Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, ve znění vyhlášky č. 42/2014 Sb., a další související vyhlášky

Čl. I

Vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, ve znění vyhlášky č. 42/2014 Sb., se mění takto:

1. 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth.“.
2. 2. V příloze se v bodu 1.2.1 Trávy slova „Lolium x boucheanum Kunth“ nahrazují slovy „Lolium x hybridum Hausskn.“.
3. 3. V příloze se v bodu 1.2.3 Jiné krmné plodiny slovo „Svazenka“ nahrazuje slovy „Svazenka vratičolistá“.

Čl. II

Vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění vyhlášky č. 410/2013 Sb., se mění takto:

1. 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth.“.
2. 2. V příloze č. 1 body 2.1 až 6 znějí:
   1. „2.1 Metody odběru dílčích vzorků
   2. 2.1.1. Bodcové (Nobbeho) vzorkovadlo

      (1) Je tvořeno trubicí s otvorem u špičatého konce. Osivo prochází trubkou a sbírá se do vhodné nádoby. Minimální vnitřní průměr Nobbeho vzorkovadla musí být dostatečně široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osiva a nečistot do vzorkovadlem. Vnější maximální průměr vzorkovadla je pětinásobek maximálního průměru vzorkovaných semen. Šířka otvoru v plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je trojnásobek až čtyřnásobek šířky otvoru.

      (2) Při použití se vzorkovadlo s otvorem otočeným směrem dolů zasune do osiva pod úhlem asi 30° vzhledem k horizontální rovině. Vzorkovadlem zasunutým do požadované hloubky se otočí kolem podélné osy o 180° a poté se vytahuje z obalu stále se snižující rychlostí, přitom se jím jemně potřásá, aby se udržel rovnoměrný tok osiva. Osivo se sbírá do vhodné nádoby.

   1. 2.1.2. Dvouplášťové vzorkovadlo

      (1) Skládá se z vnitřní trubky, která volně zapadá do vnitřku vnější trubky, ale přitom natolik těsně, že do mezery mezi nimi nemohou vklouznout semena ani nečistoty. Vnější trubka má pevný zašpičatělý konec. Do stěn obou trubek jsou vyřezány otvory, a to tak, že dutina vnitřní trubky se dá otvírat a zavírat otáčením obou trubek proti sobě navzájem. Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka vzorkovadla taková, aby vzorkovadlo dosáhlo protější stěny obalu, v případě vertikálního vzorkování pytlů musí dvouplášťové vzorkovadlo dosáhnout na dno pytlů, šířka otvoru je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je minimálně dvojnásobek šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý jako celé vzorkovadlo. Minimální vnitřní průměr dvou plášťového vzorkovadla musí být dostatečně široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osiva a nečistot do vzorkovadla.

      (2) Dvouplášťové vzorkovadlo lze používat v poloze horizontální, vertikální nebo šikmé. Dvouplášťové vzorkovadlo s otvory uspořádanými do spirály, které se otevírají postupně od špičky po rukojeť, lze použít pouze pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.

      (3) Je-li dvouplášťové vzorkovadlo používáno vertikálně, musí mít buď přihrádky rozdělující vnitřní prostor vzorkovadla na několik komor, nebo musí mít otvory uspořádány do spirály.

      (4) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely, a mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.

   1. 2.1.3. Vzorkovadlo pro velké náklady a volně ložené osivo

      (1) Tento typ vzorkovadla lze použít pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.

      (2) Skládá se ze zvláštní komůrky připevněné k násadě. Spodní část komory je konického tvaru se zašpičatělým koncem. Pro dosažení větší hloubky může být násada postupně prodloužena našroubováním dalších nástavců. V komůrce je zavírací systém, který může být tvořen buď prstencem na vnější straně nástroje, nebo křidélkem spojeným s dvířky nebo klapkou přitlačovanou pružinou. Některá tato vzorkovadla se dají uzavřít před vytažením z místa vzorkování, jiná se nedají uzavřít, takže se naplněná komůrka vytahuje ven v otevřeném stavu. Pro všechny druhy může být minimální vnitřní průměr komůrky okolo 35 mm a výška 75 mm.

