Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva

Čl. I

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb., se mění takto:

1. 1. Nadpis nad § 82 zní: „Náhrada škody“.
2. 2. § 82 zní:

   㤠82

   Odkaz

   Fyzická osoba má právo na náhradu škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru.“.

1. 3. V § 83 odst. 1 se slovo „věcná“ zrušuje.
2. 4. V § 83 odst. 2 se slovo „věcné“ zrušuje.
3. 5. V § 84 odstavec 1 zní:

   „(1) Náhradu škody podle § 83 poskytuje a rozhoduje o ní hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.“.

1. 6. V § 84 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

   „(2) Náhradu škody právnické nebo fyzické osobě, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru na výzvu obce podle § 19, poskytuje a rozhoduje o ní obec.“.

   Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

1. 7. V § 84 odst. 3 se slovo „věcná“ zrušuje.
2. 8. V § 84 odst. 4 se slova „82 a“ zrušují.
3. 9. V § 84 se doplňuje odstavec 5, který zní:

   „(5) Náhrada škody fyzické osobě, která jí vznikla v souvislosti s pomocí poskytnutou podle § 82, se poskytuje podle občanského zákoníku.“.

Čl. II

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

   „(2) Za podmínek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze za kulturní památku samostatně prohlásit stavbu, která není samostatnou věcí, nebo soubor staveb; i taková kulturní památka se považuje za nemovitou kulturní památku.“.

   Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

1. 2. V § 2 odstavec 3 zní:

   „(3) Za kulturní památku lze prohlásit soubor věcí nebo staveb, i když některé z nich nevykazují znaky kulturní památky podle odstavce 1.“.

1. 3. Nadpis § 3 zní: „Prohlašování kulturních památek“.
2. 4. V § 3 odst. 1 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo stavby“.
3. 5. V § 3 odst. 2 se slova „vlastníka věci“ nahrazují slovem „vlastníka“, slova „prohlášení věci“ se nahrazují slovy „prohlášení jeho věci nebo stavby“ a slova „hodlá věc“ se nahrazují slovy „hodlá jeho věc nebo stavbu“.
4. 6. V § 3 odst. 3 se slovo „věci“ zrušuje a slovo „věc“ se nahrazuje slovy „svoji věc nebo stavbu“.
5. 7. V § 3 se na začátek odstavce 4 vkládá věta „V rozhodnutí o prohlášení nemovité věci za kulturní památku může ministerstvo kultury současně uvést, že výslovně uvedené stavby se kulturní památkou nestávají, ačkoli pozemek, na kterém jsou zřízeny, se za kulturní památku prohlašuje.“ a za slovo „věci“ se vkládají slova „nebo stavby“.
6. 8. V § 3 odst. 5 se za slova „Vlastníci věcí“ vkládají slova „nebo staveb“, za slovo „věcech“ se vkládají slova „nebo stavbách“ a slova „prohlídku věcí“ se nahrazují slovy „prohlídku těchto věcí nebo staveb“.
7. 9. V § 3 odst. 6 se za slovo „věcí“ vkládají slova „nebo staveb“.
8. 10. V § 7 odst. 3 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo stavby“.
9. 11. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:

   㤠7a

   Odkaz

   Ministerstvo kultury může na žádost vlastníka stavby, která vznikla následně na nemovitosti již chráněné jako kulturní památka, nebo z moci úřední rozhodnout, že tato stavba není kulturní památkou.“.

1. 12. V nadpisu § 8 a v § 8 odst. 1 a 5 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo stavby“.
2. 13. V § 8 odst. 2 větě druhé se slovo „věci“ zrušuje.
3. 14. V § 9 odst. 4 se slova „věc převádí“ nahrazují slovy „ji převádí“ a slovo „věc“ se zrušuje.
4. 15. V § 13 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; je-li národní kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vztahuje se právo státu na přednostní koupi na nemovitost, jíž je národní kulturní památka součástí“.
5. 16. V § 13 odst. 3 se za slovo „nabídka“ vkládají slova „podle odstavce 1“, slova „kulturní památku“ se nahrazují slovem „věc“ a slova „kulturní památky přijímá“ se nahrazují slovem „přijímá“.
6. 17. V § 14a odst. 1 se slova „způsobilá k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávná“.
7. 18. V § 14a odst. 10 písm. a) se slova „zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo mu byla způsobilost k právním úkonům omezena“ nahrazují slovy „omezen ve svéprávnosti“.
8. 19. V § 14a odst. 11 písm. b) se slova „zbavení nebo omezení jeho způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.
9. 20. V § 18 odstavce 1 a 2 znějí:

   „(1) Stavbu, která je kulturní památkou, lze přemístit jen s předchozím souhlasem krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.

   (2) Movitou věc, která je kulturní památkou, lze z veřejně přístupného místa trvale přemístit jen s předchozím souhlasem krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.“.

1. 21. V § 32 odst. 2 písm. e) se slova „prohlášení věcí za kulturní památky“ nahrazují slovy „prohlašování kulturních památek“.
2. 22. V § 35 odst. 1 písm. a) se za slova „nechrání věc“ vkládají slova „nebo stavbu“, slovo „věci“ se zrušuje a za slova „hodlá věc“ se vkládají slova „nebo stavbu“.
3. 23. V § 35 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

   Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).

1. 24. V § 35 odst. 2 písmeno d) zní:
   1. „d) přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní památkou, nebo trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně přístupného místa movitou věc, která je kulturní památkou,“.

1. 25. V § 39 odst. 1 písm. a) se za slova „nechrání věc“ vkládají slova „nebo stavbu“, slovo „věci“ se zrušuje a za slova „hodlá věc“ se vkládají slova „nebo stavbu“.
2. 26. V § 39 odst. 2 písmeno c) zní:
   1. „c) přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní památkou, nebo trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně přístupného místa movitou věc, která je kulturní památkou,“.

1. 27. V § 43a odst. 2 písm. i) a v § 43a odst. 3 písm. i) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.

Čl. III

Přechodné ustanovení

Čl. IV

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb., zákona č. 124/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 183/2008 Sb., zákona č. 403/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 1 odst. 2 písm. b) se slovo „zjištěná“ nahrazuje slovem „určená“.
2. 2. V § 13a větě první se slova „a prodeji“ zrušují.

Čl. V

V § 69 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.