Vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

Příloha č. 1

Nákazy, při jejichž výskytu se uplatňují obecná opatření podle této vyhlášky

Příloha č. 2

Informace uváděné v rámci povinného hlášení nákaz (ve vztahu k primárním a sekundárním ohniskům)

1. 1. datum odeslání,
2. 2. čas odeslání,
3. 3. stát původu,
4. 4. název nákazy, v případě potřeby typ viru,
5. 5. pořadové číslo ohniska,
6. 6. typ ohniska,
7. 7. referenční číslo ohniska spojeného s tímto ohniskem,
8. 8. oblast a zeměpisná lokalizace hospodářství,
9. 9. další oblasti, pro něž byla stanovena omezující opatření,
10. 10. datum potvrzení výskytu nákazy,
11. 11. datum vzniku podezření z nákazy,
12. 12. odhadnuté datum první infekce,
13. 13. původ nákazy,
14. 14. prováděná opatření pro tlumení nákazy,
15. 15. počet vnímavých zvířat v příslušných prostorech:
    1. a) skot,
    2. b) prasata,
    3. c) ovce,
    4. d) kozy,
    5. e) drůbež,
    6. f) koňovití,
    7. g) ryby,
    8. h) volně žijící druhy zvířat,

1. 16. počet zvířat s klinickými příznaky onemocnění v příslušných prostorech:
   1. a) skot,
   2. b) prasata,
   3. c) ovce,
   4. d) kozy,
   5. e) drůbež,
   6. f) koňovití,
   7. g) ryby,
   8. h) volně žijící druhy zvířat,

1. 17. počet uhynulých zvířat v příslušných prostorech:
   1. a) skot,
   2. b) prasata,
   3. c) ovce,
   4. d) kozy,
   5. e) drůbež,
   6. f) koňovití,
   7. g) ryby,
   8. h) volně žijící druhy zvířat,

1. 18. počet poražených zvířat:
   1. a) skot,
   2. b) prasata,
   3. c) ovce,
   4. d) kozy,
   5. e) drůbež,
   6. f) koňovití,
   7. g) ryby,
   8. h) volně žijící druhy zvířat,

1. 19. počet neškodně odstraněných jatečně opracovaných těl:
   1. a) skot,
   2. b) prasata,
   3. c) ovce,
   4. d) kozy,
   5. e) drůbež,
   6. f) koňovití,
   7. g) ryby,
   8. h) volně žijící druhy zvířat.

V případě moru prasat se uvádějí navíc tyto informace:

1. 1. vzdálenost od nejbližšího hospodářství s prasaty,
2. 2. počet a kategorie prasat (plemenná, výkrmová a selata, za něž se považují zvířata mladší cca 3 měsíců) v infikovaném hospodářství,
3. 3. počet a kategorie prasat s klinickými příznaky onemocnění (plemenná, výkrmová a selata, za něž se považují zvířata mladší cca 3 měsíců) v infikovaném hospodářství,
4. 4. diagnostická metoda,
5. 5. nebyla-li nákaza potvrzena v příslušném hospodářství, zda byla potvrzena na jatkách nebo v dopravním prostředku,
6. 6. potvrzení primárních případů u divokých prasat (případů, které se objeví ve volných oblastech, tj. mimo oblasti, ve kterých platí omezující opatření v souvislosti s výskytem klasického moru prasat u divokých prasat).

V případě nákaz ryb se uvádějí navíc tyto informace:

Nákazy, jako jsou infekční nekróza krvetvorné tkáně, infekční anémie lososů a virová hemoragická septikémie, musí být, jsou-li potvrzeny v hospodářstvích nebo pásmech, schválených nebo prohlášených za prosté nákazy, povinně hlášeny jako primární ohniska. Název a popis registrovaného hospodářství nebo pásma musí být uveden v doprovodném textu (komentáři).

Příloha č. 3

Kritéria pro vypracování pohotovostních plánů

Pohotovostní plány musí splňovat přinejmenším následující kritéria^*):

