účetní zásady

§ 1

účinné od 1. 1. 1959(1) Neustálým rozvojem socialistických výrobních sil a výrobních vztahů a rozšiřováním účasti pracujících na řízení hospodářství zvyšují se úkoly a význam účetní evidence. Účetní evidence je významným nástrojem v rukou pracujících pro zabezpečování neustálého rozvoje a zdokonalování výroby, zvyšování její efektivnosti, prohlubování socialistických vztahů ve výrobě a rozdělování a zvyšování účasti pracujících na řízení a kontrole hospodářských procesů. Správně organizovaná účetní evidence napomáhá zvyšovat a účinně využívat vlastní zdroje podniků a upevňovat jednotu zájmů jednotlivců a podniků se zájmy rozvoje celé společnosti.

účinné od 1. 1. 1959(2) K plnění svých úkolů organizuje se účetní evidence jako obor národohospodářské evidence jednotně podle zásad stanovených tímto nařízením.

§ 2

účinné od 1. 1. 1959Tímto nařízením se řídí:

1. účinné od 1. 1. 1959a) organizace, které se při své činnosti řídí zásadami podnikového chozrasčotu (hospodářské organizace);
2. účinné od 1. 1. 1959b) organizace, které jsou veškerými příjmy a výdaji zapojeny na státní rozpočet (rozpočtové organizace);
3. účinné od 1. 1. 1959c) organizace, které jsou na státní rozpočet zapojeny pouze finančními vztahy (rozpočtové zvláštní organizace);
4. účinné od 1. 1. 1959d) společenské organizace, jejichž hospodaření je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo které dostávají příspěvky ze státního rozpočtu a jsou povinny prokázat jejich použití nebo připustit jeho kontrolu, jakož i účelová zařízení těchto organizací; ministerstvo financí určí přiměřeně k podmínkám a k povaze činnosti těchto organizací, v jakém rozsahu se na ně toto nařízení vztahuje;
5. účinné od 1. 1. 1959e) další organizace, které budou určeny předpisy vydanými podle tohoto nařízení.

§ 3

účinné od 1. 1. 1959(1) Úkolem účetní evidence je vyjadřovat hospodářské procesy uzavřenou soustavou vzájemně spjatých hodnotových, popřípadě také naturálních ukazatelů. Účetní evidence musí přitom poskytovat podklady pro řízení jednotlivých podniků, ostatních organizací a jejich složek i národního hospodářství vcelku, pro sledování a kontrolu průběhu plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu a pro jejich sestavování.

účinné od 1. 1. 1959(2) Jako nástroj pro řízení a kontrolu v rukou řídících orgánů a všech pracujících musí účetní evidence zejména

1. účinné od 1. 1. 1959a) umožňovat aktivní ovlivňování rozvoje výrobních sil a efektivnosti národního hospodářství uplatňováním zásady hospodárnosti a odkrýváním nevyužitých rezerv a přispívat tak k uplatňování zásad podnikového i vnitropodnikového chozrasčotu,
2. účinné od 1. 1. 1959b) vytvářet podmínky pro stále širší účast pracujících při řízení a kontrole hospodářství, přispívat k prohlubování jejich socialistického uvědomění a k rozvoji socialistických metod práce,
3. účinné od 1. 1. 1959c) sloužit k ochraně socialistického vlastnictví a k zamezení neoprávněného vydávání hospodářských prostředků,
4. účinné od 1. 1. 1959d) poskytovat podklady pro kontrolu hospodářské, finanční a rozpočtové kázně.

§ 4

účinné od 1. 1. 1959Účetní evidence zahrnuje

1. účinné od 1. 1. 1959a) běžnou účetní evidenci s výslednou kalkulací vlastních nákladů,
2. účinné od 1. 1. 1959b) účetní výkazy, a to účetní výkazy jednotlivých organizací a souhrnné účetní výkazy (§ 14).

§ 5

účinné od 1. 1. 1959Účetní evidence se vede podle podvojné soustavy, při čemž se v ní hospodářské prostředky rozlišují se zřetelem na jejich složení (aktiva) a zdroje (pasíva).

§ 6

účinné od 1. 1. 1959(1) Účetní evidence musí být vedena na podkladě řádných účetních dokladů dochvilně a hospodárně.

účinné od 1. 1. 1959(2) Účetní zápisy v běžné účetní evidenci, účetní výkazy, jakož i účetní doklady a ostatní písemnosti účetní evidence musí být úplné, pravdivé, srozumitelné, přehledné a snadno kontrolovatelné.

§ 7

účinné od 1. 1. 1959(1) Vést účetní evidenci jako uzavřený celek a sestavovat o svém hospodaření účetní výkazy jsou povinny organizace uvedené v § 2 písm. a) až c).

účinné od 1. 1. 1959(2) Totéž platí pro společenské organizace [§ 2 písm. d)], pokud jsou samostatně plánujícími a hospodařícími jednotkami, a pro další organizace [§ 2 písm. e)], jež budou určeny předpisy vydanými podle tohoto nařízení.

§ 8

účinné od 1. 1. 1959(1) Běžná účetní evidence se organizuje podle účtové osnovy, výsledná kalkulace vlastních nákladů podle kalkulačního vzorce.

účinné od 1. 1. 1959(2) Ministerstvo financí stanoví po projednání s ministerstvy a jinými ústředními úřady a orgány (dále jen „ústřední orgány“) pro jednotlivé skupiny organizací účtové osnovy a typové kalkulační vzorce a vydá k nim směrnice.

účinné od 1. 1. 1959(3) Ústřední orgány vydají podle zvláštních potřeb podřízených organizací odborové kalkulační vzorce a pokyny k nim; k odchylkám od typového kalkulačního vzorce a od směrnic k němu je třeba souhlasu ministerstva financí. Pokud si to nevyhradí ústřední orgán, určí nižší nadřízené orgány, v kterých případech musí podřízené organizace sestavovat výsledné kalkulace vlastních nákladů.

§ 9

účinné od 1. 1. 1959Při provádění účetních zápisů v běžné účetní evidenci je třeba zajistit jejich věcné uspořádání v syntetické a v analytické evidenci a zásadně též jejich časové uspořádání.

§ 10

účinné od 1. 1. 1959(1) Účetní zápisy se provádějí v účetních knihách. Účetní knihy se mohou vést jako volné listy nebo jako vázané knihy, popřípadě jako sestavy vyhotovované na strojích na děrné štítky nebo na samočinných počítačích. Formou těchto sestav se mohou vyhotovovat i účetní doklady a ostatní písemnosti běžné účetní evidence, pokud to jejich povaha připouští.

účinné od 1. 1. 1959(2) Vlastní náklady kalkulační jednice se zachycují v kalkulačních listech, pokud nevyplývají přímo z analytické evidence.

§ 11

účinné od 1. 1. 1959(1) Účetní zápisy musí být doloženy původními doklady ověřujícími provedení hospodářských nebo účetních operací v nich zachycených (účetní doklady). Obdobně musí být doloženy údaje o nákladech v kalkulačních listech, pokud nevyplývají z běžné účetní evidence.

účinné od 1. 1. 1959(2) Účetní pracovníci musí účetní doklady před jejich zaúčtováním přezkoušet, pokud jde o úplnost předepsaných náležitostí a o oprávněnost osob, které nařídily, schválily nebo provedly hospodářské nebo účetní operace doklady ověřované. Kromě toho je musí přezkoušet, i pokud jde o početní správnost číselných údajů v dokladech obsažených a o přípustnost ověřovaných operací, není-li možno zajistit, aby je po těchto stránkách přezkušovali především pracovníci příslušných organizačních útvarů.

§ 12

účinné od 1. 1. 1959Běžná účetní evidence musí být soustavně kontrolována, zda je vedena věcně i formálně správně.

§ 13

účinné od 1. 1. 1959(1) Účetní výkazy jsou součástí jednotného výkaznictví a jejich základní obsah je určen jednotnou soustavou národohospodářských ukazatelů.

účinné od 1. 1. 1959(2) Účetní výkazy zahrnují údaje o stavu hospodářských prostředků, o výsledcích hospodaření, o nákladech, o výnosech, o plnění rozpočtu a jiné hodnotové ukazatele činnosti organizací.

účinné od 1. 1. 1959(3) Ministerstvo financí v dohodě se Státním úřadem statistickým určí, které účetní výkazy se musí sestavovat pro potřeby celostátního řízení (státní účetní výkazy), jaký mají obsah, za jaké účetní období a ke kterému dni se sestavují, a stanoví nebo schvaluje vzory těchto účetních výkazů a směrnice k nim; používat jiných vzorů státních účetních výkazů není dovoleno.

§ 14

účinné od 1. 1. 1959(1) Hlavní součástí účetních výkazů je rozvaha, která podává souhrnně stav aktiv a pasív.

účinné od 1. 1. 1959(2) Rozvaha jednotlivých organizací se sestavuje na podkladě předvahy, jejíž údaje byly sesouhlaseny s analytickou evidencí.

účinné od 1. 1. 1959(3) Souhrnné účetní výkazy sestavuje nadřízený orgán z prověřených účetních výkazů svých podřízených organizací, popřípadě též z účetních výkazů za vlastní činnost.

§ 15

účinné od 1. 1. 1959(1) Státní účetní výkazy se předkládají vždy přímo nadřízenému orgánu. Ministerstvo financí stanoví, kterým jiným orgánům se tyto výkazy též předkládají.

účinné od 1. 1. 1959(2) Státní účetní výkazy musí být předkládány v určených lhůtách. Pokud tyto lhůty neurčí ministerstvo financí, upraví je nadřízené orgány pro své podřízené organizace. Nadřízené orgány mohou také lhůty určené ministerstvem financí zkrátit svým podřízeným organizacím, pokud je to účelné a vhodné.

§ 16

účinné od 1. 1. 1959(1) Nadřízený orgán schvaluje státní roční účetní výkazy, jakož i souhrnné roční účetní výkazy, které mu předložily podřízené organizace.

účinné od 1. 1. 1959(2) Ministerstvo financí upraví postup při schvalování státních účetních výkazů (i souhrnných), účast orgánů z oboru působnosti jiného ústředního orgánu na tomto schvalování a stanoví lhůty, ve kterých tyto výkazy musí být schváleny.

§ 17

účinné od 1. 1. 1959Základní prostředky se oceňují zásadně skutečnou pořizovací hodnotou. Opotřebení základních prostředků, u kterých se podle zvláštních předpisů provádějí odpisy, se vyjadřuje jako oprávky.

§ 18

účinné od 1. 1. 1959Nedokončené a dokončené investice a generální opravy se oceňují skutečnými vlastními náklady jejich pořízení.

§ 19

účinné od 1. 1. 1959(1) Zásoby (materiál, palivo, náhradní součástky, obaly, výrobky a zásadně i drobné a krátkodobé předměty, nedokončené výrobky, vlastní výrobky zemědělské výroby a zboží) se v rozvaze oceňují skutečnými vlastními náklady jejich pořízení.

účinné od 1. 1. 1959(2) Ministerstvo financí upraví oceňování zásob (např. plánovanými vlastními náklady s odděleným účtováním oceňovacích odchylek) v běžné účetní evidenci a způsob účtování opotřebení drobných a krátkodobých předmětů v používání.

účinné od 1. 1. 1959(3) Ministerstvo financí může v ekonomicky zdůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1, zejména pokud jde o oceňování hotových výrobků.

§ 20

účinné od 1. 1. 1959(1) Peněžní prostředky v hotovosti, ceniny, pohledávky, dluhy a ostatní aktiva a pasíva, kterých se netýkají §§ 17 až 19, se v účetní evidenci uvádějí jmenovitou částkou.

účinné od 1. 1. 1959(2) Vyúčtování odpisů pohledávek, dluhů a investičních nákladů, zúčtování nákladů a výnosů příštích období, jakož i vyúčtování mank a škod z poškození hospodářských prostředků a jiných škod, upraví ministerstvo financí.

účinné od 1. 1. 1959(3) Rezervy na náklady se smějí tvořit, jen když to stanoví nebo k tomu dá souhlas ministerstvo financí.

§ 21

účinné od 1. 1. 1959(1) Měnovou jednotkou pro oceňování hospodářských prostředků v účetní evidenci je koruna československá. S výjimkou rozvahy a účetních výkazů o výsledcích hospodaření je však v účetní evidenci organizací, které jsou v hospodářském styku s cizinou, dovoleno používat kromě toho také cizí měny.

účinné od 1. 1. 1959(2) Cizí měna se přepočítává na koruny československé kursem platným v den účtování.

§ 22

účinné od 1. 1. 1959(1) Inventarizace hospodářských prostředků se musí provádět periodicky jednou za kalendářní rok.

účinné od 1. 1. 1959(2) Nadřízené orgány mohou podle potřeby uložit, aby periodické inventarizace, zejména u zásob, byly prováděny i vícekrát ročně.

účinné od 1. 1. 1959(3) Nadřízené orgány určí období, ve kterých musí být periodické inventarizace prováděny, popřípadě i den, k němuž musí být provedeny, a to tak, aby se zvláště v ročních účetních výkazech zajistil soulad jejich údajů se skutečností.

§ 23

účinné od 1. 1. 1959Kromě inventarizace podle § 22 musí organizace provést mimořádnou inventarizaci hospodářských prostředků při změně pracovníků přímo odpovědných za tyto prostředky, dále nařídí-li ji ministerstvo financí nebo nadřízený orgán, anebo v případech stanovených zvláštními předpisy.

§ 24

účinné od 1. 1. 1959(1) Inventarizace hospodářských prostředků provádějí inventarizační komise.

účinné od 1. 1. 1959(2) Rozdíly mezi skutečnými stavy hospodářských prostředků a jejich stavy podle údajů účetní evidence zjištěné při inventarizaci (inventarizační rozdíly) se musí řádně vyúčtovat.

účinné od 1. 1. 1959(3) Ministerstvo financí stanoví zásady pro inventarizaci hospodářských prostředků a vyúčtování inventarizačních rozdílů. Ústřední orgány vydají v mezích těchto zásad podrobné předpisy.

§ 25

účinné od 1. 1. 1959Písemnosti účetní evidence, jakmile jich není třeba k běžným účtárenským pracím, se uspořádaně podle předem stanoveného pořádku ukládají do uzamknutelných místností nebo do skříní odděleně od jiných písemností (účetní archív) a zapisují se do vázané knihy (archívní kniha).

§ 26

účinné od 1. 1. 1959(1) Pokud se v odstavcích 2 až 4 nestanoví něco jiného, uschovávají se písemnosti účetní evidence, a to

1. účinné od 1. 1. 1959a) mzdové listy alespoň po dobu dvaceti let následujících po roce, kterého se týkají,
2. účinné od 1. 1. 1959b) roční účetní výkazy v organizaci, která je sestavila, jakož i bývalé knihy účetních závěrek a jiné obdobné písemnosti, alespoň po dobu deseti let následujících po roce, kterého se týkají,
3. účinné od 1. 1. 1959c) měsíční a čtvrtletní účetní výkazy v organizaci, která je sestavila, deníky, knihy syntetické a analytické evidence, účtové rozvrhy, inventurní seznamy, inventarizační zápisy a účetní doklady alespoň po dobu pěti let následujících po roce, kterého se týkají,
4. účinné od 1. 1. 1959d) archívní knihy alespoň po dobu, dokud jsou uschovány písemnosti v nich zapsané, seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů, popřípadě zkratek, užívaných v účetní evidenci (číselníky), alespoň po dobu, dokud jsou uschovány písemnosti, v nichž je těchto znaků, symbolů, popřípadě zkratek použito. Knihy použitých listů a seznamy účetních knih alespoň po dobu, dokud jsou uschovány příslušné účetní knihy,
5. účinné od 1. 1. 1959e) pokladní bloky na tržby v hotovosti od obyvatelstva za zboží v maloobchodních prodejnách alespoň po dobu do ukončení druhé příští inventarizace zboží v těchto prodejnách a do vypořádání a zajištění inventarizačních rozdílů a pokladní bloky za poskytnuté služby nebo opravy alespoň po dobu do provedení revize nadřízeným orgánem, při které byly vyúčtované tržby přezkoušeny a nebyly shledány závady, popřípadě do vypořádání zjištěných závad, nejméně však po dobu jednoho roku následujícího po roce, kterého se týkají,
6. účinné od 1. 1. 1959f) ostatní písemnosti účetní evidence alespoň po dobu dvou let následujících po roce, kterého se týkají.

účinné od 1. 1. 1959(2) Účetní doklady, popřípadě i jiné písemnosti účetní evidence, které jsou součástí technické nebo právní dokumentace týkající se budov, staveb a pozemků, s výjimkou budov a staveb dočasných, se musí v účetním archívu uschovávat až do vyřazení příslušných inventárních předmětů ze základních prostředků.

účinné od 1. 1. 1959(3) Účetní doklady, popřípadě i jiné písemnosti účetní evidence, které se týkají pohledávek a dluhů, se musí uschovávat i přes dobu pěti let, jestliže trvá záruční lhůta nebo není skončeno reklamační nebo sporné řízení nebo není pohledávka či dluh zaplacen, a to do konce roku následujícího po roce, v němž tyto skutečnosti skončily.

účinné od 1. 1. 1959(4) Knihy analytické evidence pohledávek a dluhů, účetní doklady, popřípadě i jiné písemnosti účetní evidence, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, se musí v účetním archívu uschovávat po dobu třiceti let následujících po roce, kterého se týkají.

účinné od 1. 1. 1959(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí přiměřeně i pro úschovu písemností účetní evidence, týkajících se doby přede dnem počátku účinnosti tohoto nařízení, pokud se zřetelem k dosud platným uschovacím lhůtám nebyly do konce tohoto dne již vyřazeny (skartovány).

§ 27

účinné od 1. 1. 1959Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra, jak se postupuje při vyřazování písemností účetní evidence, projde-li uschovací lhůta uvedená v § 26, a jak se nakládá s těmito písemnostmi při zániku organizací nebo při jejich organizačních změnách.

§ 28

účinné od 1. 1. 1959(1) Ministerstvo financí řídí účetní evidenci po stránce metodologické; přitom dbá zásad jednotného řízení národohospodářské evidence.

účinné od 1. 1. 1959(2) Ministerstvo financí vykonává dozor ve věcech účetní evidence všech organizací a je oprávněno prověřovat její stav a vyžadovat si k tomu účelu potřebné doklady.

účinné od 1. 1. 1959(3) Ve spolupráci se Státním úřadem statistickým působí ministerstvo financí na zvyšování úrovně mechanizace účetní evidence z celostátního hlediska.

§ 29

účinné od 1. 1. 1959(1) Ústřední orgány v mezích předpisů vydaných ministerstvem financí organizují a řídí účetní evidenci v oboru své působnosti a kontrolují její stav.

účinné od 1. 1. 1959(2) Ostatní nadřízené orgány vykonávají obdobnou působnost v mezích předpisů vydaných ministerstvem financí a orgány je řídícími.

§ 30

účinné od 1. 1. 1959Ocenění hospodářských prostředků v účetní evidenci, provedené podle dosavadních předpisů před počátkem účinnosti tohoto nařízení, se pokládá za provedené podle něho.

§ 31

účinné od 1. 1. 1959(1) Ministerstvo financí vydá předpisy potřebné k provedení tohoto nařízení.

účinné od 1. 1. 1959(2) Ministerstvo financí může ze závažných důvodů stanovit výjimky a odchylky z ustanovení tohoto nařízení nebo v jednotlivých případech takové výjimky a odchylky povolit, popřípadě může pro organizace, od kterých nelze pro malý rozsah jejich činnosti požadovat, aby se v plné míře řídily tímto nařízením, účetní evidenci upravit odchylně od zásad tohoto nařízení.

§ 32

účinné od 1. 1. 1959Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují tomuto nařízení; zejména se zrušuje vládní nařízení č. 41/1952 Sb., kterým se stanoví zásady pro účetní evidenci (účetní zásady).

§ 33