Zákon o poslancích Federálního shromáždění

§ 1

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci Federálního shromáždění jsou volení zástupci lidu, jemuž jsou za svoji činnost odpovědni a jsou jím odvolatelní. Poslanecká funkce je věcí společenské cti a odpovědnosti. Poslanci Federálního shromáždění (dále jen „poslanci“) se podílejí na uskutečňování státní moci Federálním shromážděním Jednají jako členové nejvyššího zastupitelského sboru Československé socialistické republiky o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky Československé socialistické republiky, podílejí se na tvorbě a uskutečňování zákonů a jiných usnesení Federálního shromáždění státními orgány, socialistickými organizacemi a občany a kontrolují jejich plnění a dodržování. Přispívají tím k rozvoji socialistické demokracie a samosprávy lidu a národního hospodářství.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci dbají, aby veškerou svou činností byli hodni důvěry svých voličů. Při výkonu své funkce se řídí celospolečenskými zájmy. Působí ke slaďování celospolečenských zájmů, zájmů pracovních kolektivů, zájmů místních a individuálních.

účinné od 1. 4. 1989(3) Poslanci pomáhají rozvíjet aktivní účast občanů na řízení a správě státu a hájí jejich oprávněné zájmy. Mohou se zúčastnit přípravy volebních programů Národní fronty a na jejich uskutečňování ve svých volebních obvodech.

§ 2

účinné od 1. 4. 1989Poslanci jsou ve stálém styku se svými voliči a spolupracují s nimi. Ve svých volebních obvodech dále spolupracují zejména s národními výbory, orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými, pracovními kolektivy a orgány samosprávy. Radí se s voliči o řešení otázek, které jsou projednávány Federálním shromážděním, dbají návrhů, podnětů a připomínek voličů a využívají získaných poznatků ve své práci ve sněmovnách a jejich orgánech, popřípadě v orgánech Federálního shromáždění.

§ 3

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanec nebývá svých práv a povinností zvolením. Postup při volbách upravuje zákon Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Platnost volby poslance ověřuje na návrh mandátového a imunitního výboru sněmovna, do níž byl poslanec zvolen.

§ 4

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanec skládá ústavou předepsaný slib. Učiní tak slovem „slibuji“ a podáním ruky předsedajícímu ustavující schůze, který dá předtím znění slibu přečíst. Poslanci, kteří nesložili slib na ustavující schůzi nebo byli zvoleni v doplňovacích volbách, skládají slib na schůzi sněmovny, které se poprvé účastní.

účinné od 1. 4. 1989(2) Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu. Ztrátu mandátu vysloví sněmovna na návrh mandátového a imunitního výboru.

§ 5

účinné od 1. 4. 1989Po ověření platnosti volby obdrží poslanec poslanecký průkaz.

§ 6

účinné od 1. 4. 1989(1) Funkční období poslanců končí dnem skončení volebního období Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Funkční období poslanců, kteří jsou členy předsednictva Federálního shromáždění, končí zvolením předsednictva nově zvoleného Federálního shromáždění.

§ 7

účinné od 1. 4. 1989Poslanec může být z rozhodnutí svých voličů kdykoli odvolán; postup při odvolání poslance upravuje zákon Federálního shromáždění.

§ 8

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanec, který přestal být volitelný, ztrácí mandát; ztrátu vysloví na návrh mandátového a imunitního výboru sněmovna, jejímž je členem.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanec ztrácí mandát také z důvodů, které stanoví ústavní zákon o československé federaci.

§ 9

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanec se může svého mandátu vzdát, a to písemně.

účinné od 1. 4. 1989(2) Mandát zanikne dnem, kdy předsednictvo sněmovny vzalo rezignaci na vědomí.

§ 10

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci jsou povinni účastnit se aktivně a iniciativně jednání a prací sněmovny a jejích orgánů, popřípadě orgánů Federálního shromáždění, do nichž byly zvoleni. Jsou povinni přispívat svými znalostmi a zkušenostmi k řešení projednávaných otázek.

účinné od 1. 4. 1989(2) Nemůže-li se poslanec ze závažných důvodů účastnit schůze sněmovny nebo jejích orgánů, popřípadě orgánů Federálního shromáždění, do nichž byl zvolen, je povinen omluvit se předsedovi sněmovny nebo předsedovi orgánu, jehož je členem.

§ 11

účinné od 1. 4. 1989Poslanec má právo rozhodujícího hlasu ve všech otázkách projednávaných ve sněmovně a v orgánech sněmovny nebo v orgánech Federálního shromáždění, jichž je členem; volí orgány sněmovny a Federálního shromáždění a může být do nich volen.

§ 12

účinné od 1. 4. 1989Poslanci jsou oprávněni zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) podávat návrhy ve všech věcech patřících do působnosti Federálního shromáždění;
2. účinné od 1. 4. 1989b) podávat Federálnímu shromáždění návrhy zákonů a podněty k vypracování návrhů zákonů;
3. účinné od 1. 4. 1989c) předkládat orgánům Federálního shromáždění, jeho sněmovnám a jejich orgánům návrhy, podněty a připomínky k předloženým návrhům zákonů;
4. účinné od 1. 4. 1989d) požadovat od předsednictva Federálního shromáždění a od předsednictva své sněmovny informace a pomoc pro výkon poslanecké funkce;
5. účinné od 1. 4. 1989e) účastnit se s hlasem poradním schůzí druhé sněmovny a schůzí výborů, jichž nejsou členy;
6. účinné od 1. 4. 1989f) interpelovat vládu Československé socialistické republiky a její jednotlivé členy ve věcech jejich působnosti a klást členům vlády Československé socialistické republiky, jakož i vedoucím ostatních federálních ústředních orgánů otázky, jde-li o věci v jejich působnosti;
7. účinné od 1. 4. 1989g) požadovat od členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích jiných orgánů Československé socialistické republiky podklady a vysvětlení potřebné pro výkon poslanecké funkce;
8. účinné od 1. 4. 1989h) požadovat informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce od vedoucích ostatních státních orgánů a vedoucích socialistických organizací;
9. účinné od 1. 4. 1989i) účastnit se v souladu s jednacím řádem Federálního shromáždění rozpravy ve schůzích sněmovny a výborů, popřípadě orgánů Federálního shromáždění, do nichž byli zvoleni;
10. účinné od 1. 4. 1989j) na základě pověření sněmovny, jejích orgánů popřípadě orgánů Federálního shromáždění podílet se na spolupráci s Českou národní radou a Slovenskou národní radou a jejich orgány;
11. účinné od 1. 4. 1989k) účastnit se průzkumů organizovaných orgány Federálního shromáždění a jeho sněmoven, jsou-li k tomu pověřeni.

§ 13

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci jsou povinni být ve stálém styku se svými voliči.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci spolupracují s národními výbory, s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými, pracovními kolektivy, orgány samosprávy, jakož i s dalšími orgány a organizacemi ve volebním obvodu. Jejich poznatků a zkušeností využívají ve své činnosti ve volebním obvodu a ve Federálním shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(3) Poslanci ve spolupráci s územními orgány Národní fronty informují o své činnosti a o činnosti Federálního shromáždění veřejnost ve svém volebním obvodu; mohou tak učinit i prostřednictvím sdělovacích prostředků.

§ 14

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci jsou povinni skládat voličům účty ze své činnosti ve Federálním shromáždění a ve volebním obvodu.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci jsou též povinni skládat voličům účty ze své činnosti, jestliže si to voliči vyžádají prostřednictvím příslušného orgánu Národní fronty působícího v jejich volebním obvodu.

účinné od 1. 4. 1989(3) Ke skládání účtů využívají poslanci zejména veřejných schůzí občanů, shromáždění pracovních kolektivů, plenárních zasedání národních výborů, schůzí společenských organizací sdružených v Národní frontě.

§ 15

účinné od 1. 4. 1989Poslanci jsou povinni zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) radit se se svými voliči, pracovními kolektivy, orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými a orgány samosprávy o návrzích zákonů a jiných závažných opatřeních, které budou projednávány ve Federálním shromáždění;
2. účinné od 1. 4. 1989b) vysvětlovat voličům základní otázky politiky socialistického státu, seznamovat je se zákony Federálního shromáždění a s dalšími opatřeními přijatými Federálním shromážděním, získávat je pro jejich plnění a informovat je o jejich uskutečňování;
3. účinné od 1. 4. 1989c) využívat ve své poslanecké činnosti zkušeností ze styku s voliči, pracovními kolektivy, orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými a orgány samosprávy, jejich podnětů, připomínek a stížností;
4. účinné od 1. 4. 1989d) odpovídat voličům na jejich připomínky a podněty a informovat je, jak s nimi naložili.

§ 16

účinné od 1. 4. 1989Poslanci jsou oprávněni zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) účastnit se ve svém volebním obvodu plenárních zasedání národních výborů s hlasem poradním a schůzí jejich orgánů;
2. účinné od 1. 4. 1989b) účastnit se ve svém volebním obvodu schůzí kolektivů pracujících, schůzí a shromáždění svolaných národními výbory, orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými a orgány samosprávy;
3. účinné od 1. 4. 1989c) upozorňovat vedoucí státních orgánů a socialistických organizací, zda nedošlo k porušení zákonnosti, státní disciplíny a pracovní kázně a požadovat jejich neprodlené odstranění;
4. účinné od 1. 4. 1989d) účastnit se projednávání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů a organizací z jejich volebních obvodů;
5. účinné od 1. 4. 1989e) spolupracovat s výbory lidové kontroly ve svém volebním obvodu a dávat jim podněty k provedení kontrol a prověrek; využívat výsledků kontrolní činnosti výborů lidové kontroly ve své poslanecké činnosti.

§ 17

účinné od 1. 4. 1989Poslanecké kluby

účinné od 1. 4. 1989(1) Pro účinný výkon poslaneckého mandátu ve Federálním shromáždění, pro prohloubení politické spolupráce, výměny názorů a podněcování poslanecké iniciativy mohou poslanci vytvářet poslanecké kluby podle politické příslušnosti.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanecké kluby vedou své členy k iniciativnímu výkonu funkce, k rozvíjení aktivní politické práce mezi voliči a ke skládání účtů ve volebních obvodech.

§ 18

účinné od 1. 4. 1989Krajská sdružení poslanců

účinné od 1. 4. 1989(1) Krajská sdružení poslanců sdružují poslance zvolené ve volebních obvodech na území téhož kraje, na území hlavního města Československé socialistické republiky Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

účinné od 1. 4. 1989(2) V krajských sdruženích poslanců se poslanci ve spolupráci s krajským (městským) výborem Národní fronty seznamují s důležitými otázkami hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje kraje. Projednávají úkoly související s činností svých členů ve volebním obvodu, popřípadě návrhy předkládané Federálnímu shromáždění, jde-li o řešení významných společenských otázek, jakož i otázek souvisejících s rozvojem kraje. Krajská sdružení poslanců napomáhají též sjednocovat práci poslanců ve volebních obvodech a přispívají k výměně zkušeností z výkonu poslanecké funkce.

účinné od 1. 4. 1989(3) Podněty získané v krajském sdružení poslanců využívají poslanci při své činnosti ve Federálním shromáždění a ve volebních obvodech.

§ 19

účinné od 1. 4. 1989Obecné zásady

účinné od 1. 4. 1989(1) Stát zaručuje pro výkon poslanecké funkce nezbytné podmínky.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci jsou pod ochranou ústavy a požívají poslaneckou imunitu.

účinné od 1. 4. 1989(3) Zveřejnění projevů poslanců pronesených v orgánech Federálního shromáždění, sněmovnách a jejich orgánech nepodléhá žádným omezením, nejde-li o neveřejné schůze nebo jejich části.

účinné od 1. 4. 1989(4) Kdo brání poslancům v uplatňování jejich práv a povinností anebo se dotýká jejich cti a důstojnosti jako veřejných činitelů, je odpovědný podle zákona.

účinné od 1. 4. 1989(5) Státní orgány, socialistické organizace a jejich vedoucí poskytují poslancům pomoc při výkonu jejich funkce.

§ 20

účinné od 1. 4. 1989(1) Členové vlády a vedoucí jiných státních orgánů Československé socialistické republiky, vedoucí státních orgánů a vedoucí socialistických organizací jsou povinni poskytnout poslanci informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon jeho funkce a na jeho žádost ho přijmout; v naléhavých případech jsou povinni poslance přijmout bezodkladně.

účinné od 1. 4. 1989(2) Vedoucí státních orgánů a organizací uvedení v odstavci 1 jsou povinni zabývat se podněty a připomínkami poslanců a informovat je nejpozději do 30 dnů o jejich využití nebo vyřízení. Stejně tak jsou povinni poslance informovat o vyřízení stížností, podnětů a oznámení občanů, které jim postoupili, a umožnit jim účast na přešetření těchto stížností.

§ 21

účinné od 1. 4. 1989(1) Vedoucí státních orgánů a socialistických organizací jsou povinni sdělit poslanci, jaká opatření učinili k nápravě porušení zákonnosti, státní disciplíny nebo pracovní kázně, na něž je poslanec upozornil, a to nejpozději do 30 dnů.

účinné od 1. 4. 1989(2) Není-li poslanec spokojen s učiněnými opatřeními, jsou nadřízené orgány nebo organizace povinny na žádost poslance přešetřit postup podřízeného orgánu nebo organizace ve lhůtě 30 dnů a podat mu o tom zprávu.

§ 22

účinné od 1. 4. 1989Uvolnění poslance pro výkon funkce

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanec vykonává svou funkci bez přerušení svého pracovního nebo obdobného poměru. Tento poměr zůstává poslanci zachován po celou dobu výkonu poslanecké funkce a proti jeho vůli může být skončen jen s předchozím souhlasem předsednictva Federálního shromáždění. To platí i pro období dvou let od zániku mandátu poslance. Jinak je skončení pracovního nebo obdobného poměru neplatné.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanec může být se svým souhlasem uvolněn ze zaměstnání pro výkon poslanecké funkce ve Federálním shromáždění. O uvolnění poslance, délce a rozsahu jeho uvolnění rozhoduje předsednictvo Federálního shromáždění.

§ 23

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanec vykonává svou funkci bezplatně.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanec nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.

účinné od 1. 4. 1989(3) Organizace, v níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna poskytnout mu pracovní volno pro výkon jeho funkce ve Federálním shromáždění i ve volebním obvodu. Poslanci náleží za dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku, kterou mu vyplatí organizace. Požádá-li o to organizace, uhradí jí ušlý výdělek poslance Kancelář Federálního shromáždění. Poslancům, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném poměru, poskytuje se náhrada ušlého výdělku z rozpočtu Kanceláře Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(4) Rozhodlo-li předsednictvo Federálního shromáždění o uvolnění poslance, může mu přiznat funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn. Funkční odměna se vyplácí vedle náhrady ušlého výdělku.

§ 24

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslanecké funkce náhrada, která nepodléhá dani ze mzdy. Výši podílového započítávání poslaneckých náhrad pro výpočet důchodového zabezpečení stanoví předpisy o sociálním zabezpečení.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsedovi, prvnímu místopředsedovi a místopředsedům Federálního shromáždění, jakož i předsedovi a místopředsedům obou sněmoven přísluší funkční plat a další náležitosti, které určí předsednictvo Federálního shromáždění. Funkční plat přísluší předsedovi Federálního shromáždění, prvnímu místopředsedovi a místopředsedům Federálního shromáždění a předsedům a místopředsedům obou sněmoven ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkce.

§ 25

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci mohou bezplatně používat hromadných dopravních prostředků na území Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(2) Pro cesty na schůze sněmovny, jejích orgánů nebo orgánů Federálního shromáždění nebo pro cesty, k nimž byli pověřeni předsednictvem sněmovny, popřípadě předsednictvem Federálního shromáždění, mohou, včetně cest zpátečních, používat bezplatně též letadla. Při uvolnění poslance mimo jeho trvalé bydliště, trvajíci déle než jeden měsíc, může poslanec použít bezplatně letadla též k návštěvě rodiny, včetně cesty zpáteční, a to jednou za 14 dnů.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předsednictvo Federálního shromáždění stanoví usnesením podrobnosti o poslaneckých náhradách, stravném a nocležném, funkčních odměnách a funkčních platech poslanců Federálního shromáždění, zejména též o jejich výši a rozsahu a o dalších náležitostech.

§ 26

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci, který při jednání sněmovny, jejích orgánů nebo orgánů Federálního shromáždění učiní urážlivý výrok proti poslanci nebo jinému ústavnímu činiteli nebo při jednání sněmovny proti tomuto shromáždění nebo jeho orgánu způsobem, který je v rozporu s postavením a se ctí poslance, může být uloženo disciplinární opatření.

účinné od 1. 4. 1989(2) Disciplinární řízení s poslancem upravuje zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění.

§ 27