1. 1. vytvoření krizového centra na celostátní úrovni, určeného ke koordinaci všech ochranných a zdolávacích opatření;
2. 2. poskytnutí seznamu event. krajských krizových center, přiměřeně vybavených pro koordinaci opatření k tlumení nákazy na místní úrovni;
3. 3. poskytnutí podrobných informací o osobách pověřených pohotovostními opatřeními, o jejich kvalifikaci a odpovědnosti;
4. 4. možnost pro každé krajské krizové centrum rychle kontaktovat osoby, kterých se zamoření týká přímo nebo nepřímo;
5. 5. dostupnost nezbytného vybavení a materiálu k řádnému provedení ochranných a zdolávacích opatření;
6. 6. poskytnutí podrobných instrukcí týkajících se kroků (akcí), které musí být provedeny v případech podezření a potvrzení nákazy nebo kontaminace, včetně prostředků k neškodnému odstraňování kadáverů;
7. 7. stanovení vzdělávacích programů k aktualizaci a zvyšování znalostí týkajících se postupů v terénu a administrativních postupů;
8. 8. vybavení diagnostických laboratoří pro postmortální vyšetření s nezbytnými kapacitami pro provádění sérologických, histologických a jiných vyšetření včetně aktualizace rychlých diagnostických metod (pro tento účel je vhodné stanovit opatření týkající se rychlé přepravy vzorků);
9. 9. poskytnutí podrobností týkajících se množství očkovacích látek proti příslušné nákaze, které je považováno za nezbytné k provádění nouzového očkování;
10. 10. přijetí opatření obsahujících pokyny k realizaci pohotovostních plánů.

Příloha č. 4

Nákazy, pro které mohou být vypracovány programy ozdravování zvířat s finančním příspěvkem Unie

1. 1. Skupina 1:
   1. - tuberkulóza skotu,
   2. - brucelóza skotu,
   3. - IBR/IPV (inseminační stanice a jednotky pro odběr embryí),
   4. - brucelóza ovcí a koz (B. melitensis),
   5. - enzootická leukóza skotu,
   6. - Aujeszkyho choroba,
   7. - salmonelóza (Salmonella pullorum),
   8. - salmonelóza (Salmonella gallinarum),
   9. - sněť slezinná,
   10. - Maedi-Visna, artritida a encefalitida koz,
   11. - IBR/IPV (jiné typy podniků),
   12. - paratuberkulóza (Johnova choroba),
   13. - mykoplasmóza (Mycoplasma gallisepticum),
   14. - plicní nákaza skotu,
   15. - africký mor prasat,
   16. - vezikulární choroba prasat,
   17. - klasický mor prasat,
   18. - infekční nekróza krvetvorné tkáně,
   19. - infekční anémie lososů,
   20. - katarální horečka ovcí v endemických nebo vysoce rizikových oblastech.

1. 2. Skupina 2:
   1. - vzteklina,
   2. - echinokokóza,
   3. - spongiformní encefalopatie skotu (BSE) a další pozvolna se vyvíjející nákazy.

Příloha č. 5

Kritéria pro vypracování programů ozdravování

1. I. Programy eradikace

   Programy eradikace musí obsahovat:

   1. 1. epizootologický popis nákazové situace;
   2. 2. analýzu odhadnutých výdajů a odhad očekávaných přínosů programu;
   3. 3. pravděpodobnou dobu trvání programu a cíl, kterého má být dosaženo ke dni jeho ukončení;
   4. 4. určení ústředního orgánu pověřeného koordinací a kontrolou činnosti útvarů odpovědných za realizaci programu;
   5. 5. popis a vymezení zeměpisné a administrativní oblasti, ve které má být program realizován;
   6. 6. systém zajišťující hlášení všech podezření nebo potvrzených ohnisek nákazy v příslušné oblasti;
   7. 7. postupy při kontrole plnění programu, zejména pravidla pro přemísťování zvířat, která mohou být nakažena nebo kontaminována příslušnou nákazou, a pro pravidelnou kontrolu příslušných hospodářství nebo oblastí;
   8. 8. systém registrace hospodářství zahrnutých do programu;
   9. 9. opatření pro zjištění původu zvířat;
   10. 10. různé zdravotní statusy, které budou uplatňovány na hospodářství nebo oblasti, cíle, kterých má být dosaženo pro každý status, podmínky, které se použijí pro přemísťování zvířat mezi hospodářstvími nebo oblastmi různého statusu, a důsledky vyplývající ze ztráty statusu;
   11. 11. podle potřeby popis metod analýzy, testování a odběru vzorků používaných pro jednotlivé nákazy;
   12. 12. opatření, která je třeba přijmout v případě, že jsou v průběhu kontrol prováděných v rámci programu zjištěny pozitivní výsledky. Tato opatření musí zahrnovat všechna nezbytná ochranná a zdolávací opatření pro zajištění rychlé eradikace nákazy se zřetelem na příslušné specifické epizootologické údaje a preventivní metody, například:
       1. a) poražení zvířat, která jsou nakažená nebo kontaminovaná, anebo podezřelá z nákazy nebo z nakažení, spolu
          1. - s neškodným odstraněním těl nebo s jejich následným využitím po ošetření pro jiné účely než pro lidskou spotřebu za předpokladu, že provedená ošetření poskytují přiměřené záruky vzhledem ke zdraví lidí a zvířat, nebo
          2. - s následným využitím masa za předpokladu, že to nepředstavuje žádné nebezpečí pro zdraví lidí;
       1. b) neškodné odstraňování všech produktů, které by mohly přenést nákazu, anebo jejich ošetření takovým způsobem, aby se předešlo jakékoli možné kontaminaci;
       2. c) postup pro dezinfekci infikovaných hospodářství;
       3. d) zvolené léčebné nebo preventivní ošetření;
       4. e) postup při repopulaci těch hospodářství, v nichž byla zvířata poražena, popřípadě utracena, zdravými zvířaty;
       5. f) vytvoření pásma dozoru kolem infikovaného hospodářství;
   1. 13. podle potřeby pravidla pro co nejrychlejší poskytnutí přiměřené náhrady chovatelům za poražená zvířata;
   2. 14. způsob, jakým bude orgán uvedený v bodě 4 pravidelně a podrobně informovat Komisi.

