Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o požadavcích na zajištění radiační ochrany

§ 1

(1) Tato vyhláška stanoví

1. a) míru obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi, při jejímž překročení jsou látky nebo předměty radionuklidovými zářiči podle § 2 písm. c) bodu 1 zákona,
2. b) míru obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi, při jejímž nepřekročení lze materiály, látky a předměty použít mimo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, vypouštět do vod nebo ovzduší nebo jinak uvádět do životního prostředí,
3. c) kritéria pro rozdělení zdrojů ionizujícího záření,
4. d) technické a organizační požadavky a směrné hodnoty k prokázání rozumně dosažitelné úrovně ozáření a postup, jak jinak tuto úroveň prokázat,
5. e) limity ozáření.

(2) Tato vyhláška dále upravuje podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při činnostech vedoucích k ozáření, při zásazích ke snižování přírodního ozáření a při zásazích ke snižování ozáření v důsledku radiačních nehod, a to zejména tím, že

1. a) stanoví rozsah a způsob nakládání se zdroji ionizujícího záření, k nimž je třeba povolení, a upravuje podrobnosti pro zajištění radiační ochrany při jednotlivých způsobech nakládání se zdroji ionizujícího záření,
2. b) upravuje podrobnosti pro nakládání s radioaktivními odpady, uvádění radionuklidů do životního prostředí a pro některé další činnosti vedoucí k ozáření, včetně podrobností podmínek lékařského ozáření a směrných hodnot pro toto ozáření,
3. c) stanoví technické a organizační podmínky bezpečného provozu zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi, včetně podrobností k vymezení kontrolovaného pásma a k zařazení pracovišť se zdroji ionizujícího záření do kategorie,
4. d) vymezuje veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany, stanoví rozsah jejich sledování, měření, hodnocení, ověřování, zaznamenávání, evidence a způsob předávání údajů Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“),
5. e) stanoví rozsah a způsob provedení dokumentace schvalované Úřadem v rámci povolování nakládání se zdroji ionizujícího záření nebo nakládání s radioaktivními odpady,
6. f) stanoví směrné hodnoty pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení přírodního ozáření, včetně kritérií pro hodnocení přínosů navrhovaných opatření, a směrné hodnoty pro hodnocení ozáření osob v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb,
7. g) stanoví hodnoty pro obsah přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a dodávané vodě, při jejichž překročení nesmí být stavební materiály uvedeny do oběhu a voda dodána do veřejných vodovodů, dále rozsah evidence o systematickém měření přírodních radionuklidů ve vyráběných stavebních materiálech a dodávané vodě a způsob oznamování výsledků Úřadu,
8. h) stanoví směrné hodnoty a podrobnosti o pravidlech pro přijetí opatření k odvrácení nebo snížení ozáření při radiační nehodě.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

