Zákon o dani z obratu

§ 21.

účinné od 1. 3. 1946Odvolání. Přeplatek a dobropis.

účinné od 1. 3. 1946(1) Rozhodovati o otázce, zda se má platiti daň a v jaké výši, jsou povolány toliko úřady finanční; z takovýchto rozhodnutí lze se odvolati v zákonné lhůtě až po doručení platebního rozkazu.

účinné od 1. 3. 1946(2) Z platebního rozkazu, výměru a jiných rozhodnutí a opatření finančních úřadů ve věci daně z obratu, jejího příslušenství a ve věci dobropisu (odstavec 6) lze se odvolati do 30 dnů u toho finančního úřadu, který vydal platební rozkaz, výměr, rozhodnutí nebo opatření; nelze se však odvolati z opatření, která předcházejí vyměření daně nebo vydání trestního nálezu, z rozhodnutí, která byla vydána podle volné úvahy správním předpisem neomezené, ze stanovení výše splatné daně, kterou lze vymáhati před vyměřením (§ 20, odst. 6, první a druhá věta), a v těch případech, kdy podle podpůrně platných ustanovení (§ 31) jest odvolání vyloučeno. O odvoláních rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice (na Slovensku pověřenectvo financí) jako jediná odvolací stolice s výjimkou odvolání proti vyměření daně při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3), o kterých platí ustanovení hlavy V celního zákona, a s výjimkou případů, kdy o odvoláních podle podpůrně platných ustanovení (§ 31) rozhoduje úřad jiný.

účinné od 1. 3. 1946(3) Uplatňuje-li poplatník v odvolání vady řízení sběhlé při vyměření daně, má berní správa, uzná-li tyto námitky za správné, doplniti řízení a pak předložiti odvolání odvolací stolici.

účinné od 1. 3. 1946(4) Jinak platí o odvoláních obdobně příslušná ustanovení o přímých daních.

účinné od 1. 3. 1946(5) Na dani z obratu vyměřené berní správou nebo jejím příslušenství vzniká přeplatek:

1. účinné od 1. 3. 19461. převyšují-li platby, vykonané (vymožené) ve výši posledního předpisu (§ 20, odst. 6, první a druhá věta), skutečný předpis daně;
2. účinné od 1. 3. 19462. byl-li zcela nebo z části uhrazený předpis daně (příslušenství) rozhodnutím příslušného úřadu v řízení odvolacím nebo podle § 256, odst. 5 až 7 nebo podle § 256 a) nebo podle § 276, odst. 1 zákona o přímých daních ve spojení s § 31 tohoto zákona buď úplně zrušen nebo tak snížen, že úhrada přesahuje zbývající předpis;
3. účinné od 1. 3. 19463. bylo-li placeno dobrovolně nad povinnost.

účinné od 1. 3. 1946O vrácení přeplatku poplatníkovi hotově nebo o jeho přeúčtování platí obdobně příslušná ustanovení o přímých daních.

účinné od 1. 3. 1946(6) Vznikl-li poplatníku na splatné dani z obratu, vyměřené berní správou, s předepsaným příslušenstvím přeplatek podle odst. 5, č. 1 a 2, přizná se mu dobropis, pokud mu bylo za daňové období předepsáno na dani z obratu s příslušenstvím v berní obci dohromady více než 2.000 Kčs, nebo pouze 2.000 Kčs či méně, avšak jeho přeplatek (odst. 5, č. 1 a 2) přesahoval v berní obci na počátku daňového období částku 2.000 Kčs. Tento dobropis se vypočítává z úhrnného přeplatku, který vznikl podle odst. 5, č. 1 a 2 na dani z obratu a na předepsaném příslušenství a který byl na daňovém účtě poplatníkově zjištěn vždy ke dnům 31. ledna, 30. dubna, 31. července a 31. října každého kalendářního roku. Připadnou-li tyto dny na neděli nebo státem uznaný svátek nebo den památný, jest pro zjištění přeplatku rozhodným příští den všední. Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil - na Slovensku po dohodě s pověřencem financí - vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, v jaké výši se přiznává dobropis, nebo jeho přiznávání zrušil. Úřad jest povinen doručiti oprávněné osobě rozhodnutí o přiznání dobropisu nejdéle do dvou roků po uplynutí kalendářního roku, ve kterém vznikl její nárok na dobropis. Jinak platí o dobropisu obdobně příslušná ustanovení o přímých daních.

