zákon o Vojenské policii

§ 8

Oprávnění k držení a používání nebezpečných látek a věcí

(1) Vojenská policie je oprávněna pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní a znalecké činnosti nebo pro výkon činností při plnění úkolů Vojenské policie držet, přechovávat, vyrobit a používat nebezpečné látky a věci.

(2) Nebezpečnými látkami a věcmi podle odstavce 1 se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné látky, psychotropní látky a jedy.

(3) Vojenská policie

1. a) stanovuje a realizuje opatření k zamezení neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo jejich neoprávněnému použití, zničení anebo ztrátě,
2. b) vede evidenci nebezpečných látek a věcí,
3. c) vede dokumentaci technicko organizačních opatření k zajištění ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik plynoucích z charakteru tohoto materiálu pro bezpečnost osob a majetku.

(4) Vojenská policie je oprávněna používat a přepravovat nebezpečné látky a věci zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci nálezu munice nebo výbušnin, při speciálním výcviku služebních psů, při zákroku proti pachatelům zvlášť závažných zločinů, nebo je-li to nezbytné k předcházení anebo odstranění závažného ohrožení bezpečnosti chráněného objektu.

§ 9

Oprávnění při dohledu nad bezpečností provozu vozidel

(1) Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil tím, že

1. a) kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích vozidly ozbrojených sil,
2. b) objasňuje dopravní nehody a jiné události v provozu, na kterých měla účast pouze vozidla ozbrojených sil, při nichž nevznikla škoda na majetku či zdraví třetí osoby.

(2) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil je vojenský policista oprávněn

1. a) vyzvat osobu provádějící výcvik řidičů vozidel ozbrojených sil k vyšetření podle zákona o silničním provozu ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
2. b) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla,
3. c) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu,
4. d) měřit rychlost vozidel ozbrojených sil,
5. e) zabránit řidiči vozidla ozbrojených sil v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.

(3) V chráněných objektech Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu tím, že

1. a) kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích i mimo ně,
2. b) objasňuje dopravní nehody a jiné události,
3. c) vydává písemné stanovisko k úpravě provozu na veřejně nepřístupné účelové komunikaci.

(4) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu v chráněných objektech je vojenský policista oprávněn

1. a) vyzvat řidiče vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla,
2. b) vyzvat řidiče vozidla k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu,
3. c) měřit rychlost vozidel,
4. d) rozhodnout o odstranění vozidla na náklady provozovatele vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci nebo i mimo ni, nebo je důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněného objektu, anebo je místní úpravou provozu v předmětném místě provoz vozidel omezen nebo zakázán,
5. e) zabránit řidiči v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.

§ 10

Obecná ustanovení o zpracování informací a osobních údajů Vojenskou policií

(1) Vojenská policie zpracovává v souladu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem informace včetně osobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

(2) Pro zpracování informací, vedení evidencí a statistik v elektronické podobě spravuje a provozuje Vojenská policie informační systém. Vojenská policie zajišťuje bezpečnost a spolehlivost provozovaného informačního systému.

(3) Vojenská policie předává zpravodajským službám České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Policii České republiky, ministerstvu, Vězeňské službě České republiky a Celní správě České republiky informace včetně informací zpracovávaných v jejích evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

(4) Pokud by předání informací podle odstavce 3 ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je až poté, co ohrožení pomine.

§ 11

Pořizování záznamů

(1) Vojenská policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě také zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.

(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je Vojenská policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

§ 12

Oprávnění požadovat informace z informačních systémů

(1) Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce informačního systému poskytnutí informací z agendového informačního systému evidence občanských průkazů³), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů⁴), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů⁴), agendového informačního systému evidence obyvatel⁵), z evidencí vedených Rejstříkem trestů, evidence údajů o mýtném⁶), základního registru obyvatel⁷), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, registru silničních vozidel⁸), registru historických a sportovních vozidel, centrálního registru řidičů a informačního systému cizinců⁹) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup.

(2) Správce informačního systému poskytne informace bezplatně a bez zbytečného odkladu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

(3) Vojenská policie je oprávněna žádat o poskytnutí informací podle odstavce 1 pouze způsobem, který jí umožní uchovávat identifikační údaje o útvaru Vojenské policie nebo o vojenském policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první je správce informačního systému povinen zachovávat mlčenlivost.

(4) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že by mohl být ohrožen její život nebo zdraví, může Ministerstvo vnitra požadovat pro Vojenskou policii na základě její žádosti od zpracovatele nebo správce evidence vedené na základě jiných právních předpisů, aby mu oznamovali každý výdej osobních údajů takové osoby.

§ 13

Oprávnění zpracovávat osobní údaje

(1) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje včetně citlivých údajů bez souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají (dále jen „subjekt údajů“), pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů.

(2) Shromažďovat údaje o rasovém původu, náboženském nebo politickém přesvědčení, o příslušnosti k zákonem nezakázanému sdružení nebo o sexuálním chování lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

§ 14

Zpracování osobních údajů při předcházení a odhalování trestné činnosti

(1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti je Vojenská policie při zpracování osobních údajů povinna

1. a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, a osobní údaje zpracovávat pouze k tomuto účelu a v rozsahu nezbytném k jeho naplnění,
2. b) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
3. c) neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracování osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.

(2) Vojenská policie může při předcházení a odhalování trestné činnosti

1. a) zpracovávat nepřesné nebo neověřené osobní údaje; nepřesné nebo neověřené osobní údaje takto označí,
2. b) shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,
3. c) zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než ke kterému byly shromážděny,
4. d) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.

(3) Vojenská policie zpracovává osobní údaje podle odstavců 1 a 2 bez souhlasu subjektu údajů; přitom je povinna dbát práva na ochranu jeho soukromého a osobního života. Není-li tím ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti, je Vojenská policie povinna subjektu údajů sdělit, že zpracovává jeho osobní údaje.

(4) Podle ustanovení tohoto dílu zpracovává Vojenská policie osobní údaje také při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.

§ 15

Zpracování osobních údajů při pátrání po vojácích

(1) Vyhlásí-li Policie České republiky pátrání po vojákovi, je Vojenská policie oprávněna v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům a zpracovávat citlivé údaje tohoto vojáka, je-li to nezbytné k jeho nalezení.

(2) Vojenská policie zlikviduje osobní údaje vojáka uvedeného v odstavci 1 bez zbytečného odkladu po jeho nalezení. Osobní údaje se nemusejí zlikvidovat,

1. a) lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešován nebo hledán, nebo
2. b) jsou-li jeho osobní údaje zpracovány při předcházení a odhalování trestné činnosti.

§ 16

Zveřejňování osobních údajů

Vojenská policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k předcházení a odhalování trestné činnosti nebo při pátrání po vojákovi.

§ 17

Prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů

(1) Vojenská policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracované osobní údaje i nadále potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie nebo při plnění dalších úkolů podle zákona. Zjistí-li při prověřování nebo v průběhu zpracování osobních údajů, že již nejsou potřebné, bez zbytečného odkladu je zlikviduje.

(2) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, využívají-li se dále při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo elektronické podobě.

(3) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci.

§ 18

Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů

(1) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů sdělí do 60 dnů ode dne jejího doručení bezplatně osobní údaje vztahující se k subjektu údajů, které zpracovává, pokud tomu nebrání důvody uvedené v odstavci 4. Dále uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a označení takového příjemce.

(2) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů provede neprodleně po jejím doručení bezplatně

1. a) opravu, likvidaci nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k subjektu údajů nebo subjektu údajů poskytne vysvětlení. Pokud by opravou, likvidací nebo doplněním osobních údajů bylo ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti, může Vojenská policie místo těchto operací připojit k souboru obsahujícímu nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje opravné prohlášení,
2. b) označení údajů vztahujících se k subjektu údajů, jestliže subjekt údajů popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné nebo nikoli. Toto označení údajů se odstraní pouze se souhlasem subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu anebo Úřadu na ochranu osobních údajů.

(3) Novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání předchozí žádosti.

(4) Vojenská policie žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by sdělením nebo likvidací došlo k ohrožení

1. a) předcházení a odhalování trestné činnosti,
2. b) utajovaných informací, nebo
3. c) oprávněných zájmů třetí osoby.

(5) O vyřízení žádosti Vojenská policie žadatele písemně informuje. Informace o vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Pokud by vyhověním žádosti nebo sdělením o nevyhovění žádosti došlo k ohrožení předcházení a odhalování trestné činnosti, Vojenská policie takové údaje nesdělí.

§ 19

Předávání nebo zpřístupňování osobních údajů

(1) Vojenská policie předává nebo zpřístupňuje osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,

1. a) stanoví-li tak jiný právní předpis nebo mezinárodní smlouva,
2. b) je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat,
3. c) je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku,
4. d) je-li to potřebné pro plnění úkolů bezpečnostních sborů České republiky, nebo
5. e) je-li to potřebné pro zajištění plnění úkolů ozbrojených sil České republiky.

(2) Vojenská policie předá doložitelným způsobem osobní údaje podle odstavce 1 písm. b) na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány.

(3) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat. Neověřené osobní údaje musejí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je Vojenská policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.

(4) Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem Vojenské policie.

(5) Do zahraničí lze za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol, Evropskému policejnímu úřadu (Europol), zahraničnímu bezpečnostnímu sboru nebo příslušnému orgánu anebo instituci členského státu Evropské unie, a to i bez žádosti.

(6) Vojenská policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému státu nebo mezinárodní organizaci stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů a vyplývající z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

(7) Vojenská policie dále může

1. a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím jiného státu nebo mezinárodní organizace předány osobní údaje, které Vojenská policie tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předala nebo zpřístupnila, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,
2. b) požadovat od jiného státu nebo mezinárodní organizace informace o zpracování předaných osobních údajů.

(8) K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona se nevyžaduje povolení Úřadu na ochranu osobních údajů podle jiného právního předpisu.

(9) Vojenská policie informace nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

§ 20

Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

(1) Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

1. a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo
2. b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému.

(2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

§ 21

(1) Vojenský policista je při plnění úkolů Vojenské policie povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.

(2) Vojenský policista je povinen před provedením úkonu v rámci své pravomoci poučit osobu dotčenou úkonem o důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.

§ 22

Vojenský policista je povinen provést úkon, a to i v době mimo službu, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, popřípadě vyrozumět o nutnosti provést úkon nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar Policie České republiky. Pokud to okolnosti dovolují, je vojenský policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití, povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.

§ 23

(1) Vojenský policista není povinen provést úkon, jestliže

1. a) k jeho vykonání nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen, a jestliže povaha úkonu takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
2. b) provádí jiný úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky než neprovedení úkonu nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení, zejména pronásleduje pachatele trestného činu, zakročuje pod jednotným velením, zajišťuje bezpečnost chráněného objektu, osoby, důležitého vojenského materiálu nebo používá výbušniny nebo výbušné předměty.

(2) Pokud okolnosti případu nedovolují vojenskému policistovi provést úkon, je povinen zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky o nutnosti provést úkon.

§ 24

(1) Vojenský policista je povinen při provádění úkonu prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti úkonu dovolují.

(2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením „VOJENSKÁ POLICIE“ nebo „VP“ doplněným identifikačním číslem (dále jen „vojenský stejnokroj Vojenské policie“), služebním průkazem vojenského policisty (dále jen „služební průkaz“) nebo ústním prohlášením „Vojenská policie“.

(3) Ústním prohlášením „Vojenská policie“ prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti prováděného úkonu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti prováděného úkonu dovolí.

(4) Vojenský policista, kterého určí náčelník Vojenské policie, nemusí k výkonu služby užívat vojenský stejnokroj Vojenské policie.

§ 25

(1) Vojenský policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního zařazení ve Vojenské policii.

(2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže vojenský policista dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zastupitelství nebo soudu.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu nebo občanského zaměstnance ministr obrany nebo jím pověřená osoba.

§ 26

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, vypátrání hledaného nebo pohřešovaného vojáka anebo věci, nebo zajištění bezpečnosti chráněné osoby, a v případě potřeby osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Každý je povinen požadavku nebo výzvě vyhovět.

(2) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi, partnerovi nebo druhovi, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(3) Vysvětlení se nesmí požadovat od osoby, která by tím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by ji této povinnosti zprostil příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(4) Vojenský policista je povinen předem osobu poučit o možnosti odepřít vysvětlení a o zákazu požadovat vysvětlení podle odstavců 2 a 3.

(5) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku¹⁰). Náhradu poskytuje Vojenská policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(6) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být vojenským policistou předvedena k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.

(7) Úřední záznam o podání vysvětlení je vojenský policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu poté, co se osoba dostaví na výzvu, nebo je předvedena. Po sepsání tohoto záznamu vojenský policista osobu propustí, pokud tomu nebrání zákonné důvody.

(8) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 27

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy bydliště, a nemá-li ho, adresy místa pobytu, a u vojáka také prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

(2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu

1. a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
2. b) od níž je požadováno vysvětlení,
3. c) odpovídající popisu hledaného nebo pohřešovaného vojáka,
4. d) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo přestupku,
5. e) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu,
6. f) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
7. g) při plnění jiného úkonu, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo majetku anebo pro předcházení trestné činnosti.

(3) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, aby prokázala svoji totožnost, pokud

1. a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu anebo bezpečnost osob, které se v něm nacházejí,
2. b) se chová způsobem, který narušuje anebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu, nebo
3. c) vstupuje do chráněného objektu nebo do místa, kam je vojenským policistou zakázán vstup, nebo z tohoto chráněného objektu nebo místa vychází.

§ 28

(1) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(2) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 1 zjistit na základě sdělených údajů ani ve vojenských evidencích¹¹) ani v evidenci obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných úkonů, a to

1. a) zajišťování daktyloskopických otisků,
2. b) zjišťování vnějších tělesných znaků,
3. c) zevní měření těla,
4. d) pořizování obrazových záznamů, nebo
5. e) odběr biologických vzorků umožňující získání informací o genetickém vybavení.

(3) Nelze-li úkon podle odstavce 2 pro odpor vojáka provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je vojenský policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu.

(4) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 2 provádí vojenský policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti¹²). Krev odebírá na žádost vojenského policisty pouze zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti¹²). Biologické vzorky se odebírají způsobem, který nesmí ohrozit zdraví vojáka.

(5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od omezení osobní svobody, je povinen ho propustit, nejsou-li důvody pro jeho zajištění.

(6) Nemohou-li nebo odmítnou-li osoby uvedené v § 3 nebo osoba uvedená v § 27 odst. 2 a 3 prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je neprodleně předvést.

(7) O předvedení a provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 29

Zajištění

(1) Vojenský policista je oprávněn zajistit osobu uvedenou v § 3, která

1. a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo život anebo zdraví jiných osob nebo majetek a po výzvě od takového jednání neupustí,
2. b) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,
3. c) byla přistižena při přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, nebo mařit řádné šetření věci, nebo
4. d) se jako voják neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo výkonu služby.

(2) Po provedení úkonů v rámci zajištění je vojenský policista povinen osobu zajištěnou podle odstavce 1 ihned propustit, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(3) Zajištění může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) O zajištění osoby podle odstavce 1 a o provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.

§ 30

Připoutání

(1) Vojenský policista je oprávněn omezit volný pohyb osoby uvedené v § 3, která fyzicky napadá vojenského policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout.

(2) Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.

§ 31

Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu uvedenou v § 3 a v § 27 odst. 2 a 3 k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je vojenský policista oprávněn zbraň odebrat.

(2) Vojenský policista je oprávněn přesvědčit se prohlídkou, zda osoba nemá u sebe zbraň, a tuto zbraň jí odebrat, pokud

1. a) má být omezena osobní svoboda osoby,
2. b) proti ní směřuje úkon a hrozí nebezpečí, že osoba bude klást odpor, nebo
3. c) se jedná o případy podle § 34 odst. 2.

(3) Prohlídku osoby podle odstavce 2, § 34 odst. 2, § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1 provádí osoba stejného pohlaví.

(4) O prohlídce vojenský policista sepíše úřední záznam.

(5) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví vojenský policista bez zbytečného odkladu písemné potvrzení.

(6) Vojenský policista vydanou nebo odebranou zbraň vrátí osobě, pokud pominul důvod pro její vydání nebo odebrání, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. Osoba je povinna vrácení zbraně potvrdit podpisem.

§ 32

Policejní cely

(1) Vojenský policista je oprávněn umístit do policejní cely zřízené pro tento účel u útvaru Policie České republiky zajištěnou nebo zadrženou osobu uvedenou v § 3.

(2) Podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií České republiky a Vojenskou policií.

(3) Podmínky režimu provozu a umísťování osob do policejních cel stanovuje zákon o Policii České republiky¹³).

§ 33

Zákaz vstupu na určená místa

Vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona nebo hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po nezbytnou dobu setrval na určeném místě. K vymezení určených míst se mohou použít technické prostředky.

§ 34

Bezpečnost chráněného objektu

(1) Při zajišťování policejní ochrany chráněného objektu je vojenský policista oprávněn

1. a) zjišťovat totožnost vstupující nebo vycházející osoby nebo osoby, která se v chráněném objektu nachází,
2. b) zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného objektu,
3. c) prohlédnout vnášené nebo vynášené věci nebo zavazadla.

(2) Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost chráněného objektu nebo kterou neoprávněně vynáší z chráněného objektu, vojenský policista provede její prohlídku.

(3) Vojenský policista může provést jiné úkony, aby se do chráněného objektu nevnášely nebo nedopravovaly věci, které by mohly narušit bezpečnost chráněného objektu.

(4) Vojenský policista je oprávněn provést úkon proti osobě, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, pokud

1. a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu nebo osoby, která se v něm nachází, nebo
2. b) se tato osoba chová způsobem, který narušuje nebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu.

§ 35

Zastavování a prohlídka dopravních prostředků

(1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidlo, které řídí voják, a vozidlo ozbrojených sil.

(2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet dopravní prostředek v chráněném objektu a dopravní prostředek při vjíždění do chráněného objektu nebo vyjíždění z něho.

§ 36

Zajišťování bezpečnosti chráněných osob

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněné osoby je vojenský policista oprávněn prohlédnout osobu, zavazadlo, věci a dopravní prostředek nacházející se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.

(2) Vojenský policista je oprávněn prohlédnout osobu pouze tehdy, jestliže tato osoba na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) K prohlídce budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

(4) Prohlídka objektu, zavazadla, věcí a dopravního prostředku nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

§ 37

Ochrana vojenské letecké dopravy

(1) Při zajišťování ochrany vojenské letecké dopravy je vojenský policista oprávněn provést bezpečnostní prohlídku letadla, prohlídku přepravované osoby a zavazadla za účelem zjištění, zda osoba nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku nebo k jinému trestnému činu.

(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména předměty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy¹⁴).

§ 38

Vojenský zkušební komisař řidičů

(1) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie, kterého určil náčelník Vojenské policie.

(2) Zkoušky odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vojáků v činné službě provádí vojenský zkušební komisař řidičů, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.