Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o podmínkách ozařování potravin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu značení

§ 1

(1) Tato vyhláška stanoví podmínky pro použití ultrafialových paprsků a ionizujícího záření k ošetření potravin, nejvyšší přípustné dávky záření, kterým mohou být jednotlivé druhy potravin vystaveny, a způsob značení ozářených potravin.

(2) Radiačním ošetřením potravin podle této vyhlášky není:

1. a) ozáření, které je způsobeno diagnostickými přístroji používanými ke kontrole potravin.
2. b) ozáření, při němž střední absorbovaná dávka v potravině nepřekročí celkově 0,5 Gy,¹)
3. c) radiační ošetření potravin, které je prováděno pod lékařským dohledem při přípravě speciální sterilní diety.

(3) Požadavky na zdroje ionizujícího záření a na ochranu zdraví při nakládání s nimi stanoví zvláštní předpisy.²)

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. a) ultrafialovým zářením záření o vlnové délce 250 - 270 nm a dávce 250 - 300 Jm²,
2. b) ionizujícím zářením záření tvořené částicemi nabitými, nenabitými nebo obojími, schopnými přímo nebo nepřímo ionizovat.

§ 3

Podmínky ozáření potravin ultrafialovými paprsky

Ultrafialové paprsky lze použít k ošetření

1. a) vody určené k výrobě balené kojenecké vody, balené stolní vody, balené pitné vody a dalších balených vod,³) pokud se nezmění její základní složky, které jí propůjčují její vlastnosti,
2. b) pitné vody, používané jako surovina k výrobě potravin s výjimkou potravin určených pro kojeneckou a dětskou výživu a surovin k jejich výrobě,
3. c) ostatních potravin, pokud nebude v důsledku ozáření narušena jejich zdravotní nezávadnost a jakost.

§ 4

Podmínky ozáření potravin a potravinových surovin ionizujícím zářením

(1) Potraviny uvedené v příloze č. 1 lze ozářit jen do výše nejvyšší přípustné absorbované dávky a pro technologický nebo hygienický účel stanovený v této příloze.

(2) Ostatní potraviny lze ionizujícím zářením ozářit, jen pokud

1. a) tímto ozářením je řešena technologická potřeba jinak obtížně zajistitelná,
2. b) nevznikne zdravotní riziko pro spotřebitele,
3. c) proces ozáření nenaruší zdravotní nezávadnost a jakost potraviny.

(3) Za podmínek stanovených v odstavci 2 může být ionizující záření použito k

1. a) snížení počtu onemocnění pocházejících z potravin prostřednictvím ničení patogenních organismů,
2. b) omezení kažení potravin snížením rozkladných procesů a ničením organismů přispívajících ke kažení,
3. c) redukci ztrát vznikajících předčasným zráním, rašením nebo klíčením,
4. d) dezinfekci a dezinsekci potravin obsahujících organismy škodlivé pro rostliny a rostlinné produkty.

§ 5

(1) K ošetření potravin ultrafialovými paprsky lze používat pouze zdroje odpovídající podmínkám podle § 2 písm. a).

(2) K ošetření potravin ionizujícím zářením lze používat tyto druhy ionizujícího záření

1. a) záření radionuklidů ⁶⁰Co a ¹³⁷Cs,
2. b) rentgenové záření o energii nepřevyšující 5 MeV,
3. c) urychlené elektrony o energii nepřevyšující 10 MeV.

(3) Dávka ionizujícího záření musí být omezena na nejnižší nutnou míru, která je přiměřená technologickému účelu radiačního ošetření potraviny.

§ 6

Způsob značení ozářených potravin

(1) Potraviny ozářené ionizujícím zářením se na obalu určeném pro spotřebitele značí

1. a) nápisem „ošetřeno ozářením“ a
2. b) grafickým symbolem, uvedeným v příloze č. 2,

a to kromě koření, extraktů z koření, bylin a části bylin, které svou povahou užití spotřebitelem nepřesahují 2 procenta hmotnosti potraviny uvedené do oběhu a potravin, které obsahují radiačně ošetřenou potravinovou surovinu nejvýše do 10 procent své hmotnosti.

(2) Tisk nápisu podle odstavce 1 písm. a) musí být proveden čitelným a nesmazatelným písmem, umístěným na dobře viditelném místě. Grafický symbol podle odstavce 1 písm. b) musí být proveden tmavými znaky na světlém podkladu, a to v kombinaci, která umožní jeho jednoznačnou identifikaci spotřebitelem.

§ 7

Závěrečné ustanovení