Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění

§ 1

účinné od 1. 4. 1989(1) Federální shromáždění se jako nejvyšší orgán státní moci a jediný zákonodárný sbor Československé socialistické republiky (čl. 29 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci, dále jen „ústavní zákon“) podílí na uskutečňování úkolů československé socialistické federace svou ústavodárnou a zákonodárnou činností, projednáváním základních otázek vnitřní a zahraniční politiky a vrcholnou kontrolou.

účinné od 1. 4. 1989(2) Federální shromáždění jako nejvyšší zastupitelský sbor Československé socialistické republiky spolupracuje s nejvyššími zastupitelskými sbory republik - Českou národní radou a Slovenskou národní radou - a s národními výbory.

účinné od 1. 4. 1989(3) Federální shromáždění rozvíjí spolupráci s orgány Národní fronty Československé socialistické republiky a s organizacemi v ní sdruženými.

§ 2

účinné od 1. 4. 1989(1) Činnost Federálního shromáždění je založena na zásadách socialistické demokracie a jednoty politického systému v Československé socialistické republice.

účinné od 1. 4. 1989(2) Ve své činnosti se Federální shromáždění opírá o aktivní a iniciativní práci každého poslance. Uskutečňování svých pravomocí zakládá na zásadě veřejnosti, na zásadě kolektivního projednávání a rozhodování otázek, které jsou svěřeny do jeho působnosti, a dbá přitom veřejného mínění.

§ 3

účinné od 1. 4. 1989(1) Jednací řád Federálního shromáždění upravuje zásady jednání federálního shromáždění, vzájemné styky obou sněmoven, jakož i styky s vládou Československé socialistické republiky a navenek.

účinné od 1. 4. 1989(2) Každá sněmovna upravuje vlastním usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla svého jednání.

§ 4

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci Federálního shromáždění se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi sněmovny, do níž byli zvoleni.

účinné od 1. 4. 1989(2) Ustavující schůzi každé sněmovny svolá dosavadní předsednictvo Federálního shromáždění do 30 dnů ode dne voleb a navrhne pořad jejího jednání. Schůzi řídí pověřený člen dosavadního předsednictva Federálního shromáždění, který přijme též slib poslanců, dá schválit volební řád sněmovny a provést volbu komise poslanců pro zjišťování výsledků voleb. Dále dá provést volbu předsedy a ostatních členů mandátového a imunitního výboru.

účinné od 1. 4. 1989(3) Na základě návrhu mandátového a imunitního výboru ověří sněmovna platnost volby poslanců.

§ 5

účinné od 1. 4. 1989(1) Sněmovna zvolí svého předsedu, který se ujme řízení schůze a přijme slib řídícího schůze, byl-li zvolen do sněmovny.

účinné od 1. 4. 1989(2) Sněmovna stanoví počet členů svého předsednictva, počet místopředsedů a ověřovatelů sněmovny a zřídí své další výbory.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předseda sněmovny dá provést volbu stanoveného počtu místopředsedů sněmovny, členů jejího předsednictva a ověřovatelů sněmovny. Dále dá provést volbu předsedů a ostatních členů výborů.

§ 6

účinné od 1. 4. 1989Každá sněmovna zvolí ze svého středu 20 členů předsednictva Federálního shromáždění. Sněmovna národů zvolí 10 členů z poslanců zvolených v České socialistické republice a 10 členů z poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

§ 7

účinné od 1. 4. 1989Předseda nebo pověřený člen dosavadního předsednictva Federálního shromáždění podá sněmovně zprávu o činnosti předsednictva Federálního shromáždění za dobu od poslední schůze sněmovny.

§ 8

účinné od 1. 4. 1989První společná schůze sněmoven

účinné od 1. 4. 1989(1) Po ustavující schůzi sněmoven předseda nebo pověřený člen dosavadního předsednictva Federálního shromáždění svolá společnou schůzi obou sněmoven k volbě předsedy Federálního shromáždění, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění a tuto schůzi řídí. Předseda Federálního shromáždění, první místopředseda a místopředsedové Federálního shromáždění jsou voleni Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů z členů předsednictva Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Každá sněmovna zvolí pro tuto volbu komisi poslanců pro zjišťování výsledků voleb.

účinné od 1. 4. 1989(3) Sněmovny zvolí předsedu Federálního shromáždění, který se ujme řízení společné schůze a dá provést volby prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění.

§ 9

účinné od 1. 4. 1989Svolávání schůzí sněmoven

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůze sněmovny svolává předseda sněmovny na základě usnesení předsednictva sněmovny, popřípadě na základě usnesení sněmovny. Na žádost alespoň jedné třetiny poslanců svolá předseda schůzi do 30 dnů.

účinné od 1. 4. 1989(2) Společnou schůzi sněmoven svolává předseda Federálního shromáždění na základě usnesení předsednictva Federálního shromáždění nebo na základě usnesení obou sněmoven.

§ 10

účinné od 1. 4. 1989(1) Jednání Sněmovny lidu lze zahájit, jestliže je ve schůzi přítomna nadpoloviční většina jejich poslanců.

účinné od 1. 4. 1989(2) Jednání Sněmovny národů lze zahájit, jestliže je ve schůzi přítomna nadpoloviční většina poslanců zvolených v České socialistické republice i nadpoloviční většina poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

účinné od 1. 4. 1989(3) Sněmovna stanoví na návrh svého předsednictva pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Jde-li o společnou schůzi sněmoven, na jejímž konání se usneslo předsednictvo Federálního shromáždění, činí tak na návrh předsednictva Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(4) Každý poslanec může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu.

§ 11

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůze sněmovny je zpravidla veřejná.

účinné od 1. 4. 1989(2) Sněmovna se může z důvodu ochrany důležitého státního zájmu usnést, že schůze nebo její část je neveřejná. Činí tak bez rozpravy na návrh předsednictva Federálního shromáždění, svého předsednictva, výboru, poslance, prezidenta Československé socialistické republiky, vlády Československé socialistické republiky nebo jejího člena.

účinné od 1. 4. 1989(3) Neveřejné schůze se mohou účastnit prezident Československé socialistické republiky, poslanci druhé sněmovny a členové vlády Československé socialistické republiky. Takové schůze nebo její části se může účastnit vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění. Jiné osoby se mohou účastnit jen se souhlasem sněmovny. O návrhu na tuto účast rozhodne sněmovna bez rozpravy.

§ 12

účinné od 1. 4. 1989(1) K projednávanému bodu pořadu zpravidla vystoupí s odůvodněním navrhovatel a dále zpravodajové výborů sněmovny. Poté předsedající zahájí rozpravu.

účinné od 1. 4. 1989(2) Do rozpravy se poslanci mohou hlásit před zahájením schůze nebo v jejím průběhu. Předsedající oznámí při zahájení rozpravy přihlášené řečníky a uděluje jim slovo v pořadí přihlášky. Přednost mají řečníci, kteří chtějí přednést pozměňovací návrh. Kdo není při udělení slova přítomen, ztrácí pořadí.

účinné od 1. 4. 1989(3) Sněmovna se může usnést na řečnické době, nikoliv však kratší než 15 minut.

§ 13

účinné od 1. 4. 1989Poslanec má právo mluvit v jazyce své národnosti. Nemluví-li řečník česky nebo slovensky, zajistí Kancelář Federálního shromáždění přetlumočení projevu do jednoho z těchto jazyků.

§ 14

účinné od 1. 4. 1989(1) V průběhu rozpravy se poslanec může přihlásit o slovo k faktické poznámce nebo odpovědi na ni; bude mu neprodleně uděleno slovo.

účinné od 1. 4. 1989(2) Přednesení poznámky ani odpověď na ni nesmějí překročit 5 minut.

účinné od 1. 4. 1989(3) Překročí-li poslanec lhůtu k přednesení faktické poznámky, popřípadě k odpovědi na faktickou poznámku, může mu předsedající odejmout slovo.

§ 15

účinné od 1. 4. 1989Prezidentu Československé socialistické republiky, členům předsednictva Federálního shromáždění a členům vlády Československé socialistické republiky se udělí slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením která nesouvisejí s pořadem schůze.

§ 16

účinné od 1. 4. 1989Rozpravy se mohou zúčastnit, projeví-li s tím souhlas sněmovna, i další pozvaní představitelé politického, hospodářského a kulturního života.

§ 17

účinné od 1. 4. 1989Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit; po opětovném upozornění mu může slovo odejmout. O námitkách poslance rozhodne sněmovna hlasováním bez rozpravy.

§ 18

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci mohou v rozpravě přednášet k projednávaným otázkám pozměňovací návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projednávaného návrhu a má z nich být zřejmé, na čem se má sněmovna usnést. Předsedající může požádat poslance, aby svůj návrh zpřesnil.

účinné od 1. 4. 1989(2) Je-li přednesen pozměňovací návrh, může být projednávání navrhované věci přerušeno do doby, než návrh projedná příslušný výbor. Návrh na přerušení může podat poslanec sněmovny nebo navrhovatel. O návrhu rozhodne sněmovna bez rozpravy; současně může stanovit lhůtu pro předložení nového stanoviska výboru.

účinné od 1. 4. 1989(3) Stejný postup platí i v případě, kdy poslanec podá písemně pozměňovací návrh k určitému návrhu ještě před zahájením rozpravy na schůzi sněmovny.

účinné od 1. 4. 1989(4) Obdobně je možno postupovat při předložení jiného návrhu k projednávané otázce.

účinné od 1. 4. 1989(5) Navrhovatel může svůj návrh vzít zpět, nepřikročila-li sněmovna k hlasování o něm.

§ 19

účinné od 1. 4. 1989(1) Po skončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a poté společnému zpravodaji výborů sněmovny. Navrhovatel a společný zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát.

účinné od 1. 4. 1989(2) Ujme-li se před hlasováním slova člen vlády Československé socialistické republiky, je tím rozprava znovu zahájena.

§ 20

účinné od 1. 4. 1989(1) O každém návrhu rozhoduje sněmovna hlasováním; před ním upozorní předsedající, že bude přikročeno k hlasování a dá zjistit počet přítomných poslanců sněmovny.

účinné od 1. 4. 1989(2) Nestanoví-li ústavní zákon něco jiného, je třeba k platnému usnesení sněmovny souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

§ 21

účinné od 1. 4. 1989(1) Každý poslanec může navrhnout, aby se o jednotlivých částech programu hlasovalo odděleně. Nedojde-li při takovém hlasování ke schválení všech částí návrhu, je nutno o přijatých částech hlasovat ještě jako o celku.

účinné od 1. 4. 1989(2) Nejdříve se hlasuje o pozměňovacích návrzích, a to v pořadí, v němž byly podány.

účinné od 1. 4. 1989(3) Hlasování o návrzích na způsob jednání má přednost před projednáváním věci.

§ 22

účinné od 1. 4. 1989(1) Hlasování je veřejné nebo tajné. Je-li podán návrh na tajné hlasování, usnese se o něm sněmovna bez rozpravy. O návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky nebo jejímu členu se hlasuje ve Sněmovně národů vždy podle jmen.

účinné od 1. 4. 1989(2) Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením ruky. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Hlasování podle jmen se provádí hlasovacími lístky, na nichž jsou uvedena jména poslanců.

§ 23

účinné od 1. 4. 1989(1) Ve společné schůzi sněmoven hlasují poslanci obou sněmoven odděleně.

účinné od 1. 4. 1989(2) Platí-li pro projednávaný návrh zákaz majorizace, hlasují ve Sněmovně národů odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a odděleně poslanci zvolení v Slovenské socialistické republice.

§ 24

účinné od 1. 4. 1989(1) Volby prezidenta Československé socialistické republiky, předsedy Federálního shromáždění, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, členů předsednictva Federálního shromáždění, předsedů a místopředsedů sněmovny a členů předsednictva a předsedů výborů sněmovny se provádějí tajným hlasováním

účinné od 1. 4. 1989(2) V ostatních případech se volby provádějí veřejně, neusnese-li se sněmovna jinak.

účinné od 1. 4. 1989(3) Sčítání hlasů a zjišťování výsledků hlasování provádí komise poslanců zvolená sněmovnou; platí-li pro projednávaný návrh zákaz majorizace, zvolí Sněmovna národů dvě komise poslanců.

§ 25

účinné od 1. 4. 1989(1) Předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictva obou sněmoven i jejich výbory spolupracují při přípravě usnesení Federálního shromáždění a usilují o sjednocování usnesení obou sněmoven. Za tímto účelem se výbory obou sněmoven informují o svých schůzích, přijatých závěrech, vysílají na schůze odpovídajícího výboru své zástupce k vysvětlení přijatých stanovisek.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvo sněmovny informuje předsednictvo druhé sněmovny i předsednictvo Federálního shromáždění o každém usnesení sněmovny.

§ 26

účinné od 1. 4. 1989(1) Nedojde-li k shodnému usnesení obou sněmoven, může se každá sněmovna usnést, a to i na návrh předsednictva Federálního shromáždění, na novém projednání věci, nebo může uložit výborům, aby věc znovu projednaly a předložily návrhy, anebo se může usnést na dohodovacím řízení.

účinné od 1. 4. 1989(2) Nedojde-li ke shodnému usnesení obou sněmoven o státním rozpočtu federace, je dohodovací řízení povinné.

§ 27

účinné od 1. 4. 1989(1) Společný výbor pro dohodovací řízení se skládá z 10 zástupců každé sněmovny, nedohodnou-li se sněmovny na jiném počtu; také v tomto případě je společný výbor složen ze stejného počtu poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

účinné od 1. 4. 1989(2) Sněmovna národů zvolí do společného výboru stejný počet poslanců zvolených v České socialistické republice a stejný počet poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

§ 28

účinné od 1. 4. 1989(1) První schůzi společného výboru pro dohodovací řízení svolá předseda Federálního shromáždění. Výbor si na této schůzi zvolí předsedu, který řídí další jednání výboru.

účinné od 1. 4. 1989(2) O výsledcích jednání společného výboru podají pověření členové výboru zprávu oběma sněmovnám.

§ 29

účinné od 1. 4. 1989Nepřijmou-li sněmovny ani na doporučení společného výboru shodné usnesení, mohou se usnést na konání společné schůze sněmoven a usilovat na ní o přijetí shodného usnesení. Konání společné schůze sněmoven může navrhnout i předsednictvo Federálního shromáždění.

§ 30

účinné od 1. 4. 1989(1) Nevedlo-li dohodovací řízení ani jednání společné schůze obou sněmoven k jejich shodnému usnesení, informují o tom předsednictva sněmoven předsednictvo Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Nevedlo-li dohodovací řízení ke shodnému usnesení obou sněmoven, podá o tom předsednictvo Federálního shromáždění zprávu prezidentu Československé socialistické republiky.

§ 31

účinné od 1. 4. 1989Zápisy o schůzích sněmoven

účinné od 1. 4. 1989(1) O každé schůzi Sněmovny lidu, Sněmovny národů a o společné schůzi sněmoven se pořizuje doslovný zápis. V zápise je nutno uvést, kdo řídil schůzi, kolik členů sněmovny, popřípadě sněmoven, bylo přítomno, kteří řečníci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek hlasování.

účinné od 1. 4. 1989(2) Řečníci, kteří vystoupili v rozpravě, ověří v co nejkratší lhůtě zápis svého vystoupení. Přitom opraví chyby vzniklé při pořizování zápisu, nesmějí však měnit obsah a smysl svého vystoupení.

účinné od 1. 4. 1989(3) Zápis o schůzi sněmovny ověřuje její předseda a dva ověřovatelé sněmovny. Zápis o společné schůzi sněmoven ověřuje předseda Federálního shromáždění a jeden ověřovatel za každou sněmovnu.

účinné od 1. 4. 1989(4) Ověřený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdává se společně s příslušnými podklady, přílohami a usneseními k archivnímu uložení. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.

účinné od 1. 4. 1989(5) Autentické znění zápisu o schůzích sněmoven, popřípadě o jejich společné schůzi, je podkladem pro vydání těsnopisecké zprávy tiskem. Jde-li o neveřejné schůze, mohou předsednictva sněmoven rozhodnout o jiném způsobu vydání těsnopisecké zprávy.

§ 32

účinné od 1. 4. 1989Návrhy zákonů Federálního shromáždění mohou podávat poslanci a skupiny poslanců Federálního shromáždění, výbory obou sněmoven, prezident Československé socialistické republiky, vláda Československé socialistické republiky, Česká národní rada a Slovenské národní rada.

§ 33

účinné od 1. 4. 1989Federální shromáždění projednává návrhy zákonů zpravidla podle programu legislativních prací Federálního shromáždění.

§ 34

účinné od 1. 4. 1989(1) Návrhy zákonů se projednávají tak, že navrhovatel předloží předsedovi Federálního shromáždění nejprve zásady připravovaného zákona.

účinné od 1. 4. 1989(2) Navrhovatel může požádat, aby bylo od projednávání zásad zákona výjimečně upuštěno, jde-li o úpravu jednoduchou anebo vyžaduje-li to její naléhavost.

účinné od 1. 4. 1989(3) O žádosti rozhodne předseda Federálního shromáždění po jejím projednání s předsedy obou sněmoven.

§ 35

účinné od 1. 4. 1989(1) Zásady zákona je třeba zpracovat přehledně, tak aby vyjadřovaly hlavní principy nové právní úpravy a aby z nich bylo zřejmé, co má být obsahem zákona a v případě návrhu na jeho změnu nebo doplnění, v čem bude taková změna nebo doplnění spočívat. Zásady mají pokud možno umožňovat výběr mezi variantními řešeními.

účinné od 1. 4. 1989(2) Zásady zákona je třeba zpracovat tak, aby výbory sněmoven získaly úplný a spolehlivý podklad pro posouzení, zda určitá věc musí být upravována nebo zda dosavadní právní úprava musí být změněna, popřípadě doplněna, ve kterých sněmech a v jakém rozsahu.

účinné od 1. 4. 1989(3) K zásadám zákona navrhovatel přiloží politický, ekonomický a právní rozbor umožňující komplexní posouzení nové právní úpravy. Rozbor má odůvodnit potřeby přijetí nové právní úpravy, jak tato právní úprava přispěje ve srovnání s platným právním stavem k jejich řešení, a ukázat, v čem budou spočívat její základní rysy včetně záměrů na vydání prováděcích předpisů.

účinné od 1. 4. 1989(4) Spolu s politickým, ekonomickým a právním rozborem navrhovatel podá zprávu o způsobu přípravy zásad, zejména, jak se na ní podílely jiné státní orgány, zejména národní výbory, orgány Národní fronty, socialistické organizace a instituce, orgány samosprávy a pracovní kolektivy.

účinné od 1. 4. 1989(5) Byla-li před předložením zásad zákona, popřípadě návrhu zákona provedena všelidová diskuse, předloží navrhovatel i její zhodnocení, ze kterého má být zřejmé, jak naložil s jejími výsledky.

§ 36

účinné od 1. 4. 1989(1) Po projednání zásad zákona předloží navrhovatel předsedovi Federálního shromáždění návrh zákona, který obsahuje přesné znění toho, na čem se má federální shromáždění usnést (osnova zákona).

účinné od 1. 4. 1989(2) Návrh zákona se předkládá s důvodovou zprávou. Důvodovou zprávu je třeba zaměřit na politický, věcný a právní rozbor upravovaných otázek, zejména na přínos navrhovaného řešení ve srovnání s dosavadní úpravou. V důvodové zprávě je nutno dále vyjádřit, jaké nároky bude navrhovaná úprava klást na plán pracovních sil a na administrativu a rovněž jaké bude mít hospodářské a finanční důsledky, popřípadě jakým způsobem budou uhrazeny.

účinné od 1. 4. 1989(3) Má-li být k navrženému zákonu vydán prováděcí předpis, může předseda Federálního shromáždění na základě podnětu výborů sněmovny vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem.

§ 37

účinné od 1. 4. 1989(1) Předseda Federálního shromáždění postoupí zásady zákona a návrh zákona předsednictvům sněmoven. Zároveň je zašle k zaujetí stanoviska vládě Československé socialistické republiky, není-li vláda navrhovatelem zákona. Předseda Federálního shromáždění je zašle též České národní radě a Slovenské národní radě, nejsou-li navrhovateli, aby k nim podle svého uvážení mohly sdělit stanovisko.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvo sněmovny anebo z jeho pověření předseda sněmovny přikáže projednání zásad zákona a návrhu zákona výboru ústavně právnímu, popřípadě dalším výborům. Zároveň zabezpečí rozeslání zásad zákona a návrhu zákona všem poslancům spolu se sdělením, kterým výborům byla věc přikázána.

účinné od 1. 4. 1989(3) Poslanci, kteří nejsou členy výborů, jimž byly zásady zákona nebo návrh zákona přikázány k projednání, mohou sdělit těmto výborům své stanovisko, a to i písemně.

§ 38

účinné od 1. 4. 1989(1) Vláda Československé socialistické republiky, popřípadě Česká národní rada, Slovenská národní rada nebo jejich orgány zašlou stanovisko k zásadám, popřípadě k návrhu zákona předsedovi Federálního shromáždění, který je postoupí předsednictvům sněmoven.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvo sněmovny nebo z jeho pověření předseda sněmovny sdělí toto stanovisko výborům, jimž byly zásady, popřípadě návrh zákona přikázány.

§ 39

účinné od 1. 4. 1989(1) Zásady a návrh zákona odůvodní při jednání výborů sněmoven navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda Československé socialistické republiky, zásady a návrh zákona může odůvodnit pověřený člen vlády Československé socialistické republiky nebo jí zmocněný vedoucí jiného federálního ústředního orgánu.

účinné od 1. 4. 1989(2) Při projednávání návrhu zákona informuje navrhovatel výbor, jak bylo využito připomínek vznesených výborem při projednávání zásad zákona, popřípadě proč těmto připomínkám nevyhověl.

§ 40

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbor může určit některého ze svých členů, aby sledoval přípravné práce na návrhu právní úpravy pojaté do programu legislativních prací Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, a to ještě před tím, než navrhovatel předloží zásady, popřípadě návrh zákona Federálnímu shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Navrhovatel je povinen poslanci tuto účast umožnit.

§ 41

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbor sněmovny může určit k projednávané věci ze svých členů zpravodaje.

účinné od 1. 4. 1989(2) Projednává-li návrh více výborů, zpravidla se usnesou na společném zpravodaji.

účinné od 1. 4. 1989(3) Zpravodaj informuje výbor o výsledcích dosavadních jednání o návrhu zákona.

účinné od 1. 4. 1989(4) Výbor si může k projednávané věci vyžádat informace a vyjádření státních orgánů, vědeckých institucí, společenských organizací, státních a družstevních organizací i posudky jednotlivých odborníků.

účinné od 1. 4. 1989(5) Zpravodaj může po poradě s předsedou výboru svolat poradu těchto odborníků.

§ 42

účinné od 1. 4. 1989(1) Po projednání zásad zákona se výbor usnese na stanovisku. Ze stanoviska má vyplývat, zda výbor se zásadami zákona souhlasí, popřípadě, ve kterých otázkách doporučuje provést změny nebo doplňky a jaké.

účinné od 1. 4. 1989(2) Stanoviska výborů, které zásady zákona projednaly, zašle výbor ústavně právní navrhovateli.

§ 43

účinné od 1. 4. 1989(1) Po projednání návrhu zákona se výbor usnese na stanovisku, v němž zejména navrhne sněmovně, zda má zákon schválit. Pokud ve stanovisku doporučí změny nebo doplňky k návrhu zákona, musí být přesně formulovány. Toto stanovisko zašle výboru ústavně právnímu sněmovny, který postupuje podle § 90 písm. a).

účinné od 1. 4. 1989(2) Byl-li návrh zákona projednán ve více výborech, vypracuje výbor ústavně právní, popřípadě jiný výbor písemnou zprávu o navržených pozměňovacích návrzích a tato zpráva bude předložena všem poslancům. O výsledku projednání návrhu zákona ve výborech podá ve schůzi sněmovny ústní zprávu společný zpravodaj.

§ 44

účinné od 1. 4. 1989Návrh zákona může být projednán ve sněmovně nejdříve po uplynutí 60 dnů od doby, kdy byl návrh poslancům rozeslán. Výjimečně, vyžaduje-li to povaha věci, může předsednictvo sněmovny sněmovně navrhnout, aby návrh zákona projednala před uplynutím této doby.

§ 45

účinné od 1. 4. 1989(1) V případě, že předsednictvo Federálního shromáždění rozhodlo o konání všelidové diskuse k zásadám nebo k návrhu zákona, projedná a zhodnotí její výsledky.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předseda Federálního shromáždění postoupí zprávu o výsledcích všelidové diskuse předsedům sněmoven, kteří zajistí její projednání ve výborech.

§ 46

účinné od 1. 4. 1989(1) Zákony Federálního shromáždění vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 14 dnů po jejich schválení. Jako den schválení označí den, kdy se druhá sněmovna usnesla o zákoně přijatém první sněmovnou.

účinné od 1. 4. 1989(2) Neusnese-li se druhá sněmovna o návrhu přijatém první sněmovnou do tří měsíců, vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění zákon po uplynutí této doby a jako den schválení zákona označí den, kdy uplynula doba tří měsíců.

účinné od 1. 4. 1989(3) Takto nelze vyhlásit ústavní zákon ani zákon, pro jehož schválení platí zákaz majorizace, neusnesla-li se o něm Sněmovna národů.

§ 47

účinné od 1. 4. 1989Ustanovení pro projednávání návrhů zákonů se vztahují přiměřeně i na projednávání návrhů zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění.

§ 48

účinné od 1. 4. 1989(1) Federální shromáždění jedná o zásadních otázkách zahraniční politiky, spolupodílí se v rámci své působnosti na její tvorbě a realizaci.

účinné od 1. 4. 1989(2) Federální shromáždění projednává mezinárodní smlouvy politické a mezinárodní hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona Federálního shromáždění, a to před jejich ratifikací.

účinné od 1. 4. 1989(3) Federální shromáždění přijímá provolání k parlamentům a vládám, zasílá jim svá poselství a vydává prohlášení, kterými zaujímá stanoviska k závažným otázkám zahraniční politiky.

účinné od 1. 4. 1989(4) Federální shromáždění jedná i o jiných zprávách a návrzích z oblasti zahraniční politiky Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(5) Federální shromáždění projednává zprávy o zahraničních stycích Federálního shromáždění a o výměně zkušeností s parlamenty jiných zemí, které mu předkládá předsednictvo Federálního shromáždění.

§ 49

účinné od 1. 4. 1989(1) Předložené mezinárodní smlouvy postoupí předseda Federálního shromáždění předsednictvům sněmoven.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvo sněmovny nebo z jeho pověření předseda sněmovny přikáže předložené návrhy k projednání příslušným výborům.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předseda Federálního shromáždění zašle návrhy mezinárodních smluv též České národní radě a Slovenské národní radě ke stanovisku. Nesouhlasí-li národní rada se smlouvou, k jejímuž provedení je třeba zákona národní rady, nelze návrh projednat.

§ 50

účinné od 1. 4. 1989(1) Návrhy provolání, poselství a prohlášení stejně jako jiné zprávy a návrhy z oblasti zahraniční politiky projednává Federální shromáždění na návrh poslanců, výborů sněmoven, vlády Československé socialistické republiky, České národní rady a Slovenské národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Pro projednávání návrhů uvedených v odstavci 1 platí přiměřeně ustanovení § 49.

§ 51

účinné od 1. 4. 1989Federální shromáždění a jeho předsednictvo podporují činnost československé skupiny Meziparlamentní unie.

§ 52

účinné od 1. 4. 1989(1) Po jmenování vlády Československé socialistické republiky zařadí předsednictvo Federálního shromáždění na pořad nejbližší společné schůze sněmoven programové prohlášení a žádost vlády Československé socialistické republiky o vyslovení důvěry.

účinné od 1. 4. 1989(2) Požádá-li vláda Československé socialistické republiky Federální shromáždění o vyslovení důvěry, zařadí předsednictvo Federálního shromáždění projednání této žádosti na pořad nejbližší společné schůze sněmoven. Jestliže by tímto způsobem nebyla projednána žádost vlády Československé socialistické republiky do 14 dnů, usnese se předsednictvo Federálního shromáždění na svolání společné schůze sněmoven v této lhůtě.

účinné od 1. 4. 1989(3) Požádá-li vláda Československé socialistické republiky o vyslovení důvěry některou ze sněmoven, postupuje při svolání schůze předsednictvo sněmovny podle odstavce 2.

účinné od 1. 4. 1989(4) Při schvalování programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky a při hlasování o vyslovení důvěry vládě Československé socialistické republiky platí ve Sněmovně národů zákaz majorizace.

účinné od 1. 4. 1989(5) Odepře-li Federální shromáždění, popřípadě jeho sněmovna vyslovit vládě Československé socialistické republiky důvěru, oznámí to předseda Federálního shromáždění, popřípadě předseda sněmovny prezidentu Československé socialistické republiky.

§ 53

účinné od 1. 4. 1989(1) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky může podat písemně předsednictvu sněmovny nejméně jedna pětina jejích poslanců.

účinné od 1. 4. 1989(2) K projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky svolá předsednictvo sněmovny neprodleně sněmovnu ke schůzi.

účinné od 1. 4. 1989(3) K žádosti vlády Československé socialistické republiky o vyslovení důvěry a k písemnému návrhu alespoň jedné pětiny poslanců sněmovny na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky zaujme sněmovna po rozpravě stanovisko usnesením.

účinné od 1. 4. 1989(4) K vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců Sněmovny lidu anebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice nebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v Slovenské socialistické republice. Ve Sněmovně národů se hlasuje podle jmen.

účinné od 1. 4. 1989(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro vyslovení nedůvěry jednotlivému členu vlády Československé socialistické republiky.

§ 54

účinné od 1. 4. 1989(1) Návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky a návrh zákona o státním rozpočtu federace předkládá Federálnímu shromáždění vláda Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(2) Jinak pro projednávání návrhů platí přiměřeně ustanovení pro projednávání návrhů zákonů.

§ 55

účinné od 1. 4. 1989(1) Předsednictva sněmoven, nezmocní-li k tomu předsedu sněmovny, přikážou návrhy rozpočtů federálních ministerstev a ostatních federálních ústředních orgánů k projednání výborům.

účinné od 1. 4. 1989(2) Ve výborech návrhy rozpočtů odůvodní člen vlády Československé socialistické republiky, popřípadě vedoucí jiného federálního ústředního orgánu.

§ 56

účinné od 1. 4. 1989Projednávání dalších zásadních otázek vnitřní politiky

účinné od 1. 4. 1989(1) Federální shromáždění projednává ve schůzích sněmoven i další zásadní otázky vnitřní politiky. Činí tak na návrh prezidenta Československé socialistické republiky, vlády Československé socialistické republiky, České národní rady a Slovenské národní rady anebo tehdy, jestliže se na tom usnesenou sněmovny na základě návrhu svého předsednictva nebo výboru.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předložené návrhy postoupí předseda Federálního shromáždění předsednictvům sněmoven a vládě Československé socialistické republiky a zašle je podle povahy věci k informaci České národní radě a Slovenské národní radě, aby k nim podle svého uvážení sdělily své stanovisko.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předsednictvo sněmoven, nezmocní-li k tomu předsedu sněmovny, přikážou návrhy k projednání příslušným výborům; mohou též určit výbor, který připraví souhrnné stanovisko pro sněmovnu.

účinné od 1. 4. 1989(4) Projednávají-li sněmovny zásadní otázky vnitřní politiky z vlastní iniciativy, určí předsednictvo sněmovny, který výbor zpracuje úvodní vystoupení k rozpravě.

účinné od 1. 4. 1989(5) K návrhům přijímají sněmovny usnesení.

§ 57

účinné od 1. 4. 1989Volba prezidenta Československé socialistické republiky

účinné od 1. 4. 1989(1) Předseda Federálního shromáždění svolá na základě usnesení předsednictva Federálního shromáždění k volbě prezidenta Československé socialistické republiky v posledních 14 dnech jeho funkčního období společnou schůzi sněmoven. Uvolní-li se úřad prezidenta před skončením volebního období, na které byl zvolen, svolá předseda Federálního shromáždění k tomuto bodu pořadu společnou schůzi sněmoven nejpozději do 14 dnů.

účinné od 1. 4. 1989(2) Společná s chůze sněmoven je zpravidla svolána do Vladislavského sálu Pražského hradu.

účinné od 1. 4. 1989(3) Pro volbu prezidenta Československé socialistické republiky platí obdobně ustanovení § 23 a § 24 odst. 1.

§ 58

účinné od 1. 4. 1989Volby soudců

účinné od 1. 4. 1989(1) Návrhy na volbu soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, jeho předsedy a dalších zákonem stanovených funkcionářů, jakož i soudců z povolání vojenských soudů, předkládá předsedovi Federálního shromáždění příslušný orgán Národní fronty Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(2) Návrhy na volbu, uvedené v odstavci 1, postoupí předseda Federálního shromáždění předsednictvům sněmoven, které, nezmocní-li k tomu předsedu, přikáží je k projednání ústavně právnímu výboru.

účinné od 1. 4. 1989(3) Obdobný postup platí v případě, že zákonem stanovený orgán předloží Federálnímu shromáždění návrh na odvolání soudců, popřípadě na zproštění soudců funkcí uvedených v odstavci 1.

§ 59

účinné od 1. 4. 1989(1) Federální shromáždění kontroluje činnost vlády Československé socialistické republiky a jejich členů, jakož i dalších státních orgánů, které odvozují svou pravomoc od nejvyššího orgánu státní moci Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(2) Kontrolní činnost Federálního shromáždění je vykonávána tím, že jeho sněmovny projednávají zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) zprávy o provádění programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky;
2. účinné od 1. 4. 1989b) státní závěrečný účet federace;
3. účinné od 1. 4. 1989c) zprávy o uskutečňování zásadních opatření v oblasti vnitřní politiky, zejména zprávy o plnění úkolů na úsecích státní, hospodářské a sociální politiky;
4. účinné od 1. 4. 1989d) zprávy o uskutečňování zásadních opatření v oblasti zahraniční politiky, mezinárodních smluv a o uskutečňování usnesení, které přijalo v této oblasti;
5. účinné od 1. 4. 1989e) zprávy o účinnosti vybraných odvětví právního řádu Československé socialistické republiky, popřípadě významných právních předpisů, které schválilo;
6. účinné od 1. 4. 1989f) zprávy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a zprávy generálního prokurátora Československé socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti;
7. účinné od 1. 4. 1989g) interpelace a otázky podle tohoto zákona.

účinné od 1. 4. 1989(3) Sněmovny Federálního shromáždění a předsednictvo Federálního shromáždění projednávají i další informace a zprávy předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a zprávy hlavního arbitra Československé socialistické republiky, které si vyžádaly.

§ 60

účinné od 1. 4. 1989(1) Federální shromáždění zjišťuje, jak je prováděna Ústava Československé socialistické republiky, ústavní a jiné zákony Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Federální shromáždění a jeho sněmovny kontrolují, jak jsou plněna jejich usnesení. Vláda Československé socialistické republiky a její členové, generální prokurátor Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a vedoucí federálních ústředních orgánů jsou povinni sdělit do 30 dnů předsedovi Federálního shromáždění, a jde-li o usnesení sněmovny, jejímu předsedovi, jaká opatření přijali k plnění těch usnesení, která jim byla adresována.

účinné od 1. 4. 1989(3) Federální shromáždění může zrušit nařízení nebo usnesení vlády Československé socialistické republiky nebo obecně závazný právní předpis federálního ministerstva nebo jiného federálního ústředního orgánu státní správy, odporují-li Ústavě Československé socialistické republiky, ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění.

§ 61

účinné od 1. 4. 1989V rámci kontrolní činnosti Federálního shromáždění jeho předsednictvo a sněmovny využívají výsledků kontrolní činnosti výborů, zejména jejich průzkumů. Dále využívají poznatků Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky z jeho kontrolní činnosti.

§ 62

účinné od 1. 4. 1989(1) Sněmovna lidu a Sněmovna národů, jakož i poslanec nebo skupina poslanců mají právo interpelovat vládu Československé socialistické republiky nebo její členy ve věcech jejich působnosti.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanec nebo skupina poslanců podává písemně interpelaci předsednictvu sněmovny, které o ní informuje předsednictvo Federálního shromáždění. Předseda Federálního shromáždění zašle interpelace předsedovi vlády Československé socialistické republiky a též interpelovanému členu vlády Československé socialistické republiky.

§ 63

účinné od 1. 4. 1989(1) Předsednictvo sněmovny seznámí s interpelací všechny poslance sněmovny a předsednictvo druhé sněmovny.

účinné od 1. 4. 1989(2) Interpelovaný je povinen odpovědět do 30 dnů písemně interpelujícímu nebo ústně na schůzi sněmovny. Interpelující se vyjádří, zda odpověď považuje za uspokojivou.

účinné od 1. 4. 1989(3) Prohlásí-li sněmovna interpelaci za naléhavou, stanoví lhůtu kratší 30 dnů k odpovědi na tuto interpelaci.

účinné od 1. 4. 1989(4) S písemnou odpovědí na interpelaci seznámí předsednictvo sněmovny všechny poslance, informuje o ní předsednictvo druhé sněmovny a zařadí ji na pořad nejbližší schůze sněmovny.

účinné od 1. 4. 1989(5) O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. Sněmovna zaujímá k odpovědím na interpelaci stanovisko usnesením.

§ 64

účinné od 1. 4. 1989Poslanec může na schůzi sněmovny interpelovat též přítomného člena vlády Československé socialistické republiky ústně. O ústní interpelaci platí přiměřeně ustanovení o interpelaci písemné.

§ 65

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanec má právo klást otázky vládě Československé socialistické republiky a jejím členům ve věcech jejich působnosti. Otázky se kladou ústně na schůzích sněmovny. Poslanec má též právo klást otázky členům vlády Československé socialistické republiky na schůzích výborů. Dotazovaný odpoví zpravidla na téže schůzi sněmovny nebo výboru. Nemůže-li odpovědět ihned, odpoví poslanci písemně do 30 dnů.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanec se na téže nebo nejbližší schůzi sněmovny nebo výboru vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou.

§ 66

účinné od 1. 4. 1989Každý poslanec může požadovat informace od předsedy Federálního shromáždění a členů předsednictva Federálního shromáždění, od předsedy sněmovny a členů předsednictva sněmovny ve věcech, které se týkají jejich činnosti.

§ 67

účinné od 1. 4. 1989Jiné podněty a připomínky

účinné od 1. 4. 1989(1) Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzích sněmoven, pokud nebyly během jednání vysvětleny, zašle předsednictvo sněmovny příslušnému členu vlády Československé socialistické republiky a požádá o sdělení do 30 dnů, jaká opatření byla na jejich základě přijata. S těmito opatřeními budou poslanci seznámeni ve schůzích sněmoven.

účinné od 1. 4. 1989(2) Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzích výborů zašlou předsedové výborů příslušnému vedoucímu federálního ústředního orgánu a sledují jejich vyřízení.

§ 68

účinné od 1. 4. 1989(1) Předsednictvo Federálního shromáždění je stálým orgánem Federálního shromáždění; zůstává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Federálního shromáždění nezvolí své předsednictvo.

účinné od 1. 4. 1989(2) Členové předsednictva Federálního shromáždění jsou odpovědni sněmovně Federálního shromáždění, která je zvolila. Sněmovna je může kdykoliv odvolat.

§ 69

účinné od 1. 4. 1989(1) V době, kdy Federální shromáždění nezasedá, vykonává jeho působnost předsednictvo Federálního shromáždění v rozsahu stanoveném ústavním zákonem. Učiněná neodkladná opatření předkládá sněmovnám ke schválení na nejbližším zasedání Federálního shromáždění, jinak pozbývají další platnosti.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvu Federálního shromáždění přísluší v době, kdy vláda Československé socialistické republiky vykonává funkci prezidenta Československé socialistické republiky, jmenovat a odvolávat vládu Československé socialistické republiky a její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předsednictvo Federálního shromáždění:

1. účinné od 1. 4. 1989a) vyhlašuje volby do Federálního shromáždění, stanoví volební obvody pro volby do Sněmovny lidu a Sněmovny národů a zajišťuje ve spolupráci s příslušným orgánem Národní fronty svolání veřejných schůzí voličů k projednání návrhu na odvolání poslance Federálního shromáždění;
2. účinné od 1. 4. 1989b) svolává zasedání a prohlašuje je za skončená v případech uvedených v ústavním zákoně;
3. účinné od 1. 4. 1989c) usnáší se na svolání společné schůze sněmoven, jde-li o volbu prezidenta Československé socialistické republiky, o volbu předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, o projednání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky, a navrhuje jejich pořad;
4. účinné od 1. 4. 1989d) může po předložení zásad, popřípadě návrhu zákona Federálního shromáždění se zvlášť významným společenským dosahem rozhodnout o jeho předložení k všelidové diskusi;
5. účinné od 1. 4. 1989e) zjišťuje, že souhlasná usnesení sněmoven se stala usnesením Federálního shromáždění nebo že uplynula tříměsíční lhůta podle čl. 44 odst. 1 ústavního zákona, a že usnesení jedné sněmovny se stalo usnesením Federálního shromáždění;
6. účinné od 1. 4. 1989f) vyhlašuje zákony Federálního shromáždění, zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění. Vyhlašuje též usnesení Federálního shromáždění a předsednictva Federálního shromáždění, vyžaduje-li to povaha věci;
7. účinné od 1. 4. 1989g) předkládá prezidentu Československé socialistické republiky návrhy na propůjčení státních vyznamenání;
8. účinné od 1. 4. 1989h) dojde-li k závažnému nesouladu ve stanoviscích výborů Sněmovny lidi a Sněmovny národů, může na základě podnětu předsednictva sněmovny, popřípadě z vlastní iniciativy požádat tyto výbory, aby se pokusily odstranit takový nesoulad v jejich stanoviscích;
9. účinné od 1. 4. 1989ch) koordinuje přípravu plánu práce sněmoven a jejich orgánů a schvaluje plán hlavních úkolů Federálního shromáždění;
10. účinné od 1. 4. 1989i) schvaluje návrh rozpočtu Kanceláře Federálního shromáždění, projednává jeho plnění;
11. účinné od 1. 4. 1989j) schvaluje plán zahraničních styků Federálního shromáždění a rozhoduje o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Federálního shromáždění; přihlíží přitom k přiměřenému zastoupení sněmoven;
12. účinné od 1. 4. 1989k) rozvíjí spolupráci a organizuje výměnu zkušeností Federálního shromáždění s nejvyššími zastupitelskými sbory jiných států;
13. účinné od 1. 4. 1989l) projednává program legislativních prací Federálního shromáždění, zprávy o jeho plnění, popřípadě další legislativní záměry a záměry sledované připravovanými mezinárodními smlouvami, které vyžadují před ratifikací souhlas Federálního shromáždění;
14. účinné od 1. 4. 1989m) uděluje souhlas k dalšímu zadržení poslance, byl-li přistižen a zadržen při trestném činu;
15. účinné od 1. 4. 1989n) uděluje souhlas s ukončením pracovního poměru podle ustanovení § 22 odst. 1 a 2 zákona o poslancích Federálního shromáždění;
16. účinné od 1. 4. 1989o) rozhoduje o uvolnění poslanců ze zaměstnání, u nichž to vyžaduje výkon jejich poslanecké funkce, a stanoví jeho rozsah;
17. účinné od 1. 4. 1989p) stanoví usnesením výši náhrad poslanců, výši funkčních platů a dalších náležitostí poslanců, kteří jsou uvolněni ze zaměstnání pro výkon funkce ve Federálním shromáždění;
18. účinné od 1. 4. 1989q) stanoví usnesením vzor průkazu poslance Federálního shromáždění;
19. účinné od 1. 4. 1989r) může požádat Výbor lidové kontroly Československé socialistické republiky, aby předložil zprávy o poznatcích z kontrolní činnosti nebo o provedení kontroly nutné pro plnění úkolů Federálního shromáždění nebo jeho orgánů; za tím účelem je oprávněno požadovat předložení jeho plánu kontrolní činnosti;
20. účinné od 1. 4. 1989s) vydává pravidla pro vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací, zaslaných Federálnímu shromáždění;
21. účinné od 1. 4. 1989t) projednává roční rozbory stížností, oznámení a podnětů občanů a organizací, které mu předkládá Výbor lidové kontroly Československé socialistické republiky a roční rozbory stížnosti, oznámení a podnětů občanů a organizací, které došly Federálnímu shromáždění;
22. účinné od 1. 4. 1989u) určuje, v jakém pořadí zastupují místopředsedové předsedu Federálního shromáždění;
23. účinné od 1. 4. 1989v) schvaluje organizační řád Kanceláře Federálního shromáždění;
24. účinné od 1. 4. 1989x) jmenuje a odvolává vedoucího Kanceláře Federálního shromáždění;
25. účinné od 1. 4. 1989y) dbá na dodržování jednacího řádu Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(4) Předsednictvo Federálního shromáždění vykonává další pravomoci, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.

§ 70

účinné od 1. 4. 1989Předsednictvo Federálního shromáždění může zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim úkoly.

§ 71

účinné od 1. 4. 1989Předsednictvo Federálního shromáždění podává zprávy o své činnosti sněmovnám.

§ 72

účinné od 1. 4. 1989(1) Předseda Federálního shromáždění:

1. účinné od 1. 4. 1989a) zastupuje Federální shromáždění navenek, zejména ve styku s prezidentem Československé socialistické republiky, s vládou Československé socialistické republiky, Českou národní radou, Slovenskou národní radou a ústředním výborem Národní fronty Československé socialistické republiky a s představiteli státní a politické reprezentace jiných zemí;
2. účinné od 1. 4. 1989b) svolává společnou schůzi sněmoven, jde-li o volbu prezidenta Československé socialistické republiky, o volbu předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, o projednávání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky a v jiných případech, kdy se na tom sněmovny usnesou;
3. účinné od 1. 4. 1989c) řídí společné schůze sněmoven;
4. účinné od 1. 4. 1989d) podepisuje zákony, zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění, usnesení Federálního shromáždění a jeho předsednictva;
5. účinné od 1. 4. 1989e) rozhoduje, po projednání s předsedy sněmoven, o tom, že lze výjimečně upustit od předložení zásad zákona;
6. účinné od 1. 4. 1989f) vyžaduje na základě podnětu výboru sněmovny od navrhovatele návrh prováděcího předpisu;
7. účinné od 1. 4. 1989g) přikazuje výborům, po projednání s předsedy sněmoven, návrhy zákonných opatření a jiné návrhy, o nichž má jednat předsednictvo Federálního shromáždění; v takovém případě může určit z obou sněmoven výbory, které k nim předloží souhrnné stanovisko;
8. účinné od 1. 4. 1989h) řídí přípravu plánu hlavních úkolů Federálního shromáždění a sleduje jeho plnění;
9. účinné od 1. 4. 1989ch) svolává první schůzi společného výboru pro dohodovací řízení;
10. účinné od 1. 4. 1989i) přijímá slib soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a soudců z povolání vojenských soudů.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předseda Federálního shromáždění podává předsednictvu Federálního shromáždění zprávu o opatřeních, která učinil.

§ 73

účinné od 1. 4. 1989Předsedu Federálního shromáždění zastupuje první místopředseda Federálního shromáždění. Další místopředsedové Federálního shromáždění ho zastupují podle pořadí stanoveného usnesením předsednictva Federálního shromáždění.

§ 74

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůze předsednictva Federálního shromáždění svolává předseda Federálního shromáždění. Požádá-li o to alespoň třetina členů, učiní tak neprodleně.

účinné od 1. 4. 1989(2) Schůze předsednictva Federálního shromáždění jsou neveřejné, neusnese-li se předsednictvo Federálního shromáždění, že schůze je veřejná.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předsednictvo může do svých schůzí zvát členy předsednictev sněmoven, předsedy výborů a poslance. Schůze se zúčastní s hlasem poradním.

účinné od 1. 4. 1989(4) Předsednictvo Federálního shromáždění může do svých schůzí zvát i další osoby, kterým předseda Federálního shromáždění udělí slovo, jestliže o to požádají.

účinné od 1. 4. 1989(5) Prezident Československé socialistické republiky, předseda i ostatní členové vlády Československé socialistické republiky mají právo účastnit se schůzí předsednictva Federálního shromáždění. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

účinné od 1. 4. 1989(6) Požádá-li o to předsednictvo Federálního shromáždění, jsou členové vlády Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky, a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů povinni dostavit se do jeho schůze.

účinné od 1. 4. 1989(7) Členové vlády Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni předsedovi Federálního shromáždění do 30 dnů sdělit, jaká opatření přijali k doporučení předsednictva Federálního shromáždění.

§ 75

účinné od 1. 4. 1989(1) Předsednictvo Federálního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

účinné od 1. 4. 1989(2) V případech, kdy pro hlasování předsednictva Federálního shromáždění platí zákaz majorizace, hlasují oddělení členové předsednictva zvolení Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů. Usnesení je přijato většinou hlasů členů zvolených Sněmovnou lidu a většinou hlasů členů zvolených Sněmovnou národů z poslanců zvolených v České socialistické republice a z poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

§ 76

účinné od 1. 4. 1989Pro zápisy o schůzích předsednictva Federálního shromáždění platí obdobně ustanovení § 31. Zápisy ověřuje předseda Federálního shromáždění a ověřovatel předsednictva Federálního shromáždění. Tito funkcionáři ověřují také přijatá usnesení.

§ 77

účinné od 1. 4. 1989(1) Sněmovna volí ze svého středu své předsednictvo, které se skládá z předsedy, místopředsedů a dalších členů. Předsednictvo má nejvýše šest členů. Předsednictvo Sněmovny národů se skládá ze stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvo je orgánem sněmovny a působí i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá. Je odpovědno sněmovně.

účinné od 1. 4. 1989(3) Členové předsednictva jsou odpovědni sněmovně, která je může kdykoliv odvolat.

§ 78

účinné od 1. 4. 1989Předsednictvo sněmovny:

1. účinné od 1. 4. 1989a) organizuje práci sněmovny;
2. účinné od 1. 4. 1989b) usnáší se na svolání schůzí sněmovny a navrhuje jejich pořad, nejde-li o společné schůze sněmoven svolané k volbě prezidenta Československé socialistické republiky, k volbě předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, k projednání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky;
3. účinné od 1. 4. 1989c) předkládá, pokud je to zapotřebí, předsednictvu Federálního shromáždění usnesení sněmovny, své podněty, zprávy a stanoviska výborů sněmovny;
4. účinné od 1. 4. 1989d) přikazuje výborům k projednání zásady a návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a jiné návrhy; může stanovit, který z výborů připraví k návrhu souhrnné stanovisko. K těmto opatřením může zmocnit předsedu sněmovny;
5. účinné od 1. 4. 1989e) může požádat výbor, aby své usnesení přezkoumal, není-li určitě formulováno a nebo nejsou-li stanoviska více výborů sněmovny souladná; v tomto případě může požádat jeden z výborů, aby projednal s ostatními výbory společný postup;
6. účinné od 1. 4. 1989f) může postoupit výborům k projednání závažné stížnosti i podněty občanů;
7. účinné od 1. 4. 1989g) připravuje plány práce sněmovny a koordinuje plány práce výborů sněmovny;
8. účinné od 1. 4. 1989h) zabezpečuje kontrolu plnění usnesení sněmovny;
9. účinné od 1. 4. 1989ch) projednává informace členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o opatřeních přijatých na základě připomínek a podnětů poslanců přednesených ve schůzích sněmoven;
10. účinné od 1. 4. 1989i) upozorňuje vedoucí státních orgánů, vedoucí socialistických a jiných organizací na případy, kdy nesplnili svou povinnost vůči poslanci, která jim vyplývá ze zákona o poslancích Federálního shromáždění;
11. účinné od 1. 4. 1989j) rozhoduje o návrhu mandátového a imunitního výboru v disciplinárním řízení vůči poslancům sněmovny podle § 108 odst. 2;
12. účinné od 1. 4. 1989k) bere na vědomí rezignaci poslance;
13. účinné od 1. 4. 1989l) určuje, v jakém pořadí zastupují předsedu sněmovny místopředsedové a ostatní členové předsednictva.

§ 79

účinné od 1. 4. 1989Předsednictvo sněmovny podává sněmovně zprávy o své činnosti.

§ 80

účinné od 1. 4. 1989(1) Předseda sněmovny:

1. účinné od 1. 4. 1989a) zastupuje sněmovnu navenek;
2. účinné od 1. 4. 1989b) svolává a řídí schůze sněmovny;
3. účinné od 1. 4. 1989c) podepisuje usnesení sněmovny a jejího předsednictva;
4. účinné od 1. 4. 1989d) je-li k tomu předsednictvem zmocněn, přikazuje výborům k projednání zásady a návrhy zákonů a mezinárodní smlouvy a jiné návrhy; může též určit výbor, který zpracuje souhrnné stanovisko;
5. účinné od 1. 4. 1989e) informuje o usneseních sněmovny a jejich orgánů předsednictvo druhé sněmovny;
6. účinné od 1. 4. 1989f) plní další úkoly, kterými ho pověří předsednictvo.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předseda sněmovny podává předsednictvu sněmovny zprávy o opatřeních, která učinil.

§ 81

účinné od 1. 4. 1989Předsedu sněmovny zastupují místopředsedové, popřípadě další členové předsednictva podle usnesení předsednictva sněmovny.

§ 82

účinné od 1. 4. 1989Jednání předsednictev sněmoven

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůze předsednictva sněmovny svolává předseda sněmovny.

účinné od 1. 4. 1989(2) Schůze předsednictva sněmovny jsou neveřejné.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předsednictvo může do svých schůzí zvát předsedy výborů sněmovny s hlasem poradním; požádá-li o to výbor, pozve jeho předsedu.

účinné od 1. 4. 1989(4) Předsednictvo sněmovny se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

§ 83

účinné od 1. 4. 1989Ze schůzí předsednictva sněmovny se pořizují zápisy obsahové, neusnese-li se předsednictvo sněmovny na zápisu doslovném. Zápisy ověřuje předseda sněmovny a ověřovatel jejího předsednictva. Tito funkcionáři ověřují také přijatá usnesení.

§ 84

účinné od 1. 4. 1989(1) Sněmovna zřizuje ze svých poslanců výbor mandátový a imunitní, výbor ústavně právní, výbor pro plán a rozpočet, výbor zahraniční a na základě usnesení další výbory pro jednotlivé úseky státní politiky. Výbory jsou odpovědny sněmovně, která je zvolila.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory působí jako iniciativní a kontrolní orgány sněmovny, a to i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá.

§ 85

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbory ve Sněmovně národů mají být složeny ze stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

účinné od 1. 4. 1989(2) Členy výborů sněmoven nemohou být předseda Federálního shromáždění, první místopředseda Federálního shromáždění, předsedové sněmoven, členové vlády Československé socialistické republiky, soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generální prokurátor Československé socialistické republiky.

§ 86

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbory projednávají věci, které jsou obsaženy v plánu hlavních úkolů Federálního shromáždění a jeho orgánů, věci, které jim byly přikázány, a dále záležitosti, na jejichž projednávání se usnesenou.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory sněmovny zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) projednávají zásady a návrhy zákonů, návrhy zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění a jiné návrhy předložené Federálnímu shromáždění a připravují k nim doporučení a stanoviska. Z pověření předsednictva sněmovny připravují k návrhům v oblasti své působnosti souhrnné stanovisko pro sněmovnu;
2. účinné od 1. 4. 1989b) projednávají program legislativních prací Federálního shromáždění;
3. účinné od 1. 4. 1989c) projednávají návrhy střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství, návrhy státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, jakož i mezinárodní smlouvy a připravují v rámci své působnosti souhrnné stanovisko pro sněmovnu;
4. účinné od 1. 4. 1989d) účastní se rozpracování koncepčních otázek vnitřní a zahraniční politiky a za tím účelem vypracovávají samostatně nebo společně s příslušnými státními orgány návrhy na jejich řešení a projednávají informace ministrů a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o připravovaných opatřeních zásadního významu;
5. účinné od 1. 4. 1989e) mohou navrhnout předsednictvu Federálního shromáždění, aby zásady nebo návrh zákona Federálního shromáždění se zvlášť významným společenským dosahem byl předložen do všelidové diskuse;
6. účinné od 1. 4. 1989f) projednávají zprávy členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o realizaci programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky, o realizaci úkolů státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, o uplatňování zákonů Federálního shromáždění, jakož i o další činnosti federálních ústředních orgánů;
7. účinné od 1. 4. 1989g) zjišťují, jak jsou prováděny zákony Federálního shromáždění. Přitom též prověřují, zda předpisy vydané k jejich provedení jsou s nimi v souladu a odpovídají cílům, které byly vydáním zákona sledovány; zjistí-li výbor porušení zákonnosti, je oprávněn požádat ministra nebo vedoucího jiného federálního ústředního orgánu, aby je neprodleně odstranil;
8. účinné od 1. 4. 1989h) projednávají zprávy o stavu socialistické zákonnosti předkládané Federálnímu shromáždění Nejvyšším soudem Československé socialistické republiky a generálním prokurátorem Československé socialistické republiky, pokud jim byly přikázány;
9. účinné od 1. 4. 1989ch) projednávají informace a dílčí zprávy předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a hlavního arbitra Československé socialistické republiky, pokud si je vyžádaly;
10. účinné od 1. 4. 1989i) projednávají návrhy, podněty a stížnosti občanů a organizací a podněty státních orgánů, které jim postoupí předseda sněmovny, jakož i návrhy a připomínky poslanců, zejména z volebních obvodů.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předsednictvo sněmovny nebo předsednictvo Federálního shromáždění může pověřit některý z výborů vypracovat k projednávanému návrhu, na základě zpráv ostatních výborů, souhrnné stanovisko. To však nevylučuje, aby jiný výbor předložil sněmovně stanovisko vlastní.

§ 87

účinné od 1. 4. 1989Výbory předkládají své návrhy, podněty a stanoviska sněmovně, popřípadě jejímu předsednictvu.

§ 88

účinné od 1. 4. 1989(1) Své návrhy, podněty a stanoviska mohou výbory rovněž zasílat příslušným členům vlády Československé socialistické republiky, popřípadě vedoucím ostatních federálních ústředních orgánů a organizací. Podle povahy věci o tom informují předsednictvo Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Členové vlády Československé socialistické republiky, vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů a organizací jsou povinni výborům do 30 dnů sdělit, nestanoví-li výbor jinou lhůtu, jaká opatření přijali k doporučením nebo stanoviskům výborů.

účinné od 1. 4. 1989(3) Neobdržel-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď, nebo nesouhlasí-li s ní, může předložit své doporučení předsednictvu sněmovny, popřípadě předsednictvu Federálního shromáždění k dalším opatřením; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena vlády Československé socialistické republiky, popřípadě jiného vedoucího federálního ústředního orgánu a organizace a požádat jej, aby svoji odpověď přezkoumal.

§ 89

účinné od 1. 4. 1989Výbor mandátový a imunitní

účinné od 1. 4. 1989Mandátový a imunitní výbor zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) zjišťuje, zda poslanec odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou;
2. účinné od 1. 4. 1989b) zkoumá, zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni;
3. účinné od 1. 4. 1989c) zjišťuje, zda poslanec přestal být volitelný;
4. účinné od 1. 4. 1989d) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní nebo kárné stíhání poslanců, pro jejich vzetí do vazby. Provede urychleně nutná šetření a umožní poslanci, aby se vyjádřil; zprávu s příslušným návrhem podá sněmovně, v době, kdy Federální shromáždění nezasedá, předsednictvu Federálního shromáždění, které rozhodne usnesením;
5. účinné od 1. 4. 1989e) předkládá předsednictvu Federálního shromáždění návrh na propuštění nebo další zadržení poslance přistiženého a zadrženého při trestném činu;
6. účinné od 1. 4. 1989f) provádí šetření v disciplinárním řízení a své návrhy předkládá předsednictvu sněmovny.

§ 90

účinné od 1. 4. 1989Výbor ústavně právní

účinné od 1. 4. 1989Výbor ústavně právní projednává zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) zásady a návrhy všech zákonů Federálního shromáždění, návrhy zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění a působí ke sjednocování stanovisek výborů k těmto návrhům; přitom dbá o zachování jednoty právního řádu, jeho stability, přehlednosti a srozumitelnosti;
2. účinné od 1. 4. 1989b) program legislativních prací Federálního shromáždění, sleduje jeho plnění a připravuje podněty ke zdokonalování zákonodárství;
3. účinné od 1. 4. 1989c) podněty poslanců a výborů sněmovny, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky, Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky a Státní arbitráže Československé socialistické republiky k nové právní úpravě;
4. účinné od 1. 4. 1989d) upozornění generálního prokurátora Československé socialistické republiky, předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, výborů sněmovny, jakož i poslanců na právní předpisy vydané orgány Československé socialistické republiky, které odporují ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění; zaujímá k nim stanovisko a navrhuje potřebná opatření. Zaujímá rovněž stanovisko k podnětům uplatněným ostatními výbory;
5. účinné od 1. 4. 1989e) připravuje ke zprávám Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generálního prokurátora Československé socialistické republiky souhrnná stanoviska pro sněmovnu;
6. účinné od 1. 4. 1989f) mezinárodní smlouvy předložené Federálnímu shromáždění, zejména sleduje jejich vztah k československému právnímu řádu;
7. účinné od 1. 4. 1989g) zprávy o vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací zaslaných Federálnímu shromáždění.

§ 91

účinné od 1. 4. 1989Výbor pro plán a rozpočet

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbor pro plán a rozpočet projednává zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) národohospodářské otázky související s hospodářským a sociálním rozvojem Československé socialistické republiky včetně rozvoje systému plánovitého řízení národního hospodářství;
2. účinné od 1. 4. 1989b) návrh střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství; v souvislosti s tím jedná o opatřeních v oblasti měny, financování, bankovnictví, o zásadách cenové politiky, vědeckotechnického rozvoje a o uplatňování a prohlubování kontrolního systému v národním hospodářství;
3. účinné od 1. 4. 1989c) návrh státního rozpočtu a státní závěrečný účet federace;
4. účinné od 1. 4. 1989d) zprávy o plnění střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství;
5. účinné od 1. 4. 1989e) informace o účinnosti opatření k usměrňování vývoje ekonomiky a využívání nástrojů hospodářského mechanismu;
6. účinné od 1. 4. 1989f) informace o úpravách státního rozpočtu prováděných na základě zmocnění v zákoně o státním rozpočtu federace;
7. účinné od 1. 4. 1989g) informace o prognózách hospodářského, vědeckotechnického a sociálního rozvoje národního hospodářství a o uskutečňování dlouhodobých programů mezinárodní dělby práce.

účinné od 1. 4. 1989(2) K těmto návrhům a zprávám podle písmen a) až g) připravuje souhrnná stanoviska pro sněmovnu, popřípadě pro předsednictvo Federálního shromáždění. Zaujímá rovněž stanovisko k návrhům uplatněným ostatními výbory.

§ 92

účinné od 1. 4. 1989Výbor zahraniční

účinné od 1. 4. 1989Výbor zahraniční projednává zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) mezinárodní smlouvy, popřípadě návrhy dalších usnesení předkládaných Federálnímu shromáždění v oblasti zahraniční politiky a připravuje k nim souhrnné stanovisko pro sněmovnu;
2. účinné od 1. 4. 1989b) zprávy členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích federálních ústředních orgánů o realizaci politických, hospodářských, vědeckých, kulturních a jiných vztahů s druhými státy;
3. účinné od 1. 4. 1989c) zprávy o činnosti československé skupiny Meziparlamentní unie, jakož i zprávy ostatních výborů sněmoven o rozvoji spolupráce a výměně zkušeností s obdobnými orgány nejvyšších zastupitelských sborů jiných států.

§ 93

účinné od 1. 4. 1989Průzkumy

účinné od 1. 4. 1989(1) Vyžaduje-li to potřeba, mohou výbory provádět průzkumy a jednání na místě samém nebo průzkumem pověřit skupinu poslanců nebo jednotlivé poslance.

účinné od 1. 4. 1989(2) Jde-li o orgány a organizace řízené orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, činí tak s vědomím předsednictva příslušné národní rady.

§ 94

účinné od 1. 4. 1989Komise

účinné od 1. 4. 1989(1) Sněmovny a výbory mohou zřizovat stálé nebo dočasné komise složené z poslanců, odborníků z teorie i praxe, popřípadě zástupců společenských organizací a stanovit jim úkoly. Předsedou komise je vždy poslanec.

účinné od 1. 4. 1989(2) Společné komise více výborů mohou výbory zřizovat na základě dohody výborů nebo na návrh předsednictva sněmovny.

účinné od 1. 4. 1989(3) Komise mohou přizvat ke svému jednání odborníky z teorie a praxe, popřípadě zástupce společenských organizací.

§ 95

účinné od 1. 4. 1989(1) Činnost výborů je založena na kolektivním věcném a demokratickém projednávání a rozhodování otázek, které patří do jejich působnosti.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory organizují svou činnost tak, aby poslanci mohli účinně uplatňovat připomínky a návrhy pracovních kolektivů a voličů, státních orgánů a socialistických organizací z volebních obvodů.

účinné od 1. 4. 1989(3) Výbory informují veřejnost o své činnosti, zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

§ 96

účinné od 1. 4. 1989Ustavující schůzi výboru svolá předseda. Výbor zvolí na ustavující schůzi jednoho nebo více místopředsedů a ověřovatele.

§ 97

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůze výboru svolává a řídí předseda, jím pověřený místopředseda nebo člen výboru.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, usnese-li se na tom sněmovna, předsednictvo sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění nebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru.

účinné od 1. 4. 1989(3) Návrh pořadu jednání a způsobu projednávání předkládá výboru předseda. Každý člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání.

§ 98

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůze výboru jsou zpravidla veřejné, neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je z důvodu ochrany důležitého státního zájmu neveřejná. Schůze výboru mandátového a imunitního jsou vždy neveřejné.

účinné od 1. 4. 1989(2) Na neveřejných schůzích mohou být přítomni poslanci obou sněmoven, členové vlády Československé socialistické republiky a se souhlasem výboru i jiné osoby.

§ 99

účinné od 1. 4. 1989(1) K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.

účinné od 1. 4. 1989(3) Požádá-li o to alespoň jedna třetina přítomných členů výboru, která nevyslovila souhlas se závěry výboru, předseda výboru předloží sněmovně písemnou zprávu o stanovisku těchto členů výboru.

§ 100

účinné od 1. 4. 1989(1) Členové vlády Československé socialistické republiky mají právo účastnit se všech schůzí výborů sněmovny; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory sněmovny mají právo zvát do schůzí členy vlády Československé socialistické republiky, předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů Československé socialistické republiky a vyžadovat od nich informace a zprávy, a to i k prohlášením, která nesouvisejí s pořadem schůze; tito jsou povinno dostavit se do schůze výboru sněmovny, jestliže je o to výbor požádá. Výjimečně se mohou dát zastupovat jinými členy vlády Československé socialistické republiky nebo svými náměstky, popřípadě místopředsedy, pokud s tím výbor vyslovil souhlas.

účinné od 1. 4. 1989(3) Členové vlády Československé socialistické republiky, popřípadě ti, kdo je zastupují, se mohou do schůzí výborů sněmovny přibrat odborníky a navrhnout, aby jim předsedající udělil slovo.

§ 101

účinné od 1. 4. 1989(1) Předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni dostavit se do schůze výboru a podat požadované vysvětlení.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha projednávané věci, též zvát do svých schůzí představitele ústředních orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a orgánů a organizací sdružených v Národní frontě Československé socialistické republiky; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

účinné od 1. 4. 1989(3) Výbory mohou přizvat k projednávaní jednotlivých otázek též vědecké a jiné pracovníky z jednotlivých oblastí hospodářského a kulturního života a požádat je o stanovisko.

účinné od 1. 4. 1989(4) K důležitým otázkám mohou pověřit skupinu odborníků, popřípadě vědecké ústavy a jiné instituce, aby vypracovaly potřebné expertizy a stanoviska pro jednání výboru.

účinné od 1. 4. 1989(5) Za obsah svých odborných posudků odpovídají odborní, vědečtí a jiní pracovníci, případně organizace, jen orgánu Federálního shromáždění, který si posudek vyžádal.

§ 102

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbory sněmovny i výbory obou sněmoven mohou konat společně schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí se předsedové výborů střídají.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory hlasují vždy odděleně.

§ 103

účinné od 1. 4. 1989(1) Pro zápisy o schůzích výborů sněmoven platí obdobně ustanovení § 83. Zápisy ověřuje předseda výboru a ověřovatel. Tito funkcionáři ověřují také přijatá usnesení.

účinné od 1. 4. 1989(2) Zápisy o společných schůzích několika výborů ověřuje předseda a ověřovatel každého ze zúčastněných výborů.

§ 104

účinné od 1. 4. 1989Sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictva sněmoven a výbory sněmoven určí počet ověřovatelů a zvolí je ze svých členů.

§ 105

účinné od 1. 4. 1989Ověřovatelé odpovídají za správnost zápisů a spolupodepisují usnesení orgánu, který je zvolí. Dohlížejí též na hlasování a konání voleb, popřípadě sčítají hlasy.

§ 106

účinné od 1. 4. 1989(1) Disciplinární řízení se zavádí proti poslanci, který

1. účinné od 1. 4. 1989a) urazí při výkonu své poslanecké funkce při jednání sněmovny, jejich orgánů nebo předsednictva Federálního shromáždění poslance nebo jiné ústavní činitele takovým způsobem, který je v rozporu s postavením poslance Federálního shromáždění;
2. účinné od 1. 4. 1989b) urazí při jednání sněmovny toto shromáždění, její orgán nebo orgán Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Disciplinární řízení se zahájí na návrh uraženého nebo z iniciativy mandátového a imunitního výboru.

§ 107

účinné od 1. 4. 1989(1) Ve všech případech disciplinárního řízení musí být poslanci dána možnost obhajoby.

účinné od 1. 4. 1989(2) Z rozhodování o návrhu v mandátovém a imunitním výboru a v předsednictvu sněmovny je vyloučen člen výboru nebo člen předsednictva sněmovny, jehož se disciplinární řízení týká.

§ 108

účinné od 1. 4. 1989(1) Mandátový a imunitní výbor provede nutná šetření a umožní poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení, aby se vyjádřil. Po provedeném řízení výbor předloží výsledky a své návrhy předsednictvu sněmovny.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvo sněmovny posoudí za účasti předsedy výboru mandátového a imunitního výsledky šetření a může na jejich základě uložit poslanci, aby se uraženému omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem. Neomluví-li se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem, sdělí předsednictvo sněmovny své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k urážce došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

účinné od 1. 4. 1989(3) Poslanec Federálního shromáždění a výbor mandátový a imunitní mají právo se odvolávat proti rozhodnutí předsednictva sněmovny do 15 dnů ke sněmovně, která po rozpravě rozhodne hlasováním.