Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o technických prohlídkách a měření emisí vozidel

Příloha č. 8

Základní charakteristiky přístrojů a zařízení používaných k technickým prohlídkám vozidel

1. Přístroje a zařízení používané ve stanici technické kontroly (STK) musí umožňovat provádět měření dle metodik schválených pro provádění technických prohlídek. Konstrukční, manipulační a klimatotechnické provedení přístrojů musí odpovídat standardním podmínkám pro pracoviště STK. Jejich základní charakteristiky jsou následující:
   1. 1. Přístroj kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s možností huštění (hustič pneumatik)

      Zařízení umožňuje měření tlaku vzduchu v pneumatikách, dohušťování a snižování tlaku vzduchu v nich.

      Hustič pneumatik musí být připojitelný na rozvod tlakového vzduchu se jmenovitým tlakem pro osobní automobily alespoň 0,6 MPa, pro užitkové automobily alespoň 1,0 MPa.

      Pro osobní automobily musí mít rozsah měření tlaku alespoň 400 kPa, pro užitkové automobily nejméně 1 MPa. Vlastnosti měřícího přístroje na měření tlaku vzduchu, uvedeného do provozu po 17.8.2000, musí odpovídat vyhlášce..../2000 Sb. (ČSN EN ..........)

   1. 2. Zařízení na kontrolu vůlí nápravy

      Zařízení je určeno k instalaci na pracovní jámu. Dotykové desky zařízení umožňují podélný nebo příčný pohyb, který je přenášen na kola kontrolované nápravy vozidla. Zařízení musí být vybaveno svítilnou k osvětlení kontrolovaného místa a ovládacími prvky pohybu dotykových desek.

      Zařízení v součinnosti se zvedákem do pracovní jámy umožňuje vizuální kontrolu vůlí v zavěšení a uložení kol nápravy.

      Pro STK jsou používána zařízení ve dvou velikostních provedeních, pro osobní a pro užitkové automobily.

   1. 3. Přístroj na kontrolu geometrie řízené nápravy

      Přístroj pracuje na mechanickém nebo mechanicko-optickém principu. Naměřené hodnoty se odečítají na úhloměrové stupnici nebo na displeji optoelektronické vyhodnocovací části přístroje.

      Zařízení musí umožnit měření nejméně úhlu sbíhavosti kol, úhlu odklonu kol a úhlu rejdu.

   1. 4. Zařízení na kontrolu házivosti kol

      Zařízení je určeno k měření radiální a axiální házivosti kol vozidla. Je délkový měřidlem umožňujícím svými doteky, přímým a úhlovým, snímat odchylky rovinnosti nebo kruhovitosti ráfku kola nebo jeho pneumatiky.

   1. 5. Přístroj na kontrolu seřízení světlometů

      Přístroj na kontrolu seřízení světlometů (regloskop) je opticko-mechanické zařízení, pracující na principu přímé projekce obrazu světla vyzařovaného světlometem a umožňujícím kontrolu a seřízení světlometů motorových vozidel jejichž výška nad vozovkou je v rozmezí nejméně 200-1300 mm.

      V STK se používá pouze provedení regloskopu vázané na pevnou pojezdovou dráhu a stání vozidla.

   1. 6. Válcová zkušebna brzd

      Válcová zkušebna brzd je zařízení, na kterém se ve stanicích technické kontroly provádějí kontroly brzdových soustav vozidel.

      1. Provedení válcových zkušeben brzd používaných ve stanici technické kontroly musí umožňovat:
         1. 1. měření brzdných sil na obvodech kol jedné nápravy vozidla v závislosti na ovládací síle na pedál brzdy u kapalinových nebo smíšených brzdových soustav, u vzduchových brzdových soustav v závislosti na tlaku vzduchu v brzdové soustavě.
         2. 2. indikaci měřených veličin takovým způsobem, aby měřené hodnoty mohly být sledovány z místa řidiče zkoušeného automobilu nebo jízdní soupravy,
         3. 3. provedení grafického zápisu závislosti brzdných sil na ovládací síle působící na pedál brzdy nebo na tlaku vzduchu, a to při brždění i odbrzďování,
         4. 4. ruční dálkové ovládání všech hlavních funkcí z místa řidiče, zejména spouštění a vypínání pohonných jednotek, a to i jednotlivě,
         5. 5. zřetelnou signalizací dosažení bloku kteréhokoliv z kol nápravy.
         6. Ve STK se používají dva velikostní typy válcových zkušeben brzd, pro osobní a pro užitkové automobily.
   1. 7. Decelerometr

      Decelerometr je přenosný přístroj, který umožňuje za pomocí jízdní zkoušky vozidla nebo souprav vozidel kontrolovat účinek brzd. Slouží k měření brzdného zpomalení v závislosti na čase, při současném měření ovládací síly na pedál nebo tlaku vzduchu u vzduchových brzdových soustav.

      Zařízení musí umožnit grafický záznam měřených veličin a vyhodnocení plného brzdného zpomalení.

   1. 8. Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu

      Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu již při koncentraci nižší než 10 % dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu.

   1. 9. Zvedák do pracovní jámy

      Konstrukce zvedáku musí umožňovat jeho zabudování do pracovní jámy a možnost pojezdu v podélném a příčném směru k ose pracovní jámy. Výhodný je strojní pohon zvedáku.

      Nosnost zvedáku musí být min. 1 250 kg pro osobní automobily a 8 000 kg pro užitkové automobily.

   1. 10. Zařízení na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení

      Zařízení je pracovní pomůckou, umožňující kontrolu zapojení a funkce elektrické zásuvky motorového vozidla k napájení a ovládání světelných zařízení přípojného vozidla.

      Zařízení musí být vybaveno autokontrolou vlastních signalizačních prvků (kontrolních svítilen).

   1. 11. Kontrolní tlakoměr

      Deformační tlakoměr (souprava tlakoměrů) slouží ke kontrole vzduchové soustavy vozidel s přetlakovými vzduchovými soustavami. Musí mít měřící rozsahu nejméně 1,0 MPa a třídu přesnosti alespoň 1,5.

   1. 12. Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel

      Zařízení je kalibrační měřidlo, sloužící ke stanovení mezního opotřebení funkčních součástí spojovacích zařízení vozidel, přenášejících suvné síly mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem.

   1. 14. Časoměrné zařízení

      Časoměrné zařízení slouží k měření času při kontrole parametrů brzdového ústrojí vozidel. Časoměrným zařízením může být mechanické nebo elektronické zařízení, jehož ovládání je manuální a odečet naměřených hodnot vizuální (stopky).

      Časový rozsah měření je minimálně 30 minut, odečet času minimálně 0,1 sekundy, přesnost (+/-) 0,1 sekundy.

   1. 15. Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik

      Přístroj slouží k měření hloubky dezénu pneumatik. Zobrazení měřených hodnot je na digitálním displeji nebo analogové stupnici s aretací změřené hodnoty. Minimální rozsah měření je od 0 do 25 mm s rozlišením 0,02 mm.

Příloha č. 9

METROLOGICKÝ ŘÁD

stanic technické kontroly

Stanice technické kontroly jsou specializovaná pracoviště, určená k provádění dozoru nad technickým stavem silničních motorových a jejich přípojných vozidel. Dozor je zajišťován formou kontrol, realizovaných za pomoci diagnostických měřících zařízení (dále jen „měřidlo“). Z výsledků měření jsou vyvozovány závěry o způsobilosti vozidel k dalšímu provozu. U měření tohoto charakteru je nezbytné zajišťovat jednotnost a správnost měření tak, aby chybným měřením nebyly poškozeny oprávněné zájmy provozovatelů vozidel. Jednotnost a správnost měření a měřidel je zabezpečována jednotnými technologickými postupy pro činnost stanic technické kontroly, jednotným systémem metrologického zajištění a školením pracovníků. Zásady metrologického zajištění sítě stanic technické kontroly přitom důsledně vycházejí ze zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a jeho prováděcích předpisů.

Návaznost měřidel v síti stanic technické kontroly zajišťují osoby pověřené ministerstvem.

1. 1. Provozovatel stanice technické kontroly (STK)
   1. a) zabezpečuje řádnou údržbu, opravy a obnovu měřidel,
   2. b) vede metrologickou evidenci o měřidlech STK a provozní deníky měřidel,
   3. c) odpovídá za jednotnost a správnost měření prováděných v STK,
   4. d) odpovídá za řádné zaškolení kontrolních techniků na práci s měřidly,
   5. e) odpovídá za včasné uplatnění požadavků na kalibraci (ověření) měřidel,
   6. f) odpovídá za vytvoření podmínek k provedení kalibrace (ověření) měřidel STK, spočívající ve vyloučení provozu na lince a zajištění stálé teploty vzduchu na lince alespoň 15 °C.

1. 2. Povinnosti pracovníků stanice technické kontroly
   1. 2.1 Kontrolní technik
      1. a) zodpovídá za správnost obsluhy měřidel, dodržování podmínek a postupů měření,
      2. b) zodpovídá za správné vyhodnocení výsledků měření, která provedl,
      3. c) u měřidla, které má v materiální péči, zodpovídá za jeho údržbu a řádný technický stav; vede o něm předepsanou evidenci (provozní deník),
      4. d) dodržuje zásady tohoto řádu a na úseku metrologického zajištění plní úkoly, uložené mu vedoucím stanice technické kontroly.
   1. 2.2 Vedoucí stanice technické kontroly
      1. a) zodpovídá za dodržování metrologického pořádku v STK a za včasné předkládání požadavků na metrologickou kontrolu měřidel,
      2. b) vede metrologickou evidenci (soupis měřidel),
      3. c) organizuje periodickou péči o měřidla STK, včetně vedení provozních deníků. Zodpovídá za technický stav měřidel STK,
      4. d) zodpovídá za provádění periodické provozní údržby a kontroly měřidel,
      5. e) kontroluje vedení provozních deníků měřidel.
   2. Pozn.: Pracovníci pověřené osoby provádějí pouze kalibraci (ověřování) měřidel. Údržbu a opravy měřidel zabezpečuje jejich provozovatel.

1. 3. Metrologická evidence
   1. STK vedou evidenci o měřidlech, kterou tvoří:
      1. a) soupis měřidel,
      2. b) provozní deníky měřidel.
   1. Soupis měřidel je tabulkově uspořádaná samostatně vedená evidence pro každou kategorii měřidel. Obsahuje:
      1. a) kategorii měřidla (PM - pracovní měřidlo, SM - stanovené měřidlo, HE - hlavní etalon, PE - pracovní etalon),
      2. b) název a typ měřidla, případně další identifikační znaky,
      3. c) výrobní číslo, pokud je na měřidle uvedeno,
      4. d) evidenční číslo,
      5. e) lhůtu kontroly (ověření, kalibrace),
      6. f) skutečný termín provedení kontroly (měsíc, rok),
      7. g) další plánovaný termín kontroly (měsíc a rok).
      8. Provozní deníky měřidel slouží k vedení volnou formou průběžných záznamů o stavu měřidla, jeho kontrole, údržbě, poruchách a opravách.

1. 4. Pověřená osoba
   1. a) zpracovává metrologické postupy kalibrace (ověřování) měřidel určených ke kalibraci (ověřování) tímto metrologickým řádem. Postupy předkládá ministerstvu k odsouhlasení,
   2. b) zabezpečuje výkon metrologických služeb pro STK. Kalibraci (ověřování) měřidel provádí technologiemi, stanovenými metrologickými postupy, přímo v jednotlivých STK,
   3. c) zabezpečuje metrologickou návaznost etalonů, které používá při kalibraci (ověřování) měřidel STK,
   4. d) vede a uchovává záznamy o kalibrovaných (ověřovaných měřidlech), včetně zjištěných hodnot,
   5. e) vystavuje STK osvědčení o tom, zda měřidla STK plní (neplní) metrologické požadavky na měřidla STK a způsobilá měřidla označuje kalibrační (ověřovací) značkou. Nezpůsobilá měřidla pak štítkem, upozorňujícím na nesprávnost měřidla. Osvědčení se vztahuje na skupinu měřidel technologického vybavení STK. Na jednotlivé měřidlo mohou pracovníci pověřené osoby vystavit kalibrační (ověřovací) list nebo osvědčení,
   6. f) přístupné seřizovací prvky měřidel, jejichž neodbornou manipulací by mohlo dojít ke změně metrologických vlastností měřidla zajišťuje přelepkou nebo plombou,
   7. g) pracovníci pověřené osoby kontrolují dodržování metrologického pořádku ve stanici technické kontroly, vedení příslušné evidence a provádění řádné údržby měřidel. O zásadních nedostatcích informuje ministerstvo nebo příslušný krajský úřad.

1. 5. Poruchy, opravy, následná kalibrace (ověření)

   Stanice technické kontroly nesmí používat měřidlo s poruchou, která může ovlivnit správnost měření. Vzniklou poruchu musí urychleně odstranit nebo dát odstranit odborným opravcem.

   Opravce po provedené opravě zajistí kalibraci nebo ověření měřidla a vystaví příslušný doklad (kalibrační nebo ověřovací list) nebo přístroj opatří kalibrační (ověřovací) značkou. Doklad vystavený opravcem nahrazuje doklad vystavený pověřenou osobou do doby následné periodické kontroly měřidel. Provedl-li opravce opravu měřidla bez následné kalibrace (ověření), stanice technické kontroly si vyžádá následnou kalibraci (ověření) u pověřené osoby.

PŘÍLOHY

1. A. Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)
2. B. Osvědčení o kalibraci (ověření) měřidel
3. C. Vzor provozního deníku měřidla
4. D. Provádění provozní údržby a kontroly měřidel stanice technické kontroly a požadavky na přesnost měřidel

Příloha A

Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)

Příloha B

Příloha C

Příloha D

Provádění provozní údržby a kontroly měřidel stanice technické kontroly, požadavky na přesnost měřidel

Údržba měřidel používaných ve stanici technické kontroly se provádí podle pokynů výrobců těchto měřidel, uváděných v návodech na obsluhu. V této příloze jsou popisovány pouze specifické požadavky, zejména požadavky na kontrolu funkce a správnosti měřidel, které je nutno zabezpečit vzhledem k charakteru a četnosti použití těchto měřidel ve stanici technické kontroly.

O údržbě, provozní kontrole přesnosti a opravách měřidla se provádí zápis do deníku měřidla. Údržbu, kontrolu měřidla a zápis do deníku provádí pověřený pracovník stanice technické kontroly. Provádění stanoveného rozsahu prací a vedení deníku kontroluje vedoucí stanice technické kontroly.

Pokud interval údržby nebo kontroly měřidla je kratší než 1 týden, záznam do deníku se provádí souhrnně jednou za týden.

1. 1. Zařízení na kontrolu tlaku a huštění pneumatik
2. 1.1 Zařízení na kontrolu tlaku (deformační tlakoměr)
   1. a) Samostatná kontrola funkce se neprovádí.
   2. b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.
   3. Pozn.: Orientační kontrolu lze provést srovnáním s jinými přístroji známé přesnosti, připojením na vhodný tlakový zdroj (např. pneumatiku).
   1. c) Dovolená chyba je dána třídou přesnosti přístroje. Vypočte se podle vztahu:
   2. Pozn.: Pro kontrolu vzduchových brzdových soustav vozidel jsou v STK požadovány tlakoměry s třídou přesnosti 1,5 a méně.

1. 1.2 Hustič pneumatik
   1. a) Správná funkce hustiče se kontroluje subjektivně před zahájením denního provozu.
   2. Pozn.: U zařízení Pneumax nesmí sloupec kapaliny po zapojení na stálý tlak vzduchu stoupat. Musí indikovat stálou hodnotu tlaku.
   1. b) Kontrola správnosti se provádí pouze v případě pochybnosti o správnosti změřeného údaje. Provádí se zapojením zařízení na vhodný (co do rozsahu) deformační tlakoměr o známé přesnosti.
   2. c) Dovolená chyba měření tlaku Δp pro jmenovité hodnoty tlaku p je:
      1. Pro hustiče pneu uvedené do provozu před 17.8.2000
      1. Pro hustiče pneu uvedené do provozu po 17.8.2000 v rozsahu teplot 15 až 25 °C

1. 2. Zařízení na kontrolu seřízení světlometů (regloskop)
   1. a) Zvláštní provozní kontrola funkce se neprovádí.
   2. b) Provozní kontrola se provádí pouze v případě pochybnosti o správnosti měřeného údaje.
   3. Pozn.: Orientační kontrolu lze provést pomocí hadicové libely, vozidla a přenosné stěny, umístěné 10 m, popř. 5 m před vozidlem. Středy světlometů se přenesou na kontrolní stěnu pomocí hadicové libely a průmětu středů předního a zadního okna vozidla.
   1. c) Dovolená chyba měření sklonu světla způsobená chybou rovinnosti stání vozidla je 2 cm/10 m. Dovolená chyba způsobená chybou rovinnosti pojezdu regloskopu je 1,5 cm/10 m. Dovolená chyba optické soustavy vlastního regloskopu je 1,5 cm/10 m, pro stranové posunutí ± 10 cm/10 m. Chyba natočení rozhraní nesmí být větší než +1,5° a -0,5°.

1. 3. Mechanické zařízení na měření geometrie řízení
   1. a) Kontrola funkce a vizuální kontrola mechanického stavu zařízení se provádí denně, před zahájením provozu.
   2. b) Provozní kontrola správnosti se provádí minimálně jednou týdně. Provádí se tímto způsobem:

      Nastavíme nulu na úhloměrné stupnici stojanu. Měřící doteky ustavíme do svislé roviny (jako při měření odklonu kola) a zkontrolujeme, zda leží v rovině kolmé k rovině stání vozidla (úhloměrem, olovnicí). Doteky otočíme o 180 ° a měření opakujeme. Při správném nastavení přístroje musí měřící doteky ležet v obou polohách v jedné rovině, kolmé k rovině stání vozidla a na ukazateli musí být nula. Největší dovolená odchylka je 15 úhlových minut. Stejným způsobem zkontrolujeme druhý stojan.

      Při nastavení nuly na úhloměrné stupnici stojanu ustavíme doteky obou stojanů ve vodorovné poloze, co nejblíže ke konci vodících tyčí. Spojnice doteků by měla být rovnoběžná s naváděcí čárou pro vozidlo.

      Pomocí kontrolní tyče zkontrolujeme vzdálenost (rozchod) mezi příslušnými doteky obou stojanů. Rozdíl hodnot naměřených mezi doteky nesmí přesáhnout 1 mm (vůle mezi tyčkou a dotekem).

      Nejsou-li splněny uvedené podmínky, seřídíme stojan dle návodu výrobce.

   1. c) Požadovaná přesnost měření úhlů je 15 úhlových minut.

1. 4. Válcová zkušebna brzd
   1. a) Zvláštní provozní kontrola funkce zkušebny se neprovádí.
   2. b) Kontrola správnosti měření brzdných a ovládací síly a tlaku se provádí jedenkrát za 3 měsíce. Kontrola brzdných sil se provádí pomocí přípravků (rameno a závaží), patřících k příslušenství válcové zkušebny brzd. Postupuje se podle návodu výrobce válcové zkušebny brzd.

      Kontrola pedometru se provádí podle návodu výrobce, minimálně ve dvou bodech rozsahu (jeden z nich může být nula) zatěžováním závažími, případně pomocí přípravku a závaží. Kontrola měření tlaku se provádí připojením na zdroj o známém tlaku vzduchu.

   1. c) Požadovaná přesnost měření:
      1. c1) Brzdných sil
         1. - větší z chyb ± 3 % z konečné hodnoty rozsahu nebo ± 10 % z měřené hodnoty.
            1. Pro samotný měřící řetězec válcové zkušebny brzd (měření pomocí přípravku) platí chyby poloviční, tj. 1,5 % a 5 %
         1. - rozdíl indikací pro pravou a levou stranu nesmí přesáhnout větší z chyb ± 1,5 % z konečné hodnoty rozsahu nebo ± 5 % z měřené hodnoty. Pro samotný měřící řetězec zkušebny platí chyby poloviční, tj. ± 0.75 % a ± 2,5 %.
      1. c2) Ovládací síly
         1. ± 35 N v z rozsahu 0 - 700 N
      1. c3) Tlaku
         1. ± 25 kPa v rozsahu 0 - 1000 kPa

1. 5. Indikátor házivosti kol
   1. a) Jednou za týden se provede kontrola pohyblivosti jednotlivých částí měřidla, činnosti aretace a kontrola funkce.
   2. b) Kontrola správnosti se provádí pouze v případech pochybnosti o správnosti měřených hodnot.
   3. Pozn.: Provozní kontrolu lze provést vkládáním podložek o známé tloušťce mezi měřící dotek a pevnou podložku (např. stěnu) nebo pomocí číselníkového úchylkoměru, mikrometrického šroubu, případně posuvného měřidla.
   1. c) Přípustná chyba v celém měřícím rozsahu je ± 0,25 mm.

1. 6. Decelerometr
   1. a) Nejméně jednou měsíčně se provede:
      1. - statická kontrola přesnosti přístrojem indikovaných hodnot brzdného zpomalení.
         1. Kontrola se provádí pomocí kalibračního přípravku, dodávaného výrobcem decelerometru. Přitom se postupuje podle návodu výrobce.
      1. - kontrola přesnosti pedometru. Provádí se stejně jako u válcových zkušeben brzd (bod 4).
      2. Kontrola tlakoměru se neprovádí. Provádí ji metrologická služba ve stanovených lhůtách. Orientačně ji lze provést připojením na zdroj o známém tlaku vzduchu.
   1. b) Údržba a kontrola dalších funkcí přístroje se provádí podle návodu výrobce.
      1. Požadovaná přesnost měření:
         1. - brzdného zpomalení: ± 3 % z hodnoty rozsahu,
         2. - pedometru: ± 35 N,
         3. - tlaku: ± 25 kPa.

1. 7. Detektor uhlovodíkových plynů

   Jednou měsíčně se zkontroluje stav nabití zdroje a funkce detektoru pomocí vhodného zdroje uhlovodíkového plynu (např. plynu ze zapalovače).

1. 8. Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel
   1. a) Samostatná kontrola funkce se neprovádí.
   2. b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti kontrolního měření, zejména při zjevném poškození kalibračních měrek.
   3. c) Požadovaná přesnost kalibračních měrek je (+/-) 0,05 mm.

1. 10. Časoměrné zařízení
   1. a) Samostatná kontrola funkce se neprovádí.
   2. b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.
   3. c) Požadovaná přesnost měření času je +/- 0,1 sekundy.

1. 11. Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik
   1. a) Kontrola funkce se provádí před zahájením denního provozu, kontrola čitelnosti displeje se provádí před každým měřením.
   2. b) Kontrola přesnosti se provádí pouze v případech odůvodněné pochybnosti o správnosti změřeného údaje.
   3. c) požadovaná přesnost měření je 0,1 mm.

Příloha č. 10

Příloha č. 11

Vnější označení stanice technické kontroly

1. Provedení:
   1. a) Barvy:
      1. • podklad označení bílý,
      2. • znak kontrolní nálepky červený,
      3. • popis označení černý,
   1. b) Rozměry:
      1. • délky stran obdélníku: šířka 600 mm, výška 620 mm,
      2. • délka strany šestiúhelníku: 265 mm
   

Příloha č. 12

Učební osnova

výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly

Pracovníci stanice technické kontroly splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a vydání profesního osvědčení kontrolního technika. Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky.

Výuka kontrolních techniků je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách. Základní kurz trvá tři týdny a je tematicky rozdělen do 120 vyučovacích hodin, z toho 62 hodiny pro teoretickou přípravu, 10 hodin pro odborné konzultace, 32 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 16 hodin pro ověření teoretických znalostí a praktických dovedností.

Příloha č. 13

Zkušební řád

závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly

Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění technických prohlídek, kontrole a hodnocení technického stavu vozidla a metrologického zabezpečení ve stanici technické kontroly, jakož i schopnost jejich uplatnění při technické prohlídce.

Odborná způsobilost se prokazuje vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce nebo výučním listem a dokladem o praxi z daného oboru a závěrečnou zkouškou z předmětů stanovených v učební osnově základního kurzu pro kontrolní techniky.

Obsahem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Obsahem závěrečné zkoušky je dále formou praktické a ústní zkoušky prověřit technické znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením zejména na správnost a vyhodnocení měření a praktické provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení zjišťovaného technického stavu vozidla.

1. Hodnocení písemné zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
   1. a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky nejméně 80% dosažitelného bodového ohodnocení,
   2. b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl u zkoušky méně než 80% dosažitelného bodového ohodnocení.

Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.

O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu, jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.

Absolvent základního kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu.

Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl, vydá ministerstvo profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 14 vyhlášky.

Příloha č. 14

Vzor profesního osvědčení kontrolního technika

Příloha č. 15

Vnější označení stanice měření emisí

1. Provedení:
   1. a) Barvy:
      1. • podklad označení bílý,
      2. • znak kontrolní nálepky zelený,
      3. • popis označení černý,
   1. b) Rozměry:
      1. • délky stran obdélníku: šířka 600 mm, výška 620 mm,
      2. • délka strany šestiúhelníku: 265 mm
   

Příloha č. 16

Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí

Pracovníci stanice měření emisí splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci mechanika až po absolvování stanovené teoretické přípravy, úspěšném ověření znalostí a vydání profesního osvědčení mechanika. Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního kurzu pro mechaniky.

Školení v základním kurzu pro mechaniky je zpravidla jednodenní, provádí se samostatně pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory, vozidel poháněných vznětovými motory a vozidel poháněných motory na pohon zkapalněným ropným plynem (LPG) nebo stlačeným zemním plynem (CNG). Základní kurz trvá nejméně 8 hodin.

Pro získání odborné způsobilosti k měření emisí vozidel na pohon plynem, musí mechanik, který má profesní osvědčení k měření emisí vozidel poháněných zážehovým motorem, absolvovat základní kurz pro mechaniky k měření emisí vozidel na pohon plynem v rozsahu odborných znalostí uvedených v učební osnově tohoto základního kurzu.

Učební osnova základního kurzu pro mechaniky stanic měření emisí

Příloha č. 17

Zkušební řád

závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí

Na závěr základního kurzu pro mechaniky prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických znalostí před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí a dovedností vztahujících se k měření emisí, kontrole, seřízení a hodnocení technického stavu motoru a jeho příslušenství, metrologického zabezpečení a vedení agendy ve stanici měření emisí, jakož i schopnost jejich uplatnění při měření emisí.

Odborná způsobilost se prokazuje vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce nebo výučním listem a dokladem o praxi z daného oboru, případně osvědčením o absolvování specializované výuky k problematice emisí vozidel, a závěrečnou zkouškou z předmětů stanovených v učební osnově základního kurzu pro mechaniky.

Obsahem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost mechanika k měření emisí. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.

Podmínky a postupy hodnocení testu, vyhotovení zkušebního protokolu a opakování zkoušky jsou obdobné podmínkám a postupům uvedených v příloze č. 13 vyhlášky.

Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl, vydá ministerstvo profesní osvědčení mechanika podle provedení uvedeného v příloze č. 18 vyhlášky.

Příloha č. 18

Vzor profesního osvědčení mechanika měření emisí

Příloha č. 19

Způsob výpočtu kapacitní potřeby správního obvodu a kapacit stanic technické kontroly

Ke stanovení kapacitní potřeby správního obvodu (z hlediska zajištění potřebného počtu technických prohlídek) se vychází z počtu vozidel evidovaných v tomto správním obvodu. Jednotlivé druhy a kategorie vozidel se výpočtem převádějí na základní druh vozidla, kterým je osobní automobil (OA) nebo užitkový automobil (UA). Konkrétně počet vozidel kategorií M₁, N₁, O₁, O₂ a L se převádí na počet OA, počet vozidel kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₃ a O₄ na počet UA. Tím se dostane tzv. upravený počet OA nebo UA, dále označovaný jako OA_U nebo UA_U.

1. 1. Výpočet potřebné kapacity (počtu) technických prohlídek pro správní obvod

   Kromě počtu vozidel evidovaných ve správním obvodu se do výpočtu zahrnuje i rozdílná pracnost technických prohlídek (dále jen „TPr“) vozidel kategorií O a L vůči automobilům. Pracnost TPr vozidel kategorií O a L je vůči automobilům přibližně poloviční a je vyjádřena koeficientem k_p (k_p= 0,5).

   1. Ve výpočtu se zohledňují i různé lhůty provádění pravidelných TPr proti osobním automobilům, a to takto:
      1. a) pro přípojná vozidla koeficientem a (dvojnásobná lhůta, čtyři roky, a = 0,5),
      2. b) pro motocykly koeficientem b (lhůta 2 nebo 4 roky, b = 2/3),

1. 1.1. Potřebná kapacita STK pro OA
   1. Upravený počet OA pro daný správní obvod se vypočte ze vzorců:
      1. OA_U = M₁ + N₁ + a. k_p. (O₁ + O₂) + b. k_p. L
   1. Po dosazení hodnot koeficientů:
      1. OA_U = M₁ +N₁ + 0,25 . (O₁ + O₂) + 0,33 . L
   1. Potřebná roční kapacita technických prohlídek OA, PK_OA, se vypočte vynásobením upraveného počtu OA_U koeficientem k_OA. Koeficient k_OA zohledňuje:
      1. a) počet OA mladších 4 roky koeficient c (uvažuje se, že 14% OA je mladších 4 let; c = 0,14)
      2. b) potřebu opakovaných technických prohlídek koeficient o_OA (předpokládá se 10% opakovaných prohlídek; o_OA = 0,10),
      3. c) lhůtu pravidelných technických prohlídek OA koeficient 1h = 2 roky,
      4. d) potřebu evidenčních kontrol, které představují zvýšení nároků na kapacitu o 7%. Vyjadřuje je koeficientem ek_OA = 0,07.
         1. k_OA= (1 – c).(1 + o_OA).(1 + ek_OA) / 1h
         2. k_OA= (1 – 0,14).( 1 + 0,10).(1 + 0,07)/ 2 = 0,506
      1. Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro OA:
         1. PK_OA = k_OA.OA_U = 0,506.OA_U

1. 1.2. Potřebná kapacita STK pro UA
   1. Upravený počet UA pro daný územní obvod se vypočte ze vzorce:
      1. UA_U = M₂ + M₃ + N₂ + N₃ + k_p.(O₃ + O₄)
   1. Po dosazení hodnoty koeficientu:
      1. UA_U = M₂ + M₃ + N₂ + N₃ + 0.5.(O₃ + O₄)
   1. U užitkových automobilů se předpokládá 15% opakovaných prohlídek (o_UA = 0,15), lhůta pravidelných technických prohlídek 1h = 1 rok, a evidenčních kontrol 2 % (ek_UA = 0,02)
      1. k_UA = (1 + o_UA).(1 + ek_UA) = (1 + 0,15).(1 + 0,02) = 1,173
   1. Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro UA:
      1. PK_UA = k_UA.UA_U = 1,173.UA_U

1. 2. Výpočet teoretické kapacity technických prohlídek kontrolních linek STK
   1. Fond pracovního času
   2. Při kalkulaci se vychází z těchto údajů:

      Příloha č. 19 Způsob výpočtu kapacitní potřeby správního obvodu a kapacit stanic technické kontroly

      počet pracovních dnů/rok/	253
      dovolená /den/	25
      nemoc /den/	3
      sanitární dny, plnění jiných úkolů /den/	22
      počet produktivních dnů v roce (d)	203
      efektivní denní pracovní čas/hod/ (h)	8

1. 2.1 Kontrolní linka STK pro osobní automobily (LOA)
   1. a) čtyři kontrolní stání

      Příloha č. 19 Způsob výpočtu kapacitní potřeby správního obvodu a kapacit stanic technické kontroly

      pracnost TPr OA 30 min.	tLOA4 = 0,5 h
      počet kontrolních techniků na lince	p = 4
      ztráta počtu TPr (zahájení a ukončení práce)	z = 2

      1. teoretická kapacita kontrolní linky (počet TPr/rok)
         1. K_LOA4 = (p.h/t_LOA4–z).d = (4.8/0,5-2).203 = 12.586 = ~ 12.500 TPr/rok
   1. b) tři kontrolní stání

      Příloha č. 19 Způsob výpočtu kapacitní potřeby správního obvodu a kapacit stanic technické kontroly

      pracnost TPr OA 29min.:	tLOA3 = 0,48h
      počet kontrolních techniků na lince:	p = 3
      ztráta počtu TPr:	z = 1

      1. teoretická kapacita kontrolní linky:
         1. K_LOA3 = (p.h/t_LOA3 – z).d = (3.8/0,48-1).203 = 9.947 = ~ 10.000 TPr/rok

1. 2.2 Kontrolní linka STK pro užitkové automobily (LUA)

   Příloha č. 19 Způsob výpočtu kapacitní potřeby správního obvodu a kapacit stanic technické kontroly

   pracnost TPr UA je 80 min. (dva pracovníci po 40 min.):	tLUA = 1,33 h
   počet kontrolních techniků na lince:	p = 4
   ztráta počtu TPr:	z = 1

   1. teoretická kapacita kontrolní linky
      1. K_LUA = (p.h/t_LUA – z).d = (4.8/1,33-1).203 = 4.681 = ~ 4.600 TPr/rok

1. 3. Výpočet skutečné kapacity technických prohlídek kontrolních linek STK

   Skutečná kapacita kontrolní linky se určí dosazením skutečného efektivního denního pracovního času (h), případně počtu produktivních dnů v roce (d), a počtu kontrolních techniků na kontrolní lince (p) do příslušného vzorce uvedeného v bodech 2.1 nebo 2.2.

Příloha č. 20

Doklady předkládané před provedením technické prohlídky

1. 1) Pravidelná technická prohlídka:
   1. - technický průkaz vozidla,
   2. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
   3. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   4. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   5. - osvědčení o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
   6. - protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno.

1. 2) Opakovaná technická prohlídka:
   1. - technický průkaz vozidla,
   2. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
   3. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   4. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   5. - osvědčení o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
   6. - protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo v rámci technické silniční kontroly⁷), vyžadováno,
   7. - protokol o předchozí technické prohlídce, na jejímž základě je prováděna opakovaná technická prohlídka.

1. 3) Evidenční kontrola:
   1. - technický průkaz vozidla,
   2. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
   3. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   4. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,

1. 4) Technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla:
   1. a) v případě jednotlivě dovezeného vozidla:
      1. - osvědčení o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
      2. - protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno.
   1. b) v případě jednotlivě vyrobeného vozidla:
      1. - osvědčení o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
      2. - protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
      3. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      4. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      5. - doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud jsou stanoveny.
   1. c) v případě přestavby vozidla:
      1. - technický průkaz vozidla,
      2. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
      3. - osvědčení o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
      4. - protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
      5. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      6. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      7. - doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud tyto jsou stanoveny.

1. 5) Technická prohlídka před registrací vozidla:
   1. - technický průkaz vozidla,
   2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   4. - osvědčení o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno,
   5. - protokol o měření emisí, pokud je měření emisí podle § 41 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžadováno.

1. 6) Technická prohlídka ADR:
   1. - technický průkaz vozidla,
   2. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
   3. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   4. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   5. - protokol o pravidelné technické prohlídce, pokud již byla provedena (nevztahuje se na vozidla nová, prvně uváděná do provozu),
   6. - doklad o provedených prvních nebo periodických zkouškách pevné nebo výměnné nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací. Zpravidla sestává ze dvou částí, a to zprávy o provedené zkoušce (např. inspekční zprávy) a návazného osvědčení (inspekčního certifikátu) o shodě s platnými požadavky dohody ADR. Jedná-li se o cisternu, musí být v certifikátu vydaném po 31. prosince 2002 uveden vždy kód cisterny a případně zvláštní ustanovení, která tato cisterna splňuje,
   7. - doklad o zkoušce těsnosti nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací (pokud ho podle předchozího certifikátu nástavba již má mít),
   8. - osvědčení ADR, pokud již bylo dříve vozidlu vydáno.

1. 7) Technická prohlídka na žádost zákazníka:
   1. - pouze ty doklady, které mají vztah k požadovanému rozsahu (plný, částečný, částečný v rozsahu evidenční kontroly) technické prohlídky.

1. 8) Nařízená technická prohlídka:
   1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
   2. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   3. - protokol o měření emisí, pokud je měření emisí vyžadováno v rámci technické silniční kontroly⁷).