Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška v souladu s právem Evropských společenství¹) upravuje

1. a) podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti, včetně podrobností pro vymezování, označování a oznamování nebo schvalování sledovaných nebo kontrolovaných pásem na těchto pracovištích,
2. b) podrobnosti k vykonávaní činností v souvislosti s výkonem práce, které jsou spojeny se zvýšenou přítomností přírodních radionuklidů nebo se zvýšeným vlivem kosmického záření a vedou nebo by mohly vést k významnému zvýšení ozáření fyzických osob (dále jen „pracovní činnosti se zvýšeným ozářením z přírodních zdrojů“), tím, že stanoví dotčená pracoviště a osoby, rozsah měření a směrné hodnoty pro zásahy ke snížení zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů,
3. c) podrobnosti o pravidlech pro přípravu a provádění zásahů k odvrácení nebo snížení ozáření a stanoví směrné hodnoty pro tyto zásahy,
4. d) zprošťovací úrovně, uvolňovací úrovně, limity ozáření, optimalizační meze, mezní hodnoty obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a vodách a nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin,
5. e) podrobnosti ke klasifikaci zdrojů ionizujícího záření a kategorizaci radiačních pracovníků a pracovišť, kde se vykonávají radiační činnosti,
6. f) technické a organizační požadavky, postupy a směrné hodnoty k prokázání optimalizace radiační ochrany,
7. g) rozsah a způsob nakládání se zdroji ionizujícího záření, nakládání s radioaktivními odpady a uvádění radionuklidů do životního prostředí, k nimž je třeba povolení, a upravuje podrobnosti pro zajištění radiační ochrany při těchto radiačních činnostech,
8. h) podmínky lékařského ozáření, diagnostické referenční úrovně a pravidla pro ozáření fyzických osob dobrovolně pomáhajících osobám podstupujícím lékařské ozáření,
9. i) stanoví technické a organizační podmínky bezpečného provozu zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi,
10. j) vymezuje veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany, stanoví rozsah jejich sledování, měření, hodnocení, ověřování, zaznamenávání, evidence a způsob předávání údajů Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na ozáření z přírodního pozadí, to je na radionuklidy obsažené přirozeně v lidském těle, na kosmické záření, které je běžné na zemském povrchu, nebo na záření způsobené radionuklidy přítomnými v lidskou činností neporušené zemské kůře a na jiná ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření nemodifikovaná lidskou činností.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. a) aktivací – proces, v jehož průběhu je stabilní nuklid přeměněn na radionuklid ozářením částicemi nebo zářením gama o vysoké energii,
2. b) aplikujícím odborníkem – lékař, zubní lékař nebo jiný zdravotnický pracovník, který v rozsahu své kvalifikace dané zvláštními právními předpisy²) zabezpečuje aplikaci lékařského ozáření při respektování principu optimalizace radiační ochrany,
3. c) běžným provozem – provoz zdroje ionizujícího záření za podmínek stanovených v povolení k jeho provozu nebo k nakládání s ním a ve schválené dokumentaci,
4. d) generátorem záření – zařízení nebo přístroj vysílající ionizující záření, jehož součásti pracují při rozdílu potenciálu vyšším než 5 kV, zejména rentgenová zařízení³) a urychlovače částic,
5. e) indikujícím lékařem – lékař, který je v souladu se zvláštními právními předpisy⁴) oprávněn doporučit osoby k lékařskému ozáření aplikujícímu odborníkovi,
6. f) klinickou odpovědností – odpovědnost za jednotlivé lékařské ozáření nebo jeho části, která zahrnuje odůvodnění, optimalizaci a klinické hodnocení lékařského ozáření; vychází z praktické spolupráce s jinými specialisty a personálem, popřípadě informací o předchozím vyšetření a zahrnuje poskytování informací o daném lékařském ozáření a poskytování záznamů jiným aplikujícím odborníkům a indikujícím lékařům na jejich žádost, popřípadě poskytování informací o riziku ionizujícího záření pacientům a jiným dotčeným osobám,
7. g) klinickým auditem – systematické ověřování a hodnocení lékařských radiologických postupů za účelem zlepšení kvality a výsledků péče o pacienta, přičemž radiologické činnosti, postupy a výsledky jsou srovnávány se zveřejněnými lékařskými radiologickými postupy,
8. h) kosmickým zářením – ionizující záření kosmického původu,
9. i) lékařským dohledem – sledování zdravotní způsobilosti a vývoje zdravotního stavu u pracovníků kategorie A z hledisek případných vlivů ionizujícího záření na jejich zdraví vykonávané v rámci závodní preventivní péče,⁵)
10. j) monitorováním – cílené měření veličin charakterizujících ozáření, pole záření nebo radionuklidy a hodnocení výsledků těchto měření pro účely usměrňování ozáření,
11. k) oprávněnou dozimetrickou službou – osoba, která provádí na vlastní odpovědnost odečet nebo výklad hodnot registrovaných osobními dozimetry nebo jiná hodnocení vnějšího ozáření nebo která provádí měření radioaktivity v lidském těle nebo v biologických vzorcích nebo hodnocení vnitřního ozáření, které dovolí určit roční efektivní dávku nebo její úvazek (dále jen „služby osobní dozimetrie“), a která je držitelem povolení podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona,
12. l) oprávněným lékařem – lékař zdravotnického zařízení, které poskytuje zaměstnavateli závodní preventivní péči pro pracovníky kategorie A,
13. m) osobními dávkami – souhrnné označení pro veličiny charakterizující míru zevního i vnitřního ozáření jednotlivé osoby, zejména efektivní dávku, úvazek efektivní dávky a ekvivalentní dávky v jednotlivých orgánech nebo tkáních; osobní dávky se měří osobními dozimetry,
14. n) otevřeným radionuklidovým zářičem – radionuklidový zářič, který není uzavřeným radionuklidovým zářičem,
15. o) pracovištěm s otevřenými zářiči – pracoviště, kde je nakládáno s otevřenými radionuklidovými zářiči,
16. p) pracovním místem – část pracoviště jednoznačně charakterizovaná svými ochrannými (izolačními, ventilačními a stínicími) vlastnostmi, vymezená prostorově nebo technologicky (pracovní stůl, aplikační nebo vyšetřovací box, digestoř, hermetizovaná podtlaková skříň ap.), kde mohou být prováděny samostatné práce se zdroji ionizujícího záření; v jedné místnosti může být více pracovních míst, pokud každé tvoří z hlediska organizace práce samostatný celek,
17. r) praktickými úkony lékařského ozáření – konkrétní provedení lékařského ozáření a všech podpůrných úkonů, včetně manipulace a používání zdravotnických prostředků k lékařskému ozáření, hodnocení technických a fyzikálních parametrů, včetně dávek záření, kalibrace, údržby vybavení, přípravy a podávání radiofarmaceutických preparátů a vyvolávání filmů,
18. s) přírodním zdrojem ionizujícího záření – zdroj ionizujícího záření pozemského nebo kosmického původu,
19. t) radioaktivní kontaminací – znečištění jakéhokoli materiálu či jeho povrchu, prostředí nebo osoby radioaktivní látkou; pokud jde o lidské tělo, zahrnuje jak zevní kontaminaci kůže, tak vnitřní kontaminaci bez ohledu na cestu příjmu,
20. u) radiologickým fyzikem – odborný zdravotnický pracovník s vysokoškolským vzděláním, který splňuje požadavky zvláštních právních předpisů²) a který se podílí, buď přímo, nebo nepřímo formou poradenství, na aplikaci ionizujícího záření v oborech radiodiagnostika, radioterapie a nukleární medicína,
21. v) radiologickým zařízením – zdravotnický prostředek⁶) používaný k vyšetřování nebo léčbě v nukleární medicíně, radioterapii nebo radiodiagnostice, který je zároveň zdrojem ionizujícího záření nebo který může ovlivnit ozáření pacientů nebo jiných osob podstupujících lékařské ozáření,
22. w) radiologickými postupy – jakékoli postupy týkající se lékařského ozáření v nukleární medicíně, radioterapii nebo radiodiagnostice,
23. x) radionuklidem – druh atomů, které mají stejný počet protonů, stejný počet neutronů, stejný energetický stav a které podléhají samovolné změně ve složení nebo stavu atomových jader,
24. y) radionuklidovým zářičem – zdroj ionizujícího záření obsahující radioaktivní látky, kde součet podílů aktivit radionuklidů a zprošťovacích úrovní aktivit pro tyto radionuklidy je větší než 1 a současně součet podílů hmotnostních aktivit radionuklidů a zprošťovacích úrovní hmotnostních aktivit pro tyto radionuklidy je větší než 1,
25. z) radiodiagnostickým – vztahujícím se k radiodiagnostice v nukleární medicíně in vivo, lékařské diagnostické radiologii a stomatologické diagnostické radiologii,
26. aa) radioterapeutickým – vztahujícím se k radioterapii, včetně nukleární medicíny pro terapeutické účely,
27. bb) urychlovačem částic – generátor záření o energii vyšší než 1 MeV, ve kterém jsou urychlovány částice,
28. cc) umělým zdrojem ionizujícího záření – zdroj ionizujícího záření jiný než přírodní zdroj ionizujícího záření,
29. dd) uzavřeným radionuklidovým zářičem – radionuklidový zářič, jehož úprava, například zapouzdřením nebo ochranným překryvem, zabezpečuje zkouškami ověřenou těsnost a vylučuje tak, za předvídatelných podmínek použití a opotřebování, únik radionuklidů ze zářiče,
30. ee) vnitřním ozářením – ozáření osoby ionizujícím zářením z radionuklidů vyskytujících se v těle této osoby, zpravidla jako důsledek příjmu radionuklidů požitím nebo vdechnutím,
31. ff) vyhledávacím vyšetřením – postup, při němž se využívá zdravotnických radiodiagnostických prostředků k včasnému stanovení diagnózy u rizikových skupin obyvatelstva,
32. gg) výpustí – kapalná nebo plynná látka vypouštěná do životního prostředí, která obsahuje radionuklidy v množství nepřevyšujícím uvolňovací úrovně nebo vypouštěná do životního prostředí za podmínek uvedených v povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí,
33. hh) zevním ozářením – ozáření osoby ionizujícím zářením ze zdrojů ionizujícího záření, které se nacházejí mimo ni,
34. ii) zneškodňováním radioaktivních odpadů – umístění radioaktivních odpadů na úložiště nebo na určité místo bez úmyslu je znovu použít; zneškodňování zahrnuje rovněž oprávněné uvolnění radioaktivního odpadu přímo do životního prostředí a jeho následný rozptyl.

§ 3

Veličiny radiační ochrany

Pro účely této vyhlášky se veličinami radiační ochrany rozumí

1. a) ekvivalentní dávka H_T, což je součin radiačního váhového faktoru w_R uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 5 a střední absorbované dávky⁷) D_TR v orgánu nebo tkáni T pro ionizující záření R, nebo součet takových součinů, jestliže pole ionizujícího záření je složeno z více druhů nebo energií,
2. b) efektivní dávka E, což je součet součinů tkáňových váhových faktorů w_T uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 5 a ekvivalentní dávky H_T v ozářených tkáních nebo orgánech T,
3. c) kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávka S, což je součet efektivních, popř. ekvivalentních dávek všech jednotlivců v určité skupině,
4. d) úvazek efektivní dávky E(τ), popř. ekvivalentní dávky H_T(τ), což je časový integrál příkonu efektivní dávky, popř. ekvivalentní dávky po dobu τ od příjmu radionuklidu; není-li uvedeno jinak, činí tato doba 50 roků pro příjem radionuklidů u dospělých a období do 70 let věku pro příjem radionuklidů u dětí; obdobně je definován také úvazek kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávky,
5. e) dávkový ekvivalent H, což je součin absorbované dávky v uvažovaném bodě tkáně a jakostního činitele Q uvedeného v tabulce č. 3 přílohy č. 5 vyjadřujícího rozdílnou biologickou účinnost různých druhů záření,
6. f) osobní dávkový ekvivalent H_p(d), což je dávkový ekvivalent v daném bodě pod povrchem těla v hloubce tkáně d,
7. g) ekvivalentní objemová aktivita radonu a_ekv, což je vážený součet objemové aktivity⁷) a₁ polonia 218, objemové aktivity a₂ olova 214 a objemové aktivity a₃ vizmutu 214 určený vztahem a_ekv = 0,106.a₁ + 0,513.a₂ + 0,381.a₃,
8. h) index hmotnostní aktivity I, což je číslo určené na základě hmotnostních aktivit K-40, Ra-226 a Th-228 vztahem

I = a_K/3000 Bq.kg^-1 + a_Ra/300 Bq.kg^-1 + a_Th/200 Bq.kg^-1,

1. i) příjem, což je aktivita radionuklidu přijatá do lidského organizmu z prostředí, obvykle požitím nebo vdechnutím,
2. j) konverzní faktor příjmu, což je koeficient udávající efektivní dávku připadající na jednotkový příjem; konvenční hodnoty konverzních faktorů příjmu požitím i_ing, popř. vdechnutí i_inh, vypočítané na základě standardních modelů, jsou uvedeny v tabulkách přílohy č. 3.