1. a) radionuklidem - druh atomů, které mají stejný počet protonů i stejný počet neutronů, stejný energetický stav a které podléhají samovolné změně ve složení nebo stavu atomových jader,
2. b) přírodním radionuklidem - radionuklid, který v přírodě vznikl nebo vzniká samovolně, bez zásahu člověka,
3. c) přírodním ozářením - ozáření [§ 2 písm. b) zákona] z přírodních radionuklidů nebo z jiných samovolně bez zásahu člověka vzniklých zdrojů ionizujícího záření, kromě případů, kdy takové zdroje jsou vědomě a záměrně využívány,
4. d) vnitřním ozářením - ozáření osoby z radionuklidů vyskytujících se v těle této osoby, zpravidla jako důsledek příjmu radionuklidů požitím nebo vdechnutím,
5. e) zevním ozářením - ozáření osoby ze zdrojů ionizujícího záření, které se nacházejí mimo ni,
6. f) generátorem záření - zařízení, při jehož provozu vzniká ionizující záření o energii větší než 5 keV, ale které není radionuklidovým zářičem ani jej neobsahuje,
7. g) pracovištěm s otevřenými zářiči - pracoviště se zdroji ionizujícího záření [§ 2 písm. s) zákona], na kterém je nakládáno s otevřenými radionuklidovými zářiči,
8. h) pracovním místem - část pracoviště se zdroji ionizujícího záření, jednoznačně charakterizovatelná svými ochrannými (izolačními, ventilačními a stínícími) vlastnostmi, vymezená prostorově nebo technologicky (pracovní stůl, aplikační nebo vyšetřovací box, digestoř, hermetizovaná podtlaková skříň ap.), kde mohou být prováděny samostatné práce se zdroji ionizujícího záření; v jedné místnosti může být více pracovních míst, pokud každé tvoří z hlediska organizace práce samostatný celek,
9. i) osobními dávkami - souhrnné označení pro veličiny charakterizující míru zevního i vnitřního ozáření jednotlivé osoby, zejména efektivní dávku, úvazek efektivní dávky a ekvivalentní dávky v jednotlivých orgánech nebo tkáních; zařízení, kterými se osobní dávky měří, se označují jako osobní dozimetry a souhrn měření a hodnocení osobních dávek se označuje jako osobní dozimetrie,
10. j) pracovníkem kategorie A - pracovník se zdroji ionizujícího záření (dále jen „pracovník se zdroji“), starší 18 let, který přichází do styku se zdroji ionizujícího záření při své práci vědomě a dobrovolně a po prokazatelném poučení o míře možného ozáření při práci a o rizicích s tím spojených, u něhož osobní dávky jsou systematicky měřeny, hodnoceny, evidovány a oznamovány do státního systému evidence ozáření pracovníků se zdroji vedeného Úřadem podle § 3 odst. 1 písm. m) zákona a který se kromě toho v posledních 24 měsících podrobil preventivní lékařské prohlídce v rozsahu odpovídajícím posuzování zdravotní způsobilosti na rizikových pracovištích¹) a závěr této prohlídky není v rozporu s prací se zdroji ionizujícího záření,
11. k) pracovníkem kategorie B - pracovník se zdroji, starší 18 let, který přichází do styku se zdroji ionizujícího záření při své práci vědomě a dobrovolně a po prokazatelném poučení o míře možného ozáření při práci a o rizicích s tím spojených,
12. l) kritickou skupinou obyvatel - modelová skupina osob, která je rozumně homogenní z hlediska ozáření z daného zdroje ionizujícího záření a dané cesty ozáření a charakterizující jednotlivce z obyvatelstva, kteří obdrží nejvyšší efektivní nebo ekvivalentní dávky danou cestou z daného zdroje,
13. m) výpustí - látka vypouštěná z pracoviště se zdroji ionizujícího záření do životního prostředí, obsahující radionuklidy v množství nepřesahujícím podmínky povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí,
14. n) optimalizací radiační ochrany - postupy k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek,
15. o) směrnou hodnotou - ukazatel nebo kritérium, jenž je vodítkem pro posouzení opatření v radiační ochraně, jeho překročení nebo nesplnění zpravidla indikuje podezření, že radiační ochrana není optimalizována; směrné hodnoty slouží k rozhodování o příslušných opatřeních, pokud nejsou známy bližší podmínky a okolnosti vykonávané činnosti vedoucí k ozáření nebo prováděného zásahu k omezení ozáření, které by umožňovaly uplatnit optimalizaci radiační ochrany na základě údajů specifických pro daný jednotlivý případ,
16. p) referenční úrovní - ukazatel nebo kritérium, jehož překročení nebo nesplnění je podnětem k zahájení opatření v radiační ochraně,
17. q) monitorováním - měření a hodnocení ozáření pracovníků se zdroji a dalších osob a znečištění pracoviště a jeho okolí ionizujícím zářením nebo radionuklidy,
18. r) běžným provozem - provoz zdroje ionizujícího záření za podmínek stanovených v povolení Úřadu k jeho provozu nebo k nakládání s ním a v Úřadem schválené dokumentaci,
19. s) pobytovým prostorem - obytné místnosti a kuchyně ve stavbách pro bydlení²) a v ostatních stavbách místnosti nebo uzavřené prostory určené k tomu, aby zde osoby pobývaly alespoň tisíc hodin za kalendářní rok,
20. t) stavebním materiálem - vybrané výrobky pro stavbu a vybrané vstupní suroviny uvedené v tabulce č. 1 přílohy č. 11.

§ 3

Pro účely této vyhlášky se veličinami radiační ochrany rozumí:

1. a) ekvivalentní dávka H_T, což je součin radiačního váhového faktoru w_R uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 5 a střední absorbované dávky³) D_TR v orgánu nebo tkáni T pro ionizující záření R, nebo součet takových součinů, jestliže pole ionizujícího záření je složeno z více druhů nebo energií,
2. b) efektivní dávka E, což je součet součinů tkáňových váhových faktorů w_T uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 5 a ekvivalentní dávky H_T v ozářených tkáních nebo orgánech T,
3. c) kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávka, což je součet efektivních, popř. ekvivalentních dávek všech jednotlivců v určité skupině,
4. d) úvazek efektivní dávky E(τ), popř. ekvivalentní dávky H_T (τ), což je časový integrál příkonu efektivní dávky, popř. ekvivalentní dávky po dobu τ od příjmu radionuklidu; není-li uvedeno jinak, činí tato doba 50 roků pro příjem radionuklidů u dospělých a období do 70 let věku pro příjem radionuklidů u dětí; obdobně je definován také úvazek kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávky,
5. e) dávkový ekvivalent H, což je součin absorbované dávky v uvažovaném bodě tkáně a jakostního činitele Q uvedeného v tabulce č. 3 přílohy č. 5 vyjadřujících rozdílnou biologickou účinnost různých druhů záření,
6. f) osobní dávkový ekvivalent H_p(d), což je dávkový ekvivalent v daném bodě pod povrchem těla v hloubce tkáně d,
7. g) ekvivalentní objemová aktivita radonu a_ekv, což je vážený součet objemové aktivity³) a₁ polonia 218 objemové aktivity a₂ olova 214 a objemové aktivity a₃ vizmutu 214 určený vztahem a_ekv=0,106.a₁+0,513.a₂+0,381.a₃.

§ 4

Míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi, při jejímž překročení jsou látky nebo předměty radionuklidovými zářiči

(1) Látka nebo předmět je radionuklidovým zářičem podle § 2 písm. c) bodu 1 zákona tehdy, když aktivita³) je větší než hodnota uvedená ve druhém sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1 a současně hmotnostní aktivita³) je větší než hodnota uvedená ve třetím sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1.

(2) V případě, že látka nebo předmět obsahuje několik radionuklidů nebo je znečištěna několika radionuklidy, je radionuklidovým zářičem tehdy, když součet podílů aktivit³) jednotlivých radionuklidů a hodnot aktivit uvedených ve druhém sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1 je větší než jedna a současně součet podílů hmotnostních aktivit³) jednotlivých radionuklidů a hodnot hmotnostních aktivit uvedených pro tyto radionuklidy ve třetím sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1 je větší než jedna.

(3) Pro vybrané radionuklidy, označené v prvním sloupci tabulky č. 1 přílohy č. 1 a uvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 1, se hodnoty aktivit a hmotnostních aktivit v tabulce č. 1 přílohy č. 1 vztahují nejen na tyto radionuklidy samotné, ale zohledňují i ty jejich produkty radioaktivní přeměny, které jsou uvedeny v druhém sloupci tabulky č. 2 přílohy č. 1.

§ 5

Míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi, která umožňuje uvádění do životního prostředí

(1) Použít mimo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, vypouštět do vod nebo ovzduší, ukládat na skládky nebo jinak uvádět do životního prostředí lze

1. a) bez povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h) zákona pouze materiály, látky a předměty, obsahující radionuklidy nebo jimi znečištěné v takové míře, že platí některá z následujících podmínek:
   1. 1. v žádném kalendářním roce průměrná efektivní dávka u kritické skupiny obyvatel nepřesáhne 10 µSv a současně kolektivní efektivní dávka nepřesáhne 1 Sv,
   2. 2. při uvádění do životního prostředí pevných látek a předmětů součet podílů hmotnostních aktivit jednotlivých uváděných radionuklidů a uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity příslušných radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 ani součet podílů plošných aktivit jednotlivých uváděných radionuklidů a uvolňovacích úrovní plošné aktivity příslušných radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 není větší než jedna,
   3. 3. při vypouštění do povrchových vod, kromě vypouštění z pracovišť s velmi významnými zdroji, součet součinů objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a konverzních faktorů h_ing pro příjem těchto radionuklidů požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 není větší než 10^-4 Sv.m^-3,
   4. 4. při vypouštění do ovzduší, kromě vypouštění z pracovišť s velmi významnými zdroji, součet součinů objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a konverzních faktorů h_inh pro příjem těchto radionuklidů vdechováním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 není větší než 10^-6 Sv.m^-3,
   5. 5. při ukládaní na skládky odpadu součet součinů hmotnostních aktivit jednotlivých ukládaných radionuklidů a konverzních faktorů pro příjem těchto radionuklidů požíváním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 není větší než 10^-4 Sv.kg^-1, součet podílů plošných aktivit jednotlivých ukládaných radionuklidů a uvolňovacích úrovní plošné aktivity příslušných radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 není větší než jedna a uložení je provedeno takovým způsobem, že nezpůsobí ve vzdálenosti 1 m od povrchu skládky zvýšení příkonu dávkového ekvivalentu o více než 0,1 µSv/h oproti původnímu přírodnímu pozadí v dané lokalitě ani příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,4 µSv/h,
   6. 6. při spalovaní ve spalovnách spalné plyny vypouštěné do ovzduší vyhovují požadavku podle bodu 4, a pokud popel vzniklý spálením vyhovuje požadavku podle bodu 2 nebo je-li tento popel ukládán na skládky komunálního odpadu podle bodu 5,
   7. 7. při vypouštění do veřejné kanalizace, kromě vypouštění z pracovišť s velmi významnými zdroji, součet součinů objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a konverzních faktorů pro příjem těchto radionuklidů požíváním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 není větší než 10^-2 Sv.m^-3,

1. b) na základě povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h) zákona pouze materiály, látky a předměty, obsahující radionuklidy nebo jimi znečištěné v takové míře, že v žádném kalendářním roce průměrná efektivní dávka u kritické skupiny obyvatel nepřesáhne 250 µSv.

(2) Při nerovnoměrném znečištění radionuklidy se s hodnotami podle odstavce 1 srovnávají průměrné hmotnostní aktivity v jednom kilogramu pevné látky, příp. průměrné objemové v krychlovém metru kapalné nebo plynné látky. Při nerovnoměrném povrchovém znečištění radionuklidy se s hodnotami podle odstavce 1 srovnávají průměrné plošné aktivity na ploše 100 cm².