Ministr:
Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 295/2003 Sb.

HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA SHROMAŽĎOVÁNÍ A PŘEPRAVU KONFISKÁTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

  1. 1. Konfiskáty živočišného původu musí být shromažďovány a přepravovány do schválených podniků zpracovávajících vysokorizikové nebo nízkorizikové konfiskáty živočišného původu ve vhodných nádobách nebo vozidlech tak, aby nemohly unikat. Nádoby nebo vozidla musí být vhodně zakryté.
  2. 2. Vozidla, plachty a opakovaně použitelné nádoby musí být udržovány v čistotě.
  3. 3. Krajská veterinární správa učiní opatření nutná ke kontrole přesunů vysokorizikových konfiskátů živočišného původu spočívající zejména v kontrole uchovávání záznamů o těchto přesunech a dokladů, které provázejí konfiskáty během přepravy na místo jejich neškodného odstraňování, popřípadě v použití pečetí při přepravě těchto konfiskátů.
  4. 4. Pokud jsou určité masné, mléčné a rybí výrobky, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu a jsou vyrobeny ze zvířat nebo ryb, masa nebo mléka schválených k lidské spotřebě, přepravovány jako volně ložené přímo do zpracovatelského podniku, musí být na etiketě připevněné na kontejneru, kartonu nebo jiném obalu uveden původ, název a druh těchto konfiskátu živočišného původu a text „Není určeno pro lidskou spotřebu“, a to písmeny vysokými nejméně 2 cm.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 295/2003 Sb.

HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PODNIKY ZPRACOVÁVAJÍCÍ KONFISKÁTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

  1. I

    Podmínky pro schválení podniku zpracovávajícího konfiskáty živočišného původu

    1. 1. Prostory a zařízení podniku zpracovávajícího konfiskáty živočišného původu (dále jen „podnik“) musí splňovat tyto požadavky:
      1. a) prostory podniku musí být vhodně odděleny od veřejných cest a jiných provozů, jako například jatek. Prostory pro zpracovávání vysokorizikových konfiskátů živočišného původu nesmí být na stejném místě jako jatky, nejedná-li se o zcela oddělenou část budov. Nepovolané osoby a zvířata nemají do podniku přístup;
      2. b) podnik musí mít čistou a nečistou část, které jsou od sebe stavebně a provozně odděleny. V nečisté části musí být kryté místo pro příjem konfiskátů živočišného původu a nečistá část musí být postavena tak, aby se dala snadno čistit a dezinfikovat. Podlahy musí být položeny způsobem usnadňujícím odtok tekutin. Podnik musí mít dostatek šaten, záchodů a umyvadel pro zaměstnance. V nečisté části musí být podle potřeby vhodné zařízení ke stahování kůží či odstraňování srsti ze zvířat a sklad kůží;
      3. c) podnik musí mít dostatečnou kapacitu na výrobu teplé vody a páry ke zpracovávání konfiskátů živočišného původu v souladu s částí II;
      4. d) v nečisté části musí být podle potřeby zařízení ke zmenšení velikosti částic konfiskátů živočišného původu a zařízení dopravující rozdrcené konfiskáty ke zpracování;
      5. e) požaduje se uzavřený výrobní systém, ve kterém musí být konfiskáty živočišného původu zpracovávány v souladu s částí II. Pokud je požadováno tepelné ošetření, musí být tento systém vybaven
        1. - přístroji k měření teploty, podle potřeby i k měření tlaku v kritických bodech,
        2. - přístroji k nepřetržitému zaznamenávání naměřených hodnot,
        3. - vhodným bezpečnostním systémem, který brání nedostatečnému prohřátí;
      1. f) část podniku, kde se vykládá a zpracovává přicházející surovina, musí být zřetelně oddělena od částí určených k dalšímu zpracovávání tepelně ošetřeného materiálu a k uskladnění hotového zpracovaného produktu, aby se zabránilo rekontaminaci tohoto produktu přicházející surovinou.
    1. 2. Podnik musí mít k dispozici vhodné zařízení k čištění a dezinfekci přepravních nebo přejímkových obalů, v nichž konfiskáty živočišného původu přicházejí, a dopravních prostředků, kterými jsou tyto konfiskáty přepravovány.
    2. 3. Podnik musí mít k dispozici vhodné zařízení k dezinfekci kol vozidel, která přepravují vysokorizikové konfiskáty živočišného původu, anebo která vyjíždějí z nečisté části podniku, a to bezprostředně před jejich výjezdem z podniku.
    3. 4. Podnik musí být vybaven systémem k likvidaci odpadních vod, který vyhovuje hygienickým požadavkům.
    4. 5. Podnik musí mít svou vlastní laboratoř, popřípadě musí využívat služeb jiné laboratoře, vybavené k provádění základních analýz, zejména pak ke zjišťování souladu s požadavky části III.
  1. II

