zákon o Vojenské policii

§ 26

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, vypátrání hledaného nebo pohřešovaného vojáka anebo věci, nebo zajištění bezpečnosti chráněné osoby, a v případě potřeby osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Každý je povinen požadavku nebo výzvě vyhovět.

(2) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi, partnerovi nebo druhovi, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(3) Vysvětlení se nesmí požadovat od osoby, která by tím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by ji této povinnosti zprostil příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(4) Vojenský policista je povinen předem osobu poučit o možnosti odepřít vysvětlení a o zákazu požadovat vysvětlení podle odstavců 2 a 3.

(5) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku¹⁰). Náhradu poskytuje Vojenská policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(6) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být vojenským policistou předvedena k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.

(7) Úřední záznam o podání vysvětlení je vojenský policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu poté, co se osoba dostaví na výzvu, nebo je předvedena. Po sepsání tohoto záznamu vojenský policista osobu propustí, pokud tomu nebrání zákonné důvody.

(8) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 27

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy bydliště, a nemá-li ho, adresy místa pobytu, a u vojáka také prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

(2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu

1. a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
2. b) od níž je požadováno vysvětlení,
3. c) odpovídající popisu hledaného nebo pohřešovaného vojáka,
4. d) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo přestupku,
5. e) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu,
6. f) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
7. g) při plnění jiného úkonu, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo majetku anebo pro předcházení trestné činnosti.

(3) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, aby prokázala svoji totožnost, pokud

1. a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu anebo bezpečnost osob, které se v něm nacházejí,
2. b) se chová způsobem, který narušuje anebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu, nebo
3. c) vstupuje do chráněného objektu nebo do místa, kam je vojenským policistou zakázán vstup, nebo z tohoto chráněného objektu nebo místa vychází.

§ 28

(1) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(2) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 1 zjistit na základě sdělených údajů ani ve vojenských evidencích¹¹) ani v evidenci obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných úkonů, a to

1. a) zajišťování daktyloskopických otisků,
2. b) zjišťování vnějších tělesných znaků,
3. c) zevní měření těla,
4. d) pořizování obrazových záznamů, nebo
5. e) odběr biologických vzorků umožňující získání informací o genetickém vybavení.

(3) Nelze-li úkon podle odstavce 2 pro odpor vojáka provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je vojenský policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu.

(4) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 2 provádí vojenský policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti¹²). Krev odebírá na žádost vojenského policisty pouze zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti¹²). Biologické vzorky se odebírají způsobem, který nesmí ohrozit zdraví vojáka.

(5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od omezení osobní svobody, je povinen ho propustit, nejsou-li důvody pro jeho zajištění.

(6) Nemohou-li nebo odmítnou-li osoby uvedené v § 3 nebo osoba uvedená v § 27 odst. 2 a 3 prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je neprodleně předvést.

(7) O předvedení a provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 29

Zajištění

(1) Vojenský policista je oprávněn zajistit osobu uvedenou v § 3, která

1. a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo život anebo zdraví jiných osob nebo majetek a po výzvě od takového jednání neupustí,
2. b) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,
3. c) byla přistižena při přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, nebo mařit řádné šetření věci, nebo
4. d) se jako voják neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo výkonu služby.

(2) Po provedení úkonů v rámci zajištění je vojenský policista povinen osobu zajištěnou podle odstavce 1 ihned propustit, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(3) Zajištění může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) O zajištění osoby podle odstavce 1 a o provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.

§ 30

Připoutání

(1) Vojenský policista je oprávněn omezit volný pohyb osoby uvedené v § 3, která fyzicky napadá vojenského policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout.

(2) Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.

§ 31

Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu uvedenou v § 3 a v § 27 odst. 2 a 3 k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je vojenský policista oprávněn zbraň odebrat.

(2) Vojenský policista je oprávněn přesvědčit se prohlídkou, zda osoba nemá u sebe zbraň, a tuto zbraň jí odebrat, pokud

1. a) má být omezena osobní svoboda osoby,
2. b) proti ní směřuje úkon a hrozí nebezpečí, že osoba bude klást odpor, nebo
3. c) se jedná o případy podle § 34 odst. 2.

(3) Prohlídku osoby podle odstavce 2, § 34 odst. 2, § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1 provádí osoba stejného pohlaví.

(4) O prohlídce vojenský policista sepíše úřední záznam.

(5) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví vojenský policista bez zbytečného odkladu písemné potvrzení.

(6) Vojenský policista vydanou nebo odebranou zbraň vrátí osobě, pokud pominul důvod pro její vydání nebo odebrání, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. Osoba je povinna vrácení zbraně potvrdit podpisem.

§ 32

Policejní cely

(1) Vojenský policista je oprávněn umístit do policejní cely zřízené pro tento účel u útvaru Policie České republiky zajištěnou nebo zadrženou osobu uvedenou v § 3.

(2) Podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií České republiky a Vojenskou policií.

(3) Podmínky režimu provozu a umísťování osob do policejních cel stanovuje zákon o Policii České republiky¹³).

§ 33

Zákaz vstupu na určená místa

Vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona nebo hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po nezbytnou dobu setrval na určeném místě. K vymezení určených míst se mohou použít technické prostředky.

§ 34

Bezpečnost chráněného objektu

(1) Při zajišťování policejní ochrany chráněného objektu je vojenský policista oprávněn

1. a) zjišťovat totožnost vstupující nebo vycházející osoby nebo osoby, která se v chráněném objektu nachází,
2. b) zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného objektu,
3. c) prohlédnout vnášené nebo vynášené věci nebo zavazadla.

(2) Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost chráněného objektu nebo kterou neoprávněně vynáší z chráněného objektu, vojenský policista provede její prohlídku.

(3) Vojenský policista může provést jiné úkony, aby se do chráněného objektu nevnášely nebo nedopravovaly věci, které by mohly narušit bezpečnost chráněného objektu.

(4) Vojenský policista je oprávněn provést úkon proti osobě, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, pokud

1. a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu nebo osoby, která se v něm nachází, nebo
2. b) se tato osoba chová způsobem, který narušuje nebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu.

§ 35

Zastavování a prohlídka dopravních prostředků

(1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidlo, které řídí voják, a vozidlo ozbrojených sil nebo vozidlo ozbrojených sil jiného státu.

(2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet dopravní prostředek v chráněném objektu a dopravní prostředek při vjíždění do chráněného objektu nebo vyjíždění z něho.

§ 36

Zajišťování bezpečnosti chráněných osob

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněné osoby je vojenský policista oprávněn prohlédnout osobu, zavazadlo, věci a dopravní prostředek nacházející se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.

(2) Vojenský policista je oprávněn prohlédnout osobu pouze tehdy, jestliže tato osoba na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) K prohlídce budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

(4) Prohlídka objektu, zavazadla, věcí a dopravního prostředku nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

§ 37

Ochrana vojenské letecké dopravy

(1) Při zajišťování ochrany vojenské letecké dopravy je vojenský policista oprávněn provést bezpečnostní prohlídku letadla, prohlídku přepravované osoby a zavazadla za účelem zjištění, zda osoba nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku nebo k jinému trestnému činu.

(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména předměty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy¹⁴).

§ 38

Vojenský zkušební komisař řidičů

(1) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie, kterého určil náčelník Vojenské policie.

(2) Zkoušky odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vojáků v činné službě provádí vojenský zkušební komisař řidičů, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

§ 39

(1) Vojenský policista je při šetření přestupku a jednání, které má znaky přestupku podle zákona o přestupcích, oprávněn vyžadovat

1. a) orientační vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin nebo potu,
2. b) odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i tehdy, nelze-li osobu předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat,
3. c) jiná odborná vyjádření¹⁵),
4. d) výpis z evidence Rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu.

(2) Vojenský policista je dále oprávněn ohledat místo přestupku, věc, která má vztah ke spáchanému přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(3) Úkonu uvedenému v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

(4) Krev se musí odebrat, požádá-li o to osoba podezřelá ze spáchání přestupku.

§ 40

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže

1. a) lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí anebo může být zabrána, nebo
2. b) jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.

(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je vojenský policista oprávněn tuto věc odejmout.

(3) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(4) O vydání nebo o odnětí věci sepíše vojenský policista úřední záznam a vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc vojenský policista předá orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout.

§ 41

Získávání poznatků

Vojenský policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V rámci činnosti podle věty první je povinen předcházet trestné činnosti.

§ 42

Nástrahové prostředky a zabezpečovací technika

Vojenský policista je oprávněn při předcházení a odhalování trestné činnosti, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním ochrany chráněné osoby používat nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku.

§ 43

Zvláštní finanční prostředky

(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti, používáním nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky, používáním operativně pátracích prostředků podle trestního řádu a v souvislosti se zajišťováním ochrany chráněné osoby. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.

(2) Vojenský policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

§ 44

Obecné ustanovení

(1) Vojenský policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž použití byl vycvičen.

(2) Zbraní podle tohoto paragrafu a § 45 až 49 se rozumí bodné, sečné a střelné zbraně, výbušniny, výbušné předměty a pomůcky.

§ 45

Donucovací prostředky

(1) Donucovacími prostředky jsou

1. a) hmaty, chvaty, údery a kopy,
2. b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
3. c) obušek a jiný úderný prostředek,
4. d) pouta,
5. e) služební pes,
6. f) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
7. g) zásahová výbuška,
8. h) úder střelnou zbraní,
9. i) hrozba namířenou střelnou zbraní,
10. j) výstražný výstřel,
11. k) prostředek k zamezení prostorové orientace,
12. l) vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícími účinky, který má povahu střelné zbraně,
13. m) vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně,
14. n) vytlačování štítem,
15. o) vytlačování vozidlem,
16. p) vodní stříkač.

(2) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použit donucovací prostředek. To neplatí v případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného zákrokem; přitom se použije pouze takový donucovací prostředek, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje vojenský policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.

(4) Vojenský policista může použít donucovací prostředek vůči osobám, je-li jimi sám napaden nebo je ohrožen život nebo zdraví jiné osoby.

§ 46

Použití zbraně

(1) Vojenský policista je oprávněn použít zbraň,

1. a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
2. b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
3. c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
4. d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho zákroku,
5. e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje chráněnou osobu, střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,
6. f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek v chráněných objektech, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a přes opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zákona o silničním provozu¹⁶) nezastaví, nebo
7. g) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.

(2) Použití zbraně vojenským policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen tehdy, je-li přímo ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

(4) Při použití zbraně je vojenský policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a aby co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zákrok směřuje.

§ 47

Povinnosti vojenského policisty po použití donucovacího prostředku a zbraně

(1) Po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je vojenský policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

(2) Zákrok, při kterém byly použity donucovací prostředky nebo zbraň, je vojenský policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodů, průběhu a výsledku jejich použití. Použije-li vojenský policista donucovací prostředky nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jeho nadřízený tuto skutečnost územně příslušnému veliteli Vojenské policie.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně, anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda byly použity v souladu s tímto zákonem.

§ 48

Zákrok pod jednotným velením

Při zákroku Vojenské policie pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku a zbraně může na místě zákroku rozhodnout také nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacího prostředku a zbraně musí být uchováno na obrazovém a zvukovém nebo zvukovém anebo písemném záznamu. Po použití donucovacích prostředků nebo zbraně přechází na toho, kdo rozhodl, odpovědnost za splnění povinností podle § 47.

§ 49

Zvláštní omezení

Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevným zdravotním postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí vojenský policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícím účinkem, který má povahu střelné zbraně, vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbraní, hrozbu namířenou zbraní, varovný výstřel a zbraň, kromě případů, jestliže taková osoba ohrožuje život nebo zdraví vojenského policisty nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku¹⁷) a nebezpečí nelze odvrátit jinak.