Vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

§ 38

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

1. a) prase – jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně prasat divokých,
2. b) prase divoké – prase, které není drženo ani chováno v hospodářství,
3. c) prase podezřelé z nákazy virem klasického moru prasat – jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo) s takovými klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, anebo s reakcemi při laboratorních testech provedených v souladu s postupy stanovenými příručkou k zajištění jednotné diagnostiky klasického moru prasat (dále jen „diagnostická příručka“), vydanou Státní veterinární správou a odpovídající diagnostické příručce schválené v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisí, jež vyvolávají podezření na možnost výskytu klasického moru prasat,
4. d) případ klasického moru prasat nebo prase nakažené klasickým morem prasat – jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo), u něhož byly potvrzeny klinické příznaky nebo postmortální změny klasického moru prasat, anebo u něhož byl potvrzen výskyt této nákazy na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce,
5. e) primární případ klasického moru prasat u prasat divokých – jakýkoli případ klasického moru prasat zjištěný u prasat divokých žijících v oblasti, v níž nejsou nařízena žádná ochranná a zdolávací opatření,
6. f) meta-populace prasat divokých – jakákoli skupina či subpopulace prasat divokých s omezenými kontakty s jinými skupinami či subpopulacemi,
7. g) vnímavá populace prasat divokých – část populace volně žijících prasat, u nichž se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru prasat,
8. h) zpracování – jeden ze způsobů ošetření vysokorizikových konfiskátů živočišného původu uvedených ve zvláštním právním předpisu,²) které se uplatňují způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického moru prasat,
9. i) markerová vakcína – očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních vyšetření prováděných v souladu s diagnostickou příručkou odlišitelná od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně kolujícím typem viru,
10. j) oblast s vysokou hustotou výskytu prasat – oblast v okruhu 10 km kolem hospodářství, v němž se nacházejí prasata podezřelá z nakažení klasickým morem prasat nebo nakažená touto nákazou, kde výskyt prasat přesahuje hustotu 800 prasat na 1 km²; dotyčné hospodářství se musí nacházet buď v regionu, v němž hustota prasat chovaných v hospodářstvích přesahuje 300 prasat na 1 km², anebo ve vzdálenosti menší než 20 km od takového regionu,
11. k) kontaktní hospodářství – hospodářství, do něhož mohla být příslušná nákaza zavlečena, ať již v důsledku umístění tohoto hospodářství, pohybu osob, zvířat nebo vozidel, anebo jakýmkoli jiným způsobem.

§ 39

(1) Státní veterinární správa hlásí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého veterinárního výboru

1. a) ohniska klasického moru prasat potvrzená v hospodářství,
2. b) případy klasického moru prasat potvrzené na jatkách nebo v dopravních prostředcích,
3. c) primární případy klasického moru prasat potvrzené u prasat divokých,
4. d) výsledky epizootologického šetření.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost ohlašování primárních a dalších (sekundárních) ohnisek nákazy podle § 7 až 9.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru

1. a) o dalších případech klasického moru prasat potvrzených u prasat divokých v zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2,
2. b) o poznatcích, které naznačují, že se klasický mor prasat mohl šířit z hospodářství nebo do hospodářství, nacházejících se v některém členském státě.

§ 40

(1) Je-li v hospodářství jedno nebo více prasat podezřelých z nákazy virem klasického moru prasat, krajská veterinární správa zahájí neprodleně v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona a s diagnostickou příručkou šetření, které potvrdí nebo vyloučí výskyt této nákazy; provede též kontrolu, zda jsou prasata v hospodářství označena podle zvláštního právního předpisu.³)

(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že podezření na výskyt klasického moru prasat v hospodářství nelze vyloučit,

1. a) sleduje příslušné hospodářství;
2. b) provede epizootologické šetření;
3. c) nařídí chovateli zejména, aby
   1. 1. sečetl všechna prasata různých kategorií v hospodářství a provedl soupis počtů prasat v každé kategorii, uvádějící u každé kategorie počet prasat již uhynulých, nakažených či podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
   2. 2. držel všechna prasata na jejich ustájovacích místech, popřípadě je uzavřel na jiných místech umožňujících jejich karanténu,
   3. 3. dodržoval zákaz přemísťování prasat z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i zákaz odvozu kadáverů z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. V případě nutnosti může krajská veterinární správa rozšířit zákaz opouštění hospodářství též na jiné druhy zvířat a požadovat vhodná opatření k hubení hlodavců či hmyzu,
   4. 4. dodržoval zákaz přepravy vepřového masa a výrobků z tohoto masa, spermatu, vaječných buněk a embryí prasat, krmiv, odpadů, předmětů a materiálů, u nichž je pravděpodobnost přenosu klasického moru prasat, z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Vepřové maso, výrobky z tohoto masa, sperma, vaječné buňky a embrya prasat z hospodářství nesmí být předmětem obchodování s členskými státy (dále jen „obchodování“),
   5. 5. zabránil pohybu osob a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství bez písemného souhlasu krajské veterinární správy,
   6. 6. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky. Osoby vstupující do hospodářství s chovem prasat, anebo z tohoto hospodářství odcházející musí být podrobeny odpovídajícím hygienickým opatřením, nutným pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, a všechny dopravní prostředky musí být před opuštěním hospodářství účinně dezinfikovány.

(3) Vyžaduje-li to nákazová situace, zejména nachází-li se hospodářství s podezřelými prasaty v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, může krajská veterinární správa

1. a) uplatnit v hospodářství uvedeném v odstavci 2 ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1. Dovolují-li to podmínky, může tato opatření omezit pouze na prasata podezřelá z nákazy či nakažená virem klasického moru prasat a na tu část hospodářství, v níž byla tato prasata držena, pokud jsou tato prasata ustájena, ošetřována a krmena zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. Vždy však musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat;
2. b) vymezit dočasné ochranné pásmo kolem hospodářství uvedeného v odstavci 2 a uplatnit v něm všechna nebo některá ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavcích 1 a 2.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu klasického moru prasat.

§ 41

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt klasického moru prasat, příslušný orgán nařídí vedle ochranných a zdolávacích opatření podle § 40 odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to:

1. a) neodkladné utracení všech prasat v hospodářství tak, aby během přepravy nebo utrácení těchto zvířat bylo vyloučeno riziko šíření viru klasického moru prasat, jakož i neškodné odstranění kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat;
2. b) odběr dostatečného počtu vzorků od utracených prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění způsobu, jakým byl virus klasického moru prasat do hospodářství zavlečen, a doby, po kterou se mohl v hospodářství vyskytovat před ohlášením nákazy;
3. c) dohledání masa prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření, a to s využitím veškerých možností, a jeho zpracování pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
4. d) dohledání spermatu, vaječných buněk a embryí prasat přepravených z hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření a jejich neškodné odstranění pod dohledem úředního veterinárního lékaře, a to takovým způsobem, aby se zabránilo šíření viru klasického moru prasat;
5. e) ošetření odpadů, předmětů, materiálů a látek, které mohou být kontaminovány, zejména pak předmětů a materiálů pro jedno použití, které jsou používány při porážení, podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona způsobem zajišťujícím zničení viru klasického moru prasat;
6. f) provedení čištění a dezinfekce budov sloužících k ustájení prasat, dopravních prostředků sloužících k jejich přepravě nebo k přepravě jejich kadáverů, vybavení budov, steliva, hnoje a kejdy, u nichž pravděpodobně došlo k jejich kontaminaci, v souladu s § 46.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede dále

1. a) v případě primárního výskytu klasického moru prasat laboratorní vyšetření izolátu viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění genetického typu tohoto viru,
2. b) epizootologické šetření.

(3) Bylo-li potvrzeno ohnisko klasického moru prasat v chovu laboratorních zvířat, zoologické zahradě, oboře, rezervaci zvěře nebo na ohrazeném území, na němž jsou prasata držena pro výzkumné účely nebo pro účely související s uchováním druhu či vzácných plemen, může příslušný orgán rozhodnout odlišně od odstavce 1 písm. a) a d) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy základní zájmy Unie; o takovém postupu Státní veterinární správa neprodleně uvědomí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

§ 42

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v případě potvrzení výskytu klasického moru prasat v hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, postupovat z důvodu dokončení výkrmu prasat ve vztahu ke zdravým stádům tohoto hospodářství odlišně od ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že podle jejího zjištění

1. a) prostorové uspořádání a velikost těchto stájí, v nichž jsou tato stáda umístěna, vzdálenost mezi nimi a povaha činností v nich prováděných umožňují důsledné oddělení prostorů pro ustájení, ošetřování a krmení;
2. b) uvedené oddělení zabraňuje šíření viru klasického moru prasat z jednoho stáda do druhého.

(2) Dojde-li k postupu podle odstavce 1, stanoví Státní veterinární správa podrobná pravidla jeho uplatňování z hlediska možného poskytnutí veterinárních záruk a neprodleně uvědomí o jeho uplatnění v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) V kontaktních hospodářstvích, za něž se s přihlédnutím k výsledkům epizootologického šetření považují hospodářství uvedená v § 40 nebo § 41, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z jiných hospodářství, anebo hospodářství, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z hospodářství uvedených v § 40 nebo § 41, se uplatňují ochranná a zdolávací opatření podle § 40 do té doby, dokud není podezření z klasického moru prasat vyloučeno. Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 se v kontaktním hospodářství uplatňují tehdy, když to vyžaduje nákazová situace; v souladu s diagnostickou příručkou musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat.

(4) Hlavní kritéria a rizikové faktory, které jsou rozhodující pro zvažování, zda má být v kontaktním hospodářství uplatněno opatření uvedené v § 41 odst. 1 písm. a), jsou stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 43

(1) Byl-li výskyt klasického moru prasat v hospodářství potvrzen, krajská veterinární správa vymezí ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km kolem ohniska nákazy. Na ochranné pásmo navazuje pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km; ochranné pásmo je součástí pásma dozoru.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména výsledky epizootologického šetření, zeměpisná situace (hlavně přírodní a umělé hranice), umístění hospodářství a jeho okolí, obvyklý režim přemísťování prasat a obchodování s nimi, dostupnost jatek, dostupnost orgánů vykonávajících státní veterinární dozor nad přemísťováním prasat v rámci obou pásem a jejich vybavení, zejména musí-li být prasata určená k utracení přemístěna z původního hospodářství.