Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 12a

Náležitosti dokumentace výsledků zeměměřických činností využívaných pro správu a vedení státních mapových děl získaných technologií globálního navigačního družicového systému

(1) Náležitostmi dokumentace bodů podrobného polohového bodového pole zaměřených technologií globálního navigačního družicového systému (dále jen „GNSS“) jsou

1. a) technická zpráva, jejíž nedílnou součástí je protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS je uveřejněn na webových stránkách Úřadu,
2. b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole⁹).

(2) Náležitostmi dokumentace podrobných bodů je záznam podrobného měření změn⁹), jehož nedílnou součástí je protokol určení podrobných bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení podrobných bodů technologií GNSS je uveřejněn na webových stránkách Úřadu.

(3) Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určených technologií GNSS jsou uvedeny v příloze (bod 9).

§ 13

Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě

(1) Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona se vztahuje na zeměměřické činnosti při

1. a) přípravě staveb,
2. b) projektování staveb,
3. c) provádění staveb,
4. d) dokumentaci a provozu staveb.

(2) Při přípravě staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

1. a) zhotovení geodetických podkladů,
2. b) posouzení úplnosti, správnosti a vhodnosti geodetických podkladů.

(3) Při projektování staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

1. a) vyhotovení geodetických podkladů pro projektovou činnost nebo doplnění geodetických podkladů uvedených v odstavci 2,
2. b) zhotovení projektu vytyčovací sítě,
3. c) zhotovení podkladu pro územní řízení,⁴¹)
4. d) zřízení a zaměření všech bodů, které byly použity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních činnostech,
5. e) zhotovení vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů,
6. f) zpracování koordinačního výkresu (výstavby), spolupráce na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně objektů technického vybavení,
7. g) zhotovení projektu měření posunů a přetvoření.

(4) Při provádění staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

1. a) vytyčení obvodu staveniště se zvláštním právem využití pozemku podle zvláštních zákonů,⁴¹)
2. b) zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení, kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby,
3. c) prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením,
4. d) vytyčení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být dotčena stavební činností,
5. e) vytyčení tvaru a rozměrů objektu, s výjimkou staveb nepodléhajících stavebnímu povolení ani ohlášení v místním souřadnicovém systému stavby, pokud netvoří vlastnickou hranici,
6. f) geodetická kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů,
7. g) měření skutečného provedení stavby.

(5) Při dokumentaci a při provozu staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

1. a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, která obsahuje
   1. 1. číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě,
   2. 2. polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1:200, 1:500 nebo 1:1000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě,
   3. 3. měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů,
   4. 4. technickou zprávu,

1. b) geodetická bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah, a geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy,
2. c) pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů.

(6) Polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení při zeměměřických činnostech podle odstavce 4 se provádí vždy před zakrytím.

(7) Výsledky zeměměřických činností musí být označeny názvem, popřípadě závaznou zkratkou použitého geodetického referenčního systému.

§ 14

Náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení státních mapových děl

(1) Orgán zeměměřictví a katastru při zjištění, že dokončená stavba, která je předmětem polohopisného nebo výškopisného obsahu základního státního mapového díla, není v něm zobrazena nebo že došlo ke změně geometrického a polohového určení stavby, písemně vyzve vlastníka stavby,⁴³) aby mu předložil k nahlédnutí nebo zapůjčil

1. a) dokumentaci podle § 13 odst. 5 písm. a), jedná-li se o stavbu podle zvláštního zákona,⁴⁴)
2. b) ve stanoveném územním celku seznam souřadnic podrobných bodů a měřické náčrty o zaměření dalších prvků polohopisu.

(2) Přesnost geodetických měření, jejichž výsledky slouží k vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a která je využívána pro

1. a) vyhotovení geometrického plánu na novou stavbu nebo reálné rozdělení nemovitosti,
2. b) kolaudační řízení,⁴⁶)
3. c) zobrazení staveb, které tvoří polohopisný obsah základních státních mapových děl,
4. d) tvorbu informačních systémů orgánů územní samosprávy,

musí být zajištěna tak, aby vyhovovala kritériím podle zvláštního právního předpisu a požadavkům českých technických norem, dalších technických norem nebo technických dokumentů mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiných technických dokumentů obsahujících podrobnější technické požadavky, určených a oznámených k této vyhlášce podle zvláštního právního předpisů^46a) (dále jen „určené normy“).

(3) Nepředložení dokumentace podle odstavce 1 je porušením pořádku na úseku zeměměřictví.⁴⁷)

§ 15

(1) Písemná žádost o udělení úředního oprávnění (dále jen „žádost“) fyzické osoby žádající o udělení úředního oprávnění (dále jen „žadatel“) obsahuje

1. a) jméno, příjmení, rodné příjmení, titul, datum narození, místo narození a adresu místa trvalého pobytu; je-li žadatelem cizinec, obsahuje jeho žádost jméno, příjmení, datum narození, místo narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu a údaj, kým byl vydán, a adresu, na kterou má být doručována pošta; žádost musí být předložena v českém jazyce,
2. b) rozsah požadovaného úředního oprávnění podle § 13 zákona,
3. c) datum a podpis žadatele.

(2) K žádosti se připojuje

1. a) doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního programu „geodézie a kartografie“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“ ve studijních oborech uvedených v § 16 odst. 1; doklady o absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru se posuzují podle právní úpravy platné v době, kdy bylo vzdělání ukončeno,
2. b) potvrzení o pětileté odborné praxi žadatele v oboru, pro který žádá o udělení úředního oprávnění, vystavené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, pod jehož vedením si žadatel ve stanovené době prohloubil odborné znalosti pro výkon příslušných zeměměřických činností a získal zkušenosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností,
3. c) výsledek zeměměřické činnosti samostatně zpracovaný žadatelem z oblasti zeměměřických činností, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, žádá-li o udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona, opatřený čestným prohlášením žadatele, že výsledek zeměměřické činnosti zpracoval samostatně.

(3) Pokud žadatel vykonával odbornou praxi podle odstavce 2 písm. b) postupně pod vedením několika úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, předloží potvrzení o své odborné praxi od každého z nich.

(4) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 2 písm. b) obsahuje

1. a) jméno, příjmení, titul a číslo položky úředně oprávněného zeměměřického inženýra, pod kterým je veden v seznamu Úřadu,
2. b) jméno, příjmení, titul a adresu místa trvalého pobytu žadatele, pokud má žadatel trvalý pobyt v České republice; je-li žadatelem cizinec, potvrzení obsahuje jeho jméno, příjmení, den, měsíc, rok a adresu místa narození, státní občanství a adresu, na kterou má být doručována pošta,
3. c) údaje (po měsících) o období, ve kterém byla vykonána stanovená délka odborné praxe,
4. d) přehled výsledků zeměměřických činností vykonaných žadatelem ve stanovené době pro odbornou praxi podle odstavce 2 písm. b), které ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr vydávající žadateli potvrzení,
5. e) datum, podpis a otisk razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

(5) Pokud žadatel vykonal praxi (nebo její část) při vedení katastru nemovitostí a jeho kontrole nebo při vedení a obnově souboru geodetických informací novým mapováním a jeho kontrole, předloží potvrzení orgánu zeměměřictví a katastru nemovitostí obsahující údaje uvedené v odstavci 4 písm. b) a c).

(6) V přehledu výsledků zeměměřických činností podle odstavce 4 písm. d) se uvede u jednotlivých výsledků zeměměřických činností jejich název, rok, měsíc zpracování a pořadové číslo podle evidence výsledků včetně katastrálního území, ve kterém byly zeměměřické činnosti vykonány, a číslo položky zápisu úředně oprávněného zeměměřického inženýra v seznamu vedeném Úřadem. Přehled výsledků zeměměřických činností musí též obsahovat údaj, kde je dokumentace uložena.

(7) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 4 může být nahrazeno čestným prohlášením žadatele v případě, že úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi, který ověřoval jeho výsledky, úřední oprávnění zaniklo nebo mu bylo odejmuto. Čestné prohlášení musí žadatel doplnit o údaje podle odstavce 4 písm. a) až d).

§ 16

(1) Dokladem o ukončení vysokoškolského studia ve studijním programu uvedeném v § 15 odst. 2 písm. a) a získání příslušného akademického titulu je diplom a vysvědčení o státní zkoušce v oboru „geodézie a kartografie“, „katastr nemovitostí“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“, „důlní měřictví“, „inženýrská geodézie“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“.

(2) Za odbornou praxi podle § 15 odst. 2 písm. b) se považuje výkon zeměměřických činností

1. a) podle § 12 a 13, nebo
2. b) při výkonu státní správy katastru nemovitostí a jeho kontrole, pokud je požadováno udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona.

§ 17

Náležitosti žádosti o zánik úředního oprávnění

(1) Písemnou žádost o zánik úředního oprávnění podává úředně oprávněný zeměměřický inženýr Úřadu.

(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje jméno, příjmení, titul fyzické osoby, která žádá o zánik úředního oprávnění, adresu místa trvalého pobytu, číslo položky jejího zápisu v seznamu vedeném Úřadem a její úředně ověřený podpis; žádá-li o zánik úředního oprávnění cizinec, musí být jeho žádost předložena v českém jazyce a musí v ní být uvedena adresa, na kterou má být doručována pošta.

§ 18

Forma ověřování výsledků zeměměřických činností

(1) Ověření odborné správnosti výsledků zeměměřických činností (dále jen „ověření výsledků“) v listinné podobě se vyznačuje připojením textu podle § 16 odst. 4 zákona v pravém dolním rohu poslední strany každé části tvořící výsledek zeměměřických činností. Pokud se tyto části skládají z více listů, musí být pevně spojeny.

(2) Ověření výsledků v listinné podobě se vyznačí na všech jeho prvopisech, které jsou předávány objednateli a k využití podle § 4 odst. 2 zákona.

(3) Ověření výsledků v listinné podobě v případě činnosti, jejímž výsledkem je digitalizace operátu katastru nemovitostí, se vyznačí pouze na poslední straně každé technické zprávy a na poslední straně vyhotoveného seznamu částí elaborátu.

(4) Při ověření výsledků v listinné podobě se podpis, datum ověření výsledku a číslo z evidence ověřovaných výsledků připojí pod otisk razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

(5) Ověření výsledků v elektronické podobě se provádí připojením textového souboru obsahujícího text podle § 16 odst. 4 zákona, datum a otisky souborů, které obsahují ověřované výsledky, vytvořené pomocí hašovací funkce, k němuž připojí úředně oprávněný zeměměřický inženýr zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, a tento kvalifikovaný certifikát. Kvalifikovaný certifikát použitý pro účely ověření výsledků musí obsahovat jméno a příjmení úředně oprávněného zeměměřického inženýra, číslo položky, pod kterou je veden v seznamu Úřadu, a rozsah úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 zákona.

(6) Formát textového souboru uvedeného v odstavci 5 je uveřejněn na webových stránkách Úřadu.

(7) Ověření geometrického plánu, jeho kopie a upřesněného přídělového plánu upravuje zvláštní právní předpis⁹).

(8) Rozměr a vzor razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra jsou stanoveny v příloze (bod 7).

§ 18a

Obsah zkoušky

(1) Zkouška se člení na část obecnou, zvláštní a obhajobu žadatelem samostatně zpracovaného výsledku zeměměřické činnosti, žádá-li o úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona.

(2) Obecná část zkoušky je shodná pro úřední oprávnění udělovaná podle § 13 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona a předpokládá znalost právní úpravy

1. a) katastru nemovitostí a zápisů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,
2. b) zeměměřictví,
3. c) orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí.

(3) V rámci obecné části zkoušky musí žadatelé prokázat též znalost obecné právní úpravy na úseku občanského práva týkající se nemovitostí a správního práva, zejména stavebního zákona, správního řízení, pozemkových úprav, ochrany zemědělského půdního fondu a lesního zákona.

(4) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona předpokládá znalost

1. a) historie evidování nemovitostí (stabilní katastr, evidence katastru daně pozemkové, pozemkový katastr, pozemková kniha, jednotná evidence půdy, evidence nemovitostí) a problematiky přídělového a scelovacího řízení,
2. b) obsahu a způsobu vedení souboru popisných informací a souboru geodetických informací katastru nemovitostí,
3. c) postupů při tvorbě geometrických plánů, zjišťování průběhu hranic a provádění vytyčování hranic pozemků, pozemkových úprav, podmínek pro zápis údajů na základě geometrických plánů do katastru nemovitostí,
4. d) státního mapového díla velkých měřítek, zejména specifik jednotlivých druhů map vyplývajících z doby a způsobu jejich vzniku,
5. e) měřických postupů k zajištění předepsané kvality výsledků,
6. f) postupů při kalibraci a komparaci přístrojů a pomůcek a příslušných dokladů o tom,
7. g) postupů při budování bodových polí, referenčních systémů, stabilizace a měřických metod určování polohy,
8. h) předpisů pro vedení a obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.

(5) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona předpokládá znalost

1. a) rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. b) a d) až g),
2. b) informačních systémů na podkladě map malých a středních měřítek, státního mapového díla,
3. c) předpisů pro obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.

(6) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona předpokládá znalost

1. a) platných českých technických norem (ČSN) pro geodetické práce ve výstavbě,
2. b) rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. e) až g),
3. c) postupů při vytyčení prostorové polohy a kontrolního měření,
4. d) činnosti při polohovém a výškovém zaměření stavby nebo technologického zařízení, podkladů pro projekt, dokumentace skutečného provedení staveb.

(7) Žadatel při obhajobě samostatné práce zdůvodňuje postupy, které použil při jejím vyhotovení. Znalostí problematiky z oblasti zeměměřických činností, pro kterou žádá o udělení úředního oprávnění, žadatel prokáže, že práci zpracoval samostatně.

§ 18b