Zákon, kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

účinné od 1. 1. 2010Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 122/2008 Sb., se mění takto:

1. účinné od 1. 1. 20101. V § 25 odstavec 2 zní:
   účinné od 1. 1. 2010

   účinné od 1. 1. 2010„(2) Pokutu ukládá ve všech případech porušení mlčenlivosti podle § 24 příslušné finanční ředitelství. Porušil-li však povinnost mlčenlivosti pracovník finančního ředitelství nebo ústředního orgánu státní správy, ukládá pokutu ministerstvo. Stejnopis rozhodnutí o uložení pokuty zašle finanční ředitelství daňovému subjektu dotčenému porušením mlčenlivosti.“.

1. účinné od 1. 1. 20102. V § 32 odstavec 3 zní:
   účinné od 1. 1. 2010

   účinné od 1. 1. 2010„(3) Rozhodnutí obsahuje odůvodnění, nestanoví-li tento nebo zvláštní daňový zákon jinak, pokud nejde o případ, kdy správce daně reaguje na tvrzení daňového subjektu beze změny nebo je odůvodnění tomuto daňovému subjektu známé z jiného dokumentu. V takovém případě správce daně na tento dokument ve svém rozhodnutí odkáže. V odůvodnění správce daně stručně a jasně uvede důvody pro vydání rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí, které bylo vydáno na základě dokazování, správce daně dále uvede, které skutečnosti má za prokázané a o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a jak věc posoudil po právní stránce.“.

1. účinné od 1. 1. 20103. V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:
   účinné od 1. 1. 2010

   účinné od 1. 1. 2010„(3) Výzvy správce daně podle odstavce 1 není potřeba, bylo-li v insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku daňového subjektu a má-li být splněna povinnost uložená daňovému subjektu podle § 40b odst. 1.“.

1. účinné od 1. 1. 20104. V § 46 se na konci odstavce 7 doplňuje věta, která zní: „Pokud správce daně vydá dodatečný platební výměr po provedené daňové kontrole, má odvolání proti němu odkladný účinek.“.
2. účinné od 1. 1. 20105. V § 47 odstavec 1 zní:
   účinné od 1. 1. 2010

   účinné od 1. 1. 2010„(1) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit, či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří let od vzniku daňové povinnosti u těch daní, které nemají zdaňovací období.“.

1. účinné od 1. 1. 20106. V § 60 odstavec 3 zní:
   účinné od 1. 1. 2010

   účinné od 1. 1. 2010„(3) Povolení posečkání daně a povolení splátek může být vázáno na podmínky. Po dobu, po kterou daňový subjekt tyto podmínky plní, se skutečnost povolení posečkání a povolení splátek zohledňuje při vystavení potvrzení podle § 62 odst. 7.“.

1. účinné od 1. 1. 20107. § 72 včetně nadpisu zní:
   účinné od 1. 1. 2010

   㤠72

   Odkaz účinné od 1. 1. 2010„§ 72

   účinné od 1. 1. 2010Zástavní právo

   účinné od 1. 1. 2010(1) K zajištění daňové pohledávky a jejího příslušenství může správce daně zřídit rozhodnutím zástavní právo. Ke zjištění předmětu zástavy má správce daně oprávnění podle § 15. V ostatním platí ustanovení občanského zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

   účinné od 1. 1. 2010(2) Rozhodnutí musí obsahovat označení daňové pohledávky, její výši a předmět zástavního práva.

   účinné od 1. 1. 2010(3) Rozhodnutí o zřízení zástavního práva může správce daně z vlastního anebo z jiného podnětu změnit anebo zrušit.

   účinné od 1. 1. 2010(4) Správce daně je oprávněn pro účely podle odstavce 1 vyzvat daňového dlužníka, aby předložil soupis svého majetku. Daňový dlužník je povinen této výzvě ve stanovené lhůtě vyhovět.

   účinné od 1. 1. 2010(5) Zástavní právo vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému dlužníkovi. Zástavní právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva katastrálnímu úřadu, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.

   účinné od 1. 1. 2010(6) Správce daně může rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od daňového dlužníka, jehož nedoplatek je zajišťován, a to na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.

   účinné od 1. 1. 2010(7) Zajištění daňového nedoplatku, včetně nákladů vzniklých s převzetím zástavy správcem daně, se provádí na náklady daňového dlužníka. Neuhradí-li daňový dlužník tyto náklady, správce daně je oprávněn je vymáhat postupem podle § 73 a 73a.

   účinné od 1. 1. 2010(8) Zástavní právo zřízené rozhodnutím správce daně zaniká rovněž právní mocí rozhodnutí, kterým správce daně ruší zástavní právo.“.