§ 22.

účinné od 1. 3. 1946Vrácení daně při vývozu.

účinné od 1. 3. 1946(1) Vyveze-li tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2) do ciziny předmět, má nárok, aby mu do daně z obratu, kterou jest on sám povinen platiti, byla včítána jakožto náhrada daňového zatížení výroby vyvezeného předmětu částka ve výši ³/₄ % úplaty (§ 9, odst. 1) přijaté za vývozní dodávku nebo, jde-li o případy uvedené v odstavci 5, č. 3 a 4, částka ve výši ³/₄ % základu stanoveného nařízením (všeobecná náhrada při vývozu). Daňovým zatížením výroby vyvezeného předmětu podle předchozí věty se rozumí zatížení daní z obratu, zaplacenou z dodávek nebo při dovozu surovin, polotovarů, pomocných látek a jiných předmětů, jichž bylo upotřebeno ke zpracování na vyvezený předmět nebo jako součástí při jeho výrobě nebo jako jeho obalu. Vláda může nařízením stanoviti pro určité vyvážené předměty výši náhrady částkou vyšší nebo nižší než ³/₄ %, změní-li se podstatněji poměr daňového zatížení výroby vyváženého předmětu k jeho vývozní ceně; pojem předmětu může býti vymezen celně-sazební příslušností. Ministerstvo financí nebo úřad jím k tomu zmocněný, na Slovensku pověřenectvo financí nebo úřad jím k tomu zmocněný, může na žádost podnikatele povoliti, aby základem všeobecné náhrady při vývozu byla místo přijaté úplaty cena účtovaná za vývozní dodávku.

účinné od 1. 3. 1946(2) Nárok podle odstavce 1 (nárok na včítání) nelze uplatniti u předmětu, který tuzemský podnikatel dovezl do tuzemska z ciziny a jejž v nezměněném stavu vyvezl do ciziny.

účinné od 1. 3. 1946(3) Vyveze-li tuzemský podnikatel do ciziny v nezměněném stavu předmět, kterého v tuzemsku nabyl od jiné osoby nebo který dovezl do tuzemska z ciziny, má nárok, aby mu do daně z obratu, kterou jest on sám povinen platiti, byla včítána částka ve výši bezprostředního daňového zatížení předmětu jemu dodaného nebo jím dovezeného (náhrada vývozcům-obchodníkům). Bezprostředním daňovým zatížením podle předchozí věty se rozumí daň z obratu, která připadá na dani podrobenou dodávku, jíž tuzemský podnikatel (vývozce) nabyl předmětu, nebo daň z obratu, kterou zmíněný podnikatel zaplatil celnímu úřadu při dovozu předmětu.

účinné od 1. 3. 1946(4) Nárok podle odstavce 3 (nárok na včítání) nelze uplatniti u předmětu, kterého tuzemský podnikatel (vývozce) upotřebil k zpracování na jiný předmět nebo jako obalu nebo kterého již použil v tuzemsku.

účinné od 1. 3. 1946(5) O vývoz podle odstavců 1 a 3 jde v každém z těchto případů:

1. účinné od 1. 3. 19461. provede-li tuzemský podnikatel vývozní dodávku (§ 4, č. 2);
2. účinné od 1. 3. 19462. splní-li vývozní dodávku, kterou vývozce uzavřel s cizozemským odběratelem, tuzemský podnikatel, který předmět vývozci prodal, aniž by převedl na vývozce fysickou držbu tohoto předmětu;
3. účinné od 1. 3. 19463. vyveze-li tuzemský podnikatel vlastní předmět do ciziny za tím účelem, aby ho tam výdělečně upotřebil;
4. účinné od 1. 3. 19464. prodá-li tuzemský podnikatel předmět vývozci a vyveze-li tento předmět na příkaz vývozcův do ciziny za tím účelem, aby ho tam vývozce výdělečně upotřebil.

účinné od 1. 3. 1946Nařízení ustanoví, koho jest považovati za cizozemského odběratele a co se rozumí výdělečným upotřebením. V případech č. 2 a 4 nepřísluší nárok na včítání tuzemskému podnikateli, který zboží vývozci prodal, nýbrž vývozci.

účinné od 1. 3. 1946(6) Vyveze-li tuzemský podnikatel do ciziny v nezměněném stavu předmět, kterého v tuzemsku nabyl od jiné osoby, má nárok podle odstavce 1 i nárok podle odstavce 3.

účinné od 1. 3. 1946(7) Tuzemský podnikatel (vývozce) může částky, na jejichž včítání má nárok, předběžně odečísti od daně z obratu, kterou jest povinen platiti za rozhodné splátkové období. Rozhodným splátkovým obdobím jest:

1. účinné od 1. 3. 19461. u náhrady, pro jejíž výpočet jest rozhodnou úplata přijatá za vývozní dodávku, splátkové období (§ 20, odst. 1), ve kterém úplata nebo její část byla přijata;
2. účinné od 1. 3. 19462. ve všech ostatních případech splátkové období (§ 20, odst. 1), ve kterém předmět byl vyvezen do ciziny.

účinné od 1. 3. 1946(8) Nárok na včítání uplatní tuzemský podnikatel (vývozce) tím, že částky, které připadají na rozhodná splátková období (odstavec 7), vyznačí jednotlivě podle splátkových období ve včas podaném daňovém přiznání (§ 17) za daňové období (rozhodné daňové období) anebo v příloze k tomuto přiznání. Zároveň uplatní, aby tyto částky byly při vyměřování odečteny od daně z obratu, kterou jest povinen platiti za rozhodné daňové období. Podnikatel ztrácí nárok na včítání, neuplatní-li jej způsobem uvedeným v předchozích větách.

účinné od 1. 3. 1946(9) Předpoklady nároku na včítání a správnost částek uplatněných v daňovém přiznání je tuzemský podnikatel (vývozce) povinen prokázati na výzvu příslušné berní správy způsobem, jejž stanoví nařízení. Nevyhoví-li podnikatel výzvě ve stanovené, nejméně 15 denní lhůtě, ztrácí nárok na včítání; na tento následek musí však býti ve výzvě upozorněn.

účinné od 1. 3. 1946(10) Prokáže-li tuzemský podnikatel (vývozce) oprávněnost nároku, odečte berní správa prokázané částky od daně z obratu vyměřené za jednotlivá splátková období rozhodného daňového období. Rozhodnutí o nároku a o výši částek je součástí rozhodnutí o vyměření daně. Zjistí-li berní správa, že částky, na jejichž včítání má podnikatel nárok za celé rozhodné daňové období, přesahují celkem vyměřenou daň z obratu za toto období (nebo nevyměří-li podnikateli daň z obratu za rozhodné daňové období vůbec), zařídí přeúčtování rozdílu na podnikatelovy dlužné daně, dávky a poplatky, a není-li jich, zařídí vrácení v hotovosti; o výši tohoto rozdílu, jakož i o tom, co zařídila, vyrozumí berní správa podnikatele zároveň s rozhodnutím o vyměření daně.

účinné od 1. 3. 1946(11) Byl-li předmět, jejž tuzemský podnikatel (vývozce) vyvezl do ciziny, ještě v tomtéž splátkovém období zpět vrácen do tuzemska k disposici podnikatelově, nemá podnikatel u tohoto předmětu nárok na včítání. Byly-li vývoz předmětu do ciziny a jeho zpětný dovoz do tuzemska uskutečněny v různých splátkových obdobích, jest tuzemský podnikatel (vývozce) povinen náhradu vrátiti způsobem, jejž stanoví nařízení. Obdobné platí v případě, kdy byla vrácena zpět do tuzemska pouze část předmětu vyvezeného do ciziny nebo jeho obal.

účinné od 1. 3. 1946(12) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně, je-li vývozcem poplatník uvedený v § 5, odst. 1, č. 4 nebo č. 5.

§ 23.

účinné od 1. 3. 1946Vymáhání daně. Zajištění daně.

účinné od 1. 3. 1946(1) Splatná daň (vyměřená i nevyměřená) i její příslušenství se vymáhají jako přímé daně.

účinné od 1. 3. 1946(2) Berní správa jest oprávněna požadovati přiměřené zajištění daně, která dosud není splatna:

1. účinné od 1. 3. 1946a) za běžné daňové období:
   1. účinné od 1. 3. 19461. od podniků kočovních nebo podomních;
   2. účinné od 1. 3. 19462. při dražbách;
   3. účinné od 1. 3. 19463. od cizozemských podnikatelů (§ 5, odst. 3);

1. účinné od 1. 3. 1946b) za běžné a předešlé splátkové období (§ 20, odst. 1), neodvádí-li poplatník daňové splátky správně nebo je-li nebezpečí, že by jejich dobytnost byla ohrožena vystěhováním nebo z jiných důvodů.

účinné od 1. 3. 1946(3) Celní úřad jest rovněž oprávněn požadovati přiměřené zajištění daně, splatné při celním projednání, tehdy, nevybral-li daň při celním projednání a má-li z jakýchkoliv důvodů pochybnosti o dobytnosti daně.

účinné od 1. 3. 1946(4) Podrobnosti zajištění daně ustanoví nařízení.

§ 24.

účinné od 1. 3. 1946Povinnost k mlčenlivosti.

účinné od 1. 3. 1946(1) Prozradí-li úředníci nebo jiní zaměstnanci, zúčastnění řízení ve věci daně z obratu, nebo svědci, přezvědné osoby, znalci, důvěrníci a zástupci stran neoprávněně zařízení a poměry podniku, o nichž zvěděli při vykonávání služby nebo funkce, zejména prozradí-li obsah přiznání nebo daňového řízení, budou pro tento přestupek potrestáni soudem vězením od 12 hodin až do tří měsíců nebo pokutou od 100 Kčs až do 20.000 Kčs. Se státními zaměstnanci naloží se mimo to podle disciplinárních předpisů.

účinné od 1. 3. 1946(2) Pokus trestného činu podle ustanovení předchozího odstavce je trestný jako čin sám.

účinné od 1. 3. 1946(3) Trestní řízení se zavádí z moci úřední toliko na návrh ministerstva financí nebo pověřenectva financí nebo dotčeného poplatníka.

účinné od 1. 3. 1946(4) Tento návrh může býti odvolán, pokud nedošlo k prohlášení rozsudku soudem I. stolice.

§ 25.

účinné od 1. 3. 1946Přestupky daňové.

účinné od 1. 3. 1946(1) Přestupku zkrácení daně se dopouští, kdo v daňovém přiznání nebo v odpovědi na dotaz nebo výzvu nebo při celním projednání, v odvolání, v žádosti za osvobození od daně, za snížení nebo vrácení daně nebo za poskytnutí jinaké daňové výhody vědomě a v úmyslu daň zkrátiti učiní nesprávná udání nebo zamlčí určité okolnosti, čímž může zmařiti předepsání daně, způsobiti vyměření daně nižší částkou, než kterou by podle zákona měl platiti, nebo získati osvobození od daně, její snížení nebo vrácení, nebo dosáhnouti jinaké výhody, která jemu po zákonu nepřísluší. Nezáleží na tom, byl-li daňový přestupek dokonán či jde-li jen o pokus. Pokusu přestupku zkrácení daně dopouští se také, kdo vědomě a v úmyslu daň zkrátiti nesprávně vede předepsané záznamy nebo obchodní knihy nebo kdo vydává účty o tuzemských dodávkách tak, jako by šlo o dodávky z ciziny do tuzemska.

účinné od 1. 3. 1946(2) Přestupku zatajení daně se dopouští, kdo vědomě a v úmyslu daň zkrátiti:

1. účinné od 1. 3. 1946a) v zákonné nebo v prodloužené lhůtě (§ 17, odst. 1 až 5) nepodá daňového přiznání, nebo
2. účinné od 1. 3. 1946b) nezaplatí daň při dodávkách nebo výkonech cizozemských podnikatelů (§ 5, odst. 1, č. 2, 3, 7 a 8).

účinné od 1. 3. 1946(3) Spoluviny přestupku zkrácení nebo zatajení daně se dopouští, kdo vědomě a úmyslně nesprávným vedením obchodních knih nebo předepsaných záznamů anebo jiným způsobem napomáhá zkrátiti daň, kterou má platiti ten, kdo jest s ním v obchodním spojení.

účinné od 1. 3. 1946(4) Přestupku ohrožení daně se dopouští, kdo se bez zlého úmyslu z hrubé nedbalosti dopustí činů nebo opominutí, uvedených v odstavcích 1 až 3.

účinné od 1. 3. 1946(5) Přestupku zkrácení, zatajení nebo ohrožení daně se dopouští i zástupce nebo zmocněnec, jenž se dopustí při zastupování činů nebo opominutí, uvedených v odstavcích 1 až 4.

účinné od 1. 3. 1946(6) Přestupku zkrácení nebo zatajení daně se dopouští také, kdo jako svědek, znalec, přezvědná osoba nebo odhadce před finančními orgány učiní vědomě nepravdivé údaje v úmyslu, aby zmařil vyměření daně nebo způsobil vyměření daně nižší.

§ 26.

účinné od 1. 3. 1946Tresty, jejich vymáhání a zajištění.

účinné od 1. 3. 1946(1) Na činy a opominutí uvedené v § 25 stanoví se - nehledíc k povinnosti zaplatiti zkrácenou, zatajenou nebo ohroženou daň s příslušenstvím - peněžitá pokuta, a to, byla-li daň zkrácena nebo zatajena, až do 10ti násobku zkrácené nebo zatajené daně, byla-li daň ohrožena, až do 5ti násobku ohrožené daně.

účinné od 1. 3. 1946(2) Nemůže-li býti zkrácená, zatajená nebo ohrožená daň přesně zjištěna, vyměří se pokuta od 100 Kčs do 500.000 Kčs.

účinné od 1. 3. 1946(3) Stejným způsobem jako přestupek dokonaný se trestá i pokus, avšak s tou úchylkou, že základem peněžité pokuty v tomto případě je daň, která mohla býti zkrácena, zatajena nebo ohrožena.

účinné od 1. 3. 1946(4) Při vyměřování trestu nutno v každém případě přihlížeti k stupni viny a k výši daně, která byla nebo mohla býti zkrácena, zatajena nebo ohrožena.

účinné od 1. 3. 1946(5) Kde se daň z obratu nebo paušalovaná daň z obratu vybírá celními úřady nebo zároveň s některou daní nepřímou, stihají a trestají se přestupky daňové podle trestních ustanovení platných pro clo nebo pro daň nepřímou, s tou odchylkou, že se výměra trestu řídí ustanoveními tohoto zákona, stanoví-li tresty vyšší, než jaké jsou stanoveny u cla nebo u daně nepřímé.

účinné od 1. 3. 1946(6) Finanční správa jest oprávněna uveřejniti trestní nález nebo rozsudek pro přestupky podle § 25 na útraty pachatelovy v jednom nebo několika časopisech.

účinné od 1. 3. 1946(7) Při opětném potrestání může býti živnostenskému úřadu navrženo, aby pachateli bylo odňato živnostenské oprávnění.

účinné od 1. 3. 1946(8) V trestním nálezu nebo rozsudku může býti zároveň vyměřen náhradní trest vězení od jednoho dne do šesti měsíců pro případ nedobytnosti peněžité pokuty. Je-li peněžitá pokuta nedobytná jen částečně, vykoná se náhradní trest jen v té výměře, která poměrně odpovídá nedobytné části.

účinné od 1. 3. 1946(9) Peněžité pokuty plynou do státní pokladny.

účinné od 1. 3. 1946(10) Trestní řízení provádí s výjimkou uvedenou v odstavci 5 příslušná berní správa. Ministerstvo financí může několik obvodů berních správ spojiti v jediný trestní okres a určiti jednu z berních správ, ležících v jeho obvodě, aby pro celý trestní okres prováděla trestní vyšetřování a vydávala trestní nálezy. Jde-li o berní správy na Slovensku, může taková opatření učiniti pověřenectvo financí. O odvoláních, jež mají odkládací účinek, platí ustanovení § 21 a rozhoduje o nich s konečnou platností finanční úřad II. stolice. Na Slovensku však o odvoláních rozhoduje s konečnou platností pověřenectvo financí.

účinné od 1. 3. 1946(11) Peněžité pokuty se zajišťují i vymáhají a náhradní tresty se vykonávají podle ustanovení platných pro přímé daně; v případech uvedených v odstavci 5 platí obdobně ustanovení o cle nebo příslušné dani nepřímé.

§ 27.

účinné od 1. 3. 1946Pořádkové pokuty.

účinné od 1. 3. 1946(1) Jedná-li někdo proti tomuto zákonu nebo proti nařízením podle něho vydaným nebo neuposlechne-li úředních nařízení nebo vyzvání v oboru daně z obratu, může býti, není-li toto jednání nebo opominutí trestné podle § 25, ihned potrestán pořádkovou pokutou do výše 10.000 Kčs. V každém novém případě a při každém dalším marném upomínání může mu býti uložena nová pořádková pokuta do výše 20.000 Kčs. Jde-li o uložení pořádkové pokuty osobám odpovědným za správu osob právnických, nesmí celková výše všech pořádkových pokut, uložených v témž případě všem osobám, odpovědným za správu téže právnické osoby, přesahovati uvedenou částku 10.000 Kčs, po případě 20.000 Kčs.

účinné od 1. 3. 1946(2) Pořádkovou pokutou bude potrestán, kdo nemaje k tomu zákonného důvodu odepře vypovídati jako svědek, znalec, přezvědná osoba nebo odhadce (§ 30, odst. 3).

účinné od 1. 3. 1946(3) Pořádková pokuta se neuloží, bylo-li před doručením nálezu o pořádkové pokutě zanedbání odčiněno nebo povinnosti učiněno zadost.

účinné od 1. 3. 1946(4) Pořádkovou pokutu uloží úřad, který jí pohrozil, nebo úřad, u něhož se mělo státi opominuté jednání, nebo úřad, v jehož obvodu jest osoba, jíž se pořádková pokuta ukládá. O odvolání z nálezu o pořádkové pokutě platí ustanovení § 21, odst. 2 a 4.

účinné od 1. 3. 1946(5) Pořádkové pokuty plynou do státní pokladny.

účinné od 1. 3. 1946(6) Pořádkové pokuty mohou býti vymáhány po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy nález o pořádkové pokutě byl doručen; jinak platí obdobně pro jich vymáhání a zajištění příslušná ustanovení o přímých daních.

§ 28.

účinné od 1. 3. 1946Zánik trestnosti. Upuštění od trestního řízení.

účinné od 1. 3. 1946(1) Trestnost podle § 25 pomíjí:

1. účinné od 1. 3. 19461. smrtí pachatelovou;
2. účinné od 1. 3. 19462. mimořádným prominutím;
3. účinné od 1. 3. 19463. odčiní-li pachatel přestupek dříve než mu úřední orgán sdělil, že provede u něho daňovou kontrolu (§ 16), a ve všech jiných případech dříve, než mu byla doručena obsílka nebo vyrozumění o zavedeném trestním řízení, a zaplatí-li zároveň zkrácenou, zatajenou nebo ohroženou daň příslušnému bernímu úřadu;
4. účinné od 1. 3. 19464. promlčením.

účinné od 1. 3. 1946(2) Na žádost strany může býti upuštěno od dalšího trestního řízení, zaplatí-li strana dříve, než byl vydán trestní nález nebo rozsudek, mimo zkrácenou, zatajenou nebo ohroženou daň přiměřenou upouštěcí částku a vzdá-li se dalších opravných prostředků. Upouštěcí částku stanoví podle volného uvážení úřad, který provádí trestní řízení, přihlížeje k výši daně, která byla nebo mohla býti zkrácena, zatajena nebo ohrožena, k výši peněžité pokuty, jež by jinak byla pravděpodobně uložena, a k majetkovým poměrům obviněného. Stanovení upouštěcí částky je podrobeno schválení finančního úřadu II. stolice, který zároveň určí lhůtu, do které nutno upouštěcí částku zaplatiti; na Slovensku přísluší schválení upouštěcí částky a určení lhůty k jejímu zaplacení pověřenectvu financí. Nezaplatí-li strana schválenou upouštěcí částku ve stanovené lhůtě, pokračuje se v trestním řízení a obnovení upouštěcího řízení je vyloučeno.

účinné od 1. 3. 1946(3) Nepřevyšuje-li při přestupku ohrožení daně (§ 25, odst. 4) částka, o niž byla zákonná daň ohrožena, úhrnem částku 2000 Kčs a nečiní-li současně více než 15 % zákonné daně, nebude obviněnému uložena peněžitá pokuta vůbec, prokáže-li, že částku, o kterou byla daň ohrožena, dodatečně zaplatil, a to nejdéle ve lhůtě vyšetřujícím úřadem stanovené.

§ 29.

účinné od 1. 3. 1946Promlčení.

účinné od 1. 3. 1946(1) Právo státu vyměřiti daň se promlčuje v 5 letech. Promlčení se počíná od uplynutí kalendářního roku, v kterém strana splnila svou povinnost podati přiznání.

účinné od 1. 3. 1946(2) Nebyla-li vinou strany daň vyměřena zcela nebo z části, počíná lhůta běžeti teprve po uplynutí toho kalendářního roku, v kterém úřad nabyl možnosti daň vyměřiti. Uplynulo-li však dříve, než úřad nabyl možnosti daň vyměřiti, 10 let od konce kalendářního roku, v kterém vznikl nárok státu na daň (§ 11), nelze vyměřovací právo vykonati.

účinné od 1. 3. 1946(3) Právo vyměřiti daň, o kterou bylo bez viny strany vyměřeno méně, se promlčí ve 3 letech od uplynutí kalendářního roku, v kterém se stala daň splatnou.

účinné od 1. 3. 1946(4) Promlčení se přetrhuje v případech odstavců 1 až 3 takovými úkony provedenými úřadem k vyměření daně, o kterých byla strana zpravena. Od uplynutí kalendářního roku, v kterém byl proveden poslední úřední úkon tohoto druhu, počíná běžeti nová lhůta promlčecí.

účinné od 1. 3. 1946(5) Právo státu požadovati splatnou daň se promlčuje v 6 letech od uplynutí kalendářního roku, v kterém se stala daň splatnou. Nebyla-li vinou strany daň vyměřena zcela nebo z části, počíná lhůta běžeti teprve po uplynutí toho kalendářního roku, v kterém úřad nabyl možnosti daň vyměřiti.

účinné od 1. 3. 1946(6) Promlčení práva státu požadovati splatnou daň se přetrhuje upomenutím poplatníka, zavedením exekuce, povolením platební lhůty nebo uplatněním ručení. Po uplynutí kalendářního roku, v kterém byla vydána poslední upomínka, učiněn poslední exekuční krok, uplynula poslední povolená platební lhůta, nebo v kterém bylo uplatněno naposled ručení, počíná běžeti nová lhůta promlčecí.

účinné od 1. 3. 1946(7) Je-li daň zaručena ruční zástavou, nemůže býti státu, pokud má zástavu v rukou, namítáno, že opominul uplatniti právo zástavní, a nemůže se právo zástavní promlčeti. Také právo dlužníkovo zástavu vyplatiti se nepromlčuje. Pokud však pohledávka převyšuje obecnou hodnotu zástavy, může promlčením zaniknouti. Je-li splatná daň zajištěna knihovním zápisem, nemůže se do 30 let po knihovním zápisu proti uplatňování tím získaného práva namítati, že se zatím pohledávka promlčela.

účinné od 1. 3. 1946(8) Trestnost činů v § 25 uvedených zaniká promlčením v 5 letech, a to, jde-li o činy, záležející v konání, od uplynutí kalendářního roku, v němž byl trestný čin spáchán, a jde-li o trestné činy, záležející v opominutí, od uplynutí kalendářního roku, v němž se opominutí stalo. Dopustí-li se vinník nového trestného činu v § 25 uvedeného, nepromlčuje se starší trestný čin před promlčením novějšího. Promlčení trestnosti činů uvedených v § 25 se přetrhuje vydáním obsílky, svědčící obviněnému a vyznačující trestný čin a den výslechu, nebo jiným sdělením obviněnému, že se proti němu zavádí trestní řízení. V každém případě se však promlčuje trestnost činů, pro které do 10 let od uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl trestný čin spáchán nebo se opominutí stalo, nebylo zavedeno trestní řízení.

účinné od 1. 3. 1946(9) Trestnost činů uvedených v § 27 zaniká promlčením v jednom roce ode dne, kdy trestný čin byl spáchán nebo se opominutí stalo.

účinné od 1. 3. 1946(10) Výkon trestů uložených pro trestné činy, uvedené v §§ 25 a 27, se promlčuje v 5 letech ode dne, kdy nález nabyl moci práva.

účinné od 1. 3. 1946(11) Do promlčecích lhůt uvedených v odstavcích 8 až 10 se nevčítá doba pobytu vinníka v cizině, pokud trvá alespoň 30 dnů v jednom kalendářním roce.

účinné od 1. 3. 1946(12) O promlčení práva státu vyměřiti a vymáhati daň vybíranou při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3) platí ustanovení o opravě nebo dodatečném vyměření celní pohledávky a o promlčení celní pohledávky.

účinné od 1. 3. 1946(13) O promlčení práva státu vyměřiti a vymáhati paušalovanou daň (§ 19, odst. 8), vybíranou zároveň s některou daní nepřímou nebo jinou veřejnou daní nebo dávkou, platí příslušná ustanovení pro obor dotyčné daně nebo dávky.

§ 30.

účinné od 1. 3. 1946Součinnost veřejných úřadů, obcí, sdružení podnikatelů a jiných osob.

účinné od 1. 3. 1946(1) Všechny veřejné úřady a ústavy, dále pak sdružení podnikatelů a zaměstnanců, jakož i jejich orgány, jsou povinny poskytovati finančním úřadům v rámci své působnosti každou pomoc při vyměřování a vymáhání daně a provádění dozoru.

účinné od 1. 3. 1946(2) Finanční orgány jsou oprávněny žádati od osob zúčastněných na právním jednání, které se týká dodávky nebo výkonu, aby podaly vysvětlení potřebná k vyměření daně a předložily spisy týkající se tohoto právního jednání; žádané doklady musí býti v příslušném výměru přesně označeny.

účinné od 1. 3. 1946(3) Konečně jest každý povinen v daňových věcech vypovídati jako svědek, znalec, osoba přezvědná nebo jako odhadce. Výpověď smějí však odepříti osoby, které jsou spříbuzněny s poplatníkem v přímé linii, manžel nebo manželka a jejich bratři a sestry, dále bratři a sestry poplatníkovy. Jiné osoby mohou odepříti takové výpovědi, jimiž by byla jim nebo osobě, ke které jsou v některém z uvedených poměrů, způsobena přímá a poměrně značná škoda majetková nebo hanba nebo by vzniklo nebezpečí trestního stíhání nebo by byla porušena jejich povinnost k mlčenlivosti, státem uznaná, nebo bylo vyzrazeno podnikatelské tajemství.

účinné od 1. 3. 1946(4) Na osoby exteritoriální se ustanovení odstavců 2 a 3 nevztahují.

§ 31.

účinné od 1. 3. 1946Podpůrná platnost ustanovení o jiných daních a cle.