Vyhláška o chartě Spojených národů a statutu Mezinárodního soudního dvora, sjednaných dne 26. června 1945 na konferenci Spojených národů o mezinárodní organisaci, konané v San Francisku

Mezinárodní soudní dvůr, zřízený chartou Spojených národů jako hlavní soudní orgán Spojených národů, ustavuje se a bude působiti podle ustanovení tohoto statutu.

Dvůr se skládá ze sboru nezávislých soudců, volených, nehledíc na jejich státní příslušnost, z osob vysoké morální úrovně, které jsou způsobilé, aby byly ve svých zemích jmenovány na nejvyšší soudní úřady, nebo jsou uznanými znalci mezinárodního práva.

1. 1. Dvůr se skládá z patnácti členů, mezi nimiž nemohou býti zároveň dva příslušníci téhož státu.
2. 2. O osobě, která by, pokud jde o členství Dvora, mohla býti považována za příslušníka více než jednoho státu, má se za to, že je příslušníkem toho státu, kde obvykle vykonává občanská a politická práva.

1. 1. Členy Dvora volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti ze seznamu osob, navržených státními skupinami v Stálém rozhodčím dvoru, a to podle následujících ustanovení.
2. 2. Jestliže někteří členové Spojených národů nejsou zastoupeni v Stálém rozhodčím dvoru, uchazeče navrhují státní skupiny jmenované k tomu cíli jejich vládami, a to za týchž podmínek, jaké jsou předepsány pro členy Stálého rozhodčího dvora článkem 44 haažské úmluvy z roku 1907 o pokojném řešení mezinárodních sporů.
3. 3. Podmínky, za nichž se stát, který je stranou zúčastněnou na tomto statutu, ale není členem Spojených národů, může účastniti volby členů Dvora, budou stanoveny, není-li tu zvláštní dohody, Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti.

1. 1. Alespoň tři měsíce přede dnem volby vyzve generální tajemník Spojených národů písemně členy Stálého rozhodčího dvora ze států, které jsou stranami zúčastněnými na tomto statutu, a členy státních skupin, jmenovaných podle článku 4, odstavec 2, aby v dané lhůtě jmenovali po státních skupinách osoby způsobilé ujmouti se úřadu člena Dvora.
2. 2. Skupiny nemohou jmenovati více než po čtyřech osobách a z nich ne více než po dvou osobách své vlastní státní příslušnosti. Počet uchazečů navržených skupinou nemůže býti nikdy větší než dvojnásobek počtu míst, která mají býti obsazena.

Doporučuje se, aby se každá státní skupina, dříve než učiní tyto návrhy, poradila se svým nejvyšším soudním dvorem, svými právnickými fakultami a školami, s národními akademiemi a s národními odbory mezinárodních akademií, které se zabývají studiem práva.

1. 1. Generální tajemník připraví abecední seznam všech osob takto navržených. S výjimkou ustanovení článku 12, odstavec 2, lze voliti jedině tyto osoby.
2. 2. Generální tajemník předloží tento seznam Valnému shromáždění a Radě bezpečnosti.

Valné shromáždění a Rada bezpečnosti provedou nezávisle na sobě volbu členů Dvora.

Při každé volbě mají volitelé na paměti, že nejen každá z osob, které mají býti voleny, má míti potřebnou způsobilost, nýbrž i že ve sboru jako celku mají býti zastoupeny hlavní formy civilisace a hlavní právní soustavy světa.

1. 1. Jsou zvoleni ti uchazeči, kteří dosáhli naprosté většiny hlasů ve Valném shromáždění i v Radě bezpečnosti.
2. 2. Jde-li o volbu soudců nebo o jmenování členů výboru, o němž jedná článek 12, Rada bezpečnosti hlasuje, aniž se činí rozdíl mezi stálými a nestálými členy Rady bezpečnosti.
3. 3. Dosáhne-li více příslušníků téhož státu naprosté většiny jak ve Valném shromáždění, tak v Radě bezpečnosti, považuje se za jedině zvoleného nejstarší z nich.

Jestliže zůstane po první volební schůzi jedno nebo více míst neobsazeno, koná se druhá a podle potřeby i třetí schůze.

1. 1. Jestliže po třetí schůzi není ještě jedno neb více míst obsazeno, může býti na žádost Valného shromáždění neb Rady bezpečnosti kdykoli utvořen smíšený výbor šesti členů, z nichž tři jmenuje Valné shromáždění a tři Rada bezpečnosti; ten prostou většinou hlasů vybere jednu osobu pro každé dosud prázdné místo a navrhne ji Valnému shromáždění a Radě bezpečnosti k schválení.
2. 2. Dohodne-li se smíšený výbor jednomyslně o osobě, která splňuje potřebné podmínky, může býti pojata do jeho seznamu, i když nebyla v seznamu návrhů podle článku 7.
3. 3. Dojde-li smíšený výbor k přesvědčení, že se mu nepodaří uskutečniti volbu, ti členové Dvora, kteří již byli zvoleni, obsadí ve lhůtě, kterou stanoví Rada bezpečnosti, prázdná místa výběrem z uchazečů, kteří dostali hlasy ve Valném shromáždění nebo v Radě bezpečnosti.
4. 4. Při rovnosti hlasů mezi soudci rozhoduje hlas nejstaršího z nich.

1. 1. Členové Dvora se volí na devět let a mohou býti voleni znova; s tou však výjimkou, že u soudců zvolených při prvé volbě, uplyne údobí pěti z nich koncem třetího roku a údobí druhých pěti koncem šestého roku.
2. 2. Soudce, jejichž údobí uplyne koncem shora zmíněných počátečních period tří a šesti let, vybírá generální tajemník ihned po prvé volbě losem.
3. 3. Členové Dvora zastávají svůj úřad, dokud jejich místa nebudou obsazena. I potom, když budou nahrazeni, dokončí všechny případy, jimiž se počali zabývati.
4. 4. Vzdá-li se člen Dvora svého úřadu, zpráva o tom se zašle předsedovi Dvora, aby ji odevzdal generálnímu tajemníku. Tímto posledním oznámením nastává uprázdnění.

Uprázdněná místa se obsazují týmž postupem jako při prvé volbě s výhradou těchto ustanovení: Generální tajemník učiní do měsíce od chvíle, kdy došlo k uprázdnění, výzvy stanovené v článku 5 a Rada bezpečnosti určí den volby.

Člen Dvora zvolený, aby nahradil člena, jehož úřední údobí se neskončilo, zastává úřad pro zbytek údobí svého předchůdce.

1. 1. Žádný člen Dvora nemůže zastávati politický nebo správní úřad nebo býti v jiném zaměstnání, které by mělo povahu povolání.
2. 2. Pochybnosti v této věci rozřeší Dvůr svým rozhodnutím.

1. 1. Člen Dvora nemůže vystupovati v žádném případě přede Dvorem jako zmocněnec, poradce nebo právní zástupce.
2. 2. Žádný člen nemůže míti účast na rozhodování v případě, ve kterém vystupoval dříve za některou ze stran jako zmocněnec, poradce nebo právní zástupce neb jako člen vnitrostátního nebo mezinárodního soudu nebo vyšetřovací komise neb v jakékoli jiné funkci.
3. 3. Pochybnosti v této věci rozřeší Dvůr svým rozhodnutím.

1. 1. Člen Dvora nemůže býti zproštěn svého úřadu, ledaže podle jednomyslného mínění ostatních členů již nesplňuje potřebné podmínky.
2. 2. O tom zpraví tajemník Dvora úředně generálního tajemníka.
3. 3. Tímto oznámením se místo uprazdňuje.

Zabývajíce se věcmi Dvora, požívají jeho členové diplomatických výsad a svobod.

Každý člen Dvora, dříve než se ujme úřadu, prohlásí slavnostně ve veřejném sedění, že bude vykonávati svou pravomoc nestranně a svědomitě.

1. 1. Dvůr volí svého předsedu a místopředsedu na tři léta; mohou býti voleni znova.
2. 2. Dvůr jmenuje svého tajemníka a zařídí pokud třeba jmenování i jiných úředníků.

1. 1. Sídlo Dvora se zřizuje v Haagu, což však nebrání, aby Dvůr nezasedal a nevykonával svůj úřad i jinde, kdykoli to považuje za žádoucí.
2. 2. Předseda a tajemník Dvora sídlí v sídle Dvora.

1. 1. Dvůr zasedá stále kromě soudních prázdnin, jejichž čas a délku určuje Dvůr.
2. 2. Členové Dvora mají právo na pravidelnou dovolenou, jejíž čas a délku určuje Dvůr, přihlížeje k vzdálenosti mezi Haagem a domovem každého soudce.
3. 3. Členové Dvora jsou povinni býti stále po ruce Dvoru, ledaže jsou na dovolené nebo že jim brání v účasti nemoc nebo jiný vážný důvod, o němž řádně zpraví předsedu.

1. 1. Jestliže se člen Dvora domnívá, že by se neměl z nějakého zvláštního důvodu účastniti rozhodování o určitém sporu, uvědomí o tom předsedu.
2. 2. Domnívá-li se předseda, že by některý z členů Dvora neměl z nějakého zvláštního důvodu zasedati v určitém sporu, zpraví ho o tom.
3. 3. Je-li v takovém případě rozpor mezi členem Dvora a předsedou, řeší věc Dvůr svým rozhodnutím.

1. 1. Dvůr zasedá v plném počtu, ledaže tento statut výslovně určuje jinak.
2. 2. S výhradou, že tím neklesne počet soudců, kteří jsou po ruce pro ustavení Dvora, pod jedenáct, řád Dvora může stanoviti, že jeden nebo více soudců může býti podle okolností a střídavě zproštěno povinnosti zasedati.
3. 3. Kvorum devíti soudců postačí, aby se Dvůr ustavil.

1. 1. Čas od času může Dvůr utvořiti jeden nebo více senátů po třech nebo více soudcích, podle toho, jak Dvůr určí, aby se zabývaly určitými kategoriemi sporů; na př. spory ve věcech práce a spory, které se týkají přepravy a spojů.
2. 2. Čas od času může Dvůr utvořiti senát, aby se zabýval určitým sporem. Počet soudců, tvořících takový senát, určí Dvůr se souhlasem stran.
3. 3. Senáty podle toho článku jednají a rozhodují o sporech, jestliže o to strany požádají.

Nález některého ze senátů podle článku 26 a 29 je nálezem, který vynesl Dvůr.

Senáty podle článků 26 a 29 mohou se souhlasem stran zasedati a vykonávati svůj úřad i jinde než v Haagu.

V zájmu rychlého vyřizování utvoří Dvůr každý rok senát o pěti soudcích, který může na žádost stran ve sporech jednati a rozhodovati zkráceným řízením. Mimo to budou vybráni dva soudcové, aby nahrazovali soudce, kteří nemohou zasedati.

1. 1. Dvůr si určuje jednací řád pro výkon své činnosti. Zejména stanoví řád soudní.
2. 2. Řád Dvora může stanoviti, že u Dvora nebo u některého z jeho senátů zasedají přísedící bez práva hlasu.

1. 1. Soudcové státní příslušnosti každé ze stran podržují právo zasedati ve sporu na Dvůr vzneseném.
2. 2. Zasedá-li ve Dvoru soudce státní příslušnosti jedné ze stran, druhá strana si může vyvoliti osobu, která by zasedala jako soudce. Volí se především z osob, které byly navrženy jako uchazeči podle článků 4 a 5.
3. 3. Nezasedá-li ve Dvoru žádný soudce státní příslušnosti stran, může si každá z nich vyvoliti soudce podle odstavce 2 tohoto článku.
4. 4. Ustanovení tohoto článku platí v případě článků 26 a 29. V takových případech předseda vyzve jednoho neb, je-li třeba, dva z členů Dvora tvořících senát, aby ustoupili členům Dvora státní příslušnosti stran, o které běží, a není-li takových nebo nemohou-li se dostaviti, soudcům stranami zvlášť vyvoleným.
5. 5. Je-li tu společenství několika stran ve sporu, budou počítány, pokud jde o předcházející ustanovení, za stranu jedinou. Pochybnosti v této věci rozřeší Dvůr svým rozhodnutím.
6. 6. Soudcové vyvolení podle ustanovení odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku musí vyhovovati podmínkám požadovaným články 2, 17 (odstavec 2), 20 a 21 tohoto statutu. Účastní se rozhodování za plné rovnosti se svými kolegy.

1. 1. Každý člen Dvora dostává roční plat.
2. 2. Předseda dostává zvláštní roční přídavek.
3. 3. Místopředseda dostane zvláštní přídavek za každý den, kdy působí jako předseda.
4. 4. Soudcové vyvolení podle článku 31, kteří nejsou členy Dvora, dostávají náhradu za každý den, kdy konají svůj úřad.
5. 5. Tyto platy, přídavky a náhrady určuje Valné shromáždění. Nemohou býti sníženy po dobu úředního údobí.
6. 6. Plat tajemníka Dvora určí Valné shromáždění na návrh Dvora.
7. 7. Řád usnesený Valným shromážděním určí podmínky, za nichž se poskytují odpočivné platy členům a tajemníkovi Dvora, jakož i podmínky, za nichž se jim hradí jejich cestovní výlohy.
8. 8. Tyto platy, přídavky a náhrady jsou prosty daně.

Náklady Dvora ponesou Spojené národy, tak jak rozhodne Valné shromáždění.

1. 1. Stranami v sporech na Dvůr vznesených mohou býti jen státy.
2. 2. S výhradou a podle svého jednacího řádu může Dvůr požádati veřejné mezinárodní organisace, aby mu daly zprávy ve věci vznesených sporů, a přijímá takové zprávy, předloží-li mu je ze svého vlastního podnětu.
3. 3. Kdykoli jde v nějakém sporu na Dvůr vzneseném o výklad ustavujícího aktu některé mezinárodní organisace nebo výklad některé mezinárodní úmluvy přijaté na základě tohoto aktu, tajemník Dvora zpraví o tom mezinárodní organisaci a zašle jí opis celého písemného řízení.

1. 1. Státy, které jsou stranami zúčastněnými na tomto statutu, mají přístup ke Dvoru.
2. 2. Podmínky, za nichž mají přístup ke Dvoru jiné státy, stanoví Rada bezpečnosti s výhradou ustanovení v platných smlouvách, avšak tyto podmínky nesmějí nikdy způsobiti nerovné postavení stran přede Dvorem.
3. 3. Když je stranou ve sporu stát, jenž není členem Spojených národů, Dvůr stanoví částku, kterou tato strana má přispěti k nákladům Dvora. Toto ustanovení neplatí, jestliže ten stát má již podíl na nákladech Dvora.

1. 1. Příslušnost Dvora zahrnuje všechny spory, které na něj strany vznesou, i všechny otázky, o nichž jedná charta Spojených národů nebo platné smlouvy a úmluvy.
2. 2. Státy, které jsou stranami zúčastněnými na tomto statutu, mohou kdykoli prohlásiti, že uznávají vůči kterémukoli jinému státu, který přijímá týž závazek, za závaznou ipso facto a bez zvláštního ujednání příslušnost Dvora ve všech právních sporech, které se týkají:
   1. a) výkladu některé smlouvy;
   2. b) kterékoli otázky mezinárodního práva;
   3. c) skutečnosti jakéhokoli faktu, který by, jestliže by byl prokázán, zakládal porušení některého mezinárodního závazku;
   4. d) povahy nebo rozsahu náhrady za porušení mezinárodního závazku.

1. 3. Shora dotčené prohlášení může býti učiněno nepodmíněně nebo s podmínkou vzájemnosti se strany několika neb některých států nebo na určitou dobu.
2. 4. Toto prohlášení se uloží u generálního tajemníka Spojených národů, který odevzdá jeho opisy stranám zúčastněným na statutu a tajemníku Dvora.
3. 5. O prohlášeních podle článku 36 statutu Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti, která jsou ještě v platnosti, je třeba míti za to, že pokud jde o strany zúčastněné na tomto statutu, přijaly jimi závaznou příslušnost Mezinárodního soudního dvora na dobu, po kterou tato prohlášení ještě mají platiti, a to podle jejich znění.
4. 6. Vznikne-li spor o příslušnost Dvora, rozřeší Dvůr otázku svým rozhodnutím.

Kdykoli některá platná smlouva neb úmluva stanoví, že nějaká otázka má býti vznesena na soud, který měl býti zřízen Společností národů, nebo na Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti, bude otázka vznesena, pokud jde o strany zúčastněné na tomto statutu, na Mezinárodní soudní dvůr.

1. 1. Dvůr, jehož úkolem je rozhodovati podle mezinárodního práva spory, které jsou mu předloženy, bere za podklad:
   1. a) mezinárodní úmluvy, ať obecné či zvláštní, stanovící pravidla výslovně uznaná státy ve sporu;
   2. b) mezinárodní zvyklost jako průkaz obecné praxe přijímané za právo;
   3. c) obecné zásady práva, uznané civilisovanými národy;
   4. d) s výhradou ustanovení článku 59 soudní rozhodnutí a nauku nejvíce kvalifikovaných spisovatelů různých národů jakožto pomůcku pro určování právních pravidel.

1. 2. Toto ustanovení nepřekáží pravomoci Dvora, aby o některém sporu nerozhodoval ex aequo et bono, jestliže se strany o tom dohodnou.

1. 1. Úředním jazykem Dvora je francouzština a angličtina. Dohodnou-li se strany, aby se spor projednával ve francouzštině, vynáší se nález ve francouzštině. Dohodnou-li se, aby se projednával v angličtině, nález bude vynesen v angličtině.
2. 2. Není-li dohody o jazyku, kterého má býti použito, může každá strana při jednání používati jazyka, kterému dává přednost; rozhodnutí Dvora bude vydáno francouzsky i anglicky. Dvůr zároveň určí, který z obou textů se považuje za autentický.
3. 3. Dvůr dovolí kterékoli straně na její žádost, aby používala jiného jazyka než francouzského nebo anglického.

1. 1. Spory se vznášejí na Dvůr podle okolností buď tím, že se mu oznámí, že je o tom zvláštní dohoda, nebo žalobním podáním zaslaným tajemníkovi Dvora. V obou případech budiž označen předmět sporu, jakož i strany.
2. 2. Tajemník Dvora ihned zašle podání všem, jichž se to týká.
3. 3. Dá o něm rovněž zprávu členům Spojených národů skrze generálního tajemníka, jakož i všem ostatním státům, které jsou oprávněny vystupovati přede Dvorem.

1. 1. Má-li Dvůr za to, že okolnosti toho vyžadují, je oprávněn, aby označil všechna zatímní opatření, která je třeba učiniti na zachování příslušných práv každé strany.
2. 2. S výhradou konečného rozhodnutí dá se o navržených opatřeních hned zpráva stranám a Radě bezpečnosti.

1. 1. Strany jsou zastoupeny svými zmocněnci. Mohou míti přede Dvorem ku pomoci poradce nebo právní zástupce.
2. 2. Zmocněnci, poradci a právní zástupci stran přede Dvorem požívají výsad a svobod, kterých je jim třeba, aby nezávisle vykonávali svůj úřad.

1. 1. Řízení se skládá ze dvou částí, písemné a ústní.
2. 2. Písemné řízení záleží v tom, že se Dvoru a stranám zašlou spisy, protispisy a pokud třeba i repliky; rovněž všechny písemnosti a průvodní doklady.
3. 3. Zasílají se skrze tajemníka Dvora v pořadu a ve lhůtách stanovených Dvorem.
4. 4. Ověřený opis každého dokumentu, který předloží strana jedna, zasílá se druhé.
5. 5. Ústní řízení záleží v tom, že Dvůr slyší svědky, znalce, zmocněnce, poradce a právní zástupce.

1. 1. Jde-li o doručení jakýchkoli oznámení jiným osobám než zmocněncům, poradcům a právním zástupcům, obrací se Dvůr přímo na vládu státu, na jehož území má býti oznámení doručeno.
2. 2. Totéž ustanovení platí, kdykoli je třeba zaříditi, aby byly opatřeny průvody na místě.

Ústní jednání řídí předseda, neb nemůže-li předsedati, místopředseda. Jestliže nemůže předsedati žádný z nich, předsedá služebně nejstarší z přítomných soudců.

Ústní jednání přede Dvorem je veřejné, ledaže Dvůr rozhodne jinak nebo že strany žádají, aby veřejnost byla vyloučena.

1. 1. O každém přelíčení se vede protokol, který podepíše tajemník Dvora a jeho předseda.
2. 2. Jen tento protokol je autentický.

Dvůr vynáší nařízení o řízení sporu, rozhoduje, jak a kdy každá strana musí učiniti konečné návrhy, a zařizuje co třeba ve věci průvodního řízení.

Dvůr může ještě před počátkem ústního jednání vyzvati zmocněnce, aby předložili všechny doklady a poskytli všechna vysvětlení. Je-li to odepřeno, výslovně to zjistí.

Dvůr může kdykoli pověřiti jednotlivce, těleso, úřad, komisi nebo jinou organisaci, kterou si vybere, aby provedli šetření nebo dali znalecký posudek.

Za ústního jednání se dávají svědkům a znalcům závažné otázky za podmínek určených Dvorem v soudním řádě dotčeném v článku 30.

Když Dvůr dostal ve lhůtě k tomu určené důkazy a průvody, může zamítnouti další ústní nebo písemné průvody, které nabízí jedna ze stran, ledaže druhá souhlasí.

1. 1. Když se jedna ze stran nedostaví nebo vůbec svou při nehájí, může druhá strana žádati, aby Dvůr rozhodl ve prospěch jejích návrhů.
2. 2. Dříve než tak učiní, musí se Dvůr přesvědčiti, nejen že je příslušný podle článků 36 a 37, ale také, že se přednesený nárok zakládá na skutečnosti i právu.

1. 1. Když zmocněnci, poradci a právní zástupci za řízení Dvora vyložili soudu své stanovisko ve sporu, předseda prohlásí ústní jednání za skončené.
2. 2. Dvůr se odebere k poradě o nálezu.
3. 3. Úrada soudu je neveřejná a zůstává tajnou.

1. 1. Všechny otázky se rozhodují většinou hlasů přítomných soudců.
2. 2. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo toho soudce, který ho zastupuje.

1. 1. Nález uvádí důvody, na nichž je založen.
2. 2. Obsahuje jména soudců, kteří se účastnili rozhodování.

Jestliže nález nevyjadřuje vcelku nebo zčásti jednomyslné mínění soudců, má každý soudce právo vysloviti mínění odlišné.

Nález podepíše předseda a tajemník Dvora. Je vyhlášen ve veřejném sedění, když o tom byli dříve zmocněnci řádně zpraveni.

Rozhodnutí Dvora je závazné jen pro strany a tu jen, pokud jde o určitý případ.

Nález je konečný a bez odvolání. Dojde-li k sporu o smysl nebo dosah nálezu, vykládá jej Dvůr na žádost kterékoli ze stran.

1. 1. Žádost o revisi nálezu může býti podána, jen když se zakládá na tom, že byla objevena nějaká skutečnost rozhodujícího významu, která v době, kdy byl nález vynášen, byla neznáma Dvoru i straně žádající o revisi, ovšem když tato neznalost nevyplynula z nedbalosti.
2. 2. Řízení o revisi se zahajuje nálezem Dvora, který výslovně zjišťuje, že je tu nová skutečnost, přiznává jí takovou povahu, že odůvodňuje revisi, a prohlašuje, že z toho důvodu je žádost přípustná.
3. 3. Dvůr může žádati, aby dříve než povolí revisní řízení, bylo vyhověno ustanovením nálezu.
4. 4. Žádost o revisi musí býti podána nejpozději do šesti měsíců po tom, kdy byla nová skutečnost objevena.
5. 5. Žádost o revisi nemůže býti už podána, když uplynulo deset let ode dne nálezu.

1. 1. Kdyby některý stát měl za to, že by nějaký jeho zájem právní povahy mohl býti dotčen rozhodnutím ve sporu, o nějž běží, může požádati Dvůr o svolení k intervenci.
2. 2. Je na Dvoru, aby rozhodl o této žádosti.

1. 1. Kdykoli jde o výklad úmluvy, v níž jsou stranami jiné státy než ty, jichž se spor týká, tajemník Dvora to ihned oznámí všem takovým státům.
2. 2. Každý stát, který dostane takové oznámení, má právo intervenovati v řízení; použije-li ho však, je výklad daný nálezem pro něj rovněž závazný.

Každá strana nese své vlastní náklady, ledaže Dvůr rozhodne jinak.

1. 1. Dvůr může dáti posudek o jakékoli právní otázce na žádost kteréhokoli tělesa, které je chartou anebo podle charty Spojených národů oprávněno o něj žádati.
2. 2. Otázky, o nichž se žádá ode Dvora posudek, předkládají se mu písemným podáním přesně vykládajícím otázku, o niž jde, a doprovázeným všemi doklady, které ji mohou objasniti.

1. 1. Tajemník Dvora zpraví ihned o žádosti za posudek všechny státy, které mají právo vystupovati přede Dvorem.
2. 2. Každému státu, který je oprávněn vystupovati přede Dvorem, nebo mezinárodní organisaci, o níž Dvůr nebo, nezasedá-li, jeho předseda mají za to, že může poskytnouti o dané otázce informace, oznámí tajemník Dvora zvláštním a přímým sdělením, že je Dvůr ochoten přijmouti ve lhůtě předsedou stanovené výklady písemné aneb ve veřejném sedění k tomu cíli konaném vyslechnouti ústní výklady o té otázce.
3. 3. Jestliže by stát, oprávněný vystupovati přede Dvorem, nedostal zvláštního sdělení dotčeného v odstavci 2 tohoto článku, může vyjádřiti přání, aby mohl předložiti písemný výklad nebo býti slyšen; Dvůr o tom rozhodne.
4. 4. Státům a organisacím, které podaly písemné nebo ústní výklady nebo obojí, bude dovoleno, aby se vyslovily o výkladech podaných jinými státy nebo organisacemi, a to způsobem, v rozsahu a lhůtě, o nichž rozhodne v každém jednotlivém případě Dvůr neb, nezasedá-li, jeho předseda. Proto tajemník Dvora sdělí včas takové písemné výklady státům a organisacím, které předložily podobné výklady.

Dvůr vyhlašuje své posudky ve veřejném sedění, když byl o tom dříve zpraven generální tajemník a zástupci členů Spojených národů, jiných států a mezinárodních organisací, jichž se to přímo týká.

Vykonávaje svůj poradní úkol, Dvůr se mimo to řídí ustanoveními tohoto statutu, která platí ve věcech sporných, pokud je uznává za použitelná.

Změny tohoto statutu se provádějí týmž postupem, jaký je určen chartou Spojených národů pro její změny, avšak s výhradou těch ustanovení, které by přijalo Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti ve věci účasti států, které jsou sice stranami zúčastněnými na tomto statutu, nikoli však členy Spojených národů.

Dvůr má pravomoc navrhovati změny tohoto statutu, které považuje za potřebné, a to písemnými sděleními generálnímu tajemníku, aby o nich bylo jednáno podle ustanovení článku 69.