1. II. Programy sledování

   Programy sledování musí obsahovat:

   1. 1. údaje uvedené v bodech 1 až 9, 12, 13 a 14 části I;
   2. 2. systém sledování založený na sérologických, mikrobiologických, patologických nebo epizootologických analýzách, anebo na jakékoli jiné metodě vhodné pro příslušnou nákazu;
   3. 3. systém pro ověřování nepřítomnosti nákazy s ohledem na její epizootologické vlastnosti.

1. III. Programy tlumení vztekliny

   Programy tlumení vztekliny musí obsahovat:

   1. 1. údaje uvedené v bodech 1 až 7 části I;
   2. 2. podrobné informace o regionu nebo regionech, kde se má provádět orální imunizace lišek, včetně jejich přirozených hranic. Tento region (tyto regiony) musí mít plochu nejméně 6 000 km² nebo zahrnovat celé území státu; může (mohou) zahrnovat i přiléhající oblasti třetí země;
   3. 3. podrobné informace o používaných očkovacích látkách, systému jejich distribuce, hustotě a četnosti kladení návnad;
   4. 4. podle potřeby všechny podrobnosti, náklady a účel činností pro zachování nebo ochranu flóry a fauny, prováděných dobrovolnými právnickými osobami na území, které je zahrnuto v těchto programech.

Příloha č. 6

Nákazy, proti nimž nelze zvířata preventivně očkovat

1. 1. slintavka a kulhavka,
2. 2. vezikulární stomatitida,
3. 3. vezikulární choroba prasat,
4. 4. mor skotu,
5. 5. mor malých přežvýkavců,
6. 6. plicní nákaza skotu,
7. 7. nodulární dermatitida skotu,
8. 8. horečka Údolí Rift,
9. 9. katarální horečka ovcí,
10. 10. neštovice ovcí a koz,
11. 11. mor koní,
12. 12. africký mor prasat,
13. 13. klasický mor prasat,
14. 14. aviární influenza (vysokopatogenní),
15. 15. infekční nekróza krvetvorné tkáně,
16. 16. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých,
17. 17. Aujeszkyho choroba,
18. 18. paratuberkulóza,
19. 19. brucelóza skotu,
20. 20. tuberkulóza skotu,
21. 21. enzootická leukóza skotu,
22. 22. brucelóza ovcí,
23. 23. brucelóza ovcí a koz,
24. 24. brucelóza prasat,
25. 25. virová hemoragická septikémie,
26. 26. infekční anémie lososů.

Příloha č. 7

Čištění a dezinfekce (vezikulární choroba prasat)

Kromě ustanovení uvedených v § 21 této vyhlášky se uplatňují tato opatření:

1. 1. Postup při předběžném čištění a dezinfekci:
   1. a) Jakmile byly kadávery prasat odsunuty k neškodnému odstranění, musí být prostory, v nichž byla prasata ustájena, a všechny ostatní části míst kontaminovaných během porážky pokropeny schváleným dezinfekčním prostředkem, a to v koncentraci účinné pro vezikulární chorobu prasat. Použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na povrchu nejméně 24 hodin.
   2. b) Veškerá krev a všechny tkáně prasat, kterými byla znečištěna porážecí místa během porážky, musí být pečlivě sebrány a neškodně odstraněny společně s kadávery (porážka musí být vždy prováděna na neprosakujícím povrchu).