    Hygienické požadavky vztahující se k činnosti podniku

    1. 1. Konfiskáty živočišného původu musí být zpracovány co nejdříve po přejímce; do doby zpracování musí být řádně uskladněny.
    2. 2. Nádoby, kontejnery a dopravní prostředky použité k přepravě konfiskátů živočišného původu musí být po každém použití vyčištěny, umyty a dezinfikovány.
    3. 3. Osoby pracující v nečisté části mohou vstoupit do čisté části jen pokud si převléknou pracovní oděv a přezují nebo dezinfikují obuv. Vybavení a nářadí z nečisté části se nesmí přenášet do čisté části.
    4. 4. Odpadní vody z nečisté části musí být ošetřeny způsobem, který zajistí nepřítomnost patogenů.
    5. 5. Je nutno systematicky používat preventivní opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu a jiným škůdcům.
    6. 6. Konfiskáty živočišného původu musí být zpracovány za následujících podmínek:
      1. a) vysokorizikové konfiskáty živočišného původu musí být zahřívány na teplotu v jádře nejméně 133 °C po dobu 20 minut a při tlaku 3 bary. Velikost částic suroviny musí být před zpracováním snížena drcením nebo mletím na nejvýše 50 mm;
      2. b) teplota v kritických bodech zahřívacího procesu musí být ke kontrole tepelného ošetření zaznamenávána termografy;
      3. c) k tepelnému ošetření mohou být použity i jiné metody, pokud jsou schváleny jako poskytující rovnocenné záruky z hlediska mikrobiologické bezpečnosti. Tyto alternativní metody tepelného ošetření však mohou být schváleny jen pokud jsou z konečného produktu denně po dobu jednoho měsíce odebírány vzorky pro stanovení souladu s mikrobiologickými standardy uvedenými v části III. Následně se musí provádět i rutinní odběry vzorků z produktů podle § 14 odst. 1 a § 15 odst. 1 této vyhlášky.
    1. 7. Zařízení a vybavení musí být udržováno v dobrém stavu a měřicí přístroje musí být pravidelně kalibrovány.
    2. 8. Při zacházení s konečnými produkty a při jejich skladování v podniku se musí postupovat tak, aby byla vyloučena možnost rekontaminace.
    3. 9. Kůže musí být nasoleny chloridem sodným.
  1. III

    Požadavky týkající se produktů po zpracování

    1. 1. V případě vysokorizikových konfiskátů živočišného původu musí být vzorky konečných produktů, odebrané bezprostředně po tepelném ošetření, prosty termorezistentních spór patogenních bakterií (Clostridium perfringens nezjištěno v 1 g produktu).
    2. 2. V případě vysokorizikových i nízkorizikových konfiskátů živočišného původu musí vzorky konečných produktů, odebrané během skladování nebo při vyskladnění z podniku, splňovat následující standardy:
      Salmonella spp.: neprokázána v 25g; n = 5, c = 0, m = 0, M = 0

      Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 3 x 102 v 1 g

    1. 3. Technologické normy
      1. a) Krmiva v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu musí být podrobena tepelnému ošetření, při kterém je dosaženo nejméně hodnoty Fc = 3.
      2. b) Zpracovaná krmiva pro zvířata v zájmovém chovu musí být s výjimkou krmiv v konzervách podrobena tepelnému ošetření při teplotě v jádře nejméně 90 °C. Po ošetření musí být přijata veškerá ochranná opatření zajišťující, aby produkt nebyl vystaven kontaminaci. Produkt musí být zabalen do nového obalu.
      3. c) Žvýkací pamlsky pro psy musí být během zpracování podrobeny tepelnému ošetření postačujícímu ke zničení patogenů (včetně salmonel). Po ošetření musí být přijata veškerá ochranná opatření zajišťující, aby produkt nebyl vystaven kontaminaci. Produkt musí být zabalen do nového obalu.
      4. d) Syrová krmiva pro zvířata v zájmovém chovu musí být zabalena do nového obalu, bránícího jakémukoli úniku. Musí být přijata účinná opatření zajišťující, aby produkt nebyl během výroby a až do prodeje vystaven kontaminaci. Na obale musí být zřetelně a čitelně uvedena slova „krmivo pouze pro zvířata v zájmovém chovu“.
      5. e) Během výroby a/nebo skladování (před odesláním) musí být odebírány namátkové vzorky k ověření dodržování následujících norem:

        Salmonella: nepřítomnost v 25 g: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0

        1. kde: n = počet vzorků, které mají být vyšetřeny;
          1. m = prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojivý, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;
          2. M = nejvyšší hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud je počet bakterií v jednom nebo více vzorcích vyšší nebo roven M;
          3. C = počet vzorků, u nichž může být počet bakterií mezi m a M; celý vzorek je považován za přijatelný, pokud ostatní vzorky mají počet bakterií nižší nebo roven m.
    1. 4. Tavené nebo škvařené tuky pocházející z přežvýkavců musí být přečištěny takovým způsobem, aby obsah celkových nerozpustných nečistot nepřekročil 0,15 % hmotnosti.

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 295/2003 Sb.

METODY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ

Metoda 1

Zmenšení velikosti částic

  1. 1. Pokud je velikost částic vedlejších živočišných produktů, které mají být zpracovány, větší než 150 milimetrů, musí být tato velikost pomocí vhodného zařízení zmenšena tak, aby po ukončení tohoto procesu nebyly částice větší než 150 milimetrů. Účinnost tohoto zařízení musí být denně kontrolována a zjištěný stav zařízení musí být denně zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 150 milimetrů, musí být proces zastaven a před opětovným započetím procesu musí být provedeny opravy.

Čas, teplota a tlak

  1. 2. Po zmenšení velikosti částic musí být vedlejší živočišné produkty zahřáty na teplotu v jádře vyšší než 100 °C po dobu nejméně 125 minut, na teplotu v jádře vyšší než 110 °C po dobu nejméně 120 minut a na teplotu v jádře vyšší než 120 °C po dobu nejméně 550 minut.
  2. 3. Toto zpracování musí být prováděno v diskontinuálním systému.
  3. 4. Vedlejší živočišné produkty musí být zahřívány tak, aby požadavky na čas/teplotu byly splněny současně.

Metoda 2

Zmenšení velikosti částic

  1. 1. Pokud je velikost částic vedlejších živočišných produktů, které mají být zpracovány, větší než 30 milimetrů, musí být tato velikost pomocí vhodného zařízení zmenšena tak, aby po ukončení tohoto procesu nebyly částice větší než 30 milimetrů. Účinnost tohoto zařízení musí být denně kontrolována a zjištěný stav zařízení musí být denně zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 milimetrů, musí být proces zastaven a před opětovným započetím procesu musí být provedeny opravy.

Čas, teplota a tlak

  1. 2. Po zmenšení velikosti částic musí být vedlejší živočišné produkty zahřáty na teplotu v jádře vyšší než 100 °C po dobu nejméně 95 minut, na teplotu v jádře vyšší než 110 °C po dobu nejméně 55 minut a na teplotu v jádře vyšší než 120 °C po dobu nejméně 13 minut.
  2. 3. Toto zpracování může být prováděno v diskontinuálním nebo v kontinuálním systému.
  3. 4. Vedlejší živočišné produkty mohou být zahřívány tak, aby požadavky na čas/teplotu byly splněny současně.

Metoda 3

Zmenšení velikosti částic

  1. 1. Pokud je velikost částic vedlejších živočišných produktů, které mají být zpracovány, větší než 30 milimetrů, musí být tato velikost pomocí vhodného zařízení zmenšena tak, aby po ukončení tohoto procesu nebyly částice větší než 30 milimetrů. Účinnost tohoto zařízení musí být denně kontrolována a zjištěný stav zařízení musí být denně zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 milimetrů, musí být proces zastaven a před opětovným započetím procesu musí být provedeny opravy.

Čas, teplota a tlak

  1. 2. Po zmenšení velikosti částic musí být vedlejší živočišné produkty vloženy do nádrže s přidaným tukem a zahřáty na teplotu v jádře vyšší než 100 °C po dobu nejméně 16 minut, na teplotu v jádře vyšší než 110 °C po dobu nejméně 13 minut, na teplotu v jádře vyšší než 120 °C po dobu nejméně 8 minut a na teplotu v jádře vyšší než 130 °C po dobu nejméně 3 minuty.
  2. 3. Toto zpracování může být prováděno v diskontinuálním nebo v kontinuálním systému.
  3. 4. Vedlejší živočišné produkty mohou být zahřívány tak, aby požadavky na čas/teplotu byly splněny současně.

Metoda 4

Zmenšení velikosti částic

  1. 1. Pokud je velikost částic vedlejších živočišných produktů, které mají být zpracovány, větší než 20 milimetrů, musí být tato velikost pomocí vhodného zařízení zmenšena tak, aby po ukončení tohoto procesu nebyly částice větší než 20 milimetrů. Účinnost tohoto zařízení musí být denně kontrolována a zjištěný stav zařízení musí být denně zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 20 milimetrů, musí být proces zastaven a před opětovným započetím procesu musí být provedeny opravy.

Čas, teplota a tlak

  1. 2. Po zmenšení velikosti částic musí být vedlejší živočišné produkty zahřívány dokud nezačnou koagulovat a potom lisovány tak, aby bílkovinné materiály byly zbaveny tuku a vody. Bílkovinné materiály musí být poté zahřáty na teplotu v jádře vyšší než 80 °C po dobu nejméně 120 minut a na teplotu v jádře vyšší než 100 °C po dobu nejméně 60 minut.
  2. 3. Toto zpracování může být prováděno v diskontinuálním nebo v kontinuálním systému.
  3. 4. Vedlejší živočišné produkty mohou být zahřívány tak, aby požadavky na čas/teplotu byly splněny současně.

Metoda 5

(pouze pro vedlejší živočišné produkty rybího původu)

Zmenšení velikosti částic

  1. 1. Velikost částic vedlejších živočišných produktů musí být zmenšena na stanovený počet milimetrů. Potom musí být smíchány s kyselinou mravenčí a jejich pH sníženo na stanovenou hodnotu. Před dalším zpracováním se musí tato směs nechat uležet po stanovenou dobu.
  2. 2. Směs musí být poté vložena do tepelného konvertoru a zahřáta na stanovenou teplotu v jádře nejméně po stanovenou dobu. Průchod produktu tepelným konvertorem musí být kontrolován pomocí mechanického zařízení, které omezuje posun produktu tak, aby do ukončení tepelného ošetření byl produkt podroben cyklu vyhovujícímu jak z hlediska teploty, tak z hlediska času.
  3. 3. Po tepelném ošetření musí být produkt mechanickým způsobem rozdělen na tekutinu, tuk a škvarky. K získání koncentrátu zpracovaných živočišných bílkovin musí být kapalná fáze načerpána do dvou výměníků tepla, vyhřívaných parou a vybavených podtlakovými komorami, kde je ve formě vodní páry odstraněna vlhkost. Před skladováním musí být do bílkovinného koncentrátu znovu přidány škvarky.

Metoda 6

  1. Jakákoli metoda schválená příslušným orgánem, u které bylo tomuto orgánu prokázáno, že konečný produkt na základě každodenního odběru vzorků a jejich vyšetření, po dobu jednoho měsíce, vyhovuje následujícím mikrobiologickým normám:
    1. a) vzorky odebrané neprodleně po tepelném ošetření:

      Clostridium perfringens: nepřítomnost v 1 g produktů

    1. b) vzorky odebrané během skladování nebo při vyskladnění ve zpracovatelském závodě:

      Salmonella: nepřítomnost v 25 g: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0

      Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g

      1. kde:
        1. n = počet vzorků, které mají být vyšetřeny;
        2. m = prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojivý, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;
        3. M = nejvyšší hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud je počet bakterií v jednom nebo více vzorcích vyšší nebo roven M;
        4. c = počet vzorků, u nichž může být počet bakterií mezi m a M; celý vzorek je považován za přijatelný, pokud ostatní vzorky mají počet bakterií nižší nebo roven m.
  1. 1) § 39 odst. 2 zákona.
  2. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií.
    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech týkajících se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu.
    Nařízení Komise (ES) č. 1139/2003 ze dne 27. června 2003, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud se týká programů sledování a specifikovaného rizikového materiálu.
  3. 3) § 3 písm. e) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
  4. 4) § 65 odst. 1 písm. a) zákona.
    Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  5. 5) § 4 odst. 4 písm. b) bod 2, § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).
  6. 6) § 44 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
  7. 7) § 22 odst. 1 písm. a), § 50 odst. 5, § 51 odst. 3, § 52 odst. 1 písm. b), § 53 odst. 1 písm. f), § 54 a § 72 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona.