Vyhláška, kterou se vydávají směrnice Ústřední rady odborů pro uzavírání, registraci a kontrolu kolektivních smluv

Článek 1

Uzavírání kolektivních smluv

Kolektivní smlouvy jsou uzavírány ve všech hospodářských organizacích v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě, obchodě a místním hospodářství na úrovni trustů podniků, oborových podniků, jim podřízených podniků a závodů, zejména závodů podnikového charakteru, jakož i podniků řízených národními výbory. V ostatních závodech se uzavírají kolektivní smlouvy s přihlédnutím k soustavě vnitropodnikového řízení, ukáže-li se to účelné.

Kolektivní smlouvy mohou se podle potřeby uzavírat také v rozpočtových a v příspěvkových organizacích.

Kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky se sjednávají písemně.

Kolektivní smlouvy uzavírají jménem pracovníků příslušné orgány Revolučního odborového hnutí a jménem hospodářských organizací jejich vedoucí (ředitel).

Na úrovni oborů se uzavírají zpravidla dlouhodobé kolektivní smlouvy.

Pro potřeby pracovníků oborového ředitelství se uzavírá samostatná kolektivní smlouva.

V podnicích a závodech se uzavírají roční kolektivní smlouvy v souladu s prováděcími plány. Kde se to jeví účelné, je možné prodloužit platnost příslušných částí nebo ustanovení kolektivních smluv pro další období.

Kolektivní smlouvy se připravují na všech stupních řízení současně s přípravou, projednáváním a schvalováním dlouhodobých a prováděcích plánů rozvoje národního hospodářství. Sestavují se souběžně na základě konzultací a vzájemné výměny informací. Zpřesňují se, popř. doplňují v souladu se zásadními změnami a úpravami plánů.

Článek 2

1. A. Oborové kolektivní smlouvy vycházejí z celkové koncepce vývoje oborů. V rámci své pravomoci zakotvují oborové orgány do kolektivních smluv řešení takových vztahů, které považují v podmínkách svého oboru za rozhodující.
   1. Oborová kolektivní smlouva má obsahovat především
      1. - cíle, které si obor stanoví na období, na které se smlouva uzavírá,
      2. - ustanovení o způsobu přerozdělení prostředků v rámci oboru, tj. o uložení dodatkového odvodu nebo o poskytnutí mimořádné dotace z centralizovaných prostředků oborového ředitelství a o programu postupné likvidace mimořádných dotací,
      3. - způsob řešení důsledků, spojených s prováděním opatření, zvolených pro dosažení stanovených cílů (např. řešení vlivu automatizace na snižování počtu pracovníků, na zvyšování kvalifikace, na pracovní prostředí apod.) a celkovou koncepci zabezpečení pracovních a životních podmínek v rámci oboru, včetně stanovení prostředků na tyto účely,
      4. - stanovení forem a podnětů rozvoje iniciativy pracujících v oboru,
      5. - ustanovení o dodatkových odvodech podniků formou přirážky k odvodu z hrubého důchodu nebo zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení závodu předpisům o bezpečnosti práce nebo zdravotnickým předpisům,
      6. - ustanovení o některých opatřeních v oblasti osobní hmotné zainteresovanosti; tato opatření se do kolektivní smlouvy zapracovávají podle potřeby, rozhodne-li tak oborový ředitel v dohodě s oborovou komisí ústředního výboru odborového svazu,
      7. - opatření ke zlepšení pracovních, sociálních a kulturních podmínek pracovníků oboru, která budou v potřebném rozsahu financována z centralizovaných prostředků oborového ředitelství, zejména
      8. - opatření ke zvýšení péče o ochranu zdraví a bezpečnosti při práci z hlediska perspektivního rozvoje oboru,
      9. - k vytváření lepších pracovních podmínek pro ženy pracující v oboru, pracovníky se změněnou pracovní schopností a pracující důchodce,
      10. - k zabezpečování podnikové, družstevní a individuální bytové výstavby a k zlepšování hromadného ubytování mládeže a ostatních pracovníků,
      11. - opatření na podporu budování středisek odvětvového a podnikového vzdělání z hlediska perspektivních potřeb kvalifikovaných sil a výchovy kádrů,
      12. - zásadní opatření týkající se využití základních prostředků, úprav režimu pracovní doby a postupu při zkracování pracovní doby, pokud je v příslušném období v oboru plánováno.

1. B. Podnikové kolektivní smlouvy vycházejí z technickoekonomické koncepce obsažené v dlouhodobých plánech podniků, zpřesňované ročně pomocí ekonomických nástrojů. Výrobně ekonomické cíle obsažené v kolektivních smlouvách podniků mají být vyjádřením iniciativy pracujících a v socialistické podnikavosti a zajišťovat dosažení maximálních výsledků při nejnižší výrobní spotřebě, aby při mobilizaci rezerv bylo dosaženo optimálních výsledků.

   Obdobně je tomu u kolektivních smluv uzavíraných v závodech podnikového charakteru.

   1. V podnikových kolektivních smlouvách se stanoví:*)
   2. 1. K zabezpečení tvorby zdrojů a úhrady podnikových potřeb
      1. a) tvorba hrubého důchodu a povinnosti podniku
         1. - výše předpokládaného hrubého důchodu (zisku); při poskytnutí dotace z přerozdělení prostředků v rámci oboru uvede se dotace a podmínky, za nichž byla poskytnuta, včetně konkrétních opatření a termínů k dosažení postupné likvidace finanční závislosti podniku na mimořádných dotacích;

         (kolektivní smlouva má ukázat nejen výsledný údaj jako cíl celkového hospodaření, ale i cestu k jeho dosažení. Bude účelné ve smlouvě uvést zvolená opatření, např. zvýšení produkce, snížení nákladů za materiál, energii, provedení dalších racionalizačních opatření, zajišťování rozvoje efektivních výrob atp. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost otázce vývoje stavu podnikové zaměstnanosti; přitom sledovat tendence ke snižování celkového stavu pracovníků a posilovat prostředky na investice k modernizaci výrobního zařízení, umožňující další růst a zefektivnění výroby při současném snižování zaměstnanosti);

      1. b) rozdělení předpokládaného použitelného hrubého důchodu
         1. - prostředky k úhradě podnikových potřeb, především na další rozvoj podniku, rezervní fond (minimálně ve výši 2 % ročního objemu zdrojů fondu pracujících plánovaného podnikem), fond výstavby, fond kulturních a sociálních potřeb (minimálně 0,8 % ročního objemu zdrojů fondu pracujících od počátku roku),
         2. - prostředky na mzdy (fond pracujících);
      1. c) rozdělení vyššího než předpokládaného použitelného hrubého důchodu (relativně)
         1. - na posílení dalšího rozvoje podniku příděly do rezervního fondu, fondu výstavby a fondu kulturních a sociálních potřeb,
         2. - na mzdy (fond pracujících); jde o relativní vyjádření podílu fondu pracujících na celkovém použitelném hrubém důchodu. Zásadně je třeba vycházet z toho, že fond pracujících neporoste rychleji než použitelný hrubý důchod. V zájmu zabezpečení nezbytných prostředků na financování investic z vlastních zdrojů by měl být zajišťován předstih růstu použitelného hrubého důchodu. Proporce v tomto směru budou podle konkrétních podmínek usměrňovat oborová ředitelství;
   1. 2. v oblasti regulace mzdového vývoje
      1. a) rozdělení fondu pracujících*)
      2. - členění fondu pracujících při předpokládané tvorbě použitelného hrubého důchodu na mzdy za individuální výsledky práce, podíly za hospodářské výsledky a ostatní osobní výdaje;
      3. - předpokládaný průměrný měsíční výdělek za období, na které se smlouva uzavírá, s uvedením skutečných průměrných měsíčních výdělků, dosažených v předchozím roce, z toho
      4. - za individuální výsledky práce,
      5. - průměrný podíl na hospodářských výsledcích,
      6. - popř. mzdy podle vybraných profesí (kategorií);
      7. - rozdělení fondu pracujících při jeho vyšší než předpokládané tvorbě, po úhradě mezd, na které je nárok podle příslušných mzdových předpisů;
      8. - použití na prémie, odměny a na výplatu podílů na hospodářských výsledcích;
      9. b) uplatňování mzdově politických zásad
      10. - přehled základních předpisů platných pro odměňování za práci v podniku;
      11. - přehled sborníků používaných norem a normativů s podmínkami jejich zpřesňování, schvalování, doby platnosti a vyhlašování;
      12. - odvolání na předpisy o prémiování, poskytování odměn, uzavírání osobních účtů apod.;
      13. - pravidla pro rozdělování prostředků na podíly za hospodářské výsledky, které budou respektovat zásadu, že podílů je třeba v maximální míře využít na prohlubování mzdové diferenciace;
      14. - zásady pro tvorbu a používání prostředků fondů mistrů a jiných vedoucích;
      15. - řešení mzdových otázek, které nejsou upraveny mzdovým předpisem, pokud v takovém případě zákoník práce nebo jiný obecně platný předpis odkazuje na jejich úpravu v kolektivní smlouvě;
      16. - postup při nedostatku prostředků ve fondu pracujících;
   1. 3. k vytvoření podmínek pro rozvoj iniciativy a komplexní péče o pracující
      1. - organizační, metodická a kádrová opatření k zajištění výchovy a vzdělání mladistvých v pracovním poměru, přípravy dělníků k získání výučního listu, doškolování, získání druhé kvalifikace, k studiu při zaměstnání, k dalšímu specializovanému pomaturitnímu studiu účelového a funkčního charakteru i k přípravě pracujících pro studium na vysokých školách a k vědeckovýzkumné práci;
      2. - opatření k zajišťování odborné výchovy učňovského dorostu;
      3. - opatření k omezení přesčasové práce a k vytváření předpokladů pro zkracování pracovní doby při plnění plánovaného růstu výroby a výdělků;
      4. - opatření ke zlepšení pracovního prostředí, ke zvýšení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ke zlepšení pracovních, sociálních, kulturních a rekreačních podmínek pracovníků, ke zlepšení péče o závodní stravování (zlepšování vybavení závodních jídelen apod.), všestranné pomoci při zajišťování bytové výstavby (podnikové, družstevní, individuální), při údržbě a opravách podnikových bytů a závodních ubytoven;
      5. - opatření ke zlepšení pracovních a sociálních podmínek pracujících žen (zejména zřizování a rozšiřování zařízení pro děti, usnadnění nákupu apod.), pracovníků se změněnou pracovní schopností a pracujících důchodců;
      6. - používání prostředků fondu výstavby, popř. prostředků centralizovaných na oboru pro zlepšení pracovních, zdravotních, sociálních, kulturních, bytových a učňovských zařízení, včetně krytí plánu ozdravných a bezpečnostních opatření;
      7. - rozpočet výdajů na kulturní, sociální, zdravotní a rekreační potřeby z fondu kulturních a sociálních potřeb, v němž bude přihlíženo ke specifickým potřebám mladých pracovníků.

1. C. Závodní kolektivní smlouvy uzavírané v ostatních závodech zpravidla stanoví:
   1. - podmínky, za kterých lze pracovníkům závodu poskytovat podíly na hospodářských výsledcích vnitrozávodních útvarů;
   2. - ustanovení o používání fondů vedoucích pracovníků, zejména fondů mistrů a vedoucích provozů;
   3. - termíny a způsob provádění prověrek ekonomické účinnosti uplatňovaných mzdových forem, včetně prémiových řádů;
   4. - opatření ke zlepšení pracovních, kulturních, sociálních, zdravotních, tělovýchovných a rekreačních podmínek pracovníků, včetně rozpočtu prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb (rozepsaných z podniku);
   5. - opatření ke zlepšení stravování pracovníků (zřizování pomocných hospodářství apod.), k podpoře bytové výstavby a údržby (uzavírání dohod s podniky bytového hospodářství apod.), k zajištění údržby podnikových bytů, závodních ubytoven apod., ke zkvalitnění a zrychlení dopravy pracujících do práce, včetně závazků pracovníků k využívání svépomoci bez nároků na finanční prostředky;
   6. - opatření ke zlepšení pracovních a sociálních podmínek pracujících žen, zejména rozšiřování pracovních příležitostí pro těhotné ženy a matky malých dětí (vhodné rozvržení pracovní doby, zabezpečení výstavby závodních jeslí, mateřských škol a dětských útulků, rozšiřování služeb, usnadnění nákupu apod.) a ke zlepšení pracovních podmínek pracovníků se změněnou pracovní schopností a pracujících důchodců.

Článek 3

Součástí kolektivních smluv jsou opatření napomáhající k řešení územních problémů, zejména

1. - opatření k nejefektivnějšímu sdružování finančních, materiálových a jiných prostředků hospodářských, rozpočtových a společenských organizací a národních výborů při výstavbě, rozšiřování, údržbě a zlepšování kulturních, sociálních, zdravotních, tělovýchovných a jiných zařízení, která mají sloužit pracujícím v místě i ostatním občanům;
2. - opatření k využívání závodních, podnikových a sdružených zařízení pro uspokojování potřeb pracujících a jejich rodinných příslušníků v místě;
3. - opatření k organizování všech forem dobrovolné účasti pracujících na výstavbě a údržbě objektů sloužících ke zlepšení pracovního a životního prostředí občanů, ať již pomocí při manuální práci nebo pomocí odborných pracovníků při zpracování studií, rozborů, plánů apod.;
4. - opatření k využití mechanizačních prostředků podniků (závodů) pri společném budování veřejně prospěšných zařízení, včetne úkolů na zvelebení města (obce).

