Zákon o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů

§ 56.

Předmět daně.

1. Dani z vína, moštu a ovocných šťáv (dále zkráceně daň z vína) podléhají vína, mošty a ovocné šťávy, ať již tuzemského původu nebo sem dovezené z celní ciziny, pokud byly vyrobeny:
   1. 1. z vinných hroznů (zkráceně nápoje z vinných hroznů);
   2. 2. z jiného ovoce včetně jedlých bobulí (zkráceně nápoje z ovoce a bobulí);
   3. 3. z jiných látek nežli uvedených pod č. 1 a 2 (na příklad medu, sladu a pod.), pokud získané nápoje nahrazují hroznové nebo ovocné víno, mošt nebo šťávy (zkráceně umělé nápoje).

§ 57.

Sazba daně.

(1) Daň činí z jednoho litru tekutiny

(2) Spolu s daní z vína se platí přirážka k této dani ve prospěch státu, která činí v případě odstavce 1, písm. a) 2 Kčs, v případě odstavce 1, písm. b) při obsahu alkoholu do 15 objemových procent 1 Kčs, nad 15 objemových procent 1.50 Kčs, v případě odstavce 1, písm. c) 2 Kčs.

§ 58.

Subjekt daně.

1. Platiti daň jest povinen:
   1. 1. kdo nápoje dani podrobené vyrábí pro další prodej nebo odbyt;
   2. 2. kdo je vyrábí pro vlastní spotřebu, nejsou-li splněny podmínky § 63;
   3. 3. kdo je dováží z celní ciziny a je povinen platiti celní pohledávky (§ 8 celního zákona č. 114/1927 Sb.).

§ 59.

Vznik daňové povinnosti.

Daňová povinnost vzniká u nápojů uvedených v § 56, č. 1 výrobou moštu, u nápojů uvedených v § 56, č. 2 výrobou ovocné šťávy a u umělých nápojů dokončením výroby. Výroba se pokládá za dokončenou u moštů a šťáv, jakmile byl oddělen mošt nebo šťáva od matolin či zbytků ovoce nebo bobulí, z něhož byly vyrobeny, u umělých nápojů, jakmile byly přidány poslední přísady rozhodné pro druh nápoje.

§ 60.

Základ pro výměru daně.

Daň se platí:

1. a) u nápojů z hroznů z množství vyrobeného moštu zmenšeného o výrobní, skladní a manipulační výtraty, jejichž výši stanoví ministr financí po dohodě s pověřencem financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, nejvýše však 15 % vyrobeného moštu;
2. b) u ostatních nápojů se platí daň z toho množství výrobků, které bylo vyklizeno z výrobny.

§ 61.

Placení daně.

(1) Daň je splatna:

1. a) v případě § 58, č. 1 u všech nápojů nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nápoj z výrobny vyskladněn. Nebyla-li však daň u nápojů z hroznů zaplacena již dříve, platí se ve třech stejných splátkách vždy k 1. lednu, k 1. květnu a k 1. září následujících po dni, v němž byla výroba moštu ukončena. Prokáže-li výrobce vína, že mu zůstalo v den poslední splátky t. j. k 1. září na skladě neprodané víno, pocházející z bezprostředně předcházející sklizně, povolí mu okresní finanční ředitelství k jeho žádosti, aby dotyčné víno zdanil až při vyskladnění z výrobny, nejpozději však do konce běžného roku. Odkladem placení nesmí býti řádné zaplacení daně ohroženo;
2. b) v případě § 58, č. 2 před použitím k vlastní spotřebě;
3. c) v případě § 58, č. 3 spolu s celní pohledávkou.

(2) O způsobu placení daně a o jejím zajištění a požadování předem platí obdobně příslušná ustanovení o dani z cukru.

§ 62.

Daňová povinnost při dovozu.

Při dovozu tvoří daň součást celní pohledávky, o níž platí předpisy celního zákona.

§ 63.

Osvobození od daně.

(1) Od daně jsou osvobozeny:

1. 1. nápoje vydané z výrobny pro spotřebu ve vlastní domácnosti, a to
   1. a) víno matolinové a kvasnicové, vyrobené ze surovin vlastní sklizně v nejvyšším ročním množství 25 % vyrobeného moštu,
   2. b) víno, mošt i šťávy z hroznů nebo jiného ovoce vlastní sklizně v nejvyšším ročním množství 300 litrů,
   3. c) víno, mošt i šťávy vyrobené z jiného ovoce nežli vinných hroznů, nepochází-li toto ovoce z vlastní sklizně, v nejvyšším ročním množství 50 litrů;

1. 2. nápoje, které si veze cestující z ciziny pro osobní spotřebu v nejvyšším množství 1 1/2 litru;
2. 3. nápoje, které si vezou obchodní cestující jakožto neprodejné obchodní vzorky v nejvyšším množství 0.3 l u jednotlivého vzorku.

(2) Výrobce vína, moštů i šťáv z hroznů neb z jiného ovoce vlastní sklizně, kterému nestačí suroviny z vlastní sklizně na množství 300 litrů nápojů, pro něž mu přísluší osvobození podle odstavce 1, č. 1, písm. b), má pro nedostávající se množství, nejvýše však do 50 litrů nárok ještě na další osvobození podle odstavce 1, č. 1, písm. c). Skutečnost, že nápoje patřící více výrobcům jsou uloženy ve společné místnosti, není překážkou k osvobození od daně.

§ 64.

Vrácení daně.

(1) Na žádost povolí okresní finanční ředitelství vrácení daně z nápojů:

1. a) prokazatelně použitých k výrobě octa nebo k průmyslovému zpracování na líh;
2. b) prokazatelně vyvezených z podniku v množství nad 500 litrů přímo do ciziny.

(2) Okresní finanční ředitelství vrátí rovněž na žádost daň z vína, bylo-li prokazatelně zničeno nebo přišlo jinak na zmar.

(3) Podrobnosti, zejména o tom, kde se žádost podává a o lhůtě, ve které jest ji podati, stanoví ministerstvo financí v dohodě s pověřenectvem financí.

§ 65.

Přirážka pro zmeškání, promlčení a vymáhání daně.

(1) Nebyla-li daň zaplacena v plné výši a včas, jest zaplatiti z úhrnného daňového dluhu bez újmy případného zavedení důchodkového trestního řízení přirážku pro zmeškání (poplatek z prodlení) obdobně podle ustanovení o přirážce pro zmeškání platných pro přímé daně.

(2) O promlčení a vymáhání daně platí obdobně předpisy pro přímé daně.

(3) Při dovozu platí obdobně ustanovení §§ 98, 102 a 104 celního zákona.

§ 66.

Ručení za daň.

Ustanovení čl. XI, § 47, odst. 2 a 3 tohoto zákona platí pro daň z vína obdobně.

§ 67.

Ohlašování vinic a vinné sklizně.

(1) Držitel tuzemské vinice jest povinen ohlásiti ji dvojmo místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu, a to nejpozději do 4 týdnů ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Také ten, kdo za platnosti tohoto zákona vinice nově zakládá, jest povinen to ohlásiti stejným způsobem v roce založení. I každá podstatná změna v ohlášeném stavu musí se podobně bez průtahu oznámiti.

(2) Každý pěstitel vína musí hlásiti každoročně do 14 dnů po ukončení vinné sklizně množství vinných hroznů, jakož i způsob, jak bylo nebo bude hroznů použito a má-li se tak státi k výrobě moštu, přesně označiti místo, kde se bude mošt vyráběti nebo kde byl vyroben.

(3) Bližší ustanovení o způsobu, obsahu i formě ohlášek uvedených v tomto paragrafu stanoví finanční úřad II. stolice vyhláškami v obcích, kde se víno ve větším rozsahu pěstuje.

§ 68.

Ohlašování podniků.

(1) Výrobci, kteří hodlají po živnostensku vyráběti nápoje podrobené dani podle tohoto zákona, jsou povinni předem ohlásiti písemně trojmo příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu svůj podnik a v ohlášce vyznačiti místnosti výrobní, skladní i prodejní; také každou pozdější podstatnou změnu v ohlášeném stavu jest třeba stejným způsobem neprodleně oznámiti.

(2) Ti, jež postihuje povinnost podle předchozího odstavce, musí označiti ohlašovaný podnik před zahájením jeho provozu - u podniků již provozovaných do 14 dnů po počátku účinnosti tohoto zákona - zvenčí zřetelně nápisem obsahujícím jméno (firmu) podnikatelovo a druh podniku.

§ 69.

Ohlašování výrobní činnosti.

(1) Každý výrobce nápojů podléhajících dani jest povinen ohlašovati příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu:

1. a) nejpozději před zahájením výroby den, kdy výroba započne a kdy pravděpodobně skončí, množství surovin určených k zpracování a přibližné množství šťáv nebo nápojů, které budou získány;
2. b) nejpozději do dvou dnů po ukončení výroby skutečně zpracované množství surovin a druh i množství vyrobených nápojů.

(2) Ohlášení podle odstavce 1 budiž učiněno dvojmo; jedno vyhotovení bude straně potvrzené vráceno.

(3) Povinnosti podle odstavce 1 podléhá i výrobce podle § 63, odst. 1, č. 1, písm. a) a b).

§ 70.

Daňové záznamy a stvrzenky.

(1) Výrobce jest povinen vésti o výrobě (příjmu), jakož i o odbytu (vydání) nápojů podrobených této dani záznamy a jest povinen vydati každému odběrateli nápojů stvrzenku.

(2) Odběratel nápojů z výrobního podniku jest povinen žádati od výrobce, aby mu vydal stvrzenku podle předcházejícího odstavce; neobdrží-li ji, jest povinen ohlásiti to neprodleně důchodkovému kontrolnímu úřadu.

(3) Způsob ohlašování podniků a výroby, jakož i obsah daňových záznamů a stvrzenek upraví vládní nařízení.

§ 71.

Úřední dozor, příslušnost finančních úřadů, opravné prostředky, součinnost úřadů a veřejných orgánů.

(1) Ustanovení čl. XI, § 50, odst. 1 až 3 o úředním dozoru, § 51 o věcné příslušnosti finančních úřadů, § 52 o opravných prostředcích a § 53 o součinnosti úřadů a veřejných orgánů platí pro tuto daň obdobně.

(2) Ustanovení o úředním dozoru platí také pro ty, kdož nápoje podrobené dani vyrábějí pro vlastní spotřebu neb k jakémukoliv jinému odbytu.

(3) Okresní finanční ředitelství jest oprávněno naříditi podnikům, které po živnostensku vyrábějí nápoje podléhající dani z vína, aby je ukládaly jen v nádobách úředně přeměřených.

(4) Okresní finanční ředitelství jest oprávněno, má-li důvodnou domněnku, že opatření podle předcházejících ustanovení nepostačují k zajištění daně, dáti výrobce pod zostřený úřední dozor. Zostřený úřední dozor záleží v tom, že se výrobci uloží, aby hlásil množství a způsob uložení vyrobených nápojů podrobených dani, jakož i předem každé jejich vypravení z podniku a aby konal podrobné zápisy o jejich výrobě, příjmu a vydání. Kromě toho může finanční úřad žádati, aby byla složena jistota za daň.

(5) Okresní finanční ředitelství může, uzná-li to vhodným, zaříditi stálý úřední dozor na svůj náklad. Byl-li výrobce pro zkrácení daně trestán, může okresní finanční ředitelství naříditi na dobu nutné potřeby stálý úřední dozor na jeho náklad.

(6) Místní příslušnost finančních úřadů se řídí místem výrobny.

§ 72.

Zjišťování zásob.

(1) V podnicích podléhajících této dani provádějí dozorčí úřady podle potřeby zjišťování zásob.

(2) Podrobnosti o zjišťování zásob, o přípustných výtratách, o zdaňování schodků a o projednání přebytků stanoví vládní nařízení.

§ 73.

Propadnutí.

(1) Předměty podrobené dani, které jsou uloženy jinde než v místnostech ohlášených podle § 68 nebo jejichž zdanění se řádně neprokáže, může u osob, uvedených v § 58, finanční úřad prohlásiti za propadlé bez ohledu na to, komu patří a zdali se proti určité osobě zavede důchodkové trestní řízení nebo ne.

(2) Orgány pověřené důchodkovým dozorem jsou v tomto případě oprávněny postarati se na útraty dotčených osob o bezpečné uschování takových předmětů až do rozhodnutí příslušného finančního úřadu.

§ 74.

Dodatečné zdanění.

(1) Zásoby nápojů uvedených v § 56, č. 1 uložené kdekoliv v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, a zásoby nápojů uvedených v § 56, č. 2 a 3 uložené mimo výrobní podniky, podléhají dodatečnému zdanění, převyšuje-li jejich množství v jednotlivém případě 40 litrů a není-li osvobozeno od daně podle § 63 nebo nebylo-li již zdaněno. Ze zásob, které podléhají dodatečnému zdanění, nepodléhá dani 40 litrů.

(2) Kdo má v den počátku účinnosti tohoto zákona zdanitelné nápoje, musí nejpozději do 14 dnů podati u příslušného důchodkového kontrolního úřadu dvojmo ohlášku s těmito údaji: jméno, bydliště, množství uskladněných nápojů podléhajících dani odděleně podle jednotlivých druhů a příslušnou částku daně. Jeden potvrzený stejnopis ohlášení se vrátí.

(3) Daň je povinen zaplatiti ten, u něhož jsou nápoje uloženy, případně u zásilek jejich příjemce, a to zároveň s podáním ohlášky. Okresní finanční ředitelství může povoliti na žádost odklad placení daně nebo může svoliti, aby daň byla zaplacena ve splátkách, nejdéle však do tří měsíců po dni, kdy tento zákon nabývá účinnosti. Pokud pochází zásoba ze sklizně roku 1945, platí pro její zdanění ustanovení § 61, odst. 1, písm. a).

(4) Daň budiž zaplacena šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny v zemích České a Moravskoslezské na účet příslušného zemského finančního ředitelství, na Slovensku na účet pověřenectva financí.

§ 75.

Trestné činy, řízení a výměra trestu.

(1) Kdo použije předmětu osvobozeného od daně k jinému než povolenému účelu, dopouští se těžkého důchodkového přestupku a trestá se pokutou ve výši čtyř- až osminásobku daně připadajícího na předmět trestného činu.

(2) Jinak platí o stíhání a trestání trestných činů důchodkových obdobná ustanovení čl. XI, § 54 tohoto zákona.