      (3) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, jemně se svisle zatlačí tak, aby špička dosáhla požadované polohy, vytáhne se přibližně o 10 cm zpět nebo se jím otočí (podle uzavíracího systému), mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem, opatrně se uzavře, pokud to je možné, vytáhne se a vyprázdní do vhodné nádoby. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva.

   1. 2.1.4. Odběr dílčích vzorků rukou

      (1) Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v případě následujících rodů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia, Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum. Tato metoda je rovněž nejvhodnější pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například velkosemenné luskoviny, semena s křidélky nebo semena s nízkou vlhkostí, a zároveň pro osivové pásy a osivové rohože.

      (2) Pro odebírání dílčích vzorků rukou z osiva v obalech musí být přístupná všechna místa uvnitř obalů. Za tímto účelem mohou být obaly při vzorkování částečně nebo úplně vyprazdňovány. Obaly, v nichž nejsou všechny vrstvy osiva přístupné při normálním otevření obalu, může být nutné rozříznout, odebrat z nich vzorek a poté osivo znovu zabalit.

      (3) Odběr vzorků rukou probíhá tak, že se čistá otevřená ruka zasune do požadované hloubky osiva, sevře se dlaň a ruka se vytáhne ven, přičemž je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného osiva pevně sevřeny tak, aby žádná semena nemohla z dlaně unikat.

   1. 2.1.5. Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla
   2. 2.1.5.1. Použití automatického vzorkovadla

      (1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.

      (2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla

      1. a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem, přičemž intervaly mezi odběry dílčích vzorků jsou stejnoměrné,
      2. b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,
      3. c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,
      4. d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
      5. e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,
      6. f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,
      7. g) vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani vybírat mezi jednotlivými semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.

      (3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.

      (4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli.

      (5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla

      1. a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skřínce,
      2. b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,
      3. c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
      4. d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:
         1. 1. v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
         2. 2. uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360°, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,
         3. 3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,
         4. 4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,
      1. e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.

      (6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.

      (7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence v knize automatického vzorkovadla s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.

   1. 2.1.5.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla

      (1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.

      (2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.

      (3) Dále pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba, a vhodí lístek pro další partii.

      (4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.

   1. 2.1.5.3 Postup práce vzorkovatele

      (1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje shodnost údajů na obou lístcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.

      (2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.

      (3) Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.

   1. 2.1.6 Ruční odběr vzorků z proudu osiva

      Dílčí vzorky lze pomocí ručních nástrojů odebírat z proudu osiva při plnění obalů, a to za předpokladu, že dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a semena z nástroje odrazem nebo jinak samovolně nevypadávají.

   1. 3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů

      (1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho typu s hmotností až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu:

      1. a) Pro obaly obsahující 15 až 100 kg osiva platí minimální počet dílčích vzorků uvedený v tabulce 1:

         Tabulka 1 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie osiva v obalech obsahujících do 100 kg osiva včetně

         Čl. II

         Počet obalů v partii	Minimální počet dílčích vzorků
         1	5 dílčích vzorků
         2 – 4	3 dílčí vzorky z každého obalu
         5 – 8	2 dílčí vzorky z každého obalu
         9 – 15	1 dílčí vzorek z každého obalu
         16 – 30	15 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
         31 – 59	20 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
         60 – 154	30 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
         155 – 400	1 dílčí vzorek z každých 5 obalů, každý vzorek z jiného obalu
         401 – 566	80 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
         567 a více	1 dílčí vzorek z každých 7 obalů, každý vzorek z jiného obalu

      1. b) V případě obalů obsahujících méně než 15 kg osiva jsou obaly sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o 3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
      2. c) V případě osiva v peletách, granulích, osivových pásech a osivových rohožích, musí být obaly obsahující méně než 300 000 semen sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.

      (2) Při vzorkování osiva v obalech obsahujících více než 100 kg osiva (včetně volně loženého osiva) nebo z proudu osiva při plnění obalů, musí být dodržen minimální počet odebraných dílčích vzorků uvedený v tabulce 2:

      Tabulka 2 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie osiva v obalech obsahujících více než 100 kg osiva nebo z proudu osiva

      Čl. II

      Hmotnost partie	Minimální počet dílčích vzorků
      do 500 kg	nejméně 5 dílčích vzorků
      501 až 3 000 kg	jeden dílčí vzorek z každých 300 kg, nejméně však 5 dílčích vzorků
      3 001 až 20 000 kg	jeden dílčí vzorek z každých 500 kg, nejméně však 10 dílčích vzorků
      20 001 a více kg	jeden dílčí vzorek z každých 700 kg, nejméně však 40 dílčích vzorků

      (3) Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro obalované osivo (osivo peletované, inkrustované, granulované, osivové pásy a rohože) uvádí tabulky č. 1 a 2.