K zajištění komplexního řešení kulturních, zdravotních, sociálních, bezpečnostních a rekreačních potřeb pracujících, služeb a péče o pracující ženy, mládež apod., předávají podniky a závody zejména části kolektivní smlouvy, jednající o těchto otázkách, okresní odborové radě.

Přílohou kolektivních smluv jsou plány ozdravných opatření.

Článek 4

V kolektivní smlouvě je třeba uvést útvar, u kterého se pracovníci mohou seznámit se zněním kolektivní smlouvy, jakož i se všemi mzdovými a pracovně právními předpisy platnými v podniku.

Článek 5

Registrace kolektivních smluv

K zabezpečení souladu obsahu kolektivních smluv s celospolečenskými zájmy a s platnými předpisy, zejména v oblastech odměňování a pracovněprávních vztahů, provádí se jejich registrace.

Registrující orgány mají právo pozastavit ustanovení kolektivní smlouvy, která jsou v rozporu s platnými předpisy. Jsou povinny pomáhat v přípravě kolektivních smluv, kontrolovat jejich plnění a na základě hodnocení přijímat potřebná opatření.

Registraci podléhají také změny a doplňky kolektivních smluv, týkající se pracovně právních a mzdových otázek.

Případné rozpory při uzavírání nebo registraci kolektivních smluv řeší příslušné nadřízené odborové a hospodářské orgány.

Oborové kolektivní smlouvy se registrují u ústředních výborů odborových svazů a příslušných ústředních hospodářských orgánů. Podnikové kolektivní smlouvy se registrují u bezprostředně nadřízených hospodářských a vyšších odborových orgánů. Závodní kolektivní smlouvy registrují podnikové hospodářské a odborové orgány.

Kolektivní smlouvy uzavírané v podnicích řízených krajskými národními výbory se registrují u krajských svazových odborových orgánů a příslušných odvětvových komisí KNV.

Kolektivní smlouvy uzavírané v podnicích řízených okresními, městskými a místními národními výbory se registrují u příslušných okresních svazových odborových orgánů a odvětvových komisí ONV (popř. MěNV). Není-li svazový orgán zřízen, registruje kolektivní smlouvy příslušná okresní odborová rada.

Článek 6

Platnost a kontrola kolektivních smluv

V každé kolektivní smlouvě je určeno období, na které se kolektivní smlouva uzavírá, a od kdy nabývá účinnosti.

Oborové kolektivní smlouvy jsou schvalovány orgánem, který určí ústřední výbor odborového svazu. Kolektivní smlouvy uzavírané v podnicích a závodech jsou schvalovány členskou schůzí nebo konferencí Revolučního odborového hnutí.

Kolektivní smlouvy nabývají platnosti podepsáním oběma smluvními partnery, popř. provedením registrace.*) Stejně se postupuje při změnách a doplňcích kolektivních smluv.

Ke zrušení platnosti kolektivní smlouvy před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, pokud na tom mají obě smluvní strany zájem, se vyjadřují odborové a hospodářské orgány, popř. orgány národních výborů, u nichž jsou smlouvy registrovány.

Za splnění závazků, vyplývajících z kolektivní smlouvy pro organizaci, odpovídají vedoucí pracovníci v rozsahu svých funkcí a další pracovníci jmenovitě uvedeni v kolektivní smlouvě. Zaviněné neplnění závazků se posuzuje jako porušení pracovní povinnosti se všemi důsledky podle platných předpisů (zákoník práce - hlava druhá). Za závazky kolektivů pracujících nese odpovědnost příslušný odborový orgán podle stanov Revolučního odborového hnutí.

Plnění kolektivních smluv se kontroluje souběžně s hodnocením hospodářských výsledků tak, aby o plnění byli informováni všichni pracovníci. Při pololetní kontrole plnění kolektivní smlouvy se vypracovává protokol o plnění závazků. Při hodnocení a revizi celoročních výsledků hospodaření, posuzování vývoje zdrojů, cen a mezd, uspokojování potřeb odběratelů, plnění plánu ozdravných opatření, vývoje jakosti výrobků a služeb se provádí i důkladná kontrola plnění kolektivní smlouvy.

Závěry z kontroly slouží jako podklad pro přípravu nové kolektivní smlouvy. Vedoucí hospodářští pracovníci a členové příslušných odborových orgánů osobně podávají zprávu na členských schůzích nebo konferencích Revolučního odborového hnutí o plnění závazků ve všech částech kolektivní smlouvy. Pololetní a celoroční hodnocení kolektivní smlouvy má charakter veřejné kontroly za přímé účasti pracujících.

Článek 7