1. 2. Postup při průběžném čištění a dezinfekci:
   1. a) Všechen hnůj, stelivo, kontaminovaná krmiva apod. musí být odstraněny z budov, navršeny na hromady a pokropeny schváleným dezinfekčním prostředkem. Močůvka musí být ošetřena metodou vhodnou ke zničení viru.
   2. b) Veškeré mobilní příslušenství musí být odstraněno z prostorů a odděleně očištěno a dezinfikováno.
   3. c) Mastnota a ostatní nečistoty musí být odstraněny ze všech povrchů s použitím odmašťovače a povrchy pak musí být omyty vodou pod tlakem.
   4. d) Dezinfekční prostředek se aplikuje znovu pokropením všech povrchů.
   5. e) Dobře utěsněné stáje musí být dezinfikovány fumigací.
   6. f) Opravy podlah, stěn a dalších poškozených částí musí podléhat souhlasu úředního veterinárního lékaře, danému po provedené kontrole, a musí být provedeny ihned.
   7. g) Po skončení těchto oprav se provádí kontrola, kterou se ověří, zda tyto práce byly řádně provedeny.
   8. h) Všechny části míst dokonale zbavené zápalných látek mohou být tepelně ošetřeny pomocí letovací lampy.
   9. i) Všechny povrchy musí být poprášeny alkalickým dezinfekčním prostředkem, jehož pH je vyšší než 12,5, a nebo jiným schváleným dezinfekčním prostředkem. Po 48 hodinách působení se tento dezinfekční prostředek odstraní omytím vodou.

1. 3. Postup při závěrečném čištění a dezinfekci:

   Ošetření plamenometem nebo alkalickým dezinfekčním prostředkem (bod 2 písm. h) nebo i)) se musí opakovat za 14 dnů.

Příloha č. 8

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o utracení prasat v kontaktních hospodářstvích (klasický mor prasat)

Příloha č. 9

Čištění a dezinfekce (klasický mor prasat)

1. 1. Obecné zásady:
   1. a) postupy čištění a dezinfekce a v případě nutnosti opatření k likvidaci hlodavců a hmyzu se provádějí pod státním veterinárním dozorem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře;
   2. b) použité dezinfekční prostředky a jejich koncentrace jsou schváleny krajskou veterinární správou, aby se zajistilo zničení viru klasického moru prasat;
   3. c) působení dezinfekčních prostředků je nutno před použitím zkontrolovat, protože účinnost některých z těchto prostředků se při dlouhém skladování snižuje;
   4. d) výběr dezinfekčních prostředků a postupů dezinfekce se provádí se zřetelem na druh objektu a dopravního prostředku, jakož i na vlastnosti předmětů, které mají být ošetřeny;
   5. e) podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí zajišťovat, aby jejich účinnost nebyla narušena. Zejména musí být dodrženy technické parametry stanovené výrobcem, jako jsou tlak, minimální teplota a nutná doba působení;
   6. f) bez ohledu na použitý dezinfekční prostředek musí být splněny tyto požadavky:
      1. - úplné nasáknutí steliva a hnoje a stejně tak i výkalů dezinfekčním prostředkem,
      2. - umytí a vyčištění zemní plochy, podlah, ramp a stěn pečlivým vykartáčováním a vydrhnutím, a to po předchozím odstranění nebo rozebrání zařízení či vybavení tam, kde je to možné, aby se předešlo oslabení účinku čistících a dezinfekčních procesů,
      3. - další aplikace dezinfekčního prostředku nejméně po dobu doporučenou výrobcem,
      4. - likvidace vody použité k čištění způsobem, který zabrání jakémukoli riziku šíření viru, podle pokynů úředního veterinárního lékaře;
   1. g) provádí-li se mytí tekutinami použitými pod tlakem, je nutno předejít rekontaminaci dříve vyčištěných ploch;
   2. h) zařízení, vybavení, předměty či místa, u nichž je pravděpodobná kontaminace, musí být umyty a dezinfikovány, anebo zlikvidovány;
   3. i) po provedení dezinfekčních prostupů je nutno zabránit nové kontaminaci;
   4. j) záznamy o čištění a dezinfekci musí být k dispozici v dokumentaci hospodářství nebo dopravního prostředku.

1. 2. Zvláštní ustanovení ohledně čištění a dezinfekce infikovaných hospodářství:
   1. a) předběžné čištění a dezinfekce:
      1. - v průběhu utracování zvířat je třeba dodržovat veškerá nezbytná opatření k zamezení či minimalizaci šíření viru klasického moru prasat. Mezi ně spadá mj. instalace dočasného dezinfekčního zařízení, zajištění ochranného oděvu, sprch, dekontaminace použitého zařízení, vybavení a nástrojů a přerušení dodávky proudu pro ventilaci;
      2. - kadávery utracených zvířat se musí pokropit dezinfekčním prostředkem;
      3. - musí-li být kadávery odvezeny z hospodářství k neškodnému odstranění, musí být k jejich přepravě použity uzavřené a nepropustné kontejnery;
      4. - ihned po odvozu kadáverů k neškodnému odstranění musí být části hospodářství, v nichž byla ustájena prasata, a veškeré budovy, výběhy apod., kontaminované během utrácení, porážky nebo prohlídky po poražení, ošetřeny dezinfekčními postřiky, schválenými k použití v souladu s § 46 této vyhlášky,
      5. - všechny tkáně nebo krev, které unikly v průběhu porážení nebo při prohlídce po poražení, jakož i hrubé nečistoty z budov, výběhů, nářadí apod., musí být pečlivě shromážděny a neškodně odstraněny spolu s kadávery;
      6. - použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na ošetřených plochách po dobu nejméně 24 hodin;
   1. b) závěrečné čištění a dezinfekce:
      1. - použitá podestýlka a hnůj se odstraní a ošetří v souladu s bodem 3 písm. a);
      2. - mastnota a nečistota se odstraní ze všech povrchů pomocí odmašťovacího přípravku a omytím vodou;
      3. - po omytí vodou se provede další postřik dezinfekčním prostředkem;
      4. - po 7 dnech se prostory ošetří odmašťovacím přípravkem, opláchnou vodou, pokropí dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnou vodou.

1. 3. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy:
   1. a) použitá podestýlka a hnůj musí být nahromaděny na určeném místě k samozahřátí, pokropeny dezinfekčním prostředkem a ponechány po dobu nejméně 42 dnů, anebo zlikvidovány spálením či zakopáním;
   2. b) kejda musí být skladována po dobu nejméně 42 dnů ode dne, kdy byl posledně přidán infikovaný materiál, pokud krajská veterinární správa nepovolí kratší dobu skladování u kejdy, která byla účinně ošetřena v souladu s pokyny krajské veterinární správy k zajištění zničení viru klasického moru prasat.

1. 4. Odchylně od bodu 1 a 2 však může krajská veterinární správa stanovit pro hospodářství s chovem pod širým nebem zvláštní postupy čištění a dezinfekce se zřetelem na typ hospodářství a klimatické podmínky.

Příloha č. 10

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o provedení nouzového očkování (klasický mor prasat)

Příloha č. 11

Kritéria pro vypracování pohotovostních plánů (klasický mor prasat)

Pohotovostní plány pro případ výskytu klasického moru prasat musí splňovat přinejmenším následující kritéria:

1. a) musí obsahovat ustanovení k zajištění pravomocí nutných k provádění pohotovostního plánu a k umožnění rychlého a účinného zdolání nákazy;
2. b) musí obsahovat ustanovení k zajištění přístupu k fondům pro mimořádné situace, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům za účelem finančního krytí všech opatření proti rychle se šířící nákaze;
3. c) musí být ustavena řídící struktura, která zajistí, aby rozhodování v případě výskytu nákazy bylo rychlé a účinné. Je-li to nutné, musí být tato řídící struktura podřízena Ministerstvu zemědělství. Ústřední ředitel Státní veterinární správy musí být členem této struktury a zprostředkovat spolupráci mezi centrálním rozhodováním a celostátním centrem pro tlumení nákazy, ustaveným podle § 57 odst. 1;
4. d) musí obsahovat ustanovení umožňující zajistit dostatek prostředků pro zajištění rychlého a účinného postupu, včetně personálu laboratoře, vybavení a infrastruktury;
5. e) musí být vydána instruktážní příručka obsahující úplný a podrobný popis všech pokynů, postupů a opatření, jež budou v případě výskytu nákazy zavedeny;
6. f) v případě nutnosti musí být k dispozici podrobné plány nouzového očkování;
7. g) musí být pravidelně organizovány:
   1. - školení v oblasti klinických příznaků, epizootologického šetření a zdolávání nákazy,
   2. - poplachový nácvik (nejméně dvakrát ročně),
   3. - nácvik komunikačních technik ke zvládnutí organizace informačních kampaní o probíhající nákaze, zaměřených na místní orgány, osoby podnikající a pracující v zemědělství a veterinární lékaře.

Příloha č. 12

Podmínky pro odeslání vajec z hospodářství, v němž vzniklo podezření z nákazy

(aviární influenza, newcastleská choroba)

Z hospodářství, v němž vzniklo podezření z aviární influenzy nebo newcastleské choroby, mohou být odesílána vejce do schváleného podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků (dále jen „určený podnik“), jsou-li splněny následující podmínky:

1. 1. vejce musí
   1. a) vyhovovat požadavkům stanoveným ve zvláštním právním předpisu^*),
   2. b) být odeslána přímo z hospodářství do určeného podniku. Každá zásilka musí být před odesláním zapečetěna úředním veterinárním lékařem vykonávajícím v hospodářství státní veterinární dozor a musí zůstat zapečetěna po celou dobu přepravy až do určeného podniku;

1. 2. úřední veterinární lékař vykonávající v hospodářství státní veterinární dozor informuje o záměru odeslat vejce do určeného podniku krajskou veterinární správu, v jejímž obvodu je určený podnik;
2. 3. krajská veterinární správa odpovědná za určený podnik zajistí, aby:
   1. a) vejce uvedená v bodě 1 písm. b) byla v určeném podniku držena odděleně od ostatních vajec až do doby jejich ošetření,
   2. b) skořápky těchto vajec byly považovány za vysokorizikový materiál a bylo s nimi nakládáno v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu na vysokorizikové konfiskáty živočišného původu podle zvláštního právního předpisu^**),
   3. c) obalový materiál, dopravní prostředky použité pro přepravu vajec, uvedených v bodě 1 písm. b), a všechna místa, s nimiž vejce vešla do styku, byly vyčištěny a dezinfikovány takovým způsobem, aby byl virus influenzy ptáků zničen;
   4. d) úřední veterinární lékař vykonávající státní veterinární dozor v hospodářství byl informován o všech zásilkách uvedených vajec.

Příloha č. 13

Čištění a dezinfekce (aviární influenza, newcastleská choroba)

1. 1. Předběžné čištění a dezinfekce:
   1. a) Co nejdříve po odsunu kadáverů drůbeže za účelem neškodného odstranění musí být části prostorů, kde byla drůbež umístěna, a všechny části ostatních budov, ohrad apod., kontaminované během porážky nebo při prohlídce po poražení, pokropeny dezinfekčním prostředkem schváleným pro použití v souladu s § 76 této vyhlášky, popřípadě § 88 této vyhlášky.
   2. b) Veškeré části těl drůbeže nebo vejce, která by mohla kontaminovat budovy, ohrady, nářadí apod., musí být pečlivě sesbírány a neškodně odstraněny spolu s kadávery.
   3. c) Použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na ošetřovaném povrchu nejméně 24 hodin.

1. 2 Závěrečné čištění a dezinfekce:
   1. a) Tuk a špína musí být odstraněny ze všech povrchů pomocí odmašťujícího prostředku a omyty vodou.
   2. b) Po omytí vodou se vše znovu kropí dezinfekčním prostředkem.
   3. c) Po 7 dnech musí být místa ošetřena odmašťujícím prostředkem, opláchnuta studenou vodou, pokropena dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnuta vodou.
   4. d) Použitá podestýlka a hnůj musí být ošetřeny způsobem, který je schopen zničit virus. Tato metoda musí obsahovat nejméně jeden z následujících postupů:
      1. - spálení, anebo ošetření párou při teplotě 70 °C,
      2. - zakopání do takové hloubky, aby se zabránilo v přístupu škůdcům a volně žijícím ptákům, nebo
      3. - narovnání do hromad, které jsou zvlhčeny (pokud je to nezbytné pro usnadnění fermentace) a přikryty tak, aby v nich byla udržována teplota dosahující 20 °C. Zůstávají přikryty 42 dnů tak, aby se zabránilo v přístupu škůdcům a volně žijícím ptákům.

Příloha č. 14

Eradikace transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)

1. 1. Šetření uvedené v § 107 odst. 1 písm. a) této vyhlášky musí zjistit:
   1. a) u skotu:
      1. - veškeré ostatní přežvýkavce v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,
      2. - veškeré potomky samic skotu, u kterých byla nákaza potvrzena, narozené po vypuknutí klinických příznaků onemocnění nebo v průběhu 2 let před jejich vypuknutím,
      3. - veškerá zvířata z kohorty zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,
      4. - možný původ nákazy,
      5. - další zvířata v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena, anebo v jiných hospodářstvích, která mohla být infikována původcem TSE nebo která byla vystavena stejnému způsobu krmení nebo zdroji kontaminace,
      6. - přepravu krmiv, která mohla být kontaminována, jiných materiálů nebo jakýkoli jiný způsob, kterým mohl být přenesen původce TSE do hospodářství nebo z hospodářství;
   1. b) u ovcí a koz:
      1. - veškeré ostatní přežvýkavce mimo ovcí a koz v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,
      2. - pokud je to možné, rodiče, veškerá embrya, vajíčka a poslední potomky zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,
      3. - navíc ke zvířatům uvedeným ve druhé odrážce veškeré ostatní ovce a kozy v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,
      4. - možný původ nákazy a jiná hospodářství, v nichž se nacházejí zvířata, embrya nebo vajíčka, která mohla být infikována původcem TSE nebo která byla vystavena stejnému způsobu krmení nebo zdroji kontaminace,
      5. - přepravu krmiv, která mohla být infikována, jiných materiálů nebo jakýkoli jiný způsob, kterým mohl být přenesen původce BSE do hospodářství nebo z hospodářství.

1. 2. Opatření stanovená v § 107 odst. 1 písm. b) bodě 2 této vyhlášky zahrnují přinejmenším:
   1. a) v případě potvrzení BSE u skotu utracení a neškodné odstranění skotu zjištěného šetřením uvedeným v bodě 1 písm. a) (první, druhé a třetí odrážce). V závislosti na nákazové situaci a možnosti zpětného sledování zvířat v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena, lze rozhodnout o tom, že nebude utracen a neškodně odstraněn veškerý skot v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena, uvedený v bodě 1 písm. a) (první odrážce);
   2. b) v případě potvrzení TSE u ovcí a koz od 1. října 2003
      1. 1. utracení a neškodné odstranění všech ovcí a koz, embryí a vajíček zjištěných šetřením uvedeným v bodě 1 písm. b) (druhé a třetí odrážce), nebo
      2. 2. utracení a neškodné odstranění všech ovcí a koz, embryí a vajíček zjištěných šetřením uvedeným v bodě 1 písm. b) (druhé a třetí odrážce) s výjimkou
         1. - plemenných beranů genotypu ARR/ARR,
         2. - plemenných bahnic, které mají nejméně jednu alelu ARR a nemají alelu VRQ,
         3. - ovcí, které mají nejméně jednu alelu ARR a jsou určeny pouze k porážce,
      1. 3. přichází-li nakažené zvíře z jiného hospodářství, mohou být uvedená opatření uplatněna v hospodářství původu. Nachází-li se nakažené zvíře ve stádě, které je paseno na pastvině používané pro společnou pastvu více než jednoho stáda, může krajská veterinární správa na základě zvážení všech epizootologických faktorů uplatnit uvedená opatření pouze ve stádě, v němž se nachází nakažené zvíře;
   1. c) v případě potvrzení BSE u ovce nebo kozy utracení nebo neškodné odstranění všech ovcí a koz, embryí a vajíček zjištěných šetřením uvedeným v bodě 1 písm. b) (druhé až páté odrážce).

1. 3.1. Do hospodářství, v němž byla provedena opatření podle bodu 2 písm. b) č. 1 nebo 2, mohou být přemísťovány pouze
   1. a) ovce samčího pohlaví s genotypem ARR/ARR,
   2. b) ovce samičího pohlaví, které mají nejméně jednu alelu ARR a nemají alelu VRQ,
   3. c) kozy za předpokladu, že
      1. - v hospodářství jsou pouze ovce s genotypem ARR/ARR,
      2. - v hospodářství bylo po likvidaci stáda provedeno důkladné čištění a dezinfekce všech prostor sloužících k ustájení zvířat,
      3. - hospodářství je podrobeno cílenému sledování (monitoringu) na TSE včetně vyšetření všech vyřazených (utracených, poražených) a v hospodářství uhynulých koz starších 18 měsíců rychlými testy na klusavku.

1. 3.2. V hospodářství, v němž byla provedena opatření podle bodu 2 písm. b) č. 1 nebo 2, mohou být využívány pouze následující zárodečné produkty ovcí:
   1. a) sperma beranů genotypu ARR/ARR,
   2. b) embrya ovcí, které mají nejméně jednu alelu ARR a nemají alelu VRQ.

1. 4. Nejpozději do 1. ledna 2006 je možno povolit, aby byly do hospodářství uvedeného v bodě 2 písm. b) č. 1 nebo 2 přemísťovány nebřezí jehnice neznámého genotypu, je-li obtížné získat ovce známého genotypu (které mají nejméně jednu alelu ARR a nemají alelu VRQ).
2. 5. Po provedení opatření uvedených v bodě 2 písm. b) č. 1 a 2
   1. a) přemístění ovcí s genotypem ARR/ARR z hospodářství nepodléhá žádnému omezení,
   2. b) ovce, které mají pouze jednu alelu ARR, mohou být přemístěny z hospodářství pouze přímo na jatky k poražení pro lidskou spotřebu nebo k neškodnému odstranění,
   3. c) ovce jiných genotypů mohou být přemístěny z hospodářství pouze k neškodnému odstranění.

1. 6. Omezení uvedená v bodech 3 a 5 platí v hospodářství po dobu 3 let od
   1. a) data dosažení statusu ARR/ARR všech ovcí v hospodářství,
   2. b) posledního data, k němuž byly v hospodářství chovány ovce a kozy podléhající uvedeným opatřením,
   3. c) data zahájení zesíleného sledování, jde-li o chov koz.

1. 7. Je-li frekvence alel v rámci plemene nebo hospodářství nízká, anebo je-li třeba zabránit příbuzenské plemenitbě, je možno rozhodnout
   1. a) o odkladu utracení a neškodného odstranění zvířat uvedeného v bodě 2 písm. b) č. 1 a 2 až o 2 roky,
   2. b) povolit přemístění jiných ovcí, než jsou uvedeny v bodě 3, do hospodářství uvedených v bodě 2 písm. b) č. 1 a 2 pod podmínkou, že tyto ovce nemají alelu VRQ.

1. 8. Jestliže se postupuje podle bodů 4 a 7, musí být sděleno Komisi, za jakých podmínek a podle jakých hledisek k tomuto postupu došlo.

Příloha č. 15

Systém sledování (monitoringu) transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)

1. A)
   1. I. Skot
      1. 1. Obecně:

         Sledování u skotu se provádí v souladu s laboratorními metodami stanovenými Státní veterinární správou v souladu s předpisy Evropských společenství.

      1. 2. Sledování u zvířat poražených pro lidskou spotřebu:
         1. 2.1. Veškerý skot starší než 24 měsíců:
            1. - podléhající nutné porážce, nebo
            2. - poražený v souladu se zvláštním právním předpisem^***), s výjimkou zvířat bez klinických příznaků onemocnění, poražených v rámci programu ozdravování,
            3. se vyšetřuje na BSE.
         1. 2.2. Veškerý skot starší než 30 měsíců:
            1. - podléhající normální porážce pro lidskou spotřebu, nebo
            2. - poražený v rámci programu ozdravování v souladu se zvláštním právním předpisem^***), ale nevykazující klinické příznaky onemocnění,
            3. se vyšetřuje na BSE.
      1. 3. Sledování u zvířat neporažených pro lidskou spotřebu:
         1. 3.1. Veškerý skot starší než 24 měsíců, který uhynul nebo byl usmrcen, ale který nebyl
            1. - usmrcen v rámci vypuknutí nákazy, jako je např. slintavka a kulhavka,
            2. - poražen pro lidskou spotřebu,
            3. se vyšetřuje na BSE.
      1. 4. Sledování u zvířat zakoupených za účelem likvidace podle předpisu Evropských společenství:

         Nebude uplatňováno v České republice.

      1. 5. Sledování u ostatních zvířat:

         Kromě vyšetření v bodech 2 a 3 může být rozhodnuto o sledování dalšího skotu, zejména pokud tato zvířata pocházejí ze států s místním výskytem BSE, požívala krmiva, která mohla být kontaminována, anebo se narodila matkám nakaženým BSE nebo pocházejí od matek nakažených BSE.

      1. 6. Opatření po vyšetření:
         1. 6.1. Bylo-li zvíře poražené pro lidskou spotřebu vybráno k vyšetření na BSE, opatří se tělo tohoto zvířete označením zdravotní nezávadnosti stanoveným ve zvláštním právním předpisu^****), a to až po obdržení negativního výsledku rychlého testu.
         2. 6.2. Je-li na jatkách používán úřední systém zaručující, že před obdržením negativního výsledku rychlého testu neopustí jatky žádné části vyšetřovaných zvířat opatřené označením zdravotní nezávadnosti, může být udělena výjimka z ustanovení bodu 6.1.