   1. 4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců

      (1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Vzorky se odebírají střídavě

      1. a) z dolní části pytle (do výšky 200 mm),
      2. b) z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,
      3. c) z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.

      (2) Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.

      (3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn apod.).

      (4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž se předepisuje hmotnost 250 g.

   1. 5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku

      (1) Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako jednotné. Pokud se dílčí vzorky nejeví jako jednotné, vzorkování dané partie musí být zastaveno. Jsou-li dílčí vzorky sbírány přímo do jedné nádoby, lze obsah této nádoby považovat za souhrnný vzorek pouze v případě, že se osivo v nádobě zdá být jednotné. V opačném případě nelze obsah nádoby použít pro získání laboratorního vzorku. Při promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími dělidla promícháván ručně.

      (2) Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, je považován za laboratorní vzorek bez redukce.

      (3) Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to některou z následujících metod, přičemž při redukci jednoho vzorku lze tyto metody kombinovat; v případě velkého souhrnného vzorku může být použita i některá z metod odběru dílčích vzorků.

      1. a) Mechanické dělení je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:
         1. 1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku,
         2. 2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,
         3. 3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek),
         4. 4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5krát větší než je maximální velikost semen,
         5. 5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou ± 3%.
      1. b) Metoda dělení rukou - její použití je omezeno na rody Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu. Osivo se rovnoměrně nasype na hladký čistý povrch, důkladně se promíchá špachtlí s rovným okrajem a vytvoří se z něho kupa, která se poté dělí na poloviny, a to celkem třikrát za sebou, takže vznikne osm částí. Ty se uspořádají do dvou řad po čtyřech a následně se smíchají všechny liché části dohromady a všechny sudé části dohromady, čímž vzniknou dvě poloviny původního množství osiva.
      2. c) Metoda dělení lžičkou - doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími než semena pšenice. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na podnos, kterým se poté už nijak netřese, a pomocí lžičky a špachtle se odebírá osivo alespoň z pěti náhodně vybraných míst.
      3. d) Modifikovaná metoda půlení - nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně polovina vzorku.

      (4) Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.

      (5) Při přípravě vzorku na zkoušku vlhkosti je nutné postupovat tak, aby byly minimalizovány změny ve vlhkosti vzorku. Osivo nesmí být během redukce vzorku vystaveno působení vzduchu mimo obal po dobu delší než 30 sekund. Lze postupovat tak, že se osivo nejprve promíchá buď ve svém obale lžičkou, nebo za použití druhé podobné nádobky, která se otvorem přiloží k otvoru nádobky se vzorkem, a osivo se promíchá přesypáváním z jedné nádobky do druhé. Poté se osivo lžičkou odebere z alespoň tři různých míst a takto získané části vzorku se sloučí dohromady.

      (6) V případě osivových pásů a osivových rohoží se náhodně odebírají části pásů nebo rohoží.

      (7) Používá-li se některé z uvedených dělidel při přípravě vzorku peletovaného osiva, nesmí výška pádu přesáhnout 250 mm.

   1. 6. Odběr vzorků sadby brambor

      (1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu

      Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.

      1. a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:
         1. 1. souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,
         2. 2. z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku,
         3. 3. jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
      1. b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.

      (2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor

      1. a) dílčí vzorky sadby brambor po sklizni se odebírají náhodně sevřením obou rukou, včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby,
      2. b) pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru uvedeného v příloze č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel.“.

1. 3. V příloze č. 1 bodu 9.1.3 Postup testování se číslo „10 000“ nahrazuje číslem „2 500“.
2. 4. V příloze č. 1 se za Tabulku 11 Část 1. vkládá text:

   „Pro průměrné počty semen jiného rostlinného druhu (JRD) vyšší než 138, se tolerovaný rozsah vypočítá podle následujícího vzorce a zaokrouhlí směrem nahoru na další celé číslo:

1. 5. V příloze č. 1 se za Tabulku 11 Část 2. vkládá text:

   „Pro průměrné počty semen jiného rostlinného druhu (JRD) vyšší než 138, se tolerovaný rozsah vypočítá podle následujícího vzorce a zaokrouhlí směrem nahoru na další celé číslo:

1. 6. V příloze č. 3 bodu 2 odstavec 7 zní:

   „(7) Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

   1. a) obdrží přehližitel v podobě seznamu množitelských porostů, který obsahuje potřebné údaje o množiteli, pozemku, plodině a předplodinách,
   2. b) je přehližitelem zapsán do pracovního záznamu a neprodleně vyplněn do záznamu o přehlídce množitelského porostu v informačním systému Ústavu,
   3. c) je po kontrole všech vyplněných údajů podkladem pro ukončení přehlídky množitelského porostu v informačním systému Ústavu a prostřednictvím dálkového přístupu je výsledek přehlídky množitelského porostu uvolněn k nahlížení dodavateli, který podal žádost o uznání daného množitelského porostu.“.

1. 7. V příloze č. 5 tabulka 1 včetně vysvětlivek č. 1 až 3 zní:

   „Tabulka 1

   Čl. II „Tabulka 1

   Druh - česky	Druh - latinsky	Maximální hmotnost partie2) (kg)	Minimální hmotnost laboratorního vzorku (g)	Minimální hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty (g)	Minimální hmotnost zkušebního vzorku (g)	Minimální hmotnost vzorku na vegetační zkoušku (g / ks)
   1	2	3	4	5	6	7
   Anýz vonný	Pimpinella anisum	10 000	70	7	70	50
   Artyčok	Cynara cardunculus	10 000	900	90	900	50
   Bér italský (čumíza, mohár)	Setaria italica	10 000	90	9	90	150
   Bob polní	Vicia faba	30 000	1000	1000	1000	2000
   Bob zahradní	Vicia faba	30 000	1000	1000	1000	2000
   Bojínek hlíznatý3)	Phleum nodosum	10 000	50	1	10	75
   Bojínek luční-3)	Phleum pratense	10 000	50	1	10	75
   Brokolice	Brassica oleracea	10 000	100	10	100	20
   Celer bulvový Celer řapíkatý	Apium graveolens	10 000	25	1	10	5
   Cibule	Allium cepa	10 000	80	8	80	70
   Cibule sečka	Allium fistulosum	10 000	50	5	50	70
   Cizrna beraní	Cicer arietinum	30 000	1000	1000	1000	1000
   Cukrovka	Beta vulgaris	20 000	500	50	500	200
   Čekanka hlávková Čekanka pro puky	Cichorium intybus	10 000	50	5	50	25
   Čekanka průmyslová	Cichorium intybus	10 000	50	5	50	100
   Černý kořen	Scorzonera hispanica	10 000	300	30	300	30
   Česnek	Allium sativum	10 000	20	2	20	20
   Čičorka pestrá	Securigera varia	10 000	100	10	100	100
   Čirok	Sorghum bicolor	30 000	900	90	900	200
   Čirok x čirok súdánská tráva	Sorghum bicolor x S. sudanense	30 000	300	30	300	200
   Čirok súdánská tráva	Sorghum sudanense	10 000	250	25	250	200
   Čočka jedlá	Lens culinaris	30 000	600	60	600	500
   Čtyřboč (špenát novozélandský)	Tetragonia tetragonoides	20 000	1000	200	1000	150
   Echalion	Allium cepa	10 000	80	8	80	70
   Endivie kadeřavá Eskariol	Cichorium endivia	10 000	40	4	40	10
   Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí	Phaseolus vulgaris	30 000	1000	700	1000	500
   Fazol šarlatový	Phaseolus coccineus	30 000	1000	1000	1000	500
   Fenykl	Foeniculum vulgare	10 000	180	18	180	70
   Festulolium-3)	X Festulolium	10 000	200	6	60	200
   Hořčice bílá	Sinapis alba	10 000	400	20	200	250
   Hořčice černá	Brassica nigra	10 000	100	4	40	250
   Hořčice sareptská	Brassica juncea	10 000	100	4	40	250
   Hrách polní (včetně pelušky)	Pisum sativum	30 000	1000	900	1000	1000
   Hrách cukrový Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný	Pisum sativum	30 000	1000	900	1000	1000
   Chilli	Capsicum annuum	10 000	150	15	150	10
   Chřest	Asparagus officinalis	20 000	1000	100	1000	100
   Ječmen	Hordeum vulgare	30 000	1000	120	1000	1000
   Jestřabina východní	Galega orientalis	10 000	250	20	200	200
   Jetel alexandrijský	Trifolium alexandrinum	10 000	400	6	60	300/1501)
   Jetel luční	Trifolium pratense	10 000	300	5	50	300/1501)
   Jetel nachový	Trifolium incarnatum	10 000	500	8	80	300/1501)
   Jetel plazivý	Trifolium repens	10 000	200	2	20	200/1001)
   Jetel prostřední	Trifolium medium	10 000	300	5	50	300/1501)
   Jetel zvrácený (perský)	Trifolium resupinatum	10 000	200	2	20	300/1501)
   Jetel zvrhlý (švédský)	Trifolium hybridum	10 000	200	2	20	300/1501)
   Jílek hybridní3)	Lolium x hybridum	10 000	200	6	60	350/2001)
   Jílek mnohokvětý3)	Lolium multiflorum	10 000	200	6	60	350/2001)
   Jílek vytrvalý3)	Lolium perenne	10 000	200	6	60	350/2001)
   Kadeřávek	Brassica oleracea	10 000	100	10	100	20
   Kapusta hlávková	Brassica oleracea	10 000	100	10	100	20
   Kapusta krmná	Brassica oleracea	10 000	200	10	100	250
   Kapusta růžičková	Brassica oleracea	10 000	100	10	100	20
   Karda	Cynara cardunculus	10 000	900	90	900	50
   Kedluben	Brassica oleracea	10 000	100	10	100	20
   Kerblík	Anthriscus cerefolium	10 000	60	6	60	20
   Kmín	Carum carvi	10 000	200	8	80	200
   Komonice bílá	Melilotus albus	10 000	50	5	50	300/1501)
   Konopí seté	Cannabis sativa	10 000	600	60	600	500
   Kopr vonný	Anethum graveolens	10 000	40	4	40	40
   Kopyšník (plod)	Hedysarum coronarium	10 000	1000	30	300	1000
   Kopyšník (semeno)	Hedysarum coronarium	10 000	400	12	120	400
   Koriandr setý	Coriandrum sativum	10 000	400	40	400	40
   Kostřava červená3)	Festuca rubra	10 000	100	3	30	200
   Kostřava drsnolistá3)	Festuca trachyphylla	10 000	100	5	30	200
   Kostřava luční3)	Festuca pratensis	10 000	100	5	50	200
   Kostřava ovčí3)	Festuca ovina	10 000	100	2,5	30	200
   Kostřava rákosovitá3)	Festuca arundinacea	10000	100	5	50	200
   Kostřava vláskovitá3)	Festuca filiformis	10000	100	2,5	30	200
   Kozlíček polniček	Valerianella locusta	10000	70	7	70	25
   Kukuřice (mimo cukrové a pukancové)	Zea mays	40 000	1000	900	1000	1000
   Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová	Zea mays	20 000 (40 000)	1000	900	1000	1000
   Květák	Brassica oleracea	10 000	100	10	100	20
   Len	Linum usitatissimum	10 000	300	15	150	150
   Lesknice kanárská	Phalaris canariensis	10 000	400	20	200	200
   Lesknice menší	Phalaris minor	10 000	200	20	200	200
   Lesknice rákosovitá	Phalaris arundinacea	10 000	30	3	30	200
   Lesknice vodní3)	Phalaris aquatica	10 000	100	4	50	200
   Lilek vejcoplodý	Solanum melongena	10 000	150	15	150	10
   Lipnice bahenní3)	Poa palustris	10 000	50	0,5	5	150
   Lipnice hajní3)	Poa nemoralis	10 000	50	0,5	5	150
   Lipnice luční3)	Poa pratensis	10 000	50	1	5	150
   Lipnice obecná3)	Poa trivialis	10 000	50	1	5	150
   Lipnice roční3)	Poa annua	10 000	50	1	10	150
   Lipnice smáčknutá	Poa compressa	10 000	25	0,5	5	150
   Lnička setá	Camelina sativa	10 000	40	4	40	100
   Lupina bílá	Lupinus albus	30 000	1000	450	1000	1000
   Lupina úzkolistá	Lupinus angustifolius	30 000	1000	450	1000	1000
   Lupina žlutá	Lupinus luteus	30 000	1000	450	1000	1000
   Majoránka zahradni	Origanum majorana	10 000	25	0,5	5	0,5
   Mák	Papaver somniferum	10 000	50	1	10	100
   Mangold	Beta vulgaris	20 000	500	50	500	300
   Medyněk vlnatý	Holcus lanatus	10 000	25	1	10	75
   Meloun cukrový	Cucumis melo	10 000	150	70	-	100 ks
   Meloun vodni	Citrullus lanatus	20 000	1000	250	1000	100 ks
   Metlice trsnatá	Deschampsia cespitosa	10 000	25	1	10	150
   Mrkev Mrkev krmná	Daucus carota	10 000	30	3	30	80
   Okurka nakládačka Okurka salátová	Cucumis sativus	10 000	150	70	-	400 ks
   Oves hřebílkatý	Avena strigosa	30 000	1000	50	1000	1000
   Oves nahý	Avena nuda	30 000	1000	120	1000	1000
   Oves setý	Avena sativa	30 000	1000	120	1000	1000
   Ovsík vyvýšený3)	Arrhenatherum elatius	10 000	200	8	80	75
   Paprika	Capsicum annuum	10 000	150	15	150	10
   Pastinák setý	Pastinaca sativa	10 000	100	10	100	10
   Pažitka	Allium schoenoprasum	10 000	30	3	30	20
   Petržel	Petroselinum crispum	10 000	40	4	40	60
   Pískavice řecké seno	Trigonella foenum-graecum	10 000	500	45	450	300/1501)
   Pohanka hřebenitá	Cynosurus cristatus	10 000	25	2	20	150
   Pohanka obecná	Fagopyrum esculentum	10 000	600	60	600	500
   Pór	Allium porrum	10 000	70	7	70	80
   Proso seté	Panicum miliaceum	10 000	150	15	150	500
   Psárka luční3)	Alopecurus pratensis	10 000	100	3	30	150
   Psineček psí3)	Agrostis canina	10 000	50	0,25	5	150
   Psineček tenký3)	Agrostis capillaris	10 000	50	0,25	5	150
   Psineček veliký )	Agrostis gigantea	10 000	50	0,25	5	150
   Psineček výběžkatý3)	Agrostis stolonifera	10 000	50	0,25	5	150
   Pšenice setá	Triticum aestivum	30 000	1000	120	1000	1000
   Pšenice špalda	Triticum spelta	30 000	1000	270	1000	1000
   Pšenice tvrdá	Triticum durum	30 000	1000	120	1000	1000
   Pýr hřebenitý	Agropyron cristatum	10 000	40	4	40	200
   Pýr prostřední	Efytrigia intermedia	10 000	150	15	150	150
   Rajče	Solanum lycopersicum	10 000	20	7	-	5
   Reveň	Rheum rhaponticum (Rheum rhabarbarum)	10 000	450	45	450	135
   Ředkev olejná	Raphamis sativus var. oleiformis	10 000	300	30	300	250
   Ředkvička Ředkev	Raphanus sativus	10 000	300	30	300	50
   Řepa krmná	Beta vulgaris	20 000	500	50	500	200
   Řepa salátová	Beta vulgaris	20 000	500	50	500	300
   Řepice	Brassica rapa	10 000	200	7	70	250
   Řepka	Brassica napus	10 000	200	10	100	250
   Řeřicha setá	Lepidium sativum	10 000	60	6	60	10
   Salát	Lactuca sativa	10 000	30	3	30	15
   Sléz přeslenitý	Malva verticillata	10 000	50	5	50	5
   Slunečnice	Helianthus annuus	25 000	1000	200	1000	250
   Sója	Glycine max	30 000	1000	500	1000	1000
   Srha hajní	Dactylis polygama	10 000	100	3	30	200
   Srha laločnatá3)	Dactylis glomerata	10 000	100	3	30	200
   Svazenka	Phacelia tanacetifolia	10 000	300	5	50	100
   Sveřep bezbramlý	Bromus inermis	10 000	90	9	90	75
   Sveřep horský	Bromus marginatus	10 000	200	20	200	200
   Sveřep samužníkovitý3)	Bromus catharticus	10 000	200	20	200	200
   Sveřep sitecký3)	Bromus sitchensis	10 000	200	20	200	200
   Světlice barvířská	Carthamus tinctorius	25 000	900	90	900	100
   Šalotka	Allium cepa	10 000	80	8	80	70
   Špenát	Spinacia oleracea	10 000	250	25	250	150
   Štírovník jednoletý	Lotus ornithopodioides	10 000	30	3	30	300/1501)
   Štírovník růžkatý	Lotus corniculatus	10 000	200	3	30	300/1501)
   Tolice dětelová	Medicago lupulina	10 000	300	5	50	300/1501)
   Tomka vonná	Anthoxanthum odoratum	10 000	25	2	20	150
   Tritikale	x Triticosecale	30 000	1000	120	1000	1000
   Trojštět žlutavý3)	Trisetum jlavescens	10 000	50	0,5	5	50
   Troskut prstnatý3)	Cynodon dactylon	10 000	50	1	10	50
   Tuřín	Brassica napus var. napobrassica	10 000	200	10	100	10
   Tykev fíkolistá	Cucurbita ficifolia	10 000	350	180	350	100 ks
   Tykev obecná	Cucurbita pepo	20 000	1000	700	1000	100 ks
   Tykev velkoplodá	Cucurbita maxima	20 000	1000	700	1000	100 ks
   Úročník bolhoj	Anthyllis vulneraria	10 000	60	6	60	300/1501)
   Vičenec - plod	Onobrychis viciifolia	10 000	600	60	600	300/1501)
   Vičenec- semeno	Onobrychis viciifolia	10 000	400	40	400	300/1501)
   Vikev huňatá	Vicia villosa	30 000	1000	100	1000	500
   Vikev panonská	Vicia pannonica	30 000	1000	120	1000	500
   Vikev setá	Vicia sativa	30 000	1000	140	1000	500
   Vodnice	Brassica rapa	10 000	70	7	70	50
   Vojtěška proměnlivá	Medicago x varia	10 000	300	10	50	300/1501)
   Vojtěška setá	Medicago sativa	10 000	300	5	50	300/1501)
   Zelí hlávkové bílé	Brassica oleracea	10 000	100	10	100	20
   Zelí hlávkové červené	Brassica oleracea	10 000	100	10	100	20
   Zelí čínské	Brassica rapa	10 000	70	7	70	20
   Zelí pekingské	Brassica rapa	10 000	70	7	70	50
   Žito	Secale cereale	30 000	1000	120	1000	1000

   ¹) Hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku.

   ²) V závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností podle předpisů EU.

   ³) Maximální hmotnost partie lze zvýšit na 25 000 kg, pokud dodavatel obdržel povolení od Ústavu.“.

1. 8. V příloze č. 5 tabulky 3 a 4 znějí:

   „Tabulka 3

   Čl. II „Tabulka 1 „Tabulka 3

   Typ stanovení	Laboratorní vzorek nejméně (počet jednotek)	Zkušební vzorek nejméně (počet jednotek)
   Zkoušení čistoty (včetně zkoušení pravosti druhu)	2 500	2 500
   Stanovení hmotnosti tisíce semen	2 500	podíl čistých pelet
   Zkoušení klíčivosti	2 500	400
   Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů	10 000	7 500
   Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů (inkrustované a granulované osivo)	25 000	25 000
   Velikostní třídění	5 000	1 000

   Tabulka 4

   Čl. II „Tabulka 1 „Tabulka 3 Tabulka 4

   Typ stanovení	Laboratorní vzorek nejméně (počet semen)	Zkušební vzorek nejméně (počet semen)
   Zkoušení pravosti druhu	300	100
   Zkoušení klíčivosti	2 000	400
   Zkoušení čistoty (pokud je vyžadováno)	2 500	2 500
   Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů	10 000	7 500

   “.

Čl. III

V příloze vyhlášky č. 331/2017 Sb., o stanovení dalších odrůd ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, se slovo „Major“ zrušuje.

Čl. IV