Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, 294/2005 Sb., účinné od 1. 1. 2017

Předchozí stránka

D9 – Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH – neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd., při nichž může dojít k úplné nebo částečné stabilizaci odpadu.

Význam pojmů stabilizace odpadů, částečná stabilizace odpadů a solidifikace odpadů je uveden v Katalogu odpadů³).

D 13 Úprava složení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu – tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz „ředění a míšení“ nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.

D 14 Jiné způsoby úpravy odpadů zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů, včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy.

Příloha č. 7

k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku

Odpady upravené stabilizací některým ze způsobů uvedených v příloze č. 4 zákona pod kódem D 9 (solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry apod.) se před uložením na skládku hodnotí pouze na základě výluhu podle přílohy č.2. Rozbory sušiny podle tabulky 4.1. přílohy č. 4 se neprovádějí. Úprava vzorku odpadu pro účely přípravy jeho vodného výluhu se provádí:

1. pro upravené odpady sypké s konzistencí pevnou charakteru drobivých zemin podle bodu 1 přílohy č. 2,
2. pro upravené odpady, mající konzistenci pevnou, charakteru stavebních materiálů (např. beton, asfalt) nebo skla, se vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g ± 10 g.

Příloha č. 8

k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek

1) Odpady uvedené v tabulce č. 8.1. je možné přijímat na skládku bez zkoušek pouze za následujících podmínek:
1. 1. dodavatelem odpadu je nepodnikající fyzická osoba,
2. 2. odpady nelze recyklovat ani jinak využít,
3. 3. odpady jsou uvedeny v provozním řádu skládky,
4. 4. dodávky odpadu jsou z jedné konkrétní stavby (místa vzniku),
5. 5. odpady nejsou znečištěny odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin podle přílohy č. 5,
6. 6. při přejímce odpadu na skládku je předáno čestné prohlášení nepodnikající fyzické osoby, že odpad není znečištěn žádnými látkami způsobujícími jejich nebezpečnost a neobsahuje kovy, plasty, azbest, chemikálie, a případně i další druhy odpadů neuvedené v tabulce.

2) Při podezření, že odpad je znečištěn (např. na základě vizuální kontroly nebo znalosti původu odpadu), nesmí být odpad bez zkoušek na skládku přijat.

Tabulka č. 8.1. - Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek

Příloha č. 8 Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek Tabulka č. 8.1. - Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek
Kód odpadu	Název	Popis odpadu	Odpad nesmí obsahovat
10 11 03	Odpadní materiál na bázi skelných vláken		Minerální vatu s obsahem azbestu, organická pojiva
15 01 07	Skleněné obaly		Použité skleněné obaly se zbytky náplně
17 01 01	Beton¹⁾	Kusy betonu a železobetonu z demolic a rekonstrukcí staveb, který může obsahovat drobné částice kovů (např. šrouby) a dřevo (např. zbytky ztraceného bednění) v množství menším než významném	Nátěry a povlaky (např. izolační, dekorační, penetrační), znečištění ropnými uhlovodíky
17 01 02	Cihly¹⁾	Cihly, kusy cihel, cihlové bloky (cihly spojené maltou) z demolic a rekonstrukcí staveb	Nátěry a povlaky (např. izolační, dekorační, penetrační), znečištění ropnými uhlovodíky
17 01 03	Tašky a keramické výrobky¹⁾	Střešní krytina z pálené hlíny, obkládací a podlahové keramické dlaždice z demolic a rekonstrukcí staveb	Betonovou střešní krytinu a střešní krytinu s obsahem azbestu
17 01 07	Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků¹⁾ neuvedené pod číslem 17 01 06	Odpady stavebních výrobků na bázi přírodních materiálů	Odpady s obsahem azbestu a ochranné povlaky s obsahem organických látek a ropné látky
17 02 02	Sklo	Sklo z výplní otvorů staveb	znečištěné
17 05 04	Zemina a kamení neuvedená pod číslem 17 05 03*		Ornici, rašelinu, zeminu z kontaminované lokality
20 01 02	Sklo	Pouze střepy ze samostatně sebraných nápojových obalů a tabulového skla v případě, že v daném čase a místě není obcí zahrnut v systému třídění a využívání těchto odpadů	Nápojové obaly se zbytky náplně, střepy z obalů a obaly pro chemikálie
20 02 02	Zemina a kameny	Odpad z údržby zahrad a parků	Odpad z výkopů a rekonstrukcí inženýrských sítí, ornici a rašelinu

Poznámka k tabulce č. 8.1.:
1) stavební a demoliční odpady s obsahem přimíšených kovů, plastů, zemin, gumy, dřeva a jiných rostlinných materiálů do 5 % z celkové hmotnosti odpadu, které nemění základní druhové fyzikální vlastnosti odpadu a vytřídění není ekonomicky výhodné a z hlediska ochrany životního prostředí nutné.

Příloha č. 10

k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu

Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů

Příloha č. 10 Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů
Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
Kovy
As	mg/kg sušiny	10
Cd	mg/kg sušiny	1
Cr celk.	mg/kg sušiny	200
Hg	mg/kg sušiny	0,8
Ni	mg/kg sušiny	80
Pb	mg/kg sušiny	100
V	mg/kg sušiny	180
Monocyklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované)
BTEX	mg/kg sušiny	0,4
Polycyklické aromatické uhlovodíky
PAU	mg/kg sušiny	6
Chlorované alifatické uhlovodíky
EOX	mg/kg sušiny	1
Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenované)
Uhlovodíky C₁₀– C₄₀	mg/kg sušiny	300
Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované)
PCB	mg/kg sušiny	0,2

Poznámka k tabulce č. 10.1:

Technické normy pro metody k provádění zkoušek jsou stanoveny v příloze č. 12.

Použité zkratky:

BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů

Příloha č. 10 Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
Testovaný organismus	Doba působení [hodina]	I.	II.
Ryba Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio	96	ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba	ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba
Perloočka Daphnia magna Straus	48	procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky	procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
Řasa Desmodesmus subspicatus nebo Pseudokirchneriella subcapitata	72	neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky	neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
Semeno Sinapis alba	72	neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky	neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky

Vysvětlivky k tabulce č. 10.2:

1. Zkoušky akutní toxicity se provádějí s neředěným vodným výluhem odpadu.
2. Příprava výluhu:
ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)
Pro filtraci se použije papírový filtr se středním až rychlým průtokem.

3. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement apod.) může být pH výluhu upraveno na hodnotu ležící v intervalu 7,8 ± 0,2.
Zkušební metody pro ekotoxikologické testy jsou uvedeny v těchto technických předpisech:
Ryba Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio - ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod – Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] – část 2: Obnovovací metoda.
Perloočka Daphnia magna Straus – ČSN EN ISO 6341 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.
Řasa Desmodesmus subspicatus nebo Pseudokirchneriella subcapitata – ČSN EN ISO 8692 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.
Semeno Sinapis alba - Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba). Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů, zveřejněný ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, ročník XVII, částka 4, duben 2007.

Tabulka č. 10.3 Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu

Příloha č. 10 Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Tabulka č. 10.3 Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu
Ukazatel [mg/kg sušiny]	Jednotka	Limit
As	mg/kg sušiny	30
Cd	mg/kg sušiny	2,5
Cr celk.	mg/kg sušiny	200
Hg	mg/kg sušiny	0,8
Ni	mg/kg sušiny	80
Pb	mg/kg sušiny	100
V	mg/kg sušiny	180
Cu	mg/kg sušiny	100
Zn	mg/kg sušiny	600
Co	mg/kg sušiny	30
Ba	mg/kg sušiny	600
Be	mg/kg sušiny	5
EOX¹)	mg/kg sušiny	1
uhlovodíky C₁₀-C₄₀	mg/kg sušiny	300
BTEX²)	mg/kg sušiny	0,4
PAU³)	mg/kg sušiny	6
PCB⁴)	mg/kg sušiny	0,2

Poznámka k tabulce č. 10.3:

Technické normy pro metody k provádění zkoušek jsou stanoveny v příloze č. 12.

Použité zkratky:

¹⁾EOX – extrahovatelné organicky vázané halogeny

²⁾BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

³⁾PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

⁴⁾PCB - ostatní aromatické uhlovodíky halogenované (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180)

Tabulka č. 10.4 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů

Příloha č. 10 Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Tabulka č. 10.3 Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10.4 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
Zkušební organismus	Doba působení	I.	II.
Bakterie Vibrio fischeri	15 minut a 30 minut	neprokáže se ve zkoušce inhibice světelné emise bakterií větší než 20 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut	neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace světelné emise bakterií větší než 20 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut
Perloočka Daphnia magna Straus	48 hodin	procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 20 %	procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 20 %
Řasa Desmodesmus subspicatus	72 hodin	neprokáže se ve zkoušce inhibice růstu řas větší než 20 % ve srovnání s kontrolou	neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 20 % ve srovnání s kontrolou
Salát Lactuca sativa	120 hodin	neprokáže se ve zkoušce inhibice růstu kořene salátu větší než 30 % ve srovnání s kontrolou	neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu kořene salátu větší než 30 % ve srovnání s kontrolou

Vysvětlivky k tabulce č. 10.4:

1. Zkoušky s bakteriemi, perloočkou a řasami se provádějí s vodným výluhem pevného odpadu, zkouška se salátem se provádí s pevným odpadem.
2. Koncentrace zkoušeného vzorku pevného odpadu činí 50 % hm. vzorku, tj. 500 g sušiny odpadu + 500 g sušiny umělé půdy. Umělá půda slouží zároveň jako kontrola.
3. Vodný výluh se používá neředěný s přidáním stejných živin a ve stejné koncentraci jako v kontrole, podle odpovídající technické normy. V případě zkoušky s luminiscenčními bakteriemi Vibrio fischeri to znamená, že se k 0,5 ml vzorku s upravenou salinitou podle pokynů uvedených v technické normě ČSN EN ISO 11348 - 1,2 Jakost vod – Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) – část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi, část 2: Metoda se sušenými bakteriemi přidá 0,5 ml suspenze bakterií (zkoušená koncentrace je 50 % obj.). V případě zkoušky s řasami Desmodesmus subspicatus se jedná o neředěný vodný výluh s přídavkem živin, přídavek řasové suspenze nesmí být větší než 1 % obj. zkoušeného vzorku.
4. Příprava výluhu:
ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)
Při přípravě výluhu se postupuje podle uvedené normy, pro filtraci se použije papírový filtr se středním až rychlým průtokem.

5. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement apod.) může být pH výluhu upraveno na hodnotu ležící v intervalu 7,8 ± 0,3 a pH pevného vzorku pro zkoušku se salátem může být upraveno roztokem kyseliny sírové na hodnotu 6,0 ± 0,5.
6. Doplňující podmínky pro provedení zkoušky se zkušebním organismem Salát Lactuca sativa podle ČSN EN ISO 11269-1:
Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír.
Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 h až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm.
Do zkušební nádoby se naváží 200 g až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku (ředěného v hmotnostním poměru 1:1 umělou půdou) nebo kontroly (umělá půda). Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5 x 3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 cm až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 °C ± 2 °C bez přístupu světla.
Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 h ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm.
Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže předklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm.
Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC₅₀ kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC₅₀ se pohybuje v rozmezí 300,0 mg.kg_suš^-1 až 650,0 mg.kg_suš^-1.
Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech předklíčeného salátu.
Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1.
Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm.
Zkušební metody pro ekotoxikologické testy jsou uvedeny v těchto technických předpisech:
1. Bakterie Vibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-1,2 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích).
2. Perloočka Daphnia magna Straus - ČSN EN ISO 6341 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.
3. Řasa Desmodesmus subspicatus - ČSN EN ISO 8692 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.
4. Salát Lactuca sativa - ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene.

Příloha č. 11

k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu

1. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity při uzavírání skládky k vytváření ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu skládky a svrchní rekultivační vrstvy skládky, jestliže:
1. a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,¹⁷) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec I, nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci I této tabulky,
2. b) obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v příloze č. 10, tabulce č. 10.1,
3. c) pro využívání do svrchní rekultivační vrstvy skládky určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace skládky) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin, musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.

2. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity k rekultivaci vytěžených lomů, jestliže:
1. a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,¹⁷) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky,
2. b) obsahy škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10,
3. c) odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin (např. kaly z čistíren odpadních vod), musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.

3. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků (s výjimkou rekultivace skládek), jestliže:
1. a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,¹⁷) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní vrstvě (rekultivační, terénní úpravy apod.) v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky,
2. b) obsahy škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10,
3. c) do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) jsou využívány pouze odpady splňující podmínky stanovené v písm. a) a b) a biologicky rozložitelné odpady využívané jako nositelé živin, musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.

4. V případě využívání odpadů podle bodů 2 a 3 v daném místě v množství větším než 1 000 t musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu se zvláštním právním předpisem¹⁹).
5. Překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených v bodech 1 až 3 a 6 se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, pokud využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí, a pokud jsou upravené limitní hodnoty, včetně kritických ukazatelů neuvedených v bodech 1 až 3, s výjimkou využívání sedimentů, stanoveny v provozním řádu příslušného zařízení. V případě využívání odpadů podle bodů 2 a 3 musí být navíc vždy splněny požadavky stanovené v bodě 4 a v § 12 odst. 4.
6. Sedimenty mohou být využity na povrchu terénu, pouze pokud obsahy škodlivin v sušině sedimentu nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.3 přílohy č. 10, s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů. V těchto případech mohou být sedimenty využity na povrchu terénu, pokud
1. a) ve zkouškách akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,¹⁷) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní vrstvě (rekultivační, terénní úpravy apod.) v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo
2. b) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky.

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Technické normy pro metody k provádění zkoušek

Příloha č. 12 Technické normy pro metody k provádění zkoušek
Stanovení	Norma
stanovení sušiny	ČSN EN 14346 (83 8016) Charakterizace odpadů - Výpočet sušiny stanovením podílu sušiny nebo obsahu vody
stanovení sušiny	ČSN ISO 11465 (83 6635) Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda
příprava výluhu	ČSN EN 12457- 4 (83 8005) Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)
rozklad	ČSN EN 13657 (83 8015) Charakterizace odpadů - Rozklad k následnému stanovení prvků rozpustných v lučavce královské
rozklad	ČSN EN 13656 (83 8014) Charakterizace odpadů - Mikrovlnný rozklad směsí kyselin fluorovodíkové (HF), dusičné (HNO3) a chlorovodíkové (HCl) k následnému stanovení prvků
screening	ČSN EN 16424 (83 8013) Charakterizace odpadů - Screeningové metody pro elementární analýzy přenosnými XRF přístroji
analýza výluhu	ČSN EN 16192 (83 8012) Charakterizace odpadů - Analýza výluhů
Al	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod – Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
As	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
B	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
B	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
Ba	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	TNV 75 7408 Jakost vod - Stanovení barya metodami atomové absorpční spektrometrie
Be	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
Be	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
Cd	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
	ČSN EN ISO 5961 (75 7418) Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
Cr	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN EN 1233 (75 7425) Jakost vod - Stanovení chrómu - Metody atomové absorpční spektrometrie
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
Cu	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) -Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
Hg	ČSN 75 7440 Jakost vod - Stanovení celkové rtuti termickým rozkladem, amalgamací a atomovou absorpční spektrometrií
Hg	ČSN EN ISO 17852 (75 7442) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové fluorescenční spektrometrie
Mo	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
Ni	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
Pb	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
Sb	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
Se	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
	ČSN ISO 9965 (75 7480) Jakost vod - Stanovení selenu - Metoda atomové absorpční spektrometrie (technika hydridů)
V	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
Zn	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
	ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
chloridy	ČSN ISO 9297 (75 7420) Jakost vod - Stanovení chloridů -Argentometrické stanovení s chromanovým
	ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů indikátorem (metoda podle Mohra)
	ČSN EN ISO 15682 (75 7421) Jakost vod - Stanovení chloridů průtokovou analýzou (FIA a CFA) se spektrofotometrickou nebo potenciometrickou detekcí
DOC (rozpuštěný organický uhlík)	ČSN EN 1484 (75 7515) Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC)
fenolový index	ČSN EN ISO 14402 (75 7567) Jakost vod - Stanovení fenolů průtokovou analýzou (FIA a CFA)
fenolový index	ČSN ISO 6439 (75 7528) Jakost vod -. Stanovení jednosytných fenolů - Spektrofotometrická metoda se 4-aminoantipyrinem po destilaci
fluoridy	ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
fluoridy	ČSN ISO 10359-2 (75 7430) Jakost vod - Stanovení fluoridů. Část 2: Stanovení anorganicky vázaných celkových fluoridů po rozkladu a destilaci
NH₄⁺(amonné ionty)	ČSN ISO 7150-1 (75 7451) Jakost vod - Stanovení amonných iontů. Část 1: Manuální spektrometrická metoda
NH₄⁺(amonné ionty)	ČSN EN ISO 11732 (75 7454) Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku - Metoda průtokové analýzy (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
NO₃^-, NO₂^-	ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
	ČSN EN ISO 13395 (75 7456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
	ČSN EN 26777 (75 7452) Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda
pH	ČSN ISO 10523 (75 7365) Jakost vod - Stanovení pH
RL (rozpuštěné látky)	ČSN 75 7346 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných látek
sírany	ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
sírany	ČSN ISO 22743 (75 7478) Jakost vod - Stanovení síranů - Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA)
BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny)	ČSN EN ISO 15009 (83 6708) Kvalita půdy - Stanovení obsahu těkavých aromatických uhlovodíků, naftalenu a těkavých halogenovaných uhlovodíků plynovou chromatografií - Metoda purge-and-trap s termální desorpcí
EOX (extrahovatelné organicky vázané halogeny)	DIN 38414-17 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 17: Bestimmung von extrahierbaren organisch gebundenen Halogenen (EOX) (S 17)
PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky)	ČSN EN 15527 (83 8029) Charakterizace odpadů – Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v odpadech plynovou chromatografií s hmotnostním spektrometrem (GC/MS)
	DIN ISO 18287 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung der polycyclischen aromatischen Kohlenwasserstoffe (PAK) - Gaschromatographisches Verfahren mit Nachweis durch Massenspektrometrie (GC-MS)
	TNV 75 8055 Charakterizace kalů – Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) metodou HPLC s fluorescenční detekcí
	ČSN 75 7554 Jakost vod - Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) - Metoda HPCL s fluorescenčním, a metoda GC s hmotnostním detektorem
	ČSN EN ISO 17993 (75 7555) Jakost vod - Stanovení 15 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) metodou HPLC s fluorescenční detekcí po extrakci kapalina-kapalina
PCB (polychlorované bifenyly)	DIN 38414-20 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 20: Bestimmung von 6 polychlorierten Biphenylen (PCB) (S 20)
	DIN ISO 10382 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung von Organochlorpestiziden und polychlorierten Biphenylen - Gaschromatographisches Verfahren mit Elektroneneinfang-Detektor
	ČSN EN 15308 (83 8028) Charakterizace odpadů - Stanovení vybraných polychlorovaných bifenylů (PCB) v pevných odpadech kapilární plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu nebo detekcí hmotnostní spektrometrie
	ČSN EN 16167 (83 8153) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD)
AT4 (respirační aktivita)	ÖNORM S 2027-4 Beurteilung von Abfällen aus der mechanisch - biologischen Behandlung - Teil 4: Stabilitätsparameter – Atmungsaktivität (AT4)
TOC (celkový organický uhlík)	ČSN EN 13137 (83 8021) Charakterizace odpadů - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) v odpadech, kalech a sedimentech
	ČSN EN 15936 (83 8151) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) suchým spalováním
	ČSN EN 1484 (75 7515) Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC)
uhlovodíky C₁₀-C₄₀	ČSN EN 14039 (83 8025) Charakterizace odpadů - Stanovení obsahu uhlovodíků C10 až C40 plynovou chromatografií
výhřevnost	ČSN EN 15170 (75 8066) Charakterizace kalů - Stanovení spalného tepla a výhřevnosti
	ČSN EN 15400 (83 8304) Tuhá alternativní paliva - Stanovení spalného tepla a výhřevnosti
	ČSN ISO 1928 (44 1352)Tuhá paliva - Stanovení spalného tepla kalorimetrickou metodou v tlakové nádobě a výpočet výhřevnosti
ztráta žíháním	ČSN EN 15935 (83 8126) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady – Stanovení ztráty žíháním
zkoušky ekotoxicity	ČSN EN ISO 11348-2 (75 7734) Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - část 2: Metoda se sušenými bakteriemi
	ČSN EN ISO 6341 (75 7751) Kvalita vod – Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) – Zkouška akutní toxicity
	ČSN EN ISO 8692 (75 7740) Kvalita vod – Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas
	ČSN EN ISO 11269-1 (83 6446) Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene

K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod.

Příloha č. 13

k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Zvláštní požadavky na dočasné skladování kovové rtuti

A. Kritéria a postup pro přijímání kovové rtuti k dočasnému skladování
1. 1. Složení kovové rtuti
  Kovová rtuť musí splňovat tyto specifikace:
  1. a) obsah rtuti vyšší než 99,9 % hmotnostních,
  2. b) absence nečistot schopných vyvolat korozi uhlíkové nebo nerezové oceli, například roztoku kyseliny dusičné nebo roztoků chloridových solí.
1. 2. Požadavky na shromažďovací prostředky
  Kontejnery užívané pro skladování kovové rtuti musí být odolné vůči korozi a nárazu. Nesmí na nich být svary. Kontejnery musí splňovat tyto specifikace:
  1. a) materiál kontejneru: uhlíková ocel (minimálně ASTM A36) nebo nerezová ocel (AISI 304, 316L),
  2. b) kontejnery nesmí propouštět plyny a kapaliny,
  3. c) vnější stěna kontejneru musí být odolná vůči podmínkám skladování,
  4. d) konstrukce kontejneru musí úspěšně absolvovat zkoušku volným pádem a zkoušku těsnosti podle přílohy A kapitol 6.1.5.3 a 6.1.5.4 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)²⁵).
  Maximální stupeň naplnění je 80 % objemových, aby byl zajištěn dostatečný expanzní prostor a aby následkem expanze kapaliny v důsledku vysoké teploty nemohlo dojít k úniku ani trvalému porušení kontejneru.
1. 3. Přijímání kovové rtuti k dočasnému skladování
  Přijímat lze pouze kontejnery s osvědčením prokazujícím splnění požadavků uvedených v části A této přílohy. Osvědčení vydává dodavatel odpadu, jímž se rozumí původce nebo oprávněná osoba, tj. osoba za odpad odpovědná až do doby jeho předání další oprávněné osobě. Osvědčení nenahrazuje základní popis odpadu podle přílohy č. 1.
  Postupy při přijímání musí splňovat tyto požadavky:
  1. a) přijímá se pouze kovová rtuť, která splňuje minimální kritéria pro přijetí uvedená v bodě 1,
  2. b) kontejnery musí být před uskladněním vizuálně zkontrolovány; poškozené nebo zkorodované kontejnery nebo kontejnery vykazující únik se nepřijmou,
  3. c) na kontejnerech musí být vyražena trvalá značka uvádějící identifikační číslo kontejneru, výrobní materiál, prázdnou hmotnost, odkaz na výrobce a datum výroby,
  4. d) na kontejnery musí být trvale připevněna tabulka uvádějící identifikační číslo osvědčení.
1. 4. Obsah osvědčení
  Osvědčení uvedené v bodě 3 obsahuje tyto údaje:
  1. a) identifikační údaje dodavatele odpadu (název, sídlo, adresa, IČ, bylo-li přiděleno),
  2. b) identifikační údaje osoby odpovědné za plnění kontejnerů (název, sídlo, adresa, IČ, bylo-li přiděleno),
  3. c) místo a datum plnění kontejnerů,
  4. d) množství rtuti,
  5. e) čistotu rtuti a případně popis nečistot, včetně analytické zprávy,
  6. f) čestné prohlášení, že kontejnery byly používány výlučně pro přepravu a skladování rtuti,
  7. g) identifikační čísla kontejnerů,
  8. h) případné zvláštní poznámky.

B. Požadavky na dočasné skladování kovové rtuti
Při dočasném skladování kovové rtuti musí být splněny tyto požadavky:
1. 1. kovová rtuť se skladuje odděleně od ostatních odpadů,
2. 2. kontejnery se skladují ve sběrných nádržích s vhodným povrchem bez prasklin a štěrbin a nepropustným pro kovovou rtuť, se zadržovacím objemem odpovídajícím množství skladované rtuti,
3. 3. jako úložiště mohou sloužit pouze zařízení, která splňují technické požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí²) a která byla zřízena k tomuto účelu v souladu se zvláštními právními předpisy na úseku územního plánování a stavebního řádu¹⁰).
4. 4. úložiště svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních předpisů na ochranu životního prostředí a zdraví lidí²),
5. 5. úložiště musí splňovat stejné technické a bezpečnostní požadavky jako sklady látek, přípravků a výrobků stejných nebezpečných vlastností, jaké má kovová rtuť, která je odpadem,
6. 6. úložiště musí být vybaveno umělými nebo přírodními zábranami, které dostatečně zaručují ochranu životního prostředí před emisemi rtuti, a musí mít zadržovací objem odpovídající celkovému množství skladované rtuti,
7. 7. podlahy úložiště musí být pokryty těsnicími materiály odolnými vůči rtuti, vyspádované a vybavené sběrnou jímkou,
8. 8. úložiště splňuje požadavky zvláštního právního předpisu na úseku požární ochrany²⁶),
9. 9. uložený materiál musí být uspořádán tak, aby veškeré kontejnery bylo možné snadno vyjmout.

C. Požadavky na monitorování, kontrolu a postupy v případě havárie a na vedení záznamů při dočasném skladování kovové rtuti
1. 1. Požadavky na monitorování, kontrolu a postupy v případě havárie
  V úložišti se instaluje systém trvalého monitorování výparů rtuti s citlivostí nejméně 0,02 mg rtuti/m³. Senzory se umístí na úroveň podlahy a ve výšce 160-180 cm nad úrovní podlahy. Součástí je vizuální a akustický výstražný systém. Údržba systému se provádí každý rok.
  Provozovatel úložiště a kontejnery nejméně jednou měsíčně vizuálně zkontroluje. Při zjištění úniku provozovatel okamžitě přijme nezbytná opatření bránící emisím rtuti do životního prostředí a obnoví bezpečnost úložiště rtuti. Při tom postupuje v souladu s opatřeními pro případ havárie, která jsou součástí schváleného provozního řádu, a se schváleným havarijním plánem podle vodního zákona²⁷). Tyto dokumenty, stejně jako nutné vybavení pro bezpečnou manipulaci s kovovou rtutí, musí být po celou dobu provozu v prostorách úložiště. U veškerých úniků se má za to, že mají nepříznivé vlivy na zdraví lidí nebo životní prostředí ve smyslu § 20 písm. i) zákona.
1. 2. Vedení záznamů
  Veškeré dokumenty obsahující informace uvedené v částech A a C této přílohy, včetně osvědčení doprovázejícího kontejner a záznamů týkajících se vyskladnění a odeslání kovové rtuti po ukončení dočasného skladování, místa určení a zamýšleného zpracování, se uchovávají nejméně tři roky po ukončení skladování, nestanoví-li § 21 odst. 1 písm. e) zákona povinnost uchovávat tyto dokumenty po dobu delší.

¹) Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů.
Směrnice Rady 2011/97/EU ze dne 5. prosince 2011, kterou se mění směrnice Rady 1999/31/ES, pokud jde o zvláštní kritéria pro skladování kovové rtuti považované za odpad.

Následující stránka