost.
   4. 4. Odpady, které prudce reagují při styku s vodou.
   5. 5. Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.
   6. 6. Veškerá léčiva¹³), návykové látky a přípravky²¹), makovina²¹) a prekursory drog²²).
   7. 7. Biocidy (pesticidy)¹⁴).
   8. 8. Odpady silně zapáchající¹⁵).
   9. 9. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.
   10. 10. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí¹⁶).
   11. 11. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.

1. B. Odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek
   1. 1. Využitelné odpady pouze v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje a vytříděné využitelné složky komunálního odpadu (papír, sklo, plast, kovy a nápojové kartony), pouze pokud v souladu s § 11 odst. 2 zákona není jejich využití technicky a ekonomicky možné.
   2. 2. Neupravené odpady jen tehdy, jedná-li se o odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.
   3. 3. Pneumatiky pouze jsou-li používány jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky v souladu s provozním řádem skládky.
   4. 4. Biologicky rozložitelné odpady pouze, jedná-li se o biologicky rozložitelné složky obsažené v komunálním odpadu (skupiny 20 Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce.
   5. 5. Odpady perzistentních organických znečišťujících látek pouze za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství²³).

Příloha č. 6

Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku

Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v § 4 písm. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D 8, D 9, D 13, D 14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D 1, D 5, a D 12 jsou následující:

D 8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H 9 - infekčnost.

Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i vybrané mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu k celkové hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), přidávanými k němu v rámci technologie úpravy. Účinnost technologie s cílem snížení nebo odstranění patogenních biologických činitelů musí být sledována pomocí fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů.

D 9 – Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd.

Pojem solidifikace zahrnuje nejen zpevňování kapalných odpadů, ale je používán i pro popis úpravy pevných odpadů, spočívající v jejich smíchání s pojivy a následnou změnou jejich fyzikálních a často, v návaznosti na druh použitého pojiva, i chemických vlastností. Jako pojiva jsou užívány nejrůznější materiály (i odpady), které někdy chemicky reagují s odpadem, jindy pouze obalují jeho částice bez probíhajících chemických reakcí. Jako aktivní pojiva jsou nejčastěji užívána maltotvorná, hydraulická pojiva - cement, vápno a jejich směsi - doplněná dalšími přísadami, např. křemičitany, popílkem, bentonitem. Jako pasivní pojiva jsou nejčastěji používány síra, asfalt, plasty apod. Při solidifikaci s využitím maltotvorných pojiv jsou pevné odpady mnohdy rozplavovány nebo rozpouštěny ve vodě a následně jsou do roztoku nebo suspenze přidávána pojiva a spolu s nimi pomocné látky (aditiva), které odpad upraví do podoby pevných věcí. Technologie solidifikace jsou uplatňovány v desítkách variant lišících se poměrem použitých přísad a pojiv, které jsou zpravidla charakteristické pro odpady, k jejichž úpravě jsou používány. Tuhnutí, respektive zrání produktu, v něhož se solidifikovaný odpad v průběhu úpravy přetváří, je považováno za součást technologie úpravy odpadu.

Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů.

D 13 Úprava složení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu – tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz „ředění a míšení“ nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.

D 14 Jiné způsoby úpravy odpadů zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů, včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy.

Příloha č. 7

Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku

Odpady upravené stabilizací některým ze způsobů uvedených v příloze č. 4 zákona pod kódem D 9 (solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry apod.) se před uložením na skládku hodnotí pouze na základě výluhu podle přílohy č.2. Rozbory sušiny podle tabulky 4.1. přílohy č. 4 se neprovádějí. Úprava vzorku odpadu pro účely přípravy jeho vodného výluhu se provádí:

1. 1. pro upravené odpady sypké s konzistencí pevnou charakteru drobivých zemin podle bodu 1 přílohy č. 2,
2. 2. pro upravené odpady, mající konzistenci pevnou, charakteru stavebních materiálů (např. beton, asfalt) nebo skla, se vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g ± 10 g.

Příloha č. 8

Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek

1. 1) Odpady uvedené v tabulce č. 8.1. je možné přijímat na skládku bez zkoušek pouze za následujících podmínek:
   1. 1. dodavatelem odpadu je nepodnikající fyzická osoba,
   2. 2. odpady nelze recyklovat ani jinak využít,
   3. 3. odpady jsou uvedeny v provozním řádu skládky,
   4. 4. dodávky odpadu jsou z jedné konkrétní stavby (místa vzniku),
   5. 5. odpady nejsou znečištěny odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin podle přílohy č. 5,
   6. 6. při přejímce odpadu na skládku je předáno čestné prohlášení nepodnikající fyzické osoby, že odpad není znečištěn žádnými látkami způsobujícími jejich nebezpečnost a neobsahuje kovy, plasty, azbest, chemikálie, a případně i další druhy odpadů neuvedené v tabulce.

1. 2) Při podezření, že odpad je znečištěn (např. na základě vizuální kontroly nebo znalosti původu odpadu), nesmí být odpad bez zkoušek na skládku přijat.

   Tabulka č. 8.1. - Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek