Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

§ 108

Notář provede zápis na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis, jestliže

1. a) zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu pro zápis do veřejného rejstříku, v notářském zápisu pro zápis do evidence svěřenských fondů nebo v notářském zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsaných podle jiného zákona (dále jen „podkladový notářský zápis“), anebo zapisované skutečnosti byly přezkoumány notářem v rámci přezkumu splnění předpokladů pro sepsání podkladového notářského zápisu,
2. b) podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby, popřípadě že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoba nebo její orgán povinny, a
3. c) notáři byly předloženy všechny listiny, které tento nebo jiný zákon požadují pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin.

§ 108a

Notář zkoumá, zda zápisu osoby jako člena voleného orgánu obchodní korporace nebrání překážka výkonu funkce zapsaná v evidenci osob vyloučených z funkce člena voleného orgánu obchodní korporace podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev²³). Existenci překážky výkonu funkce v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru může notář ověřit prostřednictvím systému propojení rejstříků.

§ 109

Mají-li být některá právní jednání uskutečněna nebo některé z požadavků pro zápis do veřejného rejstříku splněny až po rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo po jiném právním jednání, o kterém je podkladový notářský zápis, provede notář zápis do veřejného rejstříku pouze, je-li jejich uskutečnění nebo splnění osvědčeno notářským zápisem o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku sepsaným podle zákona upravujícího postavení notáře a jeho činnost (dále jen „notářský zápis o osvědčení“) a jsou-li takové požadavky splněny.

§ 110

Zápis do veřejného rejstříku provede notář, který sepsal podkladový notářský zápis. Má-li být proveden zápis do veřejného rejstříku notářem na základě více podkladových notářských zápisů, popřípadě také na základě notářského zápisu o osvědčení, provede notář zápis pouze, sepsal-li všechny takové notářské zápisy.

§ 111

(1) Na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis provede zápis zapisovaných skutečností notář, který sepsal osvědčení podle jiného zákona, jde-li o osvědčení

1. a) o provedení úkonů a splnění formalit pro přemístění zapsaného sídla podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské společnosti (SE) nebo podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské družstevní společnosti a zákonů vydaných k jejich provedení,
2. b) o splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti vzniklé fúzí, nebo
3. c) o splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny.

(2) Na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis notář dálkovým přístupem vloží do sbírky listin projekt přeměny a další listiny, které se podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev před schválením přeměny ukládají do sbírky listin, nebo provede zápis podle § 61 odst. 1 na základě osvědčení pro zápis a uloží do sbírky listin upozornění podle § 61 odst. 2.

(3) Osvědčení pro zápis projektu přeměny obsahuje

1. a) jméno notáře a jeho sídlo,
2. b) místo a datum vyhotovení osvědčení pro zápis,
3. c) údaje identifikující žadatele,
4. d) údaje o skutečnostech zapisovaných do obchodního rejstříku,
5. e) prohlášení notáře o tom, že údaje o skutečnostech, které se do obchodního rejstříku zapisují, vyplývají z písemností, které byly k žádosti o zápis doloženy,
6. f) seznam písemností, které byly notáři předloženy žadatelem a ze kterých vyplývají údaje o skutečnostech zapisovaných do obchodního rejstříku,
7. g) otisk úředního razítka notáře a
8. h) podpis notáře.

§ 112

(1) Nejsou-li podmínky podle § 108 až 110 splněny, notář odmítne provést zápis do veřejného rejstříku; to nebrání zapsané osobě podat návrh na zápis podle § 78.

(2) Notář také odmítne provést zápis postupem stanoveným v notářském řádu pro odmítnutí notářského úkonu, zjistí-li prostřednictvím informačního systému veřejného rejstříku, že před podáním žádosti bylo zahájeno řízení o zápisu téhož údaje a toto řízení se stále vede.

§ 113

Jsou-li splněny podmínky pro zápis požadovaných zapisovaných skutečností, provede notář zápis podle tohoto nebo jiného zákona do veřejného rejstříku dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis.

§ 114

(1) Notář písemnosti, které mu byly předloženy v listinné podobě a které se zakládají do sbírky listin, převede do elektronické podoby, ledaže to jejich povaha neumožňuje. Spolu s elektronickým stejnopisem podkladového notářského zápisu, pořízeným podle jiného zákona, písemnosti podle věty první po provedení zápisu bez zbytečného odkladu vloží dálkovým přístupem do sbírky listin. Při postupu podle § 111 vloží notář do sbírky listin také elektronický stejnopis notářského zápisu o osvědčení.

(2) Notář písemnosti, které mu byly předloženy v listinné podobě a které se nezakládají do sbírky listin, převede do elektronické podoby a bez zbytečného odkladu je zašle příslušnému rejstříkovému soudu.

(3) Notář doručí bez zbytečného odkladu po provedení zápisu příslušnému rejstříkovému soudu ty listiny, u kterých jejich charakter neumožňuje jejich převod do elektronické podoby podle odstavce 1 a 2.

§ 115

Notář vydá osobě zapsané postupem podle § 113 z veřejného rejstříku ověřený výstup z informačního systému veřejné správy podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy¹); ustanovení § 4 a 5 se použijí obdobně. Tento výstup zašle notář nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne zápisu také osobám, které se zapisují do veřejného rejstříku podle jiného zákona v souvislosti se zápisem zapsané osoby.

§ 116

Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v zápisu opraví notář, který zápis provedl, kdykoliv i bez návrhu, a vyrozumí o tom zapsanou osobu zasláním výpisu z veřejného rejstříku obsahujícího tuto opravu; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.

§ 117

Obrana proti zápisu notářem

Zapsaná osoba, jakož i osoby zapisované v souvislosti s jejím zápisem, se mohou u rejstříkového soudu domáhat výmazu nebo změny zápisu provedeného notářem nebo obnovení původního zápisu za stejných podmínek, za jakých se téhož mohou domáhat proti zápisu rejstříkovým soudem.

§ 118

Povaha zápisu notářem

Předpokládá-li tento nebo jiný zákon zápis určité skutečnosti soudem, rozumí se tím také zápis notářem podle této části zákona.

§ 118a

(1) Nestanoví-li se v této části jinak, použijí se pro řízení ve věcech evidence svěřenských fondů a pro zápis notářem obdobně ustanovení části druhé a třetí tohoto zákona, není-li to z povahy věci vyloučeno.

(2) K řízení o návrhu na zápis je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud svěřenského správce. K provedení prvního zápisu svěřenského fondu, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, a k řízení o návrhu na další zápis týkající se tohoto svěřenského fondu je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je soud, u něhož je vedeno řízení o pozůstalosti; má-li svěřenský správce bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, je příslušný Městský soud v Praze.

(3) Účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a svěřenský správce.

(4) Zápis svěřenského fondu, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, provede rejstříkový soud na podkladě usnesení soudu vydaného v řízení o pozůstalosti poté, co bylo zjištěno, že byl zřízen svěřenský fond, aniž by vydával rozhodnutí o povolení zápisu.

(5) Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podle § 104 svěřenskému správci. Tato pokuta nepostihuje majetek ve svěřenském fondu.

(6) Neplní-li svěřenský správce povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení svěřenského fondu; soud na tuto skutečnost svěřenského správce upozorní a poskytne mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Neodstraní-li svěřenský správce nedostatky ani v této lhůtě, vyrozumí soud před zahájením řízení o zrušení svěřenského fondu o této skutečnosti zakladatele, obmyšleného a další osobu oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a poskytne jim přiměřenou lhůtu k nápravě.

§ 119

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁵).

§ 120

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.

§ 121

(1) Odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o založení této právnické osoby; to platí obdobně, pokud dochází ke změně nebo zániku odborové organizace.

(2) Rejstříkový soud provede zápis do 5 pracovních dnů.

(3) Ustanovení části první hlavy II, částí druhé a třetí se na zápis vzniku odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů nepoužijí.

(4) Návrh na zápis změny a na výmaz právnické osoby podle odstavce 1 lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví vyhláškou Ministerstvo spravedlnosti.

(5) Odborová organizace má právo na zápis svého sídla do veřejného rejstříku podle sídla zaměstnavatele, u kterého působí, nebo jeho části, u které působí.

§ 122

(1) Zapsaná osoba přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, ledaže se jedná o osobu zapsanou do spolkového rejstříku.

(2) Osoba zapsaná do spolkového rejstříku přizpůsobí do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem.

(3) Nepřizpůsobí-li zapsaná osoba zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem ve lhůtě podle odstavců 1 a 2, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci. Část věty první za středníkem se nevztahuje na odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů.

§ 123

(1) Obchodní rejstřík podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za obchodní rejstřík podle tohoto zákona.

(2) Nadační rejstřík podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za nadační rejstřík podle tohoto zákona.

(3) Rejstřík obecně prospěšných společností podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za rejstřík obecně prospěšných společností podle tohoto zákona.

(4) Rejstřík společenství vlastníků jednotek podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za rejstřík společenství vlastníků jednotek podle tohoto zákona.

§ 124

(1) Registr zájmových sdružení právnických osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona.

(2) Pro účely tohoto zákona vykonávají působnost krajských úřadů v oblasti evidování zájmových sdružení právnických osob rejstříkové soudy.

(3) Krajské úřady předají do 1 měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona příslušným rejstříkovým soudům spisy.

(4) Údaje, které rejstříkový soud převezme ze základního registru osob, zapíše bez řízení.

§ 125

(1) Evidence občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, vedená Ministerstvem vnitra podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a do 1 měsíce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v elektronické podobě o občanském sdružení, jeho organizační jednotce, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů, mezinárodní organizaci zaměstnavatelů údaje o

1. a) názvu,
2. b) číslu registrace,
3. c) identifikačním číslu osoby,
4. d) dni vzniku,
5. e) právní formě a
6. f) sídle vyjádřené referenční vazbou kódu adresního místa na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace.

(3) Údaje, které rejstříkový soud převezme ze základního registru osob, zapíše bez řízení; tímto zápisem je splněna povinnost podle § 3045 odst. 2 občanského zákoníku.

§ 125a

(1) Spolek nebo pobočný spolek založený podle zákona upravujícího sdružování občanů, o kterém jsou ve spolkovém rejstříku zapsány pouze údaje podle § 125 odst. 2, se považuje za neaktivní (dále jen „neaktivní spolek“).

(2) Zápis údaje o neaktivním spolku do spolkového rejstříku zajistí prostřednictvím nastavení informačního systému veřejných rejstříků Ministerstvo spravedlnosti.

(3) Údaj o neaktivním spolku ze spolkového rejstříku rejstříkový soud vymaže, aniž by o tom vydával rozhodnutí,

1. a) přizpůsobí-li spolek nebo pobočný spolek zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem,
2. b) je-li do spolkového rejstříku zapsán vstup do likvidace spolku nebo pobočného spolku a údaje identifikující likvidátora, nebo
3. c) je-li do spolkového rejstříku zapsáno zahájení insolvenčního řízení a údaje identifikující insolvenčního správce.

(4) Údaj o neaktivním spolku do spolkového rejstříku rejstříkový soud opětovně zapíše, aniž by o tom vydával rozhodnutí, bylo-li

1. a) zrušeno rozhodnutí o zrušení spolku nebo pobočného spolku, nebo
2. b) insolvenční řízení zastaveno nebo byl-li zrušen konkurs na majetek spolku nebo pobočného spolku z jiného důvodu než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že je majetek spolku nebo pobočného spolku zcela nepostačující.

(5) Člen statutárního orgánu neaktivního spolku ručí za splnění povinnosti, která je obsahem závazku, z něhož je neaktivní spolek v důsledku jeho jednání zavázán.

(6) Je-li údaj o neaktivním spolku zapsán více než rok, ustanovení o zákazu zaměnitelnosti názvu právnické osoby se ve vztahu k neaktivnímu spolku nepoužije.

§ 126

(1) Mezinárodní nevládní organizace, kterým bylo podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů, povoleno vyvíjet činnost, se považují za právnické osoby, které zřídily v České republice zahraniční pobočný spolek podle občanského zákoníku.

(2) Mezinárodní nevládní organizace a zvláštní organizace pro zastoupení zájmů České republiky v mezinárodních nevládních organizacích, které byly zřízeny nebo kterým bylo povoleno mít sídlo v České republice podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle občanského zákoníku.

§ 127

(1) Evidence mezinárodních nevládních organizací a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, vedená Ministerstvem vnitra podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a do 1 měsíce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v elektronické podobě o mezinárodní nevládní organizaci údaje o

1. a) názvu,
2. b) číslu jednacím,
3. c) identifikačním číslu osoby,
4. d) dni vzniku,
5. e) právní formě a
6. f) sídle vyjádřené referenční vazbou kódu adresního místa na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace.

(3) Údaje, které rejstříkový soud převezme ze základního registru osob, zapíše bez řízení.

§ 128

Po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vydá rejstříkový soud ohledně osob, na které se vztahují § 124 až 127, namísto úředně ověřeného opisu podle § 4 pouze potvrzení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku.