Zákon, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Čl. VII

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 165/2024 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 84/2025 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 14 odst. 2 písm. d) se za slova „jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,“ vkládají slova „uhradit náklady za sociální služby podle § 18,“.
2. 2. Za § 17 se vkládají nové § 18 a 18a, které včetně nadpisů znějí:

   㤠18

   Odkaz

   Úhrada nákladů za sociální služby

   (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při poskytování sociálně-právní ochrany podle § 6 hradí za podmínek podle odstavce 2 a § 18a odst. 1 a 2 a v rozsahu podle odstavce 3 náklady za poskytování sociálních služeb poskytovateli sociálních služeb, který nezaopatřenému dítěti nebo rodiči s nezaopatřeným dítětem poskytuje odlehčovací služby v terénní nebo ambulantní formě, osobní asistenci, pečovatelskou službu nebo denní stacionář, je-li jejich účelem také zabezpečení řádné výchovy a příznivého vývoje dítěte v jeho rodinném prostředí nebo umožnění návratu dítěte do vlastní rodiny podle § 9a odst. 2.

   (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uhradí náklady za poskytování sociálních služeb podle odstavce 1 za podmínky, že

   1. a) rodič nezaopatřeného dítěte nebyl rodičovské odpovědnosti zbaven nebo není-li výkon jeho rodičovské odpovědnosti včetně výkonu povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem pozastaven,
   2. b) rodič nezaopatřeného dítěte doloží, že je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je bonus na dítě, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci, a
   3. c) nezbytnost poskytování sociální služby podle odstavce 1 je stanovena v individuálním plánu ochrany dítěte jako opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny.

   (3) Náklady za sociální služby podle odstavce 1 se hradí, a to i v součtu úhrad za jednotlivé služby, nejvýše do částky dvojnásobku životního minima jednotlivce za kalendářní měsíc a osminásobku životního minima jednotlivce za kalendářní rok za každé dítě, kterému je služba poskytována.

   (4) Úhrada nákladů za sociální služby se nepovažuje u rodiče nebo dítěte za příjem podle zákona o daních z příjmů fyzických osob.

   (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost rodiče nebo poskytovatele sociálních služeb osvědčení, v němž uvede, zda jsou ke dni jeho vydání splněny podmínky pro úhradu nákladů podle odstavců 1 a 2 a v jaké výši.

   § 18a

   Odkaz

   Výplata úhrady nákladů za sociální služby

   (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uzavře s poskytovatelem sociálních služeb na jeho návrh veřejnoprávní smlouvu o úhradě nákladů za sociální služby, jsou-li splněny podmínky podle § 18 odst. 1 a 2.

   (2) Podmínkou pro výplatu úhrady nákladů za sociální služby je vedle uzavření smlouvy podle odstavce 1 doložení

   1. a) smlouvy o poskytnutí sociální služby podle § 18 odst. 1,
   2. b) skutečnosti, že byla sociální služba poskytnuta a v jakém rozsahu,
   3. c) výše úhrady za poskytnutí sociální služby podle písmene b), a
   4. d) písemného souhlasu rodiče s provedením výplaty poskytovateli sociálních služeb.

   (3) Skutečnosti podle odstavce 1 písm. b) až d) lze obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doložit na jedné listině s připojenými podpisy rodiče a poskytovatele sociálních služeb.

   (4) Úhradu nákladů za sociální služby podle § 18 odst. 1 vyplatí obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytovateli sociálních služeb v doložené výši, nejvýše však do výše podle § 18 odst. 3, převodem na účet určený poskytovatelem sociálních služeb.“.

1. 3. V § 44 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 99 zní:

   „(6) Účast na přípravě k přijetí dítěte do rodiny je jiným úkonem v obecném zájmu⁹⁹). Zaměstnanci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však na 6 dní.

   ⁹⁹) § 203 odst. 1 zákoníku práce.“.

1. 4. V § 58 odst. 1 se za slova „okamžitou pomoc“ doplňují slova „ , a náhrada výdajů souvisejících s úhradou nákladů za sociální služby podle § 18“.

Čl. VIII

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 29/2024 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 81 odst. 1 a v § 83 odst. 2 se slova „nebo jde-li o osamělou příslušnici“ zrušují.
2. 2. V § 81 odst. 3 větě druhé se slova „ , nebo o osamělou příslušnici“ zrušují.
3. 3. Nadpis § 83 zní: „Mateřská a rodičovská dovolená ve zvláštních případech“.
4. 4. V § 83 odst. 1 větě druhé se slova „ , nebo dítě, jehož matka zemřela“ zrušují.
5. 5. V § 83 se doplňuje odstavec 4, který zní:

   „(4) Rodičovská dovolená přísluší také příslušnici nebo příslušníkovi pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to ode dne nabytí účinků společného prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění do dne jejich zániku, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“.

Čl. IX

Přechodné ustanovení