Předseda:
Ing. Šíma CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb.
  1. 1. Bodová pole a jejich rozdělení
    1. 1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole může být současně i bodem jiného bodového pole.
    2. 1.2 Polohové bodové pole obsahuje
      1. a) základní polohové bodové pole, které tvoří
      2. aa) body referenční sítě nultého řádu,
      3. ab) body Astronomicko-geodetické sítě (závazná zkratka "AGS"),
      4. ac) body České státní trigonometrické sítě (závazná zkratka "ČSTS"),
      5. ad) body geodynamické sítě,
      6. b) podrobné polohové bodové pole, které tvoří
      7. ba) zhušťovací body,
      8. bb) ostatní body podrobného polohového bodového pole.
    1. 1.3 Výškové bodové pole obsahuje
      1. a) základní výškové bodové pole, které tvoří
      2. aa) základní nivelační body,
      3. ab) body České státní nivelační sítě I. až III. řádu (závazná zkratka "ČSNS"),
      4. b) podrobné výškové bodové pole, které tvoří
      5. ba) nivelační sítě IV. řádu,
      6. bb) plošné nivelační sítě,
      7. bc) stabilizované body technických nivelací.
    1. 1.4 Tíhové bodové pole obsahuje
      1. a) základní tíhové bodové pole, které tvoří
      2. aa) absolutní tíhové body,
      3. ab) body České gravimetrické sítě nultého a I. a II. řádu,
      4. ac) body hlavní gravimetrické základny,
      5. b) podrobné tíhové bodové pole, které tvoří
      6. ba) body gravimetrického mapování,
      7. bb) body účelových sítí.
    1. 1.5 Jednotlivé body jsou označeny číslem, popřípadě i názvem, a příslušností k evidenční jednotce.
    2. 1.6 Body jsou trvale stabilizovány stanovenými značkami.
    3. 1.7 U bodů jsou podle potřeby zřízena ochranná zařízení (skruže, tyče, výstražné tabulky).
    4. 1.8 Chráněná území bodů podle § 9 odst. 2 zákona jsou označena výstražnými tabulemi s nápisem "CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ GEODETICKÉHO BODU".
  1. 2. Technické požadavky na body základního polohového bodového pole
    1. 2.1 Poloha bodu základního polohového bodového pole (dále jen "trigonometrický bod") je volena tak, aby
      1. a) nebyl ohrožen,
      2. b) jeho signalizace byla jednoduchá,
      3. c) byl využitelný pro připojení bodů podrobného polohového bodového pole.
    1. 2.2 Trigonometrický bod je stabilizován značkami jedním z následujících způsobů
      1. a) povrchovou a dvěma podzemními značkami (obr. 1). Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) s opracovanou hlavou a vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na vrchní ploše hlavy hranolu. Vrchní podzemní značkou je kamenná deska a spodní podzemní značkou je skleněná nebo kamenná deska, které mají křížky jako povrchová značka. Středy křížků všech značek, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 3 mm,
      2. b) povrchovou značkou podle písmena a) a podzemní značkou, kterou je kamenná deska s křížkem jako u povrchové značky, zabetonovanou ve skále,
      3. c) povrchovou značkou podle písmena a) nebo čepovou nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skále (skalní stabilizace). V obou případech je značka trigonometrického bodu zajištěna čtyřmi zabetonovanými nivelačními značkami (obr.2 nebo 3) s křížkem nebo dvěma zajišťovacími body,
        Obrázek
        1. Obr. 1
        Obrázek
        1. Obr. 2
        Obrázek
        1. Obr. 3
      1. d) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace, obr. 4), přičemž tato značka je zajištěna dvěma zajišťovacími body umístěnými mimo stavbu,
        Obrázek
        1. Obr. 4
      1. e) dvěma konzolovými značkami zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace, obr.5). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníku (délka ramen je 1,390 m), jehož základnu vymezují konzolové značky. Nadmořská výška je vztažena vždy k horní ploše levé konzoly při pohledu od vrcholu trojúhelníku. Trigonometrický bod je zajištěn dvěma zajišťovacími body.
        Obrázek
        1. Obr. 5

      Orientační rozměry značek v obrazcích jsou uvedeny v milimetrech. Skutečný rozměr určuje její správce.

    1. 2.3 Trigonometrický bod s trvalou signalizací (makovice věže kostela apod.) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body. Mezi těmito body i trigonometrickým bodem musí být vzájemná viditelnost.
    2. 2.4 První zajišťovací bod se stabilizuje jako trigonometrický bod třemi značkami podle odstavce 2.2 písm. a). Druhý zajišťovací bod se stabilizuje povrchovou a vrchní podzemní značkou podle odstavce 2.2 písm. a), přičemž povrchová značka má rozměr 160×160×750 mm. V zastavěných územích se zajišťovací body stabilizují zpravidla konzolovými značkami podle odstavce 2.2 písm. e). Případný další zajišťovací bod trigonometrického bodu je stabilizován jako druhý zajišťovací bod. Vzdálenost zajišťovacího bodu od trigonometrického bodu je menší než 500 m.
    3. 2.5 Z trigonometrického bodu musí být z výšky měřického přístroje zajištěna orientace (viditelný směr) na jiný trigonometrický bod nebo zhušťovací bod nebo trvalý a jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo zřízený orientační bod.
    4. 2.6 Orientační bod se zřizuje ve vzdálenosti 80 až 300 m od trigonometrického bodu. Stabilizuje se jako druhý zajišťovací bod nebo nivelační značkou uvedenou v odst. 2. 2 písm. c).
    5. 2.7 Ochranná a signalizační zařízení trigonometrického, zajišťovacího a orientačního bodu jsou zřízena podle potřeby a tvoří je jedno nebo více z těchto zařízení
      1. a) červenobílá nebo černobílá ochranná tyč (orientační rozměry viz obr.6) nebo tyče zpravidla umístěné 0,75 m od centra bodu,
      2. b) výstražná tabulka s nápisem "STÁTNÍ TRIANGULACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ",
      3. c) betonová skruž nebo sloupek,
      4. d) ochranný (vyhledávací) kopec,
      5. e) tříboká pyramida.

      Na trigonometrickém bodu může být zřízeno signalizační zařízení (zvýšené měřické postavení, signál nebo měřická věž).

      Obrázek
      1. Obr. 6
    1. 2.8 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek trigonometrických bodů

      Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost mezi sousedními trigonometrickými body) je stanovena hodnotou 0,015 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5 násobek této hodnoty. Střední chyba v trigonometrickém určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.

    1. 2.9 Údaje o trigonometrických bodech

      Údaje obsahují

      1. a) číslo a název trigonometrického bodu,
      2. b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1:5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné stavby na níž je bod umístěn,
      3. c) souřadnice trigonometrického bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením místa ke kterému se vztahuje a údaje o orientaci,
      4. d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
      5. e) údaje o stabilizaci a signalizaci trigonometrického bodu,
      6. f) údaje o vlastníku pozemku nebo stavby, na kterém je trigonometrický bod umístěn,
      7. g) údaje o zřízení trigonometrického bodu.
      8. Je-li k trigonometrickému bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jejich údaje uvedeny v údajích daného trigonometrického bodu.
    1. 2.10 Trigonometrické body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy s rozměrem zobrazeného území 10×10 km, vzniklé rozdělením základních triangulačních listů 50×50 km (obr.7). Poloha trigonometrických bodů je zobrazena v dokumentačních mapách.
      Obrázek

      Číslování základních triangulačních listů

      Obrázek

      Rozdělení základního triangulačního listu na triangulační listy

      Obr. 7
  1. 3. Technické požadavky na body výškového bodového pole
    1. 3.1 Bod výškového bodového pole (dále jen "nivelační bod") je stabilizován jedním z následujících způsobů
      1. a) skalní značkou, kterou je vyhlazená vodorovná ploška nebo vodorovná ploška s polokulovým vrchlíkem uprostřed,
      2. b) hřebovou značkou (obr.2), která se osazuje shora do vodorovné plochy skal, balvanů, vybraných staveb nebo do horní plochy nivelačního kamene,
      3. c) hřebovou značkou (obr.3), která je osazena shora do vodorovné plochy nebo ze strany do svislé plochy skal a vybraných staveb,
      4. d) hřebovou značkou [obr.8b)] pro hloubkové stabilizace [obr.8a) nebo 8c)],
        Obrázek
        1. a)
        Obrázek
        1. b)
        Obrázek
        1. c)
          1. Obr. 8
      1. e) hřebovou značkou [obr.9b)] pro tyčové stabilizace [obr.9a) nebo 9c)],
        Obrázek
        1. a)
        Obrázek
        1. b)
        Obrázek
        1. c)
          1. Obr. 9
      1. f) čepovou značkou [obr.10a)] s označením "Státní nivelace" pro nivelační body základního výškového bodového pole nebo bez označení pro nivelační body podrobného výškového pole, která se osazuje do stěn vybraných staveb, ze strany do líce nivelačního kamene [obr. 10b)] nebo do svislých ploch skal.
        Obrázek
        1. a)
        Obrázek
        1. b)
          1. Obr. 10
    1. 3.2 K ochraně nivelačních bodů před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodě 2.7 písm. a) a c) nebo ochranné šachtice. Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".
    2. 3.3 Nivelační síť je vybudována tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadech v nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km.
    3. 3.4 Přesnost výšek nivelačních bodů je určena podle střední chyby mL nivelačního převýšení mezi nivelačními body, která nepřekračuje hodnotu
      je základní střední kilometrová chyba nivelačního převýšení a L vzdálenost nivelačních bodů v kilometrech.
      1. Mezní velikost základní střední kilometrové chyby nivelačního převýšení je stanovena hodnotou (v mm)
        1. a) pro I.řád,
        2. b) pro II.řád,
        3. c) pro III.řád,
        4. d) pro IV.řád a plošné nivelační sítě,
        5. kde je počet nivelačních oddílů v posuzovaném převýšení.
    1. 3.5 Údaje obsahují
      1. a) u bodů ČSNS

        aa) označení nivelačního pořadu,

        ab) číslo nivelačního bodu, délku oddílu a vzdálenost od počátku pořadu v kilometrech na tři desetinná místa,

        ac) číslo předcházejícího nivelačního bodu v pořadu, uzlového nebo připojovacího bodu,

        ad) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1: 5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000,

        ae) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

        af) druh značky, stupeň stability, druh stabilizace, druh nivelačního bodu, rok určení nadmořské výšky, stav a stáří objektu s nivelační značkou,

        ag) údaje o zřízení nivelačního bodu,

      1. b) u nivelačních bodů podrobného výškového bodového pole vybrané údaje podle písmena a).
    1. 3.6 Nadmořské výšky jsou uvedeny v údajích v metrech na 3 desetinná místa pro pořady I.-IV.řádu a plošné nivelační sítě a na 2 desetinná místa u ostatních nivelačních bodů.
    2. 3.7 Nivelační body se označují v evidenčních jednotkách, kterými jsou nivelační pořad nebo plošná nivelační síť. Nivelační sítě, pořady a body jsou zobrazeny v dokumentačních mapách a v přehledech.
    3. 3.8 Totožnost a neměnnost připojovacích nivelačních bodů se ověřuje kontrolním měřením. Odchylka mezi daným a nově naměřeným převýšením nesmí překročit hodnotu, kterou udávají výrazy uvedené v tabulce
      nivelační síť řáduI.II.III.IV.
      pro oddíl v mm
      1. kde R je délka oddílu v kilometrech.
    1. 3.9 Přesnost stabilizovaných bodů technických nivelací je určena odchylkou v uzávěru obousměrné nivelace, která nepřekračuje hodnotu , kde r je délka měřeného pořadu v kilometrech.
  1. 4. Technické požadavky na body tíhového bodového pole
    1. 4.1 Body základního tíhového bodového pole jsou umístěny na klidných místech vzdálených od komunikací, průmyslových vibrací, vodních toků a nádrží a zdrojů elektromagnetického pole. Absolutní tíhové body se zřizují zpravidla v suterénech veřejných budov s betonovou podlahou a s 1 až 2 excentry volenými mimo budovy. Absolutní tíhové body jsou stabilizovány bronzovým hřebem. Ostatní body základního tíhového bodového pole jsou stabilizovány betonovým pilířem zakončeným betonovou nebo žulovou deskou v úrovni terénu (obr. 11). Uprostřed desky je osazena hřebová nivelační značka. Body hlavní gravimetrické základny a tíhové body pro sledování neslapových změn tíhového pole Země jsou stabilizovány podle obr. 12. Body podrobného tíhového bodového pole jsou zpravidla voleny na trvale označených bodech polohového a výškového bodového pole.
    2. 4.2 K ochraně bodů základního tíhového bodového pole před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodu 2.7 písm. a). Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "TÍHOVÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".
    3. 4.3 Hustota bodů základního tíhového bodového pole je nejméně 4 body na 1000 km2.
      Obrázek
      1. Obr. 11
      Obrázek
      1. Obr. 12
    1. 4.4 Střední chyba tíhového zrychlení bodů základního tíhového bodového pole vzhledem k absolutním tíhovým bodům nepřekračuje hodnotu 0,2 µm.s-2.
    2. 4.5 Údaje obsahují
      1. a) u bodů základního tíhového bodového pole

        aa) číslo a název tíhového bodu,

        ab) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci), označení listu státního mapového díla,

        ac) zeměpisné souřadnice, nadmořskou výšku a hodnotu tíhového zrychlení,

        ad) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, místopisný popis a údaj o výškovém připojení,

        ae) druh značky a stabilizace,

        af) údaje o zřízení tíhového bodu.

      1. b) u bodů podrobného tíhového bodového pole údaje uvedené v písmenu a) doplněné o hodnotu topografické korekce a hodnotu úplné Bouguerovy anomálie.
      2. Tíhové zrychlení je uvedeno v jednotkách µm.s-2 na dvě desetinná místa.
    1. 4.6 Poloha bodů tíhového bodového pole je zobrazena v dokumentačních mapách.
  1. 5. Výkon zeměměřických činností ve výstavbě upravený normami
    Poř.
    čís.
    Číslo
    ČSN/rok
    Číslo
    ISO/rok
    Název normy
    101 3410/90Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy.*)
    201 3411/89Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky.*)
    301 3419/87Výkresy ve stavebnictví. Vytyčovací výkresy staveb.
    473 02128322-1/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
    Část 1: Teorie
    573 02128322-2/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
    Část 2: Měřická pásma
    673 02128322-3/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
    Část 3: Optické nivelační přístroje
    773 02128322-4/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
    Část 4: Teodolity
    873 02128322-5/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
    Část 5: Optické provažovací přístroje
    973 02128322-6/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
    Část 6: Laserové přístroje
    1073 02128322-7/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
    Část 7: Přístroje používané při vytyčování
    1173 02128322-8/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů.
    Část 8: Elektronické dálkoměry do 150 m
    1273 0212-4/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti.
    Část 4: Liniové stavební objekty
    1373 0212-5/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti.
    Část 5: Kontrola přesnosti stavebních dílců
    1473 0212-6/94Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti.
    Část 6: Statistická analýza a přejímka
    1573 0401/89Názvosloví v geodézii a kartografii.
    1673 0405/85Měření posunů stavebních objektů.
    1773 0415/79Geodetické body.*)
    1873 0416/84Měřické značky stabilizovaných bodů v geodézii.*)
    1973 0420/86Přesnost vytyčování stavebních objektů. Základní ustanovení.
    2073 0421/86Přesnost vytyčování stavebních objektů s prostorovou skladbou.
    2173 0422/86Přesnost vytyčování liniových a plošných stavebních objektů.
    2273 2611/78Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí.
    2373 3050/86Zemné práce. Všeobecné ustanovenia.
    2473 5130/86Jeřábové dráhy.
  2. *) V rozsahu, který není předmětem úpravy v této příloze a v příloze k vyhlášce ČÚZK č. 126/1993 Sb.
  1. 6. Rozměr a vzor razítka k ověřování výsledků zeměměřických činností
    1. 6.1 Razítko úředně oprávněného zeměměřického inženýra má v průměru 36 mm. Řádkové razítko o ověření náležitostí a přesnosti výsledků zeměměřických činností má rozměr 55 mm x 12 mm a otisk razítka se použije v případě, není-li jeho text součástí tiskopisu Úřadu.
    2. 6.2 Vzor razítka
      Obrázek
  1. 1) Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
    Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů.
  2. 2) § 2 písm. c) a d) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
  3. 3) § 3a zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.
  4. 4) § 3a písm. b) a § 6 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.
  5. 5) § 9 odst. 6 a § 19 zákona č. 200/1994 Sb.
  6. 6) § 17 zákona č. 200/1994 Sb.
  7. 7) § 7 písm. b) bod 1 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  8. 8) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
  9. 9) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  10. 10) § 4 a § 7 písm. b) bod 2 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  11. 11) § 8 odst. 1 až 3 zákona č. 200/1994 Sb.
  12. 12) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
  13. 13) § 8 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.
  14. 14) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
  15. 15) § 7 písm. d) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 200/1994 Sb.
  16. 16) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. (Seznam skutečností tvořících předmět hospodářského tajemství v oboru působnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 4. listopadu 1993 č. j. 4928/1993–11).
  17. 17) Např. § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem.
  18. 18) § 6 odst. 2 písm. a) a § 9 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.
  19. 19) § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 200/1994 Sb.
  20. 20) § 11 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb.
  21. 21) § 32 a 33 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb.