Vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

Příloha č. 16

Požadavky na studii o genotypech prionových proteinů u plemen ovcí

1. A) Definice
   1. 1. Alela je určena aminokyselinami kódovanými kodony 136, 154 a 171 genu prionového proteinu. Každá alela je označena třípísmenným kódem, jak je uvedeno v následující tabulce:

      Příloha č. 16 Požadavky na studii o genotypech prionových proteinů u plemen ovcí

      Alela	Aminokyselina kódovaná na 136. pozici	Aminokyselina kódovaná na 154. pozici	Aminokyselina kódovaná na 171. pozici
      ARR	alanin	arginin	arginin
      AHQ	alanin	histidin	glutamin
      ARH	alanin	arginin	histidin
      ARQ	alanin	arginin	glutamin
      VRQ	valin	arginin	glutamin

   1. 2. Genotyp je určen kombinací dvou alel. Pokud není možné rozlišení mezi alelami ARQ a ARH, může být použit souhrnný název k popsání těchto dvou alel.
   2. 3. Stádem vysoké genetické hodnoty se rozumí:
      1. a) stádo čistokrevných plemenných ovcí, jak je uvedeno v zákoně č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo
      2. b) každé jiné stádo ovcí, které je úředně uznáno jako významné pro obchodování nebo pro produkci plemenných ovcí a které si příslušný orgán přeje zařadit do studie,
      3. téhož plemene, drženého v jednom hospodářství a pod odpovědností jednoho chovatele.

      Definice zahrnuje berany používané pro umělou inseminaci, ale nezahrnuje berany, kteří jsou drženi pouze za účelem plemenitby s komerčními bahnicemi.

1. B) Parametry pro studii genotypu prionového proteinu ovcí ze stád vysoké genetické hodnoty
   1. 1. Odběr vzorků se provádí od ovcí pocházejících ze stáda vysoké genetické hodnoty, jak je uvedeno v části A.
   2. 2. Od každého plemene se odebírá nejméně 50 vzorků.
   3. 3. Vzorky se odebírají tak, aby byly reprezentativní pro celé plemeno ve státě.
   4. 4. Pokud systém odběru vzorků popsaných v bodech 2 a 3 neprokáže v rámci plemene ani jedno zvíře jako nositele alely ARR, plemeno podléhá intenzívnějšímu odběru vzorků.

Příloha č. 20

TUBERKULÓZA

1. 1. IDENTIFIKACE PŮVODCE

   Přítomnost Mycobacterium bovis (dále jen „M. bovis“), původce tuberkulózy skotu, v klinických a pitevních vzorcích lze prokázat vyšetřením obarvených nátěrů nebo imunoperoxidázovými technikami a potvrdit kultivací mikroorganismu na primární izolační půdě.

   Pitevní materiál pro potvrzení M. bovis by se měl odebírat z patomorfologicky změněných mízních uzlin a parenchymatózních orgánů jako jsou plíce, játra, slezina, atd. Nevykazuje-li zvíře patomorfologické změny, vzorky k vyšetření a kultivaci by se měly brát ze zahltanových mízních uzlin, z mízních uzlin průdušnico-průduškových, meziplicních, povrchových tříselných, tj. nadvemenních, mízních uzlin spodní čelisti a některých okružních mízních uzlin a jater.

   Určování izolovaných mykobakterií může být obvykle prováděno zjišťováním kultivačních a biochemických vlastností. Lze také použít polymerázovou řetězovou reakci (PCR) k detekci komplexu M. tuberculosis. Metody analýzy DNA mohou být rychlejší a spolehlivější než biochemické metody pro odlišení M. bovis od ostatních členů komplexu M. tuberculosis. Genetické stopy umožňují rozlišování různých kmenů M. bovis a popsání vzorců původu, přenosu a rozšíření M. bovis.

   Použité metody a půdy, jejich standardizace a vyhodnocení výsledků musí vyhovovat Příručce norem pro vyšetřovací metody a očkovací látky OIE, čtvrtému vydání, 2000, kapitole 2.3.3. (tuberkulóza skotu).

1. 2. INTRADERMÁLNÍ TUBERKULINACE

   Tuberkulín purifikovaný proteinový derivát (dále jen „tuberkulín PDD“), bovinní nebo aviární, který splňuje normy stanovené v odstavci 2.1, se používá k provádění úředně stanovené intradermální tuberkulinace, a to podle postupů uvedených v odstavci 2.2.

   1. 2.1 Normy pro bovinní a aviární tuberkulín
      1. 2.1.1 Definice

         Tuberkulín PPD, bovinní nebo aviární, je preparát získaný z teplem ošetřených produktů růstu a rozkladu Mycobacterium bovis nebo Mycobacterium avium (podle potřeby), které jsou schopny odhalit pozdní alergickou reakci u zvířete senzibilizovaného k mikroorganismům stejného druhu.

      1. 2.1.2 Výroba

         Získává se z frakcí rozpustných ve vodě, připravených záhřevem ve volně proudící páře a následně filtrováním kultur M. bovis nebo M. avium (podle potřeby) vyrostlých v tekuté syntetické půdě. Aktivní frakce filtrátu, skládající se hlavně z proteinu, se izoluje srážením, promyje se a znovu rozpustí. Může se přidat antimikrobiální konzervační prostředek, který nezpůsobuje falešné pozitivní reakce, jako je fenol. Konečný sterilní preparát, prostý mykobakterií, se asepticky přenese do sterilních kontejnerů ze skla odolného proti poškození, které se poté uzavřou tak, aby se zabránilo kontaminaci. Přípravek lze lyofilizovat.

      1. 2.1.3 Zkouška výrobku

         Injekčně se aplikují řady po sobě jdoucích ředění intradermálně na různá místa přiměřeně senzibilizovaným morčatům albínům, z nichž každé váží nejméně 250 g. Po 24 až 28 hodinách se objeví reakce ve formě edémů se zarudnutím kůže, též s nekrózou nebo bez nekrózy v místech vpichu. Velikost a síla reakcí jsou různé podle dávky. Nesenzibilizovaná morčata nevykazují na podobné aplikace žádné reakce.

      1. 2.1.4 Testování
         1. 2.1.4.1 pH: pH je 6,5 až 7,5.
         2. 2.1.4.2 Fenol: Jestliže preparát k vyšetření obsahuje fenol, jeho koncentrace není vyšší než 5 g/l.
         3. 2.1.4.3 Senzibilizační účinek: použije se skupina tří morčat, která nebyla ošetřena žádným materiálem, jenž by zkresloval výsledky vyšetření. Třikrát v intervalech pěti dní se injekčně intradermálně aplikuje každému morčeti dávka testovaného preparátu, která odpovídá 500 MJ v 0,1 ml. 15 až 21 dní po třetí injekci se aplikuje stejná dávka, tj. 500 MJ, intradermálně těmto zvířatům a kontrolní skupině tří morčat stejné hmotnosti, která předtím nedostávala injekce tuberkulínu. Za 24 až 28 hodin po posledních aplikacích by se reakce těchto dvou skupin neměly nijak významně lišit.
         4. 2.1.4.4 Toxicita: použijí se dvě morčata, z nichž každé váží alespoň 250 g, kterým nebyl podán žádný materiál, jenž by zkresloval výsledky vyšetření. Podkožně se každému morčeti aplikuje 0,5 ml testovaného preparátu. Zvířata se sledují po dobu sedmi dnů. Během doby sledování by se neměly vyskytnout žádné abnormální účinky.
         5. 2.1.4.5 Sterilita: shoduje se s testem sterility, který je předepsaný v monografii o Očkovacích látkách k veterinárnímu použití, 4. vydání Evropského lékopisu 2002.
      1. 2.1.5 Účinnost

         Účinnost tuberkulínu PPD, bovinního nebo aviárního, se určuje srovnáním reakcí senzibilizovaných morčat po intradermálních injekcích řady roztoků testovaného preparátu s reakcemi vzniklými na základě podání známých koncentrací referenčního preparátu tuberkulínu PPD, bovinního nebo aviárního (podle potřeby), kalibrovaného v mezinárodních jednotkách.

         Za účelem testování účinnosti se senzibilizuje alespoň devět morčat albínů, z nichž každé váží 400 až 600 g, a to intramuskulární injekcí 0,0001 mg vlhké hmoty živého kmene M. bovis AN5 rozptýleného v 0,5 ml 9 g/l roztoku chloridu sodného R u bovinního tuberkulínu nebo přiměřenou dávkou inaktivovaného nebo živého M. avium u aviárního tuberkulínu hluboko do svalu. Nejdříve za čtyři týdny po senzibilizování morčat se jejich boky oholí, aby bylo připraveno místo pro maximálně čtyři místa vpichu na každé straně. Připraví se ředění testovaného preparátu a referenčního preparátu v izotonickém fyziologickém roztoku ve fosfátovém pufru (pH 6,5-7,5) s obsahem 0,005 g/l polysorbátu 80 R. Použijí se minimálně tři dávky referenčního preparátu a minimálně tři dávky testovaného preparátu. Dávky se zvolí tak, aby vzniklé změny měly v průměru alespoň 8 mm a maximálně 25 mm. Ředění se rozdělí nahodile na místa s použitím latinského čtvercového rozdělení. Každá dávka se vstříkne intradermálně ve stálém objemu 0,1 až 0,2 ml. Průměry změn se změří po 24 až 28 hodinách a vypočítá se výsledek testu za použití obvyklých statistických metod a za předpokladu, že průměry změn jsou přímo úměrné logaritmu koncentrace tuberkulínů.

         Test je platný pouze pokud předpokládané limity chyby (P = 0,95) jsou v rozmezí 50 % až 200 % odhadované účinnosti. U bovinního tuberkulínu by odhadovaná účinnost neměla být menší než 66 % a větší než 150 % stanovené účinnosti. U aviárního tuberkulínu by odhadovaná účinnost neměla být menší než 75 % a větší než 133 % stanovené účinnosti. U obou tuberkulínů, bovinního i aviárního, by stanovená účinnost by neměla být menší než 20000 MJ/ml.

      1. 2.1.6 Skladování

         Skladujte při teplotě 5 ± 3 °C a chraňte před světlem.

      1. 2.1.7 Označování

         Označení uvádí:

         1. – účinnost v mezinárodních jednotkách na mililitr,
         2. – název a množství všech přidaných látek,
         3. – u lyofilizovaných přípravků:
         4. – název a objem rozpouštědla, které se má přidat,
         5. – že výrobek má být použit ihned po rozpuštění.
   1. 2.2 Vyšetřovací metody
      1. 2.2.1 Za úředně stanovené intradermální tuberkulinace se uznávají:
         1. – jednoduchá intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu aplikaci bovinního tuberkulínu,
         2. – simultánní intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu intradermální injekci bovinního tuberkulínu a jednu intradermální injekci aviárního tuberkulínu, které jsou podávány současně.
      1. 2.2.2 Dávky injekčně podaného tuberkulínu:
         1. – nejméně 2000 MJ bovinního tuberkulínu,
         2. – nejméně 2000 MJ aviárního tuberkulínu.
      1. 2.2.3 Objem každé injekčně podané dávky nepřesahuje 0,2 ml.
      2. 2.2.4 Tuberkulinace se provádí injekcemi tuberkulínu(ů) do kůže na krku. Místa vpichů se nacházejí na hranici předních a středních třetin krku. Pokud se aviární a bovinní tuberkulíny podávají témuž zvířeti, místo pro injekce aviárních tuberkulínů se nachází asi 10 cm od nejvyššího bodu krku a místo pro injekce bovinního tuberkulínu je asi o 12,5 cm níže na čáře, která je přibližně rovnoběžná s linií plece nebo na různých stranách krku; u mláďat, kde není místo k tomu, aby se místa na jedné straně krku dostatečně oddělila, se provede injekce na každé straně krku ve stejných místech ve středu střední třetiny krku.
      3. 2.2.5 Tuberkulinace a vyhodnocení reakcí se provádí takto:
         1. 2.2.5.1 Postup:

            Místa vpichu se ostříhají a očistí. Kožní řasa v každé ostříhané oblasti se uchopí mezi ukazováčkem a palcem, změří se posuvným měřítkem a zaznamená se. Poté se injekčně aplikuje dávka tuberkulínu postupem, který zajistí, aby byl tuberkulín vpraven intradermálně. Lze použít krátkou sterilní jehlu, jejíž zkosená hrana směřuje ven, s kalibrovanou injekční stříkačkou naplněnou tuberkulínem, která se šikmo vpíchne do hlubších vrstev kůže. Správná aplikace se potvrdí nahmatáním zduření ve tvaru hrášku v každém místě vpichu. Tloušťka kožní řasy v každém místě vpichu se opětovně změří po 72 hodinách (± 4 hodiny) po injekci a zaznamená se.

         1. 2.2.5.2 Vyhodnocení reakcí

            Vyhodnocení reakcí se zakládá na klinických sledováních a zaznamenaném zvýšení tloušťky kožní řasy v místech vpichu za 72 hodin po injekcích tuberkulínu(ů).

            1. a) Negativní reakce: pokud je pozorováno pouze omezené zduření se zvýšením tloušťky kožní řasy nejvýše 2 mm, bez klinických příznaků, jako je difúzní nebo rozsáhlý otok, výpotek, nekróza, bolestivost nebo zánět mízních cév v této oblasti nebo mízních uzlin.
            2. b) Dubiózní reakce: jestliže nejsou nalezeny žádné klinické příznaky uvedené v písmenu a) a jestliže je zvýšení tloušťky kožní řasy větší než 2 mm a menší než 4 mm.
            3. c) Pozitivní reakce: jestliže jsou nalezeny klinické známky uvedené v písmenu a) a jestliže je tloušťka kožní řasy v místě vpichu vyšší o 4 mm nebo více.
         1. 2.2.5.3 Vyhodnocení úředně stanovené intradermální tuberkulinace:
            1. 2.2.5.3.1 Jednoduchá intradermální tuberkulinace:
               1. a) Pozitivní: pozitivní reakce skotu, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm. c);
               2. b) Dubiózní: dubiózní reakce, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm. b);
               3. c) Negativní: negativní reakce skotu, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm. a);

                  Zvířata, u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace dubiózní, jsou vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech.

                  Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto testu považována za pozitivní.

                  Pokud existuje podezření z falešné pozitivní reakce nebo zkreslené reakce, lze zvířata, u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace pozitivní, vyšetřit simultánní intradermální tuberkulinací.

            1. 2.2.5.3.2 Simultánní intradermální tuberkulinace pro stanovení a zachování statutu stáda úředně prostého tuberkulózy:
               1. a) Pozitivní: pozitivní reakce na bovinní tuberkulin, která je o více než 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, nebo přítomnost klinických příznaků;
               2. b) Dubiózní: pozitivní nebo dubiózní reakce na bovinní tuberkulin, která je o 1 až 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, a nepřítomnost klinických příznaků;
               3. c) Negativní: negativní reakce na bovinní tuberkulin nebo pozitivní nebo dubiózní reakce na bovinní tuberkulin, která se rovná nebo je menší než pozitivní nebo dubiózní reakce na aviární tuberkulín, a v obou případech nepřítomnost klinických příznaků.

                  Zvířata, u nichž je simultánní intradermální tuberkulinace dubiózní, jsou vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech. Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto testu považována za pozitivní.

            1. 2.2.5.3.3 Statut stáda úředně prostého tuberkulózy lze dočasně pozastavit a obchodování uvnitř Společenství se zvířaty ze stáda není povoleno do doby, než se vyřeší statut těchto zvířat:
               1. a) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální tuberkulinace považována za dubiózní;
               2. b) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální tuberkulinace považována za pozitivní, ale mají být opětovně vyšetřena simultánní intradermální tuberkulinací;
               3. c) zvířat, u nichž byla simultánní intradermální tuberkulinace považována za dubiózní.
            1. 2.2.5.3.4 Pokud právní předpisy Společenství vyžadují, aby byla zvířata vyšetřena intradermální tuberkulinací před přesunem, výsledek vyšetření se vyhodnotí tak, že se nepovolí obchodování uvnitř Společenství se žádným zvířetem, které vykazuje zvýšení tloušťky kožní řasy o více než 2 mm nebo které vykazuje klinické příznaky.
            2. 2.2.5.3.5 Státní veterinární správa může za účelem umožnění zjištění co nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě nebo v regionu upravit kritéria pro hodnocení výsledků vyšetření tak, aby se dosáhlo zvýšení jeho citlivosti, přičemž se všechny dubiózní reakce uvedené v odst. 2.2.5.3.1 písm. b) a v odst. 2.2.5.3.2 písm. b) považují za pozitivní.

1. 3. DOPLŇKOVÉ TESTY

   Státní veterinární správa může kromě tuberkulinace za účelem umožnění zjištění co nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě nebo v regionu schválit použití testu na interferon gama uvedeného v Příručce norem pro vyšetřovací metody a očkovací látky OIE, 4. vydání, 2000, kapitola 2.3.3 (bovinní tuberkulóza).

Příloha č. 23

Stádo, hospodářství, stát nebo jeho část (region) úředně prosté tuberkulózy, úředně prosté nebo prosté brucelózy a enzootické leukózy skotu

1. A) Tuberkulóza
   1. I. Stádo skotu úředně prosté tuberkulózy
   2. 1. Stádo skotu je úředně prosté tuberkulózy, jestliže
      1. a) všechna zvířata v něm jsou prostá klinických příznaků tuberkulózy;
      2. b) veškerý skot starší 6 týdnů byl vyšetřen s negativními výsledky nejméně 2 intradermálními tuberkulinacemi, provedenými podle pokynů a pod dohledem krajské veterinární správy, přičemž první byla provedena za 6 měsíců po vyloučení jakékoli infekce ze stáda a druhá za 6 měsíců po první tuberkulinaci. Pokud však jsou ve stádě výhradně zvířata, která pocházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy, provede se první tuberkulinace alespoň 60 dnů po shromáždění zvířat a druhá se již nepožaduje;
      3. c) po provedení první tuberkulinace nebyl žádný skot starší 6 týdnů zařazen do stáda, pokud nereagoval negativně na intradermální tuberkulinaci, provedenou během 30 dnů před, anebo 30 dnů po dni vstupu zvířete do stáda. V druhém případě musí být zvíře izolováno (zvířata izolována) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty do té doby, než je potvrzeno, že zvíře je (zvířata jsou) negativní. Provedení této tuberkulinace nemusí být vyžadováno pro přemístění zvířat v rámci vlastního území, jsou-li přemísťována ze stáda úředně prostého tuberkulózy a nejsou-li přemísťována mezi stády zařazenými do systému sítí epizootologického sledování.
      4. 2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté tuberkulózy, jestliže
      5. a) jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 1 písm. a) a c);
      6. b) všechna zvířata vstupující do hospodářství přicházejí ze stád se statusem stádo úředně prosté tuberkulózy;
      7. c) všechna zvířata v hospodářství, s výjimkou telat narozených v hospodářství a mladších 6 týdnů, jsou podrobena v ročních intervalech běžné tuberkulinaci. Státní veterinární správa však může pro stát nebo jeho část (region), pokud se ve všech stádech skotu uskutečňuje program ozdravování skotu od tuberkulózy, změnit frekvenci běžných testů takto:
         1. aa) není-li průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako infikovaná tuberkulózou, stanovený k 31. prosinci každého roku, během 2 posledních ročních kontrolních období vyšší než 1 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním stáda prodloužen na 2 roky. V případě samců k výkrmu, chovaných v izolované epizootologické jednotce, nemusí být tuberkulinace prováděna, jestliže tato zvířata přicházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy a je zaručeno, že nebudou použita k plemenitbě a budou přemístěna přímo na porážku,
         2. bb) není-li průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako infikovaná tuberkulózou, stanovený k 31. prosinci každého roku, během 2 posledních dvouletých kontrolních období vyšší než 0,2 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním prodloužen na 3 roky, anebo může být stáří, ve kterém musí být zvířata podrobena tomuto testování, zvýšeno na 24 měsíců,
         3. cc) není-li průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako infikovaná tuberkulózou, stanovený k 31. prosinci každého roku, během 2 posledních tříletých kontrolních období vyšší než 0,1 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním prodloužen na 4 roky, anebo může Státní veterinární správa upustit od tuberkulinací, jestliže
            1. - před vstupem do stáda jsou všechna zvířata podrobena intradermální tuberkulinaci s negativními výsledky, anebo jestliže
            2. - veškerý poražený skot je vyšetřen na tuberkulózní změny a každá z těchto změn je histopatologicky a bakteriologicky vyšetřena na průkaz tuberkulózy.

            Státní veterinární správa také může zvýšit frekvenci tuberkulinací, jestliže došlo ke zvýšení výskytu tuberkulózy.

   1. 3. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se pozastaví, jestliže
      1. a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou nadále plněny, nebo
      2. b) jedno nebo více zvířat je považováno za reagující pozitivně na tuberkulinaci, anebo bylo vysloveno podezření na tuberkulózu při vyšetření po poražení (post mortem). Je-li nějaké zvíře považováno za pozitivně reagující, odstraní se ze stáda a porazí. U pozitivně reagujícího nebo poraženého podezřelého zvířete se provedou vhodná vyšetření po poražení, laboratorní vyšetření a epizootologická šetření. Status stáda zůstane pozastavený až do doby dokončení všech laboratorních vyšetření. Není-li přítomnost tuberkulózy potvrzena, může být pozastavení statusu stáda zrušeno poté, když se provede s negativními výsledky tuberkulinace všech zvířat starších 6 týdnů, a to nejméně 42 dnů po odstranění pozitivně reagujícího zvířete, nebo
      3. c) ve stádě jsou zvířata s dubiózními výsledky intradermální tuberkulinace. V takovém případě zůstane status stáda pozastavený až do doby, než je na základě dalšího vyšetření spolehlivě objasněn zdravotní stav těchto zvířat, a tato zvířata musí být izolována od ostatních zvířat až do tohoto objasnění (další tuberkulinací po 42 dnech, anebo postmortálním nebo laboratorním vyšetřením). Jestliže se však provádějí běžné tuberkulinace stáda pomocí srovnávací tuberkulinace, může Státní veterinární správa v případě stáda, v němž nebylo nejméně po dobu 3 let potvrzeno žádné pozitivně reagující zvíře, rozhodnout, že nebude přemísťování ostatních zvířat ve stádě omezováno, pokud zdravotní stav všech dubiózně reagujících zvířat bude objasněn další tuberkulinací po 42 dnech a do jeho objasnění nebude žádné zvíře z hospodářství vstupovat do obchodování uvnitř Unie. Vykazuje-li při této další tuberkulinaci jakékoli zvíře pozitivní nebo dubiózní reakci, postupuje se podle písmene b). Je-li výskyt tuberkulózy následně potvrzen, musí být všechna zvířata, která opustila hospodářství od doby posledního nepochybného testování stáda, vyhledána a vyšetřena.
   1. 4. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se odejme, jestliže je výskyt tuberkulózy potvrzen izolací M. bovis při laboratorním vyšetření. K odejmutí statusu může dojít i tehdy, jestliže
      1. a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou nadále plněny, nebo
      2. b) při vyšetření po poražení byly zjištěny klasické tuberkulózní změny, nebo
      3. c) na základě epizootologického šetření byla stanovena pravděpodobnost infekce, nebo
      4. d) existuje nějaký jiný důvod, pro který je odejmutí statutu považováno za nezbytné z hlediska tlumení tuberkulózy.

         V těchto případech musí krajská veterinární správa zahájit sledování a vyšetřování každého stáda, o kterém se domnívá, že je dána jeho epizootologická souvislost se stádem, o jehož status se jedná. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se neobnoví až do doby, než se dokončí čištění a dezinfekce budov a nářadí a než všechna zvířata starší 6 týdnů reagují negativně na nejméně 2 po sobě provedené tuberkulinace, z nichž první se provede nejdříve po 60 dnech a druhá nejdříve po 4 měsících a nejpozději za 12 měsíců po odstranění posledního pozitivně reagujícího zvířete.

   1. II. Stát nebo jeho část (region) úředně prosté tuberkulózy
      1. 1. Na základě informací, poskytovaných každoročně Komisi o nákazové situaci, mohou být stát nebo jeho část (region) prohlášeny úředně prostými tuberkulózy, jestliže
         1. a) procento stád skotu, která jsou potvrzena jako infikovaná tuberkulózou, nebylo v 6 po sobě následujících letech vyšší než 0,1 % ze všech stád a nejméně 99,9 % stád dosáhlo každoročně v 6 po sobě následujících letech statusu stádo úředně prosté tuberkulózy, přičemž výpočet tohoto druhého procentního ukazatele se provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku;
         2. b) veškerý skot je požadovaným způsobem identifikován;
         3. c) veškerý poražený skot je podroben vyšetření po poražení;
         4. d) jsou dodržovány postupy pro event. pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté tuberkulózy.