31

VYHLÁŠKA

Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

ze dne 1. února 1995,

kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením:

§ 1

změněno 1. 10. 2009 zákonem 311/2009 Sb. Odkaz § 1

Úvodní ustanovení

(1) Vyhláška stanoví předmět a obsah správy bodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových polí, předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, předmět a obsah správy základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED) (dále jen „databáze“), postup při standardizaci geografického názvosloví, předmět a obsah výsledků zeměměřických činností ověřovaných fyzickou osobou s úředním oprávněním, náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení základních státních mapových děl, náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění, formu ověřování výsledků zeměměřických činností a obsah a způsob provádění zkoušky odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“) a rozdílové zkoušky.

(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

(3) Pro účely této vyhlášky se rozumí

  1. a) geodetickým bodem (dále jen „bod“) trvale označený bod stanovenými měřickými značkami a signalizačními nebo ochrannými zařízeními (dále jen „značky“),
  2. b) geodetickými údaji soubor písemných, číselných a grafických údajů (dále jen „údaje“) o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole, které jsou součástí dokumentovaných výsledků zeměměřických činností nebo báze dat bodového pole,
  3. c) bází dat bodového pole údaje o bodech dokumentované orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky1) (dále jen „orgány zeměměřictví a katastru“),
  4. d) permanentní stanicí pro příjem signálů globálních navigačních družicových systémů (dále jen „permanentní stanice“) soubor technických zařízení, který provádí souvislý záznam dat ze signálů globálních navigačních družicových systémů a umožňuje poskytovat tato data nebo případné další služby a výstupy, které z těchto dat vycházejí, jednotlivým uživatelům.

ODDÍL PRVNÍ PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY BODOVÝCH POLÍ A NÁLEŽITOSTI PODÁNÍ TÝKAJÍCÍCH SE BODOVÝCH POLÍ ODDÍL PRVNÍ

Předmět a obsah správy bodových polí

§ 2

změněno 1. 10. 2009 zákonem 311/2009 Sb. Odkaz § 2

Předmět správy bodových polí

(1) Předmětem správy bodových polí jsou body polohového, výškového a tíhového bodového pole. Polohové bodové pole se dělí na pole základní, zhušťovací body a pole podrobné. Bodové pole výškové a bodové pole tíhové se dělí na pole základní a pole podrobné.

(2) Rozdělení bodových polí a technické požadavky na body obsahuje příloha (body 1 až 5), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

§ 3

Odkaz § 3

Obsah správy základních bodových polí

Obsahem správy základních bodových polí3) je

  1. a) řízení o umístění značky bodu4) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky,5)
  2. b) zjišťování současného stavu značky a provádění opatření potřebných k její údržbě, obnově a ochraně, zejména v území, kde v důsledku jejich zničení či poškození by nebylo možné výsledky zeměměřických činností dokumentovat v geodetických referenčních systémech,6)
  3. c) řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,7)
  4. d) stanovení podmínek omezené využitelnosti bodů,
  5. e) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě bodů,
  6. f) vedení dokumentací a centrálních databází o bodech,
  7. g) poskytování údajů o bodech.

§ 4

změněno 1. 10. 2009 zákonem 311/2009 Sb. Odkaz § 4

Obsah správy zhušťovacích bodů a podrobných bodových polí

(1) Obsahem správy zhušťovacích bodů je

  1. a) řízení o umístění značky bodu4) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky5),
  2. b) řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů7),
  3. c) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě zhušťovacích bodů,
  4. d) vedení dokumentace a poskytování údajů o zhušťovacích bodech.

(2) Správu podrobného polohového bodového pole, které je obsahem katastru nemovitostí,8) a technické požadavky na tyto body stanoví zvláštní předpis.9)

(3) Obsahem správy podrobného výškového bodového pole je

  1. a) zajištění výkonu zeměměřických činností při doplňování zničených bodů podle požadavku na dokumentaci výsledků zeměměřických činností v závazném výškovém geodetickém referenčním systému,6)
  2. b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,10)
  3. c) vedení dokumentace a poskytování údajů o těchto bodech.

(4) Obsahem správy podrobného tíhového bodového pole3) je

  1. a) zajištění výkonu zeměměřických činností při účelových tíhových měřeních,
  2. b) vedení dokumentace a poskytování údajů o bodech určených při zeměměřických činnostech podle písmena a).

(5) Správci značek a územní rozsah jimi vykonávané správy zhušťovacích bodů se uveřejňují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

§ 5

změněno 1. 10. 2009 zákonem 311/2009 Sb. Odkaz § 5

Umisťování značky na nemovitosti

(1) Značka musí být umístěna

  1. a) na pozemku tak, aby byly dodrženy technické požadavky na body a aby značka mohla být strpěna vlastníkem pozemku;11) na umístění značky na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního zákona,12)
  2. b) na plochách komunikací a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu nebo pod povrchem v šachtici s krytem v úrovni povrchu, po předchozím projednání podle zákona,13)
  3. c) do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb tak, aby nevyčnívala z konstrukce více než 70 mm,
  4. d) do svislé stavební konstrukce nemovité kulturní památky14) tak, aby nevyčnívala z konstrukce o více než 50 mm; tvar, barva ani způsob umístění značky nesmí narušit vzhled kulturní památky, pokud nebude dohodnuto podle zákona jinak.13)

(2) Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání stavby.

(3) Druhy značek bodových polí obsahuje příloha (body 2 až 5). Druhy značek podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, jsou uvedeny ve zvláštním předpisu.9)

§ 6

změněno 1. 10. 2009 zákonem 311/2009 Sb. Odkaz § 6

Poskytování údajů o bodech

(1) Údaje o bodech poskytuje správce značky nebo katastrální pracoviště katastrálního úřadu

  1. a) bezúplatně nahlédnutím do dokumentovaných operátů bodových polí za přítomnosti zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru, v prostorech a v době k tomu určených; při tomto nahlížení umožní orgán zeměměřictví a katastru pořídit si opis údajů o bodech způsobem, který nepoškodí poskytnutý podklad, nebo
  2. b) za úplatu podle zvláštního právního předpisu14a) v písemné, číselné nebo v grafické formě nebo na nosičích dat, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak14b); údaje o jednotlivých bodech se poskytují na počkání a hromadné výstupy údajů o bodech do jednoho týdne.

(2) Údaje o bodech uveřejňuje Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“) na svých webových stránkách. Tyto údaje lze prostřednictvím internetu získat bezúplatně.

(3) Za hromadné výstupy se považují soubory údajů o bodech v souhrnu nad 50 bodů.

(4) Údaje o bodech poskytnuté podle odstavce 1 písm. b) opatřuje orgán zeměměřictví a katastru

  1. a) upozorněním, že neoprávněné šíření poskytnutých údajů je porušením pořádku na úseku zeměměřictví,15)
  2. b) datem vyhotovení, položkou knihy o poskytnutých údajích, otiskem úředního razítka a podpisem odpovědného zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru.

(5) V případě poskytnutí údajů o bodech na nosičích dat se údaje podle odstavce 4 písm. a) a b) uvedou v písemném sdělení orgánu zeměměřictví a katastru, které se doručuje žadateli do vlastních rukou, nebo v dokladu o osobním převzetí poskytnutých údajů, který žadatel potvrzuje svým podpisem.

(6) Poskytování údajů o bodech lze omezit jen z důvodů stanovených zákonem.16)

(7) Správce značky neodpovídá za číselné hodnoty poskytnutých údajů o bodech, jejichž poloha a výška se v terénu změnily v důsledku poškození nebo přemístění značky, např. sesuvy půdy.

(8) Není-li možné poskytnutý údaj o bodu užít pro výkon zeměměřických činností z důvodu zničení nebo poškození měřické značky tohoto bodu a tato skutečnost byla oznámena (§ 7) orgánu zeměměřictví a katastru, který údaj o bodu poskytl, sníží se úplata stanovená podle odstavce 7 zpravidla při následném poskytování údajů o bodech. Snížení úplaty odpovídá částce, která byla dříve uhrazena za poskytnutý údaj o bodu, který nelze užít.

§ 7

změněno 1. 10. 2009 zákonem 311/2009 Sb. Odkaz § 7

Náležitosti podání týkajících se bodových polí

(1) Písemné oznámení změny a zjištěné závady v údajích o bodu, poškození nebo zničení značky18) obsahuje zejména

  1. a) název okresu, katastrálního území a číslo bodu nebo parcelní číslo pozemku, na kterém je značka umístěna,
  2. b) druh změny nebo zjištěné závady v údajích bodu, poškození nebo zničení značky,
  3. c) jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název a sídlo oznamovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat přímo správci značky písemně, popřípadě ústně nebo prostřednictvím katastrálního úřadu,1) v jehož územní působnosti se bod nachází.

(3) Oznámení o přemístění, odstranění nebo učinění jiného opatření k ochraně značky a oznámení o ohrožení bodu19) základního bodového pole nebo zhušťovacího bodu se podává správci značky a obsahuje zejména

  1. a) údaje podle odstavce 1 písm. a) a c),
  2. b) zdůvodnění oznámení nebo označení příčiny ohrožení značky,
  3. c) termín, ve kterém má být značka přemístěna nebo odstraněna,
  4. d) polohopisný náčrt prostoru dotčeného výstavbou při přemístění bodu z důvodu výstavby.

(4) Obnovu poškozené nebo zničené značky bodu provede správce značky. Tato obnova se provede na náklad toho, kdo škodu způsobil.

(5) Oznamování změn na bodech podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, upravuje zvláštní předpis.9)

ODDÍL DRUHÝ PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY ZÁKLADNÍCH A TEMATICKÝCH STÁTNÍCH MAPOVÝCH DĚL DATABÁZE A POSTUP PŘI STANDARDIZACI GEOGRAFICKÉHO NÁZVOSLOVÍ ODDÍL DRUHÝ

§ 8

změněno 1. 10. 2009 zákonem 311/2009 Sb. Odkaz § 8

Předmět správy státních mapových děl

(1) Předmětem správy jsou

  1. a) základní státní mapová díla,22)
  2. b) tematická státní mapová díla vydávaná Úřadem nebo jinými ústředními orgány státní správy, popřípadě vydávaná Úřadem pro jiné orgány státní správy.

(2) Správu základních státních mapových děl, která plní funkci souboru geodetických informací katastru nemovitostí,24) upravuje zvláštní předpis.9)

(3) Úřadem stanovení správci26) státních mapových děl se uveřejňují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

§ 9

Odkaz § 9

Obsah správy státních mapových děl

(1) Obsahem správy je

  1. a) tvorba, obnova, vydávání a poskytování státních mapových děl,
  2. b) vedení dokumentačních fondů a datových souborů digitální formy základních státních mapových děl.

(2) Tvorba a obnova základních státních mapových děl vychází z aktuálního stavu databáze jako výchozího datového geografického standardu a ze standardizovaného geografického názvosloví podle § 11 odst. 6.

(3) Státní mapová díla se poskytují v analogové formě (tiskové výstupy) nebo jako rastrové a vektorové soubory v obsahové úrovni odpovídající měřítku příslušného státního mapového díla.

(4) Z dokumentačních fondů tvorby státních mapových děl poskytuje Zeměměřický úřad pravoúhlé rovinné souřadnice rohů vnitřních rámů mapových listů v geodetickém referenčním systému.

§ 10

Odkaz § 10

Užití státních mapových děl

(1) Státní mapová díla poskytují jejich správci k užití27)

  1. a) v grafické formě jako kopie tiskových podkladů nebo prodejní výtisky, popřípadě prodejní kopie (dále „mapové podklady“),
  2. b) v rastrové nebo vektorové formě, je-li příslušné státní mapové dílo vytvořeno na podkladě databáze.

(2) Svolení k užití státního mapového díla uděluje jeho správce písemnou smlouvou uzavřenou s osobou, která státní mapové dílo užije v souladu se zvláštním zákonem.27)

(3) Každá rozmnoženina kartografického díla, vytvořeného s užitím státního mapového díla nebo jeho části, musí obsahovat upozornění na autorská práva ke státnímu mapovému dílu podle zvláštního zákona27) ve formě ochranné doložky „Mapový podklad ©“ s uvedením vydavatele státního mapového díla a roku prvního vydání.

(4) Doložka podle odstavce 3 se neuvádí na kartografických dílech vytvořených tvůrčím zpracováním nového kartografického díla s užitím státního mapového díla.

§ 10a

Odkaz § 10a

Předmět správy databáze

Předmětem správy databáze jsou data o geografických objektech vedená v elektronické podobě, jejichž prostorovou složku tvoří data vektorová a popisnou složku údaje o atributech geografických objektů. Seznam geografických objektů a jejich atributů vedených v databázi současně s kategorizací těchto objektů a strukturou databáze obsahuje příloha (bod 8).

§ 10b

Odkaz § 10b

Obsah správy databáze

Obsahem správy databáze je

  1. a) tvorba databáze digitalizací a následným počítačovým zpracováním obsahu Základní mapy České republiky 1 : 10 000 a doplňováním dalších všeobecně užitných objektů, které výchozí mapový podklad neobsahuje,
  2. b) aktualizace prostorové složky databáze prováděná
    1. 1. periodicky pro plný obsah databáze v cyklu nejdéle 6 let na celém území České republiky, a to na podkladě ortofotomap a s následným topografickým došetřením změn v terénu,
    2. 2. průběžným záznamem podstatných změn geometricky významných objektů databáze,
  1. c) aktualizace popisné složky databáze prováděná
    1. 1. periodicky současně s periodickou aktualizací prostorové složky a
    2. 2. průběžnou aktualizací atributů přebíráním dat od správních úřadů,
  1. d) zdokonalování databáze za účelem zpřesnění údajů o poloze některých geografických objektů,
  2. e) rozvoj komunikace systému veřejné správy sloužící pro vedení databáze,
  3. f) dokumentace podkladů pro vedení databáze a uchovávání jejího obsahu v časové řadě.

§ 10c

Odkaz § 10c

Formy poskytování, podmínky užití a rozšiřování dat databáze

(1) Data databáze poskytuje k užití Zeměměřický úřad jako

  1. a) vektorové soubory polohopisu nebo výškopisu (ve formě digitálního modelu reliéfu) území České republiky v běžně užívaných a rozšířených počítačových formátech,
  2. b) textové soubory ve výměnném formátu, který obsahuje kromě prostorových souřadnic i popisné údaje, tj. kódy a názvy objektů a hodnoty atributů. Strukturu výměnného formátu uveřejňuje Zeměměřický úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(2) Podmínkou užití a rozšiřování dat databáze je smlouva uzavřená mezi uživatelem a Zeměměřickým úřadem, která stanoví, že data databáze bude uživatel užívat pro vlastní potřebu včetně jejich zveřejnění na intranetu (bez možnosti data rozšiřovat), nebo k jakým jiným účelům budou použita s možností rozšiřovat data samostatně, společně s tematickou nadstavbou k vydání kartografického, popřípadě jiného díla.

(3) Při užití dat databáze ke komerčním účelům se uživatel ve smlouvě zaváže uvést na produktu ochrannou známku „Geografický podklad – ZABAGED® Zeměměřický úřad“.

§ 11

změněno 1. 10. 2009 zákonem 311/2009 Sb. Odkaz § 11

Postup při standardizaci geografického názvosloví

(1) Předmětem standardizace geografického názvosloví28) jsou

  1. a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky v podrobnosti základního státního mapového díla v měřítku 1:10 000,
  2. b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky, včetně jmen mimozemských objektů, podle požadavků vydavatelů kartografických děl,
  3. c) historické podoby současných jmen geografických objektů.

(2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje zejména

  1. a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu,
  2. b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu,
  3. c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy,29) popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu,
  4. d) jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název a sídlo navrhovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.

(3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizace standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba a lokalizace jména geografického objektu pro tvorbu kartografických děl.

(5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad

  1. a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází,
  2. b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví,
  3. c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními podle písmena b) k maximální a urychlené redukci exonym.

(6) Standardizovaná jména geografických objektů30) jsou uvedena ve státních mapových dílech a v elektronicky vedeném standardizovaném geografickém názvosloví v rozsahu geografických jmen, která obsahuje Základní mapa České republiky 1 : 10 000. Vybrané soubory standardizovaných geografických jmen jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích Úřadu, kterými jsou

  1. a) neperiodické publikace s názvem „Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR“,
  2. b) periodické publikace s názvem „Názvoslovné informace“.

(7) Standardizaci jmen nesídelních objektů z území České republiky, obsažených pouze ve státních mapových dílech podle § 8 odst. 2, upravuje zvláštní předpis.9)