Zákon o dani z obratu

§ 5.

Kdo platí daň.

(1) Daň platiti jest povinen:

1. 1. tuzemský podnikatel (odstavec 2) ze zdanitelných tuzemských dodávek a výkonů jím provedených a z vlastní spotřeby. Má-li tuzemský podnikatel bydliště nebo sídlo v cizině, pokládají se všechny zdanitelné dodávky a výkony, které provede, za provedené jeho tuzemskou provozovnou;
2. 2. cizozemský podnikatel (odstavec 3):
   1. a) ze zdanitelných dodávek a výkonů, které uzavře nebo provede při přechodném pobytu v tuzemsku;
   2. b) ze zdanitelných výkonů, které provede v tuzemsku pomocnými silami;

1. 3. ten, kdo pro cizozemského podnikatele (odstavec 3):
   1. a) uzavírá, zprostředkuje nebo splňuje zdanitelné dodávky předmětů, jsoucích v tuzemsku, z těchto dodávek;
   2. b) jménem a na účet cizozemského podnikatele uzavírá v tuzemsku zdanitelné dodávky předmětů, jsoucích v cizině, z těchto dodávek;

1. 4. v konkursním řízení správce konkursní podstaty;
2. 5. neodevzdaná pozůstalost (na Slovensku nerozdělená pozůstalost) podnikatele, a to i ze zdanitelných dodávek a výkonů, které byly provedeny ještě zůstavitelem, u nichž však nárok státu na daň (§ 11) vznikl až po jeho úmrtí, avšak ještě před odevzdáním (na Slovensku před rozdělením) pozůstalosti. Neodevzdaná (na Slovensku nerozdělená) pozůstalost jest též subjektem daně, která připadá na neuhrazené ještě pohledávky nebo jejich části, jež odevzdáním (na Slovensku rozdělením) pozůstalosti přecházejí na dědice podnikatelovy (§ 11, odst. 5, druhá věta);
3. 6. při zdanitelných dodávkách z dražeb:
   1. a) mimosoudních podnikatel, který dražbu provádí;
   2. b) soudních podnikatel, který dražbu navrhuje;

1. 7. při zdanitelných dodávkách práv (§ 2, odst. 1, č. 2, první věta) podnikatel, který dodávku provede. Z dodávek práv, které provede cizozemský podnikatel, jest však povinen platiti daň nabyvatel práva;
2. 8. při zdanitelném převzetí závazku něco dovolovati nebo trpěti, něco nekonati nebo něčeho se zříci (§ 2, odst. 1, č. 2, druhá věta) podnikatel, který se zavazuje. Jestliže se však zavazuje cizozemský podnikatel, jest povinen platiti daň ten, komu se zavazuje;
3. 9. při dovozu poplatník celní pohledávky (§ 8, odst. 2 celního zákona);
4. 10. jiné osoby, jímž nařízení nebo vyhláška o paušalování daně (§ 19, odst. 8) uloží povinnost platiti paušál.

(2) Za tuzemského podnikatele se pokládá podnikatel (§ 6, odst. 1):

1. 1. který má bydliště nebo sídlo v tuzemsku;
2. 2. který má bydliště nebo sídlo v cizině, ale v tuzemsku má provozovnu.

(3) Za cizozemského podnikatele se pokládá podnikatel (§ 6, odst. 1), který nemá v tuzemsku bydliště nebo sídlo ani provozovnu.

§ 6.

Podnikatel, podnik, závod.

(1) Podnikatelem podle tohoto zákona jest každý, kdo provozuje samostatnou trvalou nebo občasnou výdělečnou činnost jakéhokoliv druhu; za podnikatele se zejména nepokládají osoby, které jsou pojištěny podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, a to co do činnosti, která jest podkladem pro tuto pojistnou povinnost. Za podnikatele se pokládají také osoby, uvedené v § 5, odst. 1, č. 3 a 10. Okolnost, že spolek nebo jiné sdružení omezuje výkony nebo dodávky na členstvo, neodnímá mu povahu podnikatele. Úmysl dosíci zisku není podmínkou.

(2) U osob právnických a u sdružení osob právnických nebo fysických se vždy předpokládá, že jejich výdělečná činnost jest trvalá nebo občasná. Osobami právnickými se tu i nadále rozumějí též znárodněné nebo národní podniky a jiné útvary, které mají postavení právnických osob.

(3) Výkon veřejné moci není výdělečnou činností. Nařízení ustanoví, co se rozumí výkonem veřejné moci.

(4) Za závod se pokládá takový oddíl podniku, který je technicky (uzavřeným pracovním pochodem) jednotným celkem, jehož činnost bývá též předmětem samostatných podniků a jehož pracovní výsledek jest předmětem trhu.

§ 7.

Subjekty od daně osvobozené.

1. Od daně jsou osvobozeny:
   1. 1. stát co do poštovní a telekomunikační služby a podniky dopravní co do povinných výkonů pro tuto státní službu;
   2. 2. dráhy (§ 1 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách) co do výkonů, záležejících v přepravě na nich, a plavební podniky co do výkonů na mezinárodních vodních cestách;
   3. 3. jednatelé co do jednatelských výkonů, nepřesahuje-li souhrn úplat za ně v posledním předcházejícím kalendářním roce 80.000 Kčs;
   4. 4. spisovatelé, vědečtí pracovníci a umělci co do dodávek a výkonů, které jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti, nepřesahuje-li souhrn úplat za ně v posledním předcházejícím kalendářním roce 80.000 Kčs. Koho jest považovati za spisovatele, vědeckého pracovníka a umělce, ustanoví nařízení;
   5. 5. národní správci co do výkonů, záležejících v národní správě podniku nebo jiné majetkové podstaty, nepřesahuje-li souhrn úplat za ně v posledním předcházejícím kalendářním roce 80.000 Kčs.

§ 8.

Ručení.

(1) Celým svým jměním ručí:

1. 1. nabyvatel podniku nebo závodu, nabytého v celku úplatně nebo neúplatně, za daň, kterou jsou jeho předchůdci povinni platiti za daňové období, v němž došlo ku převodu podniku nebo závodu, jakož i za bezprostředně předcházející daňové období;
2. 2. osobně ručící společníci za daň, kterou jest společnost povinna platiti za dobu, po kterou byli jejími společníky;
3. 3. osoby odpovědné za správu osob právnických, za daň, kterou jest právnická osoba povinna platiti za dobu, po kterou byly odpovědny za její správu. Ručení toto není však možno uplatniti po uplynutí pěti let ode dne, kdy osoba, odpovědná za správu právnické osoby, byla propuštěna z odpovědnosti za dobu, které se ručení týká;
4. 4. účastníci příležitostných sdružení za daň, kterou jest příležitostné sdružení povinno platiti za dobu, po kterou se ho zúčastnili;
5. 5. osoba, pověřená vedením tuzemské provozovny tuzemského podnikatele, jenž má bydliště nebo sídlo v cizině (§ 5, odst. 2, č. 2), za daň, kterou jest takový podnikatel povinen platiti za dobu, po kterou dotyčná osoba byla pověřena vedením jeho tuzemské provozovny;
6. 6. cizozemský podnikatel (§ 5, odst. 3) za daň, kterou jest podle § 5, odst. 1, č. 3 povinen platiti ten, kdo pro něho uzavíral nebo zprostředkoval nebo splňoval zdanitelné dodávky předmětů, jsoucích v tuzemsku, nebo kdo jeho jménem a na jeho účet uzavíral v tuzemsku dodávky předmětů, jsoucích v cizině;
7. 7. ten, pro koho provedl dodávku nebo výkon na předcházející objednávku cizozemský podnikatel (§ 5, odst. 3), za daň, kterou jest cizozemský podnikatel povinen platiti z dodávky nebo výkonu pro něho;
8. 8. ten, z jehož podnětu se koná mimosoudní dražba, za daň z dodávek z této dražby, není-li sám subjektem daně;
9. 9. ten, komu byla postoupena pohledávka ze zdanitelné dodávky nebo zdanitelného výkonu, za daň, kterou jest povinen platiti z této dodávky nebo výkonu tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2), jenž provedl zmíněnou dodávku nebo výkon. Ručení toto lze však uplatniti jen do výše daně, která připadá na hodnotu pohledávky uhrazenou tomu, komu pohledávka byla postoupena;
10. 10. ten, kdo spravuje neodevzdanou pozůstalost (na Slovensku nerozdělenou pozůstalost), za daň, kterou jest neodevzdaná pozůstalost povinna platiti za dobu, po kterou ji spravoval nebo byl oprávněn spravovati;
11. 11. národní správce za daň, kterou jest podnikatel podniku jím spravovaného povinen platiti za dobu, po kterou národní správce byl odpověden za národní správu podniku.

(2) Nepatří-li předměty, sloužící provozu podniku, podnikateli, nýbrž některému z jeho rodinných příslušníků, nebo osobě podstatně na podniku súčastněné, ručí vlastník předmětů těmito předměty za daň z dodávek a výkonů, provedených podnikatelem při provozu podniku. Kdo je rodinným příslušníkem podnikatele a kdo je osobou podstatně na podniku súčastněnou, určí vláda nařízením. Vloží-li tichý společník do podniku svůj vklad v penězích, ručí obdobně do výše svého vkladu.

(3) Ručení se vztahuje na daň a její příslušenství (5 % zvýšení daně podle § 20, odst. 6, poplatek z prodlení a náhradu nákladů upomínacích a exekučních), kterou poplatník nezaplatil, ačkoliv byl upomenut. Daní za dobu, která jest podle odstavce 1, č. 1 až 5, č. 10 a č. 11 rozhodna pro rozsah ručení, se rozumí daň, na kterou v rozhodné době vznikl státu nárok (§ 11). Postihuje-li osobní ručení více osob, ručí všechny společně a nerozdílně.

(4) Fysické i právnické osoby (na Slovensku též komposesoráty a urbariáty) včetně neodevzdané pozůstalosti (na Slovensku nerozdělené pozůstalosti) ručí za nezaplacené peněžité pokuty a útraty trestního řízení, které byly jejich zákonným nebo zmocněným zástupcům uloženy pro přestupky daňové (§ 25), spáchané při vykonávání povinností z tohoto zastupitelského poměru vyplývajících. Z ručení jsou vyňaty fysické osoby, které nejsou svéprávné, pokud jde o jejich zákonné nebo úředně zřízené zástupce, a fysické osoby, jež prokáží, že jejich zmocněnec, při jehož volbě užily povinné péče, jednal bez jejich zmocnění.

(5) Zánikem daňového dluhu zaniká též ručební povinnost.

(6) Ručení za daň z obratu při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3) se řídí ustanoveními o ručení za celní pohledávku.

§ 9.

Základ daně u zdanitelných dodávek, výkonů, vlastní spotřeby a při dovozu.

(1) Daňovým základem je úplata za zdanitelnou dodávku nebo za zdanitelný výkon. Úplatou jest vše, co nabyvatel vynaloží, aby nabyl dodávky nebo výkonu. K úplatě tedy náležejí též výlohy za zabalení a obal, části nabývací ceny připadající na daně, poplatky nebo dávky, pokud nejsou průběžnými položkami (odstavec 3), a byla-li kupní cena posečkána, úroky započítané do kupní ceny. Úplatou nebo její součástí jest také to, co poskytne podnikateli za dodávku nebo výkon někdo jiný než nabyvatel. Povolí-li se z úplaty srážka, jest daňovým základem úplata skutečně placená. Při dovozu se vyměřuje daň z úplaty, a kde té není, z obecné ceny dováženého zboží; k úplatě nebo k ceně se připočítají clo, výlohy dopravní k hranici, jakož i daně (kromě daně z obratu) a dávky, vybírané z dováženého zboží. Co jest rozuměti cenou obecnou podle tohoto zákona, ustanoví nařízení.

(2) Z daňového základu lze vyloučiti výlohy zasílací a pojišťovací, které dodavatel nebo, kdo výkon provádí, prokázaně hradil osobám třetím za příjemce dodávky nebo výkonu anebo které platí příjemce dodávky nebo výkonu a které mu dodavatel nebo, kdo výkon provádí, z úplaty odpočítá. Zasilatelé a majitelé skladišť mohou z úplaty za svůj výkon vyloučiti clo, daně a dávky, které státu zaplatili při celním projednání, účtují-li je komitentovi zvlášť. Výlohy za obal lze vyloučiti jen tehdy, vezme-li dodavatel zpět obal za cenu již předem ujednanou a úplata se zmenší o cenu obalu. Konečně lze z daňového základu vyloučiti část, která z něho připadá na přirážku ve prospěch státu, vybíranou s daní z piva, daní z vína, moštu a ovocných šťáv, daní z cigaretového papíru nebo dávkou ze šumivého vína.

(3) K úplatě nenáležejí částky, které podnikatel přijímá a vydává jménem a na účet osoby jiné (průběžné položky).

(4) Provede-li podnikatel výkon jak v tuzemsku tak v cizině za jednotnou úplatu, nepodléhá dani jen ta část úplaty, o níž prokáže, že připadá na činnost v cizině.

(5) Záleží-li úplata ve věci (na př. při směně) nebo ve výkonu, jest daňovým základem obecná cena přijaté věci nebo přijatého výkonu. Při vlastní spotřebě jest daňovým základem obecná cena předmětu vzatého z podniku. Cena obecná jest rozhodna také pro vyměření paušalované daně (§ 19, odst. 8) v případech, kdy výrobce dodává předměty za nižší úplatu, než jest jejich obecná cena ve velkém, takovému podnikateli, který u něho ony předměty výhradně nebo převážně nakupuje a je v nezměněném stavu dále dodává; co se tu rozumí nezměněným stavem, ustanoví nařízení. Nebyla-li při dovozu úplata nebo cena dováženého předmětu udána nebo prokázána nebo byla-li udána i prokázána, zdá-li se však celnímu úřadu nízkou, jest rozhodna pro vyměření daně cena obecná, zjištěná odhadem (§ 17, odst. 8).

(6) Je-li úplata smluvena nebo cena udána v měně cizí nebo v obchodních mincích, přepočítá se na tuzemskou měnu způsobem, který se stanoví nařízením.

§ 10.

Sazby daně.

(1) Daň činí 3 % úplaty za zdanitelné dodávky a výkony, nebo ceny tam, kde není úplaty (§ 9). Při dodávkách zemědělských výrobků kromě květin, dále při dodávkách výrobků mlýnských, pekařských, sýrů a jiných mléčných výrobků, sušené čekanky a řepy, pak při dodávkách jedlých rostlinných tuků, umělých jedlých tuků, masa a masných výrobků kromě ryb cizího původu a zvěřiny činí daň 1 % úplaty nebo ceny. Podrobnější ustanovení o tom, co se rozumí těmito předměty, vydá vláda nařízením. Stejné sazby daňové platí i pro vlastní spotřebu a pro dovoz.

(2) Podnikatelé, kteří mají tři nebo více prodejen (odstavec 3), dále podnikatelé, kteří mají jednu nebo více prodejen s jednotnými cenami (odstavec 4), jsou povinni platiti přirážku k 3 %ní pravidelné dani z obratu z těch dodávek a výkonů, které byly provedeny (splněny) prodejnami, pokud se týče prodejnou nebo prodejnami s jednotnými cenami. Tato přirážka činí 2 % daňového základu (§ 9); tvoří s 3 %ní pravidelnou daní z obratu jednotný celek (t. j. daň z obratu o sazbě 5 %).

(3) Prodejnou podle odstavce 2 se rozumí každá provozovna, která provádí (splňuje) dodávky nebo výkony výhradně nebo převážně spotřebitelům; spotřebitelem je při tom každý, kdo nabývá předmětu k jinému účelu než k prodeji nebo zpracování po živnostensku, nebo, jde-li o výkon, ten, kdo nabývá výkonu k jinému účelu než pro svůj podnik. Za prodejnu se nepovažuje výrobní provozovna, t. j. provozovna, ve které jako celku se provádí výroba jakožto hlavní činnost, dále kanceláře prodejní, kanceláře representační, vzorkovny a jiné provozovny, jež uzavírají obchody jménem výrobní provozovny, která pak zboží dodá a účtuje. Za prodejnu se též nepovažují staveniště, provozovny obírající se službami pro motorová vozidla (auto-service), stanice pro dodávání svítiplynu pro motorová vozidla, jakož i zúčtovací a inkasní místa elektrických podniků, plynáren a tepláren, benzinová čerpadla a čerpadla na plynový olej. Povahu prodejny neztrácí provozovna, ve které se provádí výroba nebo opravy zboží jakožto činnost vedlejší.

(4) Prodejnou s jednotnými cenami podle odstavce 2 se rozumí každá provozovna, která provádí (splňuje) výhradně nebo převážně spotřebitelům dodávky předmětů, jež podle obchodních zvyklostí k sobě nepatří, a to výhradně nebo převážně v jedné nebo v několika pevných cenových stupnicích; spotřebitelem je při tom každý, kdo nabývá předmětu k jinému účelu než k prodeji nebo zpracování po živnostensku.

(5) Ustanovení odstavce 2 se nevztahují:

1. 1. na podnikatele, u nichž celkový obrat v posledním předcházejícím kalendářním roce nepřesáhl 1,000.000 Kčs. Nařízení ustanoví, co se rozumí celkovým obratem;
2. 2. na výdělková a hospodářská společenstva (družstva), nehledíc na výši celkového obratu.

(6) Ministr financí po dohodě s ministry průmyslu a vnitřního obchodu nebo ministrem zemědělství nebo ministrem výživy, na Slovensku pověřenec financí po dohodě s pověřencem průmyslu a obchodu nebo pověřencem zemědělství a pozemkové reformy nebo pověřencem výživy a zásobování, může v případech hodných zvláštního zřetele poskytnouti osvobození od přirážky podle odstavce 2 nebo její snížení.

(7) V nařízeních o paušalování daně (§ 19, odst. 8) může býti stanoveno, že podnikatelé, uvedení v odstavci 2, jsou povinni platiti přirážku k paušalované dani z obratu, která nahrazuje výhradně nebo převážně 3 %ní pravidelnou daň z obratu, a to až do výše 20 % paušalované daně.

(8) V případech, kdy podléhá dani dovoz (§ 1, odst. 1, č. 3), může býti místo percentuální sazby vybírána přiměřená pevná sazba podle kusu, míry nebo váhy; příslušnou sazbu ustanoví vláda nařízením. Rovněž může vláda nařízením stanoviti pro dovoz některých předmětů zvýšenou sazbu proto, aby se daňové zatížení zboží dováženého rovnalo daňovému zatížení zboží v tuzemsku vyrobeného. Dále může vláda nařízením stanoviti pro dovoz nebo dodávky zboží z určitého státu vyšší daňovou sazbu než sazbu uvedenou v odstavci 1, jde-li o případy, kdy zmíněný stát zatěžuje dovoz nebo dodávky tuzemského zboží vyššími sazbami než zboží vlastního původu.

(9) Část úplaty, připadající na obal a zabalení, podléhá téže daňové sazbě jako dodávaný nebo dovážený předmět.

(10) Dodávají-li se za jednotnou úplatu předměty, jejichž dodávky podléhají různým daňovým sazbám, jest pro vyměření daně z jednotné úplaty rozhodna sazba z nich nejvyšší. Ministr financí, na Slovensku pověřenec financí, může po dohodě s příslušnou ústřední zájmovou organisací pro obor, v němž je užívání jednotných úplat za takové dodávky obvyklým, určiti poměr, kterým jest rozčleňovati jednotné úplaty podle příslušných daňových sazeb.

§ 11.

Vznik daňové povinnosti. Nárok státu na daň.

(1) Daňová povinnost vzniká zpravidla provedením dodávky nebo výkonu. Nárok státu na daň lze však uplatniti zásadně v době placení, i když placení se děje ještě před provedením dodávky nebo výkonu. Výjimky z těchto ustanovení jsou obsaženy v dalších odstavcích. Placením se rozumí každé plnění, tudíž nejen placení hotovými penězi, ale i dobropisem, směnkou, šekem, převzetím dluhu, postupem pohledávky a pod.

(2) Daňová povinnost vzniká a nárok státu na daň lze uplatniti:

1. a) při vlastní spotřebě (§ 1, odst. 1, č. 2) v době, kdy předmět byl vzat z podniku;
2. b) při dodávkách z dražeb v době příklepu;
3. c) bylo-li poplatníku povoleno, aby místo přijatých úplat v daňovém období zdaňoval ceny účtované (§ 17, odst. 7), v době, kdy byl vydán účet, byla-li však úplata za dodávku nebo výkon zcela nebo částečně zaplacena před tím, v době zaplacení;
4. d) při dodávkách a výkonech, jež uzavřeli nebo provedli cizozemští podnikatelé (§ 5, odst. 3), v době, kdy byla dodávka uzavřena nebo výkon proveden;
5. e) při dodávkách, jež zprostředkovaly, splnily nebo uzavřely osoby, uvedené v § 5, odst. 1, č. 3, v době, kdy byla dodávka zprostředkována, splněna nebo uzavřena;
6. f) při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 3) v době, kdy vzniká povinnost platiti celní pohledávku (§ 85 celního zákona).

(3) Záleží-li úplata ve směnce nebo šeku, vzniká daňová povinnost provedením dodávky nebo výkonu a nárok státu na daň lze uplatniti v době, kdy dodavatel nebo, kdo výkon provedl, obdrží hodnotu směnky nebo šeku uhrazenou, i když se tak stane před jejich splatností.

(4) Povolí-li tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2) zaplacení úplaty ve splátkách a vyhradí-li si zároveň vlastnictví k prodané věci až do úplného zaplacení úplaty, vzniká daňová povinnost odevzdáním věci nabyvateli a nárok státu na daň z jednotlivých splátek lze uplatniti v době jejich placení.

(5) Postoupí-li tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2) pohledávku za zdanitelnou dodávku nebo zdanitelný výkon jím provedený, lze v době, kdy pohledávka byla postoupena, uplatniti nárok státu na daň, která připadá na neuhrazenou ještě pohledávku nebo její část. Totéž platí obdobně pro převody pohledávek, k nimž dojde při národní správě podniku, při správě konkursní podstaty, při správě neodevzdané pozůstalosti (na Slovensku nerozdělené pozůstalosti) nebo odevzdáním (na Slovensku rozdělením) pozůstalosti dědicům.

(6) Ustanovení odstavců 3, 4 a 5 se nevztahují na podnikatele, kterému povoleno zdaňovati účtované ceny (§ 17, odst. 7).

§ 12.

Přesunutí daně.

(1) Podnikatel není oprávněn daň z obratu zcela nebo částečně zvlášť účtovati nebo jinak zcela nebo částečně odděleně vedle úplaty požadovati.

(2) Z ustanovení odstavce 1 jsou přípustny tyto výjimky:

1. a) Podnikatel může daň z obratu, kterou jest povinen platiti z dodávky nebo výkonu, zvlášť účtovati nebo jinak odděleně vedle úplaty požadovati, řídí-li se úplata sazbami, které byly zákonem, vládním nařízením, opatřením nejvyššího úřadu cenového nebo opatřením pověřence výživy a zásobování stanoveny výslovně bez daně z obratu.
2. b) Podnikatel jest oprávněn zvlášť účtovati daň nebo daňový rozdíl, jde-li o případy uvedené v § 36, odst. 12, č. 2 a odst. 14.
3. c) Podnikatel jest povinen zvlášť účtovati paušál, ukládá-li mu tuto povinnost nařízení o paušalování daně (§ 19, odst. 8).

(3) V případech, uvedených v § 5, odst. 1, č. 7, druhé větě a v § 5 odst. 1, č. 8, druhé větě jest ten, kdo jest povinen platiti daň, oprávněn ji sraziti z úplaty.

(4) Nařízením nebo vyhláškou o paušalování daně může býti stanoveno, že osoby povinné platiti paušál jsou oprávněny žádati náhradu zaplaceného paušálu od osob, které provádějí dodávky nebo výkony, z nichž jest daň z obratu kryta paušálem.

§ 13.

Daň z obratu nemůže býti podrobena přirážkám samosprávných svazků.