Čl. X
Odkaz Čl. XV § 14 odst. 1 zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, písmeno b) zní:
- „b) krytých dluhopisů,“.
V § 14 odst. 1 zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, písmeno b) zní:
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb. a zákona č. 182/2018 Sb., se mění takto:
(1) Po pohledávkách ostatních nezajištěných věřitelů jsou uspokojovány pohledávky z dluhového nástroje, pokud takový dluhový nástroj
(2) Dluhový nástroj se pro účely odstavce 1 nepovažuje za derivát ani za dluhový nástroj obsahující vložený derivát jen proto, že jako základ pro výpočet úroku je použita široce používaná referenční úroková sazba, nebo jen proto, že dluhový nástroj je vydán v jiné než domácí měně emitenta a zároveň jsou jmenovitá hodnota nebo jistina, splátka a úrok určeny ve stejné měně.
(3) Pro účely tohoto paragrafu se dluhovým nástrojem rozumí dluhopis a jiná forma převoditelného dluhu a nástroj vytvářející nebo uznávající dluh.
(1) Krycí portfolio podle zákona o dluhopisech není součástí majetkové podstaty dlužníka, který je emitentem krytých dluhopisů. Tím není dotčena možnost, aby věci nebo jiné majetkové hodnoty, které jsou součástí krycího portfolia, přestaly být součástí tohoto krycího portfolia postupem podle § 30b odst. 4 nebo 5 zákona o dluhopisech.
(2) Ustanovení § 250 se nepoužije pro dluhy z krytých dluhopisů vydaných dlužníkem, ani pro související dluhy, k jejichž krytí slouží krycí portfolio podle zákona o dluhopisech.
(3) Zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů, vydání rozhodnutí o úpadku emitenta krytých dluhopisů ani prohlášení konkursu na majetek emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na kryté bloky tohoto emitenta podle zákona o dluhopisech, zejména na plnění a splatnost dluhů, které jsou součástí tohoto krytého bloku. K smluvnímu ujednání, které je s tím v rozporu, se nepřihlíží.
(4) Doručí-li nucený správce krytých bloků insolvenčnímu soudu vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech, pohlíží se tímto doručením na tyto pohledávky jako na přihlášené. K jiným pohledávkám vlastníků krytých dluhopisů se v rámci insolvenčního řízení nepřihlíží, ledaže je ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek přihlásí vlastníci krytých dluhopisů.
(5) Insolvenční správce nesmí zasahovat do správy krytých bloků a je povinen poskytnout součinnost nucenému správci krytých bloků podle zákona o dluhopisech, aby mohl tento nucený správce plnit své povinnosti.“.
Majetek zákazníka podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu není součástí majetkové podstaty dlužníka.“.
Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
(1) Valná hromada povinné osoby, která je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným (dále jen „emitent“), se může usnést dvoutřetinovou většinou přítomných společníků na vydání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se jmenovitou hodnotou, které se konvertují na podíl v této obchodní společnosti (dále jen „konvertibilní nástroj“), nastane-li některá z právních skutečností určených v tomto usnesení nebo právní skutečnost podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Usnese-li se valná hromada podle odstavce 1, přijme současně rozhodnutí o podmíněném zvýšení základního kapitálu v rozsahu, který se rovná celkové jmenovité hodnotě emise konvertibilních nástrojů.
(3) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 obsahuje
(4) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavců 1 až 3 se osvědčuje veřejnou listinou a zapisuje se do obchodního rejstříku.
(5) Zvýšení základního kapitálu je účinné okamžikem, v němž nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl. Emitent podá bez zbytečného odkladu po účinnosti zvýšení základního kapitálu návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis přiloží emitent své prohlášení, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl; plyne-li tato právní skutečnost z účetnictví emitenta, musí být toto prohlášení potvrzeno auditorem.
(6) Na podmíněné zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se nepoužijí ustanovení zákona o obchodních korporacích týkající se postupu při zvyšování základního kapitálu.
(1) Společníci mají přednostní právo na upsání konvertibilních nástrojů.
(2) Na přednostní právo akcionářů podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionářů na získání vyměnitelných dluhopisů.
(3) Na přednostní právo společníků společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(1) Vlastník listinných konvertibilních nástrojů se zapisuje do seznamu vlastníků, který vede jejich emitent. Do seznamu se zapisují údaje identifikující listinný konvertibilní nástroj, jeho jmenovitá hodnota, jméno a příjmení nebo firma a bydliště nebo sídlo vlastníka a změny zapisovaných údajů.
(2) Má se za to, že ve vztahu k emitentovi je vlastníkem listinného konvertibilního nástroje ten, kdo je zapsán v seznamu podle odstavce 1.
(3) Emitent zapíše změnu vlastníka do seznamu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byla taková změna osoby vlastníka prokázána.
(1) Emitent může vydat konvertibilní nástroje jen tehdy, byly-li nejpozději k datu jejich emise společníkům zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů na nosiči informací, který společníkům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do té doby, než nastane právní skutečnost, na jejímž základě dojde ke konverzi.
(2) Požádá-li o to vlastník konvertibilního nástroje, poskytne mu emitent bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto konvertibilních nástrojů.
(3) Emisní podmínky podle odstavce 1 musí obsahovat také
(4) Emitent zašle aktuální emisní podmínky podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich přijetí České národní bance; to platí i v případech po přijetí jejich změn.
(1) Nastala-li právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi, emitent tuto informaci také uveřejnění na svých internetových stránkách a oznámí České národní bance.
(2) Česká národní banka informaci podle odstavce 1 uveřejnění na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co jí byla oznámena.
(3) Vlastníci konvertibilních nástrojů poskytnou emitentovi veškerou součinnost potřebnou k tomu, aby mohl konverzi fakticky a v souladu s usnesením valné hromady provést.
Pro postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo kmenové listy se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie nebo kmenového listu však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.
(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a nejde o případ uvedený v § 250f, centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci těchto konvertibilních nástrojů jejich evidenci na příkaz emitenta zruší a současně, dochází-li ke konverzi na zaknihované akcie, zřídí na základě smlouvy s emitentem evidenci emise těchto zaknihovaných akcií.
(2) Zrušení evidence konvertibilních nástrojů, jakož i zřízení evidence emise zaknihovaných akcií, oznámí centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů organizátorovi evropského regulovaného trhu, na kterém jsou tyto konvertibilní nástroje přijaty k obchodování, svým účastníkům, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům konvertibilních nástrojů a majiteli účtu zákazníků.
(3) Majitel účtu zákazníků zruší evidenci zaknihovaných konvertibilních nástrojů, a popřípadě také zřídí evidenci zaknihovaných akcií, na které byly konvertibilní nástroje konvertovány, k témuž dni jako centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí jejich evidenci.
Pro postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na zaknihované akcie se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinného konvertibilního nástroje však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.
(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a dochází ke konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na emitentovi, který je společností s ručením omezeným,
(2) Výzva podle odstavce 1 písm. b) obsahuje upozornění, že v případě prodlení bude nevrácený listinný konvertibilní nástroj prohlášen za neplatný, jestliže tuto možnost emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů připouští.
(3) Odevzdaný konvertibilní nástroj emitent neprodleně zničí.
(4) Je-li listinný konvertibilní nástroj konvertován na listinné akcie nebo kmenové listy, předá emitent listinné akcie nebo kmenové listy při odevzdání konvertibilního nástroje jeho vlastníkovi.
(5) Nebude-li listinný konvertibilní nástroj odevzdán ve lhůtě uvedené ve výzvě a připouštějí-li to emisní podmínky, emitent prohlásí listinný konvertibilní nástroj za neplatný a toto prohlášení zpřístupní způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů a zašle jej tomu, jehož konvertibilní nástroj byl prohlášen za neplatný.
(6) Po prohlášení listinného konvertibilního nástroje za neplatný zcizí emitent listinné akcie nebo podíly na společnosti s ručením omezeným na evropském regulovaném trhu, ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem uvedeným v emisních podmínkách. Výtěžek zcizení po odečtení účelně vynaložených nákladů vyplatí emitent bez zbytečného odkladu oprávněné osobě.“.
Za § 95b zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 304/2016 Sb., se vkládá nový § 95c, který včetně nadpisu zní:
Zjistí-li Česká národní banka, že tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu jako institucionální investor neplní požadavky týkající se obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů, které vznikly sekuritizací, může uložit této pojišťovně nebo zajišťovně přiměřený dodatečný kapitálový požadavek, a to za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Tím není dotčeno ustanovení § 74 odst. 2.“.
Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle čl. II bodu 14 zákona č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, do 31. prosince 2018.
Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb., se mění takto:
Poznámka pod čarou č. 5 zní:
„(3) Má-li být výše zápůjční úrokové sazby spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení závislá na referenční hodnotě5), musí být spotřebiteli poskytnuty též informace o jejím názvu a jménu jejího administrátora a o souvisejících důsledcích pro spotřebitele.“.
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.