§ 62
změněno 1. 12. 2012 zákonem 389/2012 Sb.
§ 62 Optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření (1) Optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření se provádí postupy podle § 17 a dosahuje se jí zejména zavedením systému jakosti.9) Cílem optimalizace je a) při radiodiagnostickém vyšetření správné použití zobrazovací metody tak, aby dávky ve tkáních byly co nejnižší, aniž by se tím omezilo získání nezbytných radiodiagnostických informací, b) při nukleárně-medicínském vyšetření aplikace pouze nezbytného množství radioaktivní látky požadované čistoty a aktivity, které zaručuje dostatečnou diagnostickou informaci při co nejnižší zátěži pacienta, c) při radioterapeutických výkonech ozáření cílového objemu, na který je léčba zářením zaměřena, v rozsahu nezbytném k dosažení požadovaného účinku, přičemž ozáření ostatních tkání má být tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout bez omezení léčby. (2) Diagnostické referenční úrovně uvedené v příloze č. 9 jsou úrovněmi dávek, popřípadě úrovněmi aplikované aktivity používané při diagnostických postupech v rámci lékařského ozáření, jejichž překročení se při vyšetření dospělého pacienta o hmotnosti 70 kg při použití standardních postupů a správné praxe neočekává. Soustavné překračování diagnostických referenčních úrovní (2) Diagnostické referenční úrovně jsou uvedeny v rutinní klinické praxi vyžaduje příloze č. 9. (3) Na každém pracovišti se stanovují vlastní diagnostické referenční úrovně pro všechna vyšetření tam běžně prováděná, aby zdravotnické zařízení prošetřilo podmínky lékařského ozáření, a pro něž jsou stanoveny diagnostické referenční úrovně v případě příloze č. 9 (dále jen „místní diagnostické referenční úrovně“). Místní diagnostické referenční úrovně mohou být vyšší nežli diagnostické referenční úrovně stanovené přílohou č. 9, že radiační ochrana není optimalizována pouze pokud je to odůvodněno. Významné překročení místních diagnostických referenčních úrovní držitel povolení prošetří, provedlo nápravu výsledky prošetření zaznamená a přijme nápravná opatření.