Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení

§ 1

účinné od 1. 1. 1993Základní ustanovení

účinné od 1. 1. 1993(1) Dočasnou pracovní neschopnost (dále jen „pracovní neschopnost“) posuzuje ošetřující lékař, popřípadě příslušná okresní správa sociálního zabezpečení¹) svým lékařem (dále jen „lékař okresní správy sociálního zabezpečení“).

účinné od 1. 1. 1993(2) Ošetřujícím lékařem se pro účely této vyhlášky rozumí lékař, který má občana ve své ambulantní, ústavní nebo lázeňské péči, s výjimkou lékaře záchranné služby a pohotovostní služby, a lékař závodní preventivní péče při ošetření občana v rámci první pomoci, pokud má oprávnění k léčebné péči (dále jen „lékař“).

účinné od 1. 1. 1993(3) Dosavadním zaměstnáním se pro účely této vyhlášky rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, při jejímž výkonu pracovní neschopnost vznikla, popřípadě jde-li o vznik pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě,²) činnost, z níž tato ochranná lhůta plyne.

účinné od 1. 1. 1993(4) Pracovní neschopnost občana, který vykonává několik činností zakládajících účast na nemocenském pojištění, posuzuje lékař pro každou činnost samostatně.

§ 2

účinné od 1. 1. 1993(1) Lékař uzná práce neschopným

1. účinné od 1. 1. 1993a) občana, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz (dále jen „nemoc“) nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání nebo dosavadní samostatnou výdělečnou činnost,
2. účinné od 1. 1. 1993b) občana, který byl přijat do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení nebo kterému byla na náklady zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská péče³) (dále jen „komplexní lázeňská péče“), a to na celou dobu pobytu,
3. účinné od 1. 1. 1993c) občana, který byl jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavní péče,⁴)
4. účinné od 1. 1. 1993d) uchazeče o zaměstnání, jestliže pro zdravotní stav není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání⁵) nebo není schopen výkonu práce v rámci vhodného zaměstnání zprostředkovaného příslušným úřadem práce,
5. účinné od 1. 1. 1993e) občana, který nemůže vykonávat dosavadní zaměstnání, dosavadní samostatnou výdělečnou činnost nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání pro poškození nebo ztrátu ortopedické pomůcky, a to po dobu nezbytně nutnou k její opravě nebo opatření pomůcky nové.

účinné od 1. 1. 1993(2) Lékař uzná v souvislosti s těhotenstvím a porodem práce neschopnou ženu, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

§ 3

účinné od 1. 1. 1993(1) Pracovní neschopnost začíná dnem, kdy ji lékař zjistil. Má-li občan v tento den směnu již odpracovanou, pracovní neschopnost začíná následujícím kalendářním dnem. V odůvodněných případech, zejména nebyl-li lékař včas k dosažení, může lékař uznat občana práce neschopným dřívějším dnem, nejvýše však tři kalendářní dny přede dnem, v němž pracovní neschopnost zjistil; za delší období tak může učinit jen po předchozím souhlasu lékaře okresní správy sociálního zabezpečení.

účinné od 1. 1. 1993(2) Nezjistí-li lékař po vyšetření důvody k uznání pracovní neschopnosti a občan na uznání pracovní neschopnosti trvá, postupuje se podle zvláštního předpisu.⁶)

§ 4

účinné od 1. 1. 1993(1) Lékař potvrzuje pracovní neschopnost na předepsaném tiskopisu,⁷) který je dokladem o pracovní neschopnosti.

účinné od 1. 1. 1993(2) Doklad o pracovní neschopnosti obsahuje

1. účinné od 1. 1. 1993a) legitimaci práce neschopného občana (dále jen „legitimace“),
2. účinné od 1. 1. 1993b) hlášení organizaci (malé organizaci), popřípadě příslušnému úřadu práce o počátku pracovní neschopnosti,
3. účinné od 1. 1. 1993c) hlášení organizaci (malé organizaci), popřípadě příslušnému úřadu práce o ukončení pracovní neschopnosti,
4. účinné od 1. 1. 1993d) hlášení příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

účinné od 1. 1. 1993(3) Doklad o pracovní neschopnosti je určen pro uplatnění nároku na nemocenské,⁸) pro evidenci práce neschopných občanů⁹) a pro omluvení nepřítomnosti v dosavadním zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1993(4) Lékař v legitimaci a hlášení příslušné okresní správě sociálního zabezpečení vyznačuje den příštího lékařského ošetření a na předepsaném tiskopisu potvrzuje trvání pracovní neschopnosti pro účely další výplaty nemocenského.¹⁰)

§ 5

účinné od 1. 1. 1993(1) Lékař může předat práce neschopného občana se souhlasem tohoto občana jinému lékaři. Povolí-li lékař práce neschopnému občanu změnu pobytu, posoudí vhodnost jeho předání do péče lékaře v místě povoleného pobytu.

účinné od 1. 1. 1993(2) Lékař oznámí předání práce neschopného občana do péče jinému lékaři, popřípadě povolení změny jeho pobytu¹¹) příslušné okresní správě sociálního zabezpečení v den předání nebo v den povolení změny pobytu.

účinné od 1. 1. 1993(3) K povolení změny pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny může dojít pouze z léčebných důvodů, a to po předchozím souhlasu České správy sociálního zabezpečení.¹²)

§ 6

účinné od 1. 1. 1993(1) Lékař vede evidenci práce neschopných občanů. Spolupracuje s lékařem okresní správy sociálního zabezpečení při stanovení podmínek léčebného režimu a sděluje mu porušení léčebného režimu, které sám zjistil.

účinné od 1. 1. 1993(2) V případech, kdy to povaha onemocnění vyžaduje, hodnotí lékař zdravotní stav občana a dosavadní průběh onemocnění s lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě s lékařem závodní preventivní péče.

účinné od 1. 1. 1993(3) Po uplynutí šesti měsíců pracovní neschopnosti, včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, které se započítávají do podpůrčí doby pro účely nemocenského pojištění,¹³) zhodnotí lékař s lékařem okresní správy sociálního zabezpečení dosavadní průběh onemocnění a zdravotní stav občana; jedná-li se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,¹⁴) předloží lékař lékaři okresní správy sociálního zabezpečení zdravotnickou dokumentaci práce neschopného občana.

§ 7

účinné od 1. 1. 1993(1) Lékař ukončí pracovní neschopnost

1. účinné od 1. 1. 1993a) občana, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní zaměstnání nebo dosavadní samostatnou výdělečnou činnost,
2. účinné od 1. 1. 1993b) občana při skončení komplexní lázeňské péče,
3. účinné od 1. 1. 1993c) při propuštění občana, který byl jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavní péče, ze zdravotnického zařízení,
4. účinné od 1. 1. 1993d) uchazeče o zaměstnání, jestliže mu jeho zdravotní stav umožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání nebo je schopen vykonávat práci v rámci vhodného zaměstnání zprostředkovaného příslušným úřadem práce,
5. účinné od 1. 1. 1993e) občana, který po opravě nebo opatření nové ortopedické pomůcky může vykonávat dosavadní zaměstnání, dosavadní samostatnou výdělečnou činnost, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání nebo je schopen vykonávat práci v rámci vhodného zaměstnání zprostředkovaného příslušným úřadem práce,
6. účinné od 1. 1. 1993f) ženy, jestliže má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud žena nenastoupila mateřskou dovolenou dříve,
7. účinné od 1. 1. 1993g) ženy, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství a je práce neschopna v souvislosti s těhotenstvím a porodem, uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není žena nadále práce neschopna z jiných důvodů, než je souvislost s těhotenstvím a porodem.

účinné od 1. 1. 1993(2) Lékař ukončí pracovní neschopnost, jestliže se občan bez vážných důvodů nedostaví k lékařskému ošetření v den určený lékařem. Jestliže se občan nemohl k lékařskému ošetření dostavit z vážných důvodů a důvody pracovní neschopnosti dále trvají, lékař uzná pracovní neschopnost dodatečně; tato pracovní neschopnost se považuje za pokračování pracovní neschopnosti předcházející. Zjistí-li lékař vážné důvody až po třech kalendářních dnech ode dne, kdy se občan nedostavil k lékařskému ošetření, může uznat pracovní neschopnost zpětně za uplynulé období jen po předchozím souhlasu lékaře okresní správy sociálního zabezpečení.

účinné od 1. 1. 1993(3) Den ukončení pracovní neschopnosti lékař vyznačí v legitimaci, v hlášení organizaci (malé organizaci), popřípadě příslušnému úřadu práce. Legitimaci, v níž vyznačí konečnou statistickou značku diagnózy, odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

účinné od 1. 1. 1993(4) Pro postup při nesouhlasu občana s ukončením pracovní neschopnosti lékařem platí ustanovení § 3 odst. 2 obdobně.

§ 8

účinné od 1. 1. 1993Pokud je občan po ukončení pracovní neschopnosti v následujícím kalendářním dni uznán znovu práce neschopným z důvodu zhoršení zdravotního stavu nebo nové nemoci, považuje se tato pracovní neschopnost za pokračování předcházející pracovní neschopnosti; to platí též, je-li žena, která je práce neschopna v souvislosti s těhotenstvím a porodem, po uplynutí šestého týdne po porodu nadále práce neschopna z jiných důvodů, než je souvislost s těhotenstvím a porodem.

§ 9

účinné od 1. 1. 1993V době poskytování peněžité pomoci v mateřství se žena nepovažuje za práce neschopnou, s výjimkou případu, kdy podle lékařského posudku nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění; obdobně se posuzuje muž po dobu poskytování peněžité pomoci.¹⁵)

§ 10

účinné od 1. 1. 1993(1) U práce neschopného občana, který má nárok na nemocenské a u něhož podle rozhodnutí příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pracovní neschopnost přešla

1. účinné od 1. 1. 1993a) v invaliditu, se pracovní neschopnost ukončuje posledním dnem nároku na nemocenské,¹⁶)
2. účinné od 1. 1. 1993b) v částečnou invaliditu, se pracovní neschopnost ukončuje posledním dnem nároku na nemocenské,¹⁷) pokud pracovní schopnost podle § 7 odst. 1 nebyla obnovena již dříve.

účinné od 1. 1. 1993(2) U práce neschopného občana, který nemá nárok na nemocenské, se pracovní neschopnost ukončuje dnem, kdy jej okresní správa sociálního zabezpečení uznala invalidním nebo částečně invalidním.

§ 11

účinné od 1. 1. 1993(1) Pokud byla pracovní neschopnost uznána před nástupem komplexní lázeňské péče, zaznamená lázeňský lékař den nástupu v legitimaci.

účinné od 1. 1. 1993(2) Pokud trvají důvody pracovní neschopnosti i po ukončení komplexní lázeňské péče, lázeňský lékař zaznamená ukončení pobytu v legitimaci; v těchto případech se práce neschopný občan hlásí do tří kalendářních dnů u lékaře. Na povinnost uvedenou ve větě první upozorní lázeňský lékař práce neschopného občana.

§ 12

účinné od 1. 1. 1993(1) Pokud je občan práce neschopen před nástupem příspěvkové lázeňské péče nebo lázeňské péče hrazené z prostředků občana, ukončí lékař pracovní neschopnost nejpozději dnem nástupu lázeňské péče.

účinné od 1. 1. 1993(2) Lázeňský lékař uzná pracovní neschopnost, pokud během příspěvkové lázeňské péče nebo lázeňské péče hrazené z prostředků občana nemohou být občanovi poskytovány lázeňské procedury z důvodu nemoci, nejdéle však na dobu pěti kalendářních dnů.

§ 13

účinné od 1. 1. 1993Zrušují se § 19 až 28 a § 30 a 30a směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 2/1968 Sb.), ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 20/1970 Sb.).

§ 14