Předchozí stránka Dále popsaná zkouška umožňuje kvantitativně spočítat mezofilní houby a bakterie, které mohou růst v aerobních podmínkách.
Zkouška je určena především ke zjištění, zda látka, která je předmětem lékopisného článku vyhovuje nebo nevyhovuje mikrobiologickým požadavkům uvedeným v tomto článku. Pokud se zkouška používá pro tyto účely, postupuje se podle následujících pokynů, včetně potřebného počtu odebraných vzorků a dále uvedené interpretace výsledků. Zkouška se může také použít ve stati Účinnost protimikrobních konzervačních látek (5.1.3), jak je popsána v lékopise. Dále se může užít pro monitorování kvality surovin a může se použít ve spojení s požadavky uvedenými ve stati Mikrobiologická jakost léčivých přípravků (5.1.4). Pokud ji výrobce použije v takových případech, jako je monitorování kvality surovin anebo konečných přípravků nebo při validaci postupu, je provedení zkoušky, včetně počtu odebraných vzorků a interpretace výsledků, záležitostí dohody mezi výrobcem a oprávněnou autoritou.
Stanovení se provádí za podmínek vylučujících nahodilé znečištění zkoušeného výrobku. Opatření vylučující znečištění mají být taková, aby nepůsobila na prokazované mikroorganismy. Jestliže zkoušený výrobek má protimikrobní účinky, musí být přiměřeným způsobem zneutralizovány. Používají-li se k tomuto účelu inaktivující látky, prokáže se jejich účinek a také že nejsou toxické pro mikroorganismy.
Celkový počet živých mikroorganismů se stanoví metodou membránové filtrace nebo počítáním na pevných půdách, jak je předepsáno v lékopisném článku.
Metoda nejpravděpodobnějšího počtu je vyhrazena pro stanovení počtu bakterií v případech, kdy se nedá provést žádná jiná metoda. Výběr metody může být založen na různých faktorech, jako jsou např. povaha výrobku a očekávaný počet mikroorganismů. Kterákoliv vybraná metoda se dostatečně validuje.
Ve spojení s kapitolou (5.1.3) nebo (5.1.4) se může použít metoda zalévání do agaru, metoda očkování na povrch agarové půdy nebo metoda membránové filtrace.
Příprava vzorku
Plán vzorkování. Vzorkování výrobku se provede podle dobře definovaného plánu odběru vzorků. Tento plán závisí na faktorech, jako jsou velikost šarže, zdravotní riziko spojené s nepřijatelně vysokou kontaminací přípravku, na jeho charakteru a na očekávaném stupni kontaminace. Jestliže není předepsáno jinak, použije se 10 g nebo 10 ml zkoušené látky nebo přípravku odebraných za shora uvedených podmínek. Vzorky se vyberou náhodně z nerozplněného materiálu nebo z dostupných obalů přípravku. K získání potřebného množství se smíchá, je-li třeba, obsah dostatečného počtu obalů, které postačují k vytvoření vzorku podle povahy zkoušené látky nebo přípravku.
Trojúrovňový vzorkovací plán je příkladem vzorkovacího plánu vhodného pro výrobky, kde může být homogenita problémem ve vztahu k rozložení mikroorganismů. V tom případě se z každé šarže odebere a vyzkouší odděleně pět vzorků. Tři uznané úrovně jsou: (i) přijatelné vzorky, tj. obsahující méně než m jednotek vytvářejících kolonie v gramu nebo mililitru, kde m je limit určený v příslušném článku; (ii) kritické vzorky, tj. které obsahují více než m jednotek vytvářejících kolonie v gramu nebo mililitru, ale méně než 10 m jednotek vytvářejících kolonie v gramu nebo mililitru; (iii) vadné vzorky, tj. obsahující více než 10 m jednotek vytvářejících kolonie v gramu nebo mililitru.
Výrobky rozpustné ve vodě. 10 g nebo 10 ml zkoušeného výrobku se rozpustí nebo zředí v tlumivém roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0 nebo v jiné vhodné tekutině. Obecně se připraví desetinné ředění, ale vlastnosti výrobku nebo požadovaná citlivost mohou vyžadovat použití jiných poměrů. Jestliže je známa protimikrobní účinnost výrobku, může se do rozpouštědla přidat inaktivující látka. Pokud je třeba, upraví se pH na hodnotu asi 7 a připraví se řada desetinásobných ředění za použití stejného rozpouštědla.
Nelipofilní výrobky nerozpustné ve vodě. 10 g nebo 10 ml zkoušeného výrobku se suspenduje v tlumivém roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0 nebo jiné vhodné tekutině. Obecně se připraví desetinná suspenze, ale vlastnosti některých výrobků mohou vyžadovat použití větších objemů. Je možné přidat vhodnou povrchově aktivní látku, např. polysorbát 80 (1 g/l) k usnadnění tvorby suspenze špatně smáčitelných látek. Jestliže je známa protimikrobní účinnost výrobku, může se do rozpouštědla přidat inaktivující látka. Pokud je třeba, upraví se pH na hodnotu asi 7 a připraví se řada desetinásobných ředění za použití stejného rozpouštědla.
Výrobky lipofilní. 10 g nebo 10 ml zkoušeného výrobku se zhomogenizuje s nejvýše polovinou jeho hmotnosti sterilního polysorbátu 80 nebo jiné vhodné povrchově aktivní látky, kterou je možno v případě potřeby zahřát nejvýše na 40 °C, ve výjimečných případech nejvýše na 45 °C. Dobře se promíchá a udržuje se při této teplotě na vodní lázni nebo v termostatu a přidá se dostatečné množství předehřátého tlumivého roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0 k přípravě desetinného ředění původního výrobku. Zatímco se udržuje teplota, míchá se pečlivě co nejkratší dobu nezbytnou k vytvoření emulze, nejdéle však 30 min. Další řada desetinásobných ředění se může připravit za použití tlumivého roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0 obsahujícího vhodnou koncentraci sterilního polysorbátu 80 nebo jiné povrchově aktivní látky.
Zkoušení vzorku
Membránová filtrace
Použijí se membránové filtry s nominální velikostí pórů nejvýše 0,45 μm, jejichž účinnost zadržet bakterie byla ověřena. Typ materiálu filtru se vybere tak, aby účinnost filtru nebyla ovlivněna složkami zkoušeného vzorku. Filtry z dusičnanů celulosy se např. používají pro vodné, olejové a slabě lihové roztoky a filtry z octanu celulosy se např. používají pro silně lihové roztoky. Přístroj je navržen tak, aby umožnil přenést filtr na agarovou půdu.
Vhodné množství vzorku, připraveného jak je popsáno v odstavci Příprava vzorku (přednostně představující 1 g výrobku nebo méně, jestliže se očekává větší množství jednotek vytvářejících kolonie), se přenese na každý ze dvou membránových filtrů a ihned se zfiltruje. Každý filtr se promyje třemi dávkami, z nichž každou tvoří asi 100 ml vhodné tekutiny, jako např. tlumivý roztok chloridu sodného s peptonem o pH 7,0. K tomuto roztoku je možné přidat povrchově aktivní látky, jako je polysorbát 80, nebo látky inaktivující protimikrobní účinky. Je-li postup validován, může se na promytí použít méně než tři dávky. Membránový filtr určený především pro počítání bakterií se přenese na povrch vhodné agarové půdy (jako je agarová půda B) a druhý, určený především pro počítání hub, na povrch vhodné půdy (jako je agarová půda C). Misky s agarem B se inkubují při 30 °C až 35 °C a misky s agarem C při 20 °C až 25 °C po dobu 5 dní, pokud se nezíská spolehlivý počet dříve. Vyberou se misky s nejvyšším počtem kolonií, který však nepřesahuje 100, a vypočítá se počet jednotek vytvářejících kolonie v gramu nebo mililitru výrobku.
Počítání na pevných půdách
Metoda zalévání do agaru. Použijí se Petriho misky o průměru 9 cm, do každé se přidá 1 ml vzorku připraveného, jak je popsáno v odstavci Příprava vzorku, a 15 ml až 20 ml rozehřáté agarové půdy vhodné pro kultivaci bakterií (jako např. agarová půda B) nebo rozehřáté agarové půdy vhodné pro kultivaci hub (jako např. agarová půda C). Půdy se rozehřívají při teplotě, která nepřesahuje 45 °C. Použijí-li se větší Petriho misky, zvětší se příslušně i množství agaru. S každou živnou půdou a s každým zředěním se připraví nejméně dvě Petriho misky. Plotny s půdou pro bakterie se inkubují při 30 °C až 35 °C (pro houby při 20 °C až 25 °C) po dobu 5 dní, pokud se nezíská spolehlivý počet dříve. Vyberou se misky odpovídající jednomu ředění a ukazující nejvyšší počet kolonií, který však nepřesahuje 300 (100 kolonií pro houby). Z aritmetického průměru počtů se vypočítá množství jednotek vytvářejících kolonie v gramu nebo mililitru.
Metoda očkování na povrch agarové půdy. Použijí se Petriho misky o průměru 9 cm, do každé se přidá 15 ml až 20 ml agarové půdy vhodné pro kultivaci bakterií (jako je agarová půda B) nebo agarové půdy vhodné pro kultivaci hub (jako je agarová půda C) rozehřáté asi na 45 °C a se utuhnout. Používají-li se větší Petriho misky, použije se přiměřeně větší množství živné půdy. Povrch půd se nechá zaschnout, např. ve skříni s laminárním prouděním vzduchu nebo v termostatu. Odměřený objem, nejméně však 0,1 ml vzorku připraveného jak je posáno v odstavci Příprava vzorku, se rozetře na povrch půdy. Pro každou půdu a každé ředění se použijí nejméně dvě Petriho misky. Při inkubaci a počítání jednotek vytvářejících kolonie se postupuje stejně, jak je popsáno v metodě zalévání do agaru.
Metoda nejpravděpodobnějšího počtu
Správnost a přesnost této metody (MPN) je menší než u metody membránové filtrace nebo počítání na pevných půdách. Nespolehlivé výsledky jsou získávány obzvláště při počítání plísní. Z těchto důvodů se metoda MPN používá pro počítání bakterií v případě, kdy se žádná jiná metoda nedá provést. Je-li použití této metody oprávněné, postupuje se následujícím způsobem.
Připraví se řada nejméně tří následujících desetinásobných ředění výrobku, jak je popsáno v odstavci Příprava vzorku. Z každého ředění se použijí tři stejné dávky (1 g nebo 1 ml) k očkování tří zkumavek s 9 ml nebo 10 ml vhodné tekuté půdy (jako je půda A). Je-li třeba, může se k půdě přidat povrchově aktivní látka, jako je polysorbát 80, nebo látka inaktivující proitimikrobní účinky. Jestliže jsou připraveny tři stupně ředění, naočkuje se devět zkumavek a všechny se 5 dnů inkubují při 30 °C až 35 °C. Pro každý stupeň ředění se zaznamenává počet zkumavek, které vykazují mikrobiální růst. Jestliže odečítání výsledků je obtížné nebo nejisté vzhledem k povaze zkoušeného výrobku, vyočkuje se do stejné půdy nebo na vhodnou pevnou půdu (jako je agarová půda B) a inkubuje se 18 h až 24 h při stejné teplotě a použijí se tyto výsledky. Nejpravděpodobnější počet bakterií v gramu nebo miligramu zkoušeného výrobku se stanoví z tabulky 2.6.12-1.
Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií | Tři zkumavky pro každé ředění | |
|---|
| Počet zkumavek s pozitivním růstem | Nejpravděpodobnější počet v 1 g | Kategorie* | 95% meze spolehlivosti |
|---|
| 0,1 g | 0,01 g | 0,001 g | | 1 | 2 | | |
| 0 | 0 | 0 | < 3 | | | - | - |
| 0 | 1 | 0 | 3 | | x | < 1 | 17 |
| 1 | 0 | 0 | 3 | x | | 1 | 21 |
| 1 | 0 | 1 | 7 | | x | 2 | 27 |
| 1 | 1 | 0 | 7 | x | | 2 | 28 |
| 1 | 2 | 0 | 11 | | x | 4 | 35 |
| 2 | 0 | 0 | 9 | x | | 2 | 38 |
| 2 | 0 | 1 | 14 | | x | 5 | 48 |
| 2 | 1 | 0 | 15 | x | | 5 | 50 |
| 2 | 1 | 1 | 20 | | x | 8 | 61 |
| 2 | 2 | 0 | 21 | x | | 8 | 63 |
| 3 | 0 | 0 | 23 | x | | 7 | 129 |
| 3 | 0 | 1 | 38 | x | | 10 | 180 |
| 3 | 1 | 0 | 43 | x | | 20 | 210 |
| 3 | 1 | 1 | 75 | x | | 20 | 280 |
| 3 | 2 | 0 | 93 | x | | 30 | 390 |
| 3 | 2 | 1 | 150 | x | | 50 | 510 |
| 3 | 2 | 2 | 210 | | x | 80 | 640 |
| 3 | 3 | 0 | 240 | x | | 100 | 1400 |
| 3 | 3 | 1 | 460 | x | | 200 | 2400 |
| 3 | 3 | 2 | 1100 | x | | 300 | 4800 |
| 3 | 3 | 3 | > 1100 | | | - | - |
* Kategorie 1: normální výsledky obdržené v 95 % případů.
Kategorie 2: méně pravděpodobné výsledky obdržené pouze ve 4 % případů. Tyto se nemohou použít pro důležitá rozhodnutí. Výsledky, které jsou ještě menší než tyto v kategorii 2, nejsou uvedeny a jsou vždy nepřijatelné.Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu
Bakteriální kmeny se 18 h až 24 h kultivují odděleně v nádobách obsahujících vhodnou tekutou půdu (jako je půda A) při 30 °C až 35 °C. Kmeny hub se kultivují odděleně na vhodné agarové půdě (jako je půda C bez antibiotik) při 20 °C až 25 °C 48 h (Candida albicans) nebo 7 dní (Aspergillus niger).
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu| Staphylococcus aureus | ATCC 6538 (NCIB 9518, CIP 4.83, CCM 4516, CNCTC Mau 29/58) |
| Escherichia coli | ATCC 8739 (NCIB 8545, CIP 53.126, CCM 4517) |
| Bacillus subtilis | ATCC 6633 (NCIB 8054, CIP 52.62, CCM 1999, CNCTC Bs 8/58) |
| Candida albicans | ATCC 10231 (NCPF 3179, IP 48.72, CCM 8215, CNCTC 59/91) |
| Aspergillus niger | ATCC 16404 (IMI 149007, IP 1431.83, CCM 8222) |
K přípravě referenční suspenze obsahující asi 100 jednotek vytvářejících kolonie se použije tlumivý roztok chloridu sodného s peptonem o pH 7,0. Suspenze každého z mikroorganismů se použije samostatně jako u metod na stanovení počtu, v přítomnosti a nepřítomnosti zkoušeného výrobku. Pokud se zkouška provádí pomocí membránové filtrace nebo počítáním na pevných půdách, počty kolonií všech zkoušených mikroorganismů by se neměly lišit od hodnot vypočítaných z inokula o více než faktor 5. Pokud se zkouška provádí metodou nejpravděpodobnějšího počtu, pak vypočítaný výsledek je v 95% mezích spolehlivosti. Pro zkoušku sterility agarové půdy a ředícího roztoku a aseptického provedení zkoušky se místo zkoušeného přípravku použije sterilní roztok chloridu sodného s peptonem o pH 7,0. Nesmí se objevit růst mikroorganismů.
Interpretace výsledků
Za celkový počet bakterií se považuje průměrný počet jednotek vytvářejících kolonie nalezený na agarové půdě B. Za celkový počet hub se považuje průměrný počet jednotek vytvářejících kolonie nalezený na agarové půdě C. Celkový počet živých mikroorganismů je součet počtu bakterií a hub. Jestliže je prokázáno, že stejné typy mikroorganismů rostou na obou agarových půdách, může se provést oprava. Jestliže se použila metoda nejpravděpodobnějšího počtu, tak vypočítaná hodnota je počet bakterií.
Je-li v článku uveden limit počtu mikroorganismů, interpretuje se takto:
102 mikroorganismů - nejvyšší přípustná hodnota je 5 x 102,
103 mikroorganismů - nejvyšší přípustná hodnota je 5 x 103, atd.
Jestliže je např. použit trojúrovňový vzorkovací plán, postupuje se následovně:
Pro každý z pěti vzorků se spočítá samostatně celkový počet živých mikroorganismů. Látka nebo přípravek vyhovují zkoušce, jestliže jsou splněny následující podmínky: (i) žádný z jednotlivých výsledků celkového počtu živých mikroorganismů nepřesahuje desetinásobek předepsaného limitu (tj. žádné nepřijatelné vzorky) a (ii) nejvýše dva z jednotlivých výsledků celkového počtu živých mikroorganismů jsou mezi předepsaným limitem a desetinásobkem tohoto limitu (tj. nejvýše dva kritické vzorky).
Doporučené roztoky a agarové půdy jsou popsány v kapitole (2.6.13).
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků2.6.13 Mikrobiologické zkoušení nesterilních výrobků (zkoušky na specifické mikroorganismy) |  |
V těchto obecných metodách se předpokládá použití určitých selektivních půd. Vlastností společnou pro všechny selektivní půdy je, že subletálně poškozené mikroorganismy nejsou zachyceny. Jelikož subletálně poškozené mikroorganismy jsou důležité pro kvalitu výrobku, jejich oživení musí být zahrnuto do zkušebních postupů, které používají selektivní půdy.
Jestliže zkoušený výrobek má protimikrobní účinky, neutralizují se tyto účinky odpovídajícím způsobem.
Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie
Přestože zkouška byla určena pro zjištění bakterií patřících do čeledi Enterobacteriaceae, je známo, že mohou být nalezeny i jiné typy mikroorganismů (např. Aeromonas, Pseudomonas).
Důkaz. Zkoušený výrobek se zpracuje, jak je popsáno v obecné metodě 2.6.12, ale místo tlumivého roztoku s chloridem sodným a peptonem o pH 7,0 se použije tekutá půda D. Zhomogenizuje se a inkubuje při 35 °C až 37 °C po dobu postačující k oživení bakterií, ale nepostačující k jejich pomnožení (obvykle 2 h, ale nejvýše 5 h). Obal se protřepe a obsah homogenizátu A odpovídající 1 g nebo 1 ml zkoušeného výrobku se kvantitativně přenese do 100 ml pomnožovací půdy E a inkubuje se 18 h až 48 h při 35 °C až 37 °C. Potom se vyočkuje na misky s agarovou půdou F a inkubuje se 18 h až 24 h při 35 °C až 37 °C. Výrobek vyhovuje, jestliže na žádné misce nevyrostou kolonie gramnegativních bakterií.
Kvantitativní stanovení. Do vhodných množství obohacené tekuté půdy E se přidají z homogenizátu A a/nebo z jeho ředění množství odpovídající 0,1 g, 0,01 g a 0,001 g nebo 0,1 ml, 0,01 ml a 0,001 ml zkoušeného výrobku. Inkubuje se 24 h až 48 h při 35 °C až 37 °C. Z každé kultury se pro dosažení selektivní izolace provede vyočkování na agarovou půdu F. Inkubuje se 18 h až 24 h při 35 °C až 37 °C. Růst dobře vyvinutých, červených nebo načervenalých kolonií gramnegativních bakterií se hodnotí jako pozitivní výsledek. Zaznamená se nejmenší množství zkoušeného výrobku, které dává pozitivní výsledek a největší množství zkoušeného výrobku, které dává negativní výsledek.
Z tabulky 2.6.13-1 se stanoví pravděpodobný počet bakterií.
Tab. 2.6.13-1
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1| Výsledky pro množství přípravku | Pravděpodobný počet bakterií v 1 g přípravku |
|---|
0,1 g nebo 0,1 ml | 0,01 g nebo 0,01 ml | 0,001 g nebo 0,001 ml | |
|---|
| + | + | + | více než 103 |
| + | + | - | méně než 103 a více než 102 |
| + | - | - | méně než 102 a více než 10 |
| - | - | - | méně než 10 |
Escherichia coli
Zkoušený výrobek se zpracuje, jak je popsáno v obecné metodě 2.6.12, ale místo tlumivého roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0 se použije tekutá půda A, zhomogenizuje se a inkubuje se 18 h až 24 h při 35 °C až 37 °C. Obsah nádoby se protřepe a množství odpovídající 1 g nebo 1 ml zkoušeného výrobku se přenese do 100 ml půdy G a inkubuje se 18 h až 24 h při 43 °C až 45 °C. Vyočkuje se na agarovu půdu H a inkubuje se 18 h až 72 h při 35 °C až 37 °C. Nárůst červených, nemukózních kolonií gramnegativních tyčinek indikuje možnou přítomnost Escherichia coli. Ta se potvrdí vhodnými biochemickými zkouškami, jako je tvorba indolu. Výrobek vyhovuje zkoušce, jestliže žádné takovéto kolonie nejsou pozorovány nebo když jsou potvrzující biochemické zkoušky negativní.
Salmonella
Zkoušený výrobek se zpracuje, jak je popsáno v obecné metodě 2.6.12, ale použije se místo tlumivého roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0 tekutá půda A, zhomogenizuje se a inkubuje se 18 h až 24 h při 35 °C až 37 °C. 1 ml obohacené kultury se přenese do 10 ml tekuté půdy I a inkubuje se 18 h až 24 h při 41 °C až 43 °C. Potom se vyočkuje na nejméně dvě různé pevné půdy vybrané z agarové půdy J, agarové půdy K a agarové půdy L. Inkubuje se 18 h až 72 h při 35 °C až 37 °C. Pravděpodobná přítomnost salmonel je indikována růstem kolonií tohoto vzhledu:
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella| - na půdě J: | dobře rozvinuté bezbarvé kolonie, |
| - na půdě K: | dobře rozvinuté červené kolonie s černým středem nebo bez něho, |
| - na půdě L: | malé průsvitné bezbarvé nebo růžové až matně bílé kolonie, často obklopené růžovou nebo červenou zónou. |
K potvrzení nálezu se samostatně naočkuje několik podezřelých kolonií na povrch a vpichem do agarové půdy M. Přítomnost salmonel je předběžně potvrzena, jestliže uvnitř půdy, ale nikoliv na jejím povrchu, dojde ke změně barvy z červené na žlutou a obvykle též ke tvorbě plynu. Tvoří se nebo též netvoří sirovodík. Potvrzení se může zpřesnit vhodnými biochemickými a sérologickými zkouškami. Výrobek vyhovuje zkoušce, jestliže se nenajdou kolonie popsaného typu nebo jestliže jsou potvrzující biochemické a sérologické zkoušky negativní.
Pseudomonas aeruginosa
Zkoušený výrobek se zpracuje, jak je popsáno v obecné metodě 2.6.12, a použije se 10 ml nebo množství odpovídající 1 g nebo 1 ml k naočkování do 100 ml tekuté půdy A, zhomogenizuje se a inkubuje se 18 h až 48 h při 35 °C až 37 °C. Potom se vyočkuje na misku s agarovou půdou N a inkubuje se 18 h až 72 h při 35 °C až 37 °C. Není-li zjištěn růst mikroorganismů, výrobek vyhovuje. Jestliže se objeví růst gramnegativních tyčinek, vhodné množství z morfologicky odlišných izolovaných kolonií se přenese do tekuté půdy A a inkubuje se 18 h až 24 h při 41 °C až 43 °C. Výrobek vyhovuje, jestliže při 41 °C až 43 °C není pozorován žádný růst.
Staphylococcus aureus
Zkoušený výrobek se zpracuje, jak je popsáno v obecné metodě 2.6.12, a použije se 10 ml nebo množství odpovídající 1 g nebo 1 ml k naočkování do 100 ml tekuté půdy A, zhomogenizuje se a inkubuje se 18 h až 48 h při 35 °C až 37 °C. Vyočkuje se na misku s agarovou půdou O a inkubuje se 18 h až 72 h při 35 °C až 37 °C. Černé kolonie grampozitivních koků obklopené jasnou zónou indikují přítomnost S. aureus. Výsledek je možno potvrdit vhodnými biochemickými zkouškami, jako jsou koagulasová a deoxyribonukleasová zkouška. Výrobek vyhovuje zkoušce, jestliže se na agarové půdě O neobjeví popsaný typ kolonií nebo jestliže jsou ověřovací biochemické zkoušky negativní.
Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky
Dále uvedené zkoušky se provedou nejméně u každé šarže dehydrované tekuté půdy.
Postupuje se následujícím způsobem. Dále uvedené zkušební kmeny se 18 h až 24 h kultivují samostatně ve zkumavkách obsahujících vhodné tekuté půdy při 30 °C až 35 °C:
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky| Staphylococcus aureus | např. ATCC 6538 (NCIB 9518, CIP 4.83, CCM 4516, CNCTC Mau 29/58): tekutá půda A, |
|
| Pseudomonas aeruginosa | např. ATCC 9027 (NCIB 8626, CIP 82.118, CCM 1961, CNCTC Ps 37/65): tekutá půda A, |
|
| Escherichia coli | např. ATCC 8739 (NCIB 8545, CIP 53.126, CCM 4517): tekutá půda A, |
| Salmonella typhimurium | nedoporučuje se žádný určitý kmen (může se použít nějaká pro člověka nepatogenní salmonela, např. Salmonella abony (NCTC 6017, CIP 80.39, CCM 4518): tekutá půda A. |
Část roztoku každé kultury se zředí tlumivým roztokem s chloridem sodným a peptonem o pH 7,0 tak, aby suspenze obsahovala asi 1000 živých mikroorganismů v 1 ml. Smíchají se stejné díly od všech suspenzí a použije se 0,4 ml (přibližně 100 mikroorganismů od každého kmene) jako inokulum ve zkouškách na S. aureus, Ps. aeruginosa, E. coli a na Salmonelly, a to za přítomnosti i nepřítomnosti zkoušeného výrobku. Pro všechny mikroorganismy se má dosáhnout pozitivního výsledku.
Klostridie
Dále popsané zkoušky jsou určeny pro vymezené účely. První metoda je určena pro výrobky, u nichž je nezbytné vyloučit přítomnost patogenních klostridií a které je proto nutno zkoušet na jejich nepřítomnost. Tyto výrobky mají obecně nízký celkový počet mikroorganismů. Druhá metoda je semikvantitativním stanovením Clostridium perfringens a je určena pro přípravky, kde množství tohoto druhuje kritériem jejich kvality.
- 1. Zkouška na klostridie. Zkoušený výrobek se zpracuje tak, jak je popsáno v obecné metodě (2.6.12). Připraví se dvě stejné dávky odpovídající 1 g nebo 1 ml zkoušeného výrobku. Jedna dávka se zahřívá 10 min na 80 °C a potom se rychle ochladí. Po protřepání se z ní naočkuje 10 ml do zkumavky (38 mm x 200 mm) nebo do jiné vhodné nádoby obsahující 100 ml živné půdy P. Druhá dávka se nezahřívá a naočkuje se stejným způsobem do druhé zkumavky. Obě zkumavky se inkubují za anaerobních podmínek 48 h při 35 °C až 37 °C. Po inkubaci se obě zkumavky vyočkují na tekutou půdu Q, do níž byl přidán gentamicin a inkubují se opět 48 h při 35 °C až 37 °C. Výrobek vyhovuje, jestliže není pozorován růst mikroorganismů.
Je-li pozorován růst, přeočkuje se každá odlišná kolonie na tekutou půdu Q bez gentamicinu a inkubuje se ža aerobních a anaerobních podmínek. Dojde-li jenom k anaerobnímu růstu grampozitivních tyčinek (s endosporami nebo bez nich) s negativní katalasovou reakcí, indikuje to přítomnost rodu Clostridium. Je-li to nutné, porovná se růst kolonií na obou plotnách a použije se katalasová zkouška k vyloučení aerobních a fakultativně anaerobních druhů rodu Bacillus, které dávají pozitivní katalasovou reakci. Tato zkouška může být provedena na rozlišení stejných kolonií na agarové půdě nebo nepřímo po přenesení kolonie na podložní sklíčko přidáním kapky peroxidu vodíku zředěného RS. Tvorba bublinek plynu indikuje pozitivní katalasovou reakci.
- 2. Stanovení počtu Clostridium perfringens
Zkoušený výrobek se zpracuje, jak je popsáno v obecné metodě 2.6.12, a připraví se ještě stonásobné a tisícinásobné zředění v tlumivém roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0. Stanoví se nejpravděpodobnější počet bakterií, jak je uvedeno při stanovení celkového počtu živých aerobních mikroorganismů (2.6.12) za použití živné půdy R ve zkumavce nebo v jiné vhodné nádobě s malou Durhamovou zkumavkou. Opatrně se promíchá a inkubuje se 24 h až 48 h při 45,5 °C až 46,5 °C. Zkumavky, které zčernají od sirníku železitého a v nichž je Durhamova zkumavka naplněna plynem (nejméně v jedné desetině objemu), indikují přítomnost Clostridium perfringens. Nejpravděpodobnější počet Cl. perfringens se odečte z tabulky 2.6.12-1.
Ke kontrole se použijí tyto kmeny:
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie| pro 1. metodu: Clostridium sporogenes, např. | ATCC 19404 (NCTC 532, CIP 79.3, CCM 4409, CNCTC Cl 66/79), |
|
| pro 2. metodu: Clostridium perfringens, např. | ATCC 13124 (NCIB 6125, NCTC 8237, CIP 103 409, CCM 4435, CNCTC Cl 68/83). |
|
Je-li to nutné, použije se Clostridium sporogenes ke kontrole selektivity a anaerobních podmínek.
Následující část se uvádí pro informaci a jako návod, netvoří závaznou část lékopisu.
Doporučené živné půdy a roztoky
Následující roztok a živné půdy byly shledány dostatečnými pro účely, pro které jsou v lékopise předepsány pro zkoušku na mikrobiální znečištění. Jiné půdy mohou být použity, mají-li podobné výživné a selektivní vlastnosti pro mikroorganismy, které se mají zjišťovat.
Tlumivý roztok s chloridem sodným a s peptonem o pH 7,0
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Dihydrogenfosforečnan draselný | 3,6 g |
| Hydrogenfosforečnan sodný dihydrát | 7,2 g |
| Chlorid sodný | 4,3 g |
| Pepton (z masa nebo kaseinu) | 1,0 g |
| Voda | 1000 ml |
Mohou se přidat povrchově aktivní látky nebo látky inaktivující protimikrobní účinek, jako např.:
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Polysorbát 80 | 1 g/l až 10 g/l. |
Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C.
Tekutá půda A (půda s hydrolyzáty sóji a kaseinu)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pankreatický hydrolyzát kaseinu | 17,0 g |
| Papainový hydrolyzát sóji | 3,0 g |
| Chlorid sodný | 5,0 g |
| Hydrogenfosforečnan draselný | 2,5 g |
| Glukosa monohydrát | 2,5 g |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 7,3 ± 0,2. Sterilizuje se 15 mm v autoklávu při 121 °C.
Agarová půda B (agarová půda s hydrolyzáty sóji a kaseinu)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pankreatický hydrolyzát kaseinu | 15,0 g |
| Papainový hydrolyzát sóji | 5,0 g |
| Chlorid sodný | 5,0 g |
| Agar | 15,0 g |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 7,3 ± 0,2. Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C.
Agarová půda C (Sabouraudův glukosový agar s antibiotiky)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pepton (z masa a kaseinu) | 10,0 g |
| Glukosa monohydrát | 40,0 g |
| Agar | 15,0 g |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 5,6 ± 0,2. Sterilizuje se 15 mm v autoklávu při 121 °C. Bezprostředně před použitím se přidá 0,10 g sodné soli benzylpenicillinu a 0,10 g tetracyklinu na 1 l půdy ve formě sterilního roztoku, nebo se přidá 50 mg chloramfenikolu na 1 l půdy před sterilizací.
Tekutá půda D (laktosová půda)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Masový výtažek | 3,0 g |
| Pankreatický hydrolyzát želatiny | 5,0 g |
| Laktosa monohydrát | 5,0 g |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 6,9 ± 0,2. Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C a ihned se ochladí.
Obohacená tekutá půda E (Mosselova obohacená půda pro Enterobacteriaceae)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pankreatický hydrolyzát želatiny | 10,0 g |
| Glukosa monohydrát | 5,0 g |
| Sušená hovězí žluč | 20,0 g |
| Dihydrogenfosforečnan draselný | 2,0 g |
| Hydrogenfosforečnan sodný dihydrát | 8,0 g |
| Zeleň brilantní | 15 mg |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po zahřátí bylo 7,2 ± 0,2. Zahřívá se 30 min při 100 °C a ihned se ochladí.
Agarová půda F (žlučový agar s glukosou, violetí krystalovou a červení neutrální)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Kvasničný výtažek | 3,0 g |
| Pankreatický hydrolyzát želatiny | 7,0 g |
| Žlučové soli | 1,5 g |
| Laktosa monohydrát | 10,0 g |
| Chlorid sodný | 5,0 g |
| Glukosa monohydrát | 10,0 g |
| Agar | 15,0 g |
| Červeň neutrální | 30 mg |
| Violeť krystalová | 2 mg |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po zahřátí bylo 7,4 ± 0,2. Zahřeje se k varu; nelze zahřívat v autoklávu.
Tekutá půda G (MacConkeyova půda)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pankreatický hydrolyzát želatiny | 20,0 g |
| Laktosa monohydrát | 10,0 g |
| Sušená hovězí žluč | 5,0 g |
| Červeň bromkresolová | 10 mg |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 7,3 ± 0,2. Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C.
Agarová půda H (MacConkeyův agar)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pankreatický hydrolyzát želatiny | 17,0 g |
| Pepton (z masa a kaseinu) | 3,0 g |
| Laktosa monohydrát | 10,0 g |
| Chlorid sodný | 5,0 g |
| Žlučové soli | 1,5 g |
| Agar | 13,5 g |
| Červeň neutrální | 30 mg |
| Violeť krystalová | 1 mg |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 7,1 ± 0,2. Za stálého třepání se povaří 1 min a pak se sterilizuje 15 min v autoklávu při 121 °C.
Tekutá půda I (tetrathionanová půda se žlučí a zelení brilantní)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pepton | 8,6 g |
| Sušená hovězí žluč | 8,0 g |
| Chlorid sodný | 6,4 g |
| Uhličitan vápenatý | 20,0 g |
| Tetrathionan draselný | 20,0 g |
| Zeleň brilantní | 70 mg |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby bylo po zahřátí 7,0 ± 0,2. Zahřeje se právě k varu. Nelze opakovaně zahřívat.
Agarová půda J (deoxycholano-citronanový agar)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Masový výtažek | 10,0 g |
| Pepton z masa | 10,0 g |
| Laktosa monohydrát | 10,0 g |
| Citronan sodný | 20,0 g |
| Citronan železitý | 1,0 g |
| Deoxycholan sodný | 5,0 g |
| Agar | 13,5 g |
| Červeň neutrální | 20 mg |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po zahřátí bylo 7,3 ± 0,2. Povaří se 1 min, ochladí na 50 °C a rozplní se do Petriho misek. Nelze zahřívat v autoklávu.
Agarová půda K (deoxycbolanový agar s xylosou a lysinem)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Xylosa | 3,5 g |
| L-lysin | 5,0 g |
| Laktosa monohydrát | 7,5 g |
| Sacharosa | 7,5 g |
| Chlorid sodný | 5,0 g |
| Kvasničný výtažek | 3,0 g |
| Červeň fenolová | 80 mg |
| Agar | 13,5 g |
| Desoxycholan sodný | 2,5 g |
| Thiosíran sodný | 6,8 g |
| Citronan amonno-železitý | 0,8 g |
| Voda | 1000 ml |
pH se upraví tak, aby po zahřátí bylo 7,4 ± 0,2. Zahřeje se k varu, ochladí na 50 °C a rozplní se do Petriho misek. Nelze zahřívat v autoklávu.
Agarová půda L (agar se zelení brilantní, červení fenolovou, laktosou a sacharosou)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pepton (z masa a kaseinu) | 10,0 g |
| Kvasničný výtažek | 3,0 g |
| Chlorid sodný | 5,0 g |
| Laktosa monohydrát | 10,0 g |
| Sacharosa | 10,0 g |
| Agar | 20,0 g |
| Červeň fenolová | 80 mg |
| Zeleň brilantní | 12,5 mg |
| Voda | 1000 ml |
Povaří se 1 min. pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 6,9 ± 0,2. Bezprostředně před použitím se sterilizuje 15 min v autoklávu při 121 °C, ochladí se na 50 °C a rozplní se do Petriho misek.
Agarová půda M (agarová půda se třemi cukry a železem)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Masový výtažek | 3,0 g |
| Kvasničný výtažek | 3,0 g |
| Pepton (z masa a kaseinu) | 20,0 g |
| Chlorid sodný | 5,0 g |
| Laktosa monohydrát | 10,0 g |
| Sacharosa | 10,0 g |
| Glukosa monohydrát | 1,0 g |
| Citronan amonno-železitý | 0,3 g |
| Thiosíran sodný | 0,3 g |
| Červeň fenolová | 25 mg |
| Agar | 12,0 g |
| Voda | 1000 ml |
Za stálého třepání se zahřeje a 1 min se povaří. pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 7,4 ± 0,2. Rozplní se do zkumavek do 1/3 jejich výšky, sterilizuje se v autoklávu 15 min při 121 °C a ochladí se v takové poloze, při které má půda dostatečnou hloubku a šikmý povrch.
Agarová půda N (cetrimidový agar)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pankreatický hydrolyzát želatiny | 20,0 g |
| Chlorid hořečnatý | 1,4 g |
| Síran draselný | 10,0 g |
| Cetrimid | 0,3 g |
| Agar | 13,6 g |
| Voda | 1000 ml |
| Glycerol | 10,0 ml |
Za stálého třepání se zahřeje a 1 min se povaří. pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 7,2 ± 0,2. Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C.
Agarová půda O (Baird-Parkerův agar)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pankreatický hydrolyzát kaseinu | 10,0 g |
| Masový výtažek | 5,0 g |
| Kvasničný výtažek | 1,0 g |
| Chlorid lithný | 5,0 g |
| Agar | 20,0 g |
| Glycin | 12,0 g |
| Pyruvan sodný | 10,0 g |
| Voda | 950 ml |
Za stálého třepání se zahřeje a 1 min se povaří. pH se upraví tak, aby po sterilizaci bylo 6,8 ± 0,2. Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C, ochladí se na 45 °C až 50 °C a přidá se 10 ml sterilního roztoku teluričitanu draselného (10 g/l) a 50 ml emulze vaječného žloutku.
Živná půda P (obohacená půda pro klostridia)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Masový výtažek | 10,0 g |
| Pepton | 10,0 g |
| Kvasničný výtažek | 3,0 g |
| Rozpustný škrob | 1,0 g |
| Glukosa, monohydrát | 5,0 g |
| Cysteiniumchlorid | 0,5 g |
| Chlorid sodný | 5,0 g |
| Octan sodný | 3,0 g |
| Agar | 0,5 g |
| Voda | 1000 ml |
Agar se nechá nabobtnat a rozpustí se zahřátím k varu za stálého míchání. Je-li třeba, upraví se pH tak, aby po sterilizaci bylo asi 6,8. Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C.
Půda Q (Columbia agar)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pankreatický hydrolyzát kaseinu | 10,0 g |
| Peptický hydrolyzát masa | 5,0 g |
| Pankreatický hydrolyzát srdce | 3,0 g |
| Kvasničný výtažek | 5,0 g |
| Kukuřičný škrob | 1,0 g |
| Chlorid sodný | 5,0 g |
| Agar podle schopnosti tvořit gel | 10,0 až 15,0 g |
| Voda | 1000 ml |
Agar se nechá nabobtnat a rozpustí se zahřátím k varu za stálého míchání. Je-li třeba, upraví se pH tak, aby po sterilizaci bylo 7,3 ± 0,2. Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C. Ochladí se na 45 °C až 50 °C; je-li třeba, přidá se gentamiciniumsulfat v množství odpovídajícím 20 mg báze gentamicinu a rozplní se do Petriho misek.
Půda R (laktoso-siřičitanová půda)
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky| Pankreatický hydrolyzát kaseinu | 5,0 g |
| Kvasničný výtažek | 2,5 g |
| Chlorid sodný | 2,5 g |
| Laktosa monohydrát | 10,0 g |
| Cysteiniumchlorid | 0,3 g |
| Voda | 1000 ml |
Po rozpuštění se upraví pH na 7,1 ± 0,1 a rozplní se po 8 ml do zkumavek délky 160 mm a průměru 16 mm a obsahujících malou Durhamovu zkumavku. Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C a uchovává se při 4 °C. Před použitím se půda zahřívá 5 min ve vodní lázni a ochladí se. Do každé zkumavky se přidá 0,5 ml roztoku disiřičitanu sodného (12 g/l) a 0,5 ml roztoku citronanu železito-amonného (10 g/l). Oba roztoky se připraví v čas potřeby a filtrují se přes membránový filtr (0,45 μm).
Neutralizační činidla
Neutralizační činidla se mohou použít k neutralizaci protimikrobních účinků. Mohou se přidat k tlumivému roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0 přednostně před sterilizací. Jestliže se použijí, prokáže se jejich účinnost a že nejsou pro mikroorganismy toxické.
Typický neutralizační roztok má následující složení:
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky Neutralizační činidla| Polysorbát 80 | 30 g |
| Lecitin vaječný | 3 g |
| Histidin hydrochlorid | 1 g |
| Pepton (z masa nebo kaseinu) | 1 g |
| Chlorid sodný | 4,3 g |
| Dihydrogenfosforečnan draselný | 3,6 g |
| Hydrogenfosforečnan sodný dihydrát | 7,2 g |
| Voda | 1000 ml |
Sterilizuje se 15 min v autoklávu při 121 °C.
Pokud má roztok nedostatečnou neutralizační schopnost, může se zvýšit množství polysorbátu 80 nebo lecitinu. Jako alternativa se mohou přidat inaktivující látky uvedené v tabulce 2.6.13-2.
Tab. 2.6.13-2 Látky inaktivující protimikrobní účinky, které se mohou přidat k tlumivému roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky Neutralizační činidla| Druh protimikrobní látky | Inaktivující látka | Koncentrace | Poznámka |
|---|
| Fenoly | Laurylsulfat sodný Polysorbát 80 a lecitin Vaječný žloutek | 4 g/l 30 g/l a 3 g/l 5 ml/l až 50 ml/l | Přidává se po sterilizaci tlumivého roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0 |
| Organické sloučeniny rtuti | Thioglykolat sodný | 0,5 g/l až 5 g/l | |
| Halogeny | Thiosíran sodný | 5 g/l | |
| Kvartérní amoniové sloučeniny | Vaječný žloutek | 5 ml/laž 50 ml/l | Přidává se po sterilizaci tlumivého roztoku chloridu sodného s peptonem o pH 7,0 |
Příprava vzorku Zkoušení vzorku Metoda nejpravděpodobnějšího počtu Tab. 2.6.12-1 Nejpravděpodobnější počet bakterií Účinnost kultivační půdy a validita metod na stanovení počtu Interpretace výsledků Enterobakterie a určité jiné gramnegativní bakterie Tab. 2.6.13-1 Escherichia coli Salmonella Pseudomonas aeruginosa Staphylococcus aureus Růstové a selektivní vlastnosti půd a validace zkoušky Klostridie Doporučené živné půdy a roztoky Neutralizační činidla| 2.6.14 Bakteriální endotoxiny |  |
Pět metod uvedených v tomto článku je určeno ke zjištění, zda koncentrace endotoxinu v přípravku, který má v lékopise článek obsahující limit pro bakteriální endotoxiny, vyhovuje tomuto limitu. Výrobci, kteří mají v úmyslu se přesvědčit, zda-li např. jejich výrobní postupy snižují koncentraci endotoxinu v přípravku během výroby, nejsou vázáni postupy uvedenými v tomto článku.
Ve zkoušce na bakteriální endotoxiny se používá lyzát z amebocytů ostrorepa, Limulus polyphemus (LAL test). Po přidání roztoku s obsahem endotoxinů k roztoku lyzátu vzniká ve směsi zákal, sraženina nebo gel. Rychlost reakce závisí na koncentraci endotoxinu, hodnotě pH a teplotě. K reakci je nutná přítomnost určitých dvojmocných kationtů, enzymatický komplex podporující srážení a srážlivý protein, které jsou obsaženy v lyzátu. Štěpení chromogenního peptidu v roztoku lyzátu po aktivaci endotoxiny obsaženými v roztoku lze též použít ke stanovení koncentrace endotoxinů z koncentrace uvolněného barviva.
V této kapitole je popsáno pět následujících metod:
Metoda A. Gelová metoda: limitní zkouška
Metoda B. Semikvantitativní gelová metoda
Metoda C. Turbidimetrická kinetická metoda
Metoda D. Chromogenní peptidová kinetická metoda
Metoda E. Chromogenní peptidová metoda konečného bodu
Jestliže je v článku uvedena zkouška na endotoxiny bez uvedení metody, provede se zkoušení gelovou metodou A, která byla pro přípravek validována. Jinak se zkouška provádí metodou validovanou pro přípravek a uvedenou v článku.
V článcích jsou uvedeny požadavky na bakteriální endotoxiny jako limitní koncentrace endotoxinu; přípravek vyhovuje zkoušce, jestliže neobsahuje více endotoxinu, než je limitní koncentrace. Splnění tohoto požadavku může být ale doloženo jedině důkazem, že koncentrace endotoxinu v přípravku je nižší než limitní koncentrace endotoxinu.
Zkouška se provádí způsobem, který vylučuje mikrobiální kontaminaci.
Před provedením zkoušky na endotoxiny na zkoušeném přípravku je nutno ověřit:
- - zda použité zařízení neadsorbuje endotoxiny,
- - hodnotu lambda (λ) použitého lyzátu. Lambda je definována jako deklarovaná citlivost lyzátu uvedená na obalu (gelová metoda) nebo nejnižší koncentrace endotoxinu použitá při přípravě standardní křivky (kvantitativní metoda),
- - nepřítomnost interferujících faktorů.
Je-li třeba, očistí se laboratorní zařízení od endotoxinů.
Není-li v článku pro přípravek, který je analyzován, uvedeno jinak, uplatňují se u všech pěti metod stejné požadavky popsané pro metodu A až metodu E.
V této stati jsou označením zkumavka míněny všechny druhy nádob, včetně jamek mikrotitrační destičky.
Ve zkoušce se používá tento referenční přípravek a tato zkoumadla.
Referenční endotoxin BRP. Je kalibrován v mezinárodních jednotkách (m.j.) porovnáním s mezinárodním standardem.
Lyzát z amebocytů limula. Je vyroben podle požadavků odpovědné autority země výrobce. Lyzát se rozpustí podle návodu. U každé šarže se ověří deklarovaná citlivost (λ,); ta je uvedena v mezinárodních jednotkách endotoxinu v mililitru.
Voda pro LAL. Voda má požadovanou jakost, jestliže dává negativní výsledek v podmínkách předepsaných pro zkoušku na endotoxiny ve zkoušeném přípravku. Je možno ji připravit trojnásobnou destilací vody na přístroji vybaveném účinným zařízením, které zabraňuje hromadění kapek, nebo jinými prostředky dávajícími vodu požadované jakosti.
Kyselina chlorovodíková pro LAL 0,1 mol/l a hydroxid sodný pro LAL 0,1 mol/l. Připravují se z kyseliny chlorovodíkové R a hydroxidu sodného R a vody pro LAL. Obě látky jsou vhodné pro zkoušku, jestliže po úpravě pH na 6,0 až 8,0 dávají v podmínkách zkoušky negativní výsledek.
Není-li uvedeno jinak, ve zkoušce se pro přípravu roztoků a ředění použije voda pro LAL.
Gelové metody
Metody A a B jsou založeny na tvorbě pevného gelu v roztoku obsahujícím bakteriální endotoxiny po smíchání a inkubaci s lyzátem. U obou metod je požadováno ověřit citlivost lyzátu udanou výrobcem podle postupu uvedeného v části Citlivost lyzátu a prokázat nepřítomnost interferujících faktorů podle postupu uvedeného v části Interferující faktory.
Metody A a B se odlišují v tom, že metoda A ověřuje, zda oba vzorky zkoušeného přípravku obsahují méně endotoxinu, než je limit koncentrace endotoxinu uvedený v odpovídajícím článku, zatímco v metodě B se koncentrace endotoxinu ve zkoušeném přípravku stanoví semikvantitativně a geometrický průměr ve zkoušeném přípravku koncentrace endotoxinu je nižší, než je limit koncentrace endotoxinu uvedený v lékopisném článku.
Následující části: Postup, Citlivost lyzátu a Interferující faktory se používají u obou metod A a B.
Postup. Odpovídající objem lyzátu se nakape do všech zkumavek nebo jiných vhodných nádob (např. podložní sklo) vyhřátých na teplotu 37 °C ± 1 °C. V dostatečně dlouhých intervalech umožňujících odečtení jednotlivých výsledků se k jednotlivým lyzátům přidá stejný objem zkoušeného roztoku a ihned se opatrně smíchá s lyzátem. Reakční směs se za vyloučení vibrací a odpařování vody inkubuje po konstantní dobu, která byla stanovena experimentálně (obvykle 20 min až 60 min) a poté se odečtou výsledky. Jako pozitivní reakce se hodnotí tvorba pevného gelu, který se neporuší při opatrném převrácení nádoby. Výsledek je negativní, jestliže se takový gel nevytvoří.
Citlivost lyzátu. Připraví se nejméně čtyři sériová dvojnásobná ředění referenčního endotoxinu BRP tak, aby v jednotlivých ředěních byla dosažena koncentrace 2 λ, λ, 0,5 λ a 0,25 λ, kde λ je deklarovaná citlivost použitého lyzátu. Alespoň poslední ředění každé série dává negativní výsledek. Postupem uvedeným v části Postup zkoušky se zkouší všechna ředění a negativní kontrolní roztok, kterým je voda pro LAL. Vypočítá se průměr logaritmů nejnižší koncentrace endotoxinu, u které byla v každé sérii ředění zjištěna pozitivní reakce. Antilogaritmus tohoto průměru vyjadřuje citlivost lyzátu. Pokud se její hodnota neliší více než dvojnásobně od hodnoty deklarované, je uvedená citlivost potvrzena a používá se ve všech zkouškách prováděných s tímto lyzátem.
Interferující faktory. pH roztoku má být v rozmezí stanoveném výrobcem lyzátu. Zpravidla mívá pH v rozmezí 6,0 až 8,0. Je-li třeba, upraví se pH vzorku před přidáním lyzátu kyselinou chlorovodíkovou pro LAL 0,1 mol/l nebo hydroxidem sodným pro LAL 0,1 mol/l nebo vhodným tlumivým roztokem. Postupuje se stejně, jak je popsáno v části Citlivost lyzátu, ale připraví se ředění referenčního endotoxinu BRP v neošetřených vzorcích zkoušeného přípravku, ve kterých již není endotoxin zjistitelný. Tyto vzorky se použijí ve zředění nepřesahujícím nejvyšší účinné ředění (MVD), které se vypočítá ze vzorce:
kde jsou obě hodnoty vyjádřeny v mezinárodních jednotkách endotoxinu v mililitru.
Jestliže je limitní koncentrace endotoxinu v jednotlivém lékopisném článku uvedena v mezinárodních jednotkách endotoxinu v miligramu přípravku nebo v mezinárodní jednotce přípravku, vynásobí se limit endotoxinu koncentrací přípravku ve zkoušeném roztoku (v miligramech v mililitru nebo v mezinárodních jednotkách zkoušeného přípravku v mililitru), aby se získala limitní koncentrace endotoxinu v mezinárodních jednotkách endotoxinu v mililitru zkoušeného přípravku. Výše popsaný postup násobení se použije u roztoků přípravků připravených rozpuštěním podle návodu uvedeného na obalu.
Jestliže se citlivost lyzátu stanovená v přítomnosti zkoušeného přípravku neliší více než dvojnásobně od citlivosti stanovené bez přítomnosti zkoušeného přípravku, pak přípravek neobsahuje faktory, které interferují v experimentálních podmínkách, a může se zkoušet bez dalších úprav. V opačném případě, kdy zkoušený přípravek působí inhibici nebo aktivaci, se interferující faktory odstraní vhodným způsobem, jako je ředění, filtrace, neutralizace, dialýza nebo přidání látek schopných uvolnit adsorbované endotoxiny. Použití citlivějšího lyzátu umožňuje vyšší ředění zkoušeného přípravku a usnadňuje tak odstranění interference.
Jestliže zkoušený přípravek nevyhovuje zkoušce v ředění nižším, než je MVD, zkouška se opakuje za použití MVD.
Ultrafiltraci je možno použít tehdy, jestliže interferující faktory procházejí filtrem s nominálním separačním limitem odpovídajícím relativní molekulové hmotnosti 10 000 až 20 000. Je možno použít asymetrické membránové filtry z triacetatcelulosy, které se však musí přezkoušet na přítomnost složek způsobujících falešně pozitivní výsledky. Látky zachycené na filtru, které obsahují endotoxin, se opláchnou vodou pro LAL nebo vhodným tlumivým roztokem a endotoxiny se získají ve vodě pro LAL nebo ve vhodném tlumivém roztoku. Pro každý zkoušený přípravek je stanoven zkoušený objem a konečný objem pro zpětné uvolnění endotoxinu.
Pro ověření, že zvolený způsob účinně odstraňuje interferenci a přitom neodstraňuje endotoxiny, se zkouška na interferující vlivy opakuje se zkoušeným přípravkem, ke kterému se přidá referenční endotoxin BRP a použije se jeden ze zvolených způsobů na odstranění interferujících faktorů.
METODA A. GELOVÁ METODA (LIMITNÍ ZKOUŠKA)
Zkouška na endotoxin ve zkoušeném přípravku. Provádí se dvojmo, jak je popsáno v části Postup zkoušky, při použití takového ředění, které nepřevyšuje maximální účinné ředění zkoušeného přípravku, který v případě nutnosti byl ještě podroben některému ze způsobů odstraňujících interferující faktory.
Zároveň se zkouší negativní kontrola tvořená z vody pro LAL a dvě pozitivní kontroly, které obsahují referenční endotoxin BRP v koncentraci odpovídající dvojnásobku deklarované citlivosti lyzátu a z nichž jedna obsahuje zkoušený přípravek (podrobený, je-li třeba, postupu k odstranění interferujících faktorů po přidání referenčního endotoxinu) v koncentraci použité ve zkoušce. Zkoušku lze hodnotit, jestliže negativní a obě pozitivní kontroly dávají odpovídající výsledek.
Zkoušený přípravek vyhovuje, jestliže obě zkoušené směsi dávají negativní výsledek. Zkoušený přípravek nevyhovuje zkoušce, jestliže obě zkoušené směsi dávají pozitivní výsledek. Jestliže je pozitivní výsledek pouze v jedné zkoušené směsi ave druhé negativní, zkouška se opakuje; zkoušený přípravek vyhovuje, jestliže v obou zkoušených směsích je zjištěn negativní výsledek.
METODA B. SEMIKVANTITATIVNÍ GELOVÁ METODA
Stanovení endotoxinů ve zkoušeném přípravku. Je-li třeba, vzorky určené ke zkoušení se zpracují postupem odstraňujícím interferující faktory. Připraví se tyto roztoky:
- a) dva samostatně připravené roztoky zkoušeného přípravku v ředění použitém ke kontrole odstranění interferujích faktorů. Použije se voda pro LAL k přípravě dvou nezávislých sériových ředění zkoušeného vzorku po čtyřech zkumavkách v koncentraci 1, 1/2, 1/4 a 1/8 ve vztahu k ředění, se kterým byla provedena kontrola na odstranění interferujících faktorů,
- b) dvě řady po čtyřech zkumavkách obsahující vodu pro LAL a referenční endotoxin BRP v koncentraci 2 λ, λ, 1/2 λ, a 1/4 λ,
- c) dvojici zkumavek se zkoušeným přípravkem v samostatně připraveném ředění, které bylo použito ke kontrole na interferující faktory a s referenčním endotoxinem BRP o koncentraci 2 λ,
- d) voda pro LAL (jako negativní kontrola).
Zkouška se provede postupem uvedeným v části Citlivost lyzátu. Zkoušku lze hodnotit, jsou-li splněny tři následující podmínky:
- - výsledek v roztoku (d) je negativní,
- - výsledky v roztocích (c) jsou pozitivní,
- - geometrický průměr koncentrace endotoxinu v roztocích (b) je v rozmezí 1/2 λ až 2 λ.
Pro každé ředění (a) se stanoví nejnižší koncentrace přípravku, která dává pozitivní výsledek, tedy obsahuje 1 m.j. endotoxinu v mililitru. Jestliže byl původní roztok zkoušeného přípravku ředěn faktorem d1 aby vyhověl zkoušce na interferující faktory, a tento roztok byl dále ředěn faktorem d2 k získání nejnižší koncentrace s pozitivním výsledkem, pak množství endotoxinu v m.j./ml v původním roztoku zkoušeného přípravku se rovná λ x d1 x d2. Vypočítá se geometrický průměr ze dvou výsledků obou ředění (a). Přípravek vyhovuje zkoušce, jestliže geometrický průměr koncentrací endotoxinu je nižší než limitní koncentrace endotoxinu uvedená v příslušném článku.
Kinetické metody
Obě metody, turbidimetrická kinetická (metoda C) a chromogenní peptidová kinetická metoda (metoda D) používají lineární regresi logaritmu odpovědi na logaritmu koncentrace endotoxinu. Způsob provedení je uveden v části Postup pro každou metodu zvlášť; části Ověření parametrů standardní křivky, Interferující faktory a Stanovení endotoxinu ve zkoušeném přípravku jsou vhodné jak pro turbidimetrickou kinetickou metodu, tak pro chromogenní peptidovou kinetickou metodu.
METODA C. TURBIDIMETRICKÁ KINETICKÁ METODA
Postup. Vhodným zařízením se měří reakční čas potřebný k dosažení předem určeného stupně zákalu v roztoku, ke kterému byl vhodným způsobem přidán lyzát Koncentrace endotoxinu v roztoku se vypočítá z logaritmu reakčního času a kalibrační křivky. Postup pro přípravu kalibrační křivky je uveden v části Ověření parametrů standardní křivky.
Rychlost změny zákalu v lineární části regresní křivky se též může použít ke stanovení koncentrace endotoxinu.
METODA D. CHROMOGENNÍ PEPTIDOVÁ KINETICKÁ METODA
Postup. Měří se reakční čas potřebný k dosažení předem určené intenzity zbarvení po uvolnění barviva z vhodného chromogenního peptidu komplexem endotoxin-lyzát; zbarvení se stanoví spektrofotometricky při vhodné vlnové délce. Koncentrace endotoxinu v roztoku se odvodí z logaritmu reakčního času pomocí kalibrační křivky. Postup pro přípravu kalibrační křivky je uveden v části Ověření parametrů standardní křivky.
METODA C A METODA D
Ověření parametrů standardní křivky. Požaduje se vždy při použití nové šarže lyzátu nebo při změně podmínek, které by mohly ovlivnit výsledek zkoušky.
Připraví se nejméně dvě samostatné řady, každá nejméně o čtyřech koncentracích referenčního endotoxinu BRP v požadovaném rozsahu. Limity uvedené výrobcem by se neměly překročit. Použije se nejméně jedna koncentrace na jednu jednotku v logaritmické stupnici a jako negativní kontrola voda pro LAL. Do každé zkumavky se přidá stejný objem lyzátu a u metody D vhodné množství chromogenního peptidu. Měří se reakční čas, jak bylo uvedeno výše.
Pro každou zkumavku se stanoví logaritmus reakčního času jako funkce logaritmu koncentrace endotoxinu a analyzuje se regrese logaritmu reakčního času na logaritmu koncentrace endotoxinu za použití standardní metody (metoda nejmenších čtverců).
Regresní křivka má signifikantní sklon a je signifikantně lineární; obojí na 95% hladině významnosti pro rozmezí koncentrací endotoxinu uvedené výrobcem lyzátu.
Stanoví se počet logaritmicky stejně vzdálených koncentrací, pro které je regresní křivka lineární. Je-li tímto číslem trojice (λ1, λ2, λ3), použije se druhá koncentrace λ2 jako λm ve zkoušce na interferující faktory a ve stanovení endotoxinů ve zkoušeném přípravku. Jestliže je toto číslo rovno 4 nebo 5, použije se v tomto případě třetí koncentrace λ3 jako λm.
Kromě těchto požadavků se dodržují všechny další zkoušky nebo požadavky uvedené výrobcem lyzátu.
Interferující faktory. Připraví se čtyři samostatná ředění roztoku obsahujícího referenční endotoxin BRP v koncentraci λm a zkoušený přípravek ředěný faktorem vypočítaným podle vzorce:
Hodnota pH roztoku má být v rozmezí stanoveném výrobcem lyzátu. Zpravidla je pH v rozmezí 6,0 až 8,0. Je-li třeba, upraví se pH vzorku před přidáním lyzátu kyselinou chlorovodíkovou pro LAL 0,1 mol/l nebo hydroxidem sodným pro LAL 0,1 mol/l nebo vhodným tlumivým roztokem. Zkouška se provede se čtveřicí roztoků a vypočítá se průměrná koncentrace endotoxinu jako antilogaritmus průměrné logaritmické koncentrace endotoxinu.
Jestliže je průměrná koncentrace endotoxinu nejméně 50 % hodnoty λm zkoušený přípravek neobsahuje faktory, které by interferovaly s lyzátem v podmínkách zkoušky, a vzorky tohoto přípravku se mohou zkoušet bez dalších úprav k vyloučení interferujících faktorů.
Je-li průměrná koncentrace endotoxinu nižší než 50 % hodnoty λm je nutno odstranit interferující faktory, jak je uvedeno v metodě A. Jestliže průměrná koncentrace přesahuje nej vyšší koncentraci v lineární části regresní křivky, zkouška se opakuje za použití vyššího ředícího faktoru pro zkoušený přípravek vypočítaného podle vzorce:
kde λl < λmˊ < λm
Stanovení endotoxinů ve zkoušeném přípravku. Nejprve se, je-li to třeba, odstraní ze zkoušeného přípravku interferující faktory. Hodnota pH roztoku má být v rozmezí stanoveném výrobcem lyzátu. Zpravidla je pH v rozmezí 6,0 až 8,0. Je-li třeba, upraví se pH vzorku před přidáním lyzátu kyselinou chlorovodíkovou pro LAL 0,1 mol/l nebo hydroxidem sodným pro LAL 0,1 mol/l nebo vhodným tlumivým roztokem.
Připraví se tyto roztoky:
- a) dvojice samostatně připravených roztoků zkoušeného přípravku ve stejném ředění jaké bylo použito ke kontrole odstranění interferujících faktorů,
- b) dvojice samostatně připravených roztoků obsahujících referenční endotoxin BRP v koncentraci λm nebo λmˊ podle toho, která je třeba, a zkoušený přípravek v ředění, jak je uvedeno v bodě a),
- c) tři logaritmicky stejně vzdálené koncentrace referenčního endotoxinu BRP pokrývající lineární část regresní křivky. Každé ředění se připraví dvakrát,
- d) voda pro LAL jako negativní kontrola.
Provede se zkouška postupem uvedeným v části Ověření parametrů standardní křivky. Vypočítá se koncentrace endotoxinu pro každou dvojici roztoků (a) a (b) pomocí regresní křivky připravené z kontrolní série (c).
Zkoušku lze hodnotit, jestliže jsou splněny tři následující podmínky:
- - výsledek negativní kontroly (d) nepřevyšuje limit pro slepou hodnotu naměřenou při validaci citlivosti lyzátu,
- - výsledky kontrolní série (c) vyhovují požadavkům uvedeným v Ověření parametrů standardní křivky,
- - množství endotoxinu, vypočítané z geometrického průměru koncentrace endotoxinu v roztocích (b) po odečtení geometrického průměru koncentrace endotoxinu roztoků (a), je vyšší než 50 % a nižší než 200 %. Vypočítá se množství v procentech jako podíl výsledku po odečtení λm nebo λmˊ (podle toho, která hodnota byla použita) a výsledek se násobí 100.
Zkoušený přípravek vyhovuje zkoušce, jestliže koncentrace každého z dvojice roztoků (a) je nižší než λm nebo λmˊ mezinárodních jednotek endotoxinu v mililitru podle toho, která hodnota byla použita. Jestliže koncentrace endotoxinu jednoho z dvojice roztoků je nižší a druhá vyšší než tento limit, zkouška se opakuje. Zkoušený přípravek vyhovuje, jestliže oba roztoky (a) vyhovují limitu.
METODA E. CHROMOGENNÍ PEPTIDOVÁ METODA KONEČNÉHO BODU
Postup. Při vhodné vlnové délce se měří spektrometrem koncentrace barviva uvolněného po inkubaci z roztoku obsahujícího endotoxin, lyzát a chromogenní peptid. Koncentrace endotoxinu se vypočítá z absorbace při zvolené vlnové délce pomocí kalibrační křivky připravené postupem uvedeným v části Ověření parametrů standardní křivky.
Ověření parametrů standardní křivky. Požaduje se vždy při použití nové šarže lyzátu nebo při změně podmínek, které by mohly ovlivnit výsledek zkoušky.
Připraví se čtyři samostatné řady referenčního endotoxinu BRP ve vodě pro LAL tak, aby přesahovala rozmezí uvedené výrobcem lyzátu; rozmezí má obsahovat limit (λ) deklarovaný výrobcem. Použije se kontrolní roztok připravený podle návodu výrobce lyzátu.
Do každé zkumavky se přidají předepsaná množství lyzátu a chromogenního peptidu a směs se inkubuje po dobu stanovenou výrobcem.
Reakce se zastaví a měří se absorbance při vhodné vlnové délce.
Pro každou zkumavku v každé čtveřici ředění se do grafu zaznamená absorbance každé koncentrace jako funkce koncentrace endotoxinu a analyzuje se regrese absorbance na koncentraci použitím standardní analytické metody (metoda nejmenších čtverců). Regresní křivka má signifikantní sklon a je lineární, obojí na 95% hladině významnosti pro rozmezí koncentrací endotoxinu uvedených výrobcem lyzátu. Vypočítá se koncentrace endotoxinu λm, což je aritmetický průměr nejvyšší (λh) a nejnižší (λl) koncentrace endotoxinu, při které je regresní křivka lineární. Všechny hodnoty se uvedou v mezinárodních jednotkách endotoxinu v mililitru.
Kromě těchto požadavků se dodržují všechny další zkoušky nebo požadavky uvedené výrobcem lyzátu.
Interferující faktory. Připraví se čtyři samostatná ředění roztoku obsahujícího referenční endotoxin BRP v koncentraci λm a zkoušený přípravek ředěný faktorem vypočítaným podle vzorce:
Hodnota pH roztoku má být v rozmezí stanoveném výrobcem lyzátu. Zpravidla je pH v rozmezí 6,0 až 8,0. Je-li třeba, upraví se pH vzorku před přidáním lyzátu kyselinou chlorovodíkovou pro LAL 0,1 mol/l nebo hydroxidem sodným pro LAL 0,1 mol/l nebo vhodným tlumivým roztokem.
Zkouška se provede se čtveřicí roztoků a vypočítá se průměrná koncentrace endotoxinu.
Jestliže je průměrná koncentrace endotoxinu nejméně 50 % a nejvýše 200 % hodnoty λm, zkoušený přípravek neobsahuje faktory, které by interferovaly s lyzátem v podmínkách zkoušky, a vzorky tohoto přípravku mohou být zkoušeny bez dalších úprav k vyloučení interferujících faktorů.
Je-li průměrná koncentrace endotoxinu nižší než 50 % nebo vyšší než 200 % hodnoty λm, je nutno odstranit interferující faktory, jak je uvedeno v metodě A.
Jestliže průměrná koncentrace přesahuje nejvyšší koncentraci v lineární části regresní křivky, zkouška se opakuje za použití vyššího ředícího faktoru pro zkoušený přípravek vypočítaného podle vzorce:
kde λl < λmˊ < λm.
Stanovení endotoxinu ve zkoušeném přípravku. Nejprve se, je-li to třeba, odstraní ze zkoušeného přípravku interferující faktory. Hodnota pH roztoku má být v rozmezí stanoveném výrobcem lyzátu. Zpravidla je pH v rozmezí 6,0 až 8,0. Je-li třeba, upraví se pH vzorku před přidáním lyzátu kyselinou chlorovodíkovou pro LAL 0,1 mol/l nebo hydroxidem sodným pro LAL 0,1 mol/l nebo vhodným tlumivým roztokem.
Připraví se tyto roztoky:
- a) dva samostatně připravené roztoky zkoušeného přípravku v ředění použitém ke kontrole odstranění interferujících faktorů,
- b) dva samostatně připravené roztoky obsahující referenční endotoxin BRP v koncentraci λm nebo λmˊ podle toho, která je třeba, a zkoušený přípravek v ředění, jak je uvedeno v bodě a),
- c) dvojice roztoků referenčního endotoxinu BRP o koncentraci λh a dvojice roztoků o koncentraci λl,
- d) voda pro LAL jako negativní kontrola.
Provede se zkouška postupem uvedeným v části Ověření parametrů standardní křivky. Po inkubaci se ve všech roztocích (a), (b), (c) a (d) změří absorbance. Absorbance roztoků (c) a (d) se použije pro výpočet regresní křivky a vypočítá se koncentrace endotoxinu v roztocích (a) a (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže jsou splněny tři následující podmínky:
- - výsledek negativní kontroly (d) nepřevyšuje limit pro slepou hodnotu naměřenou při validaci citlivosti lyzátu,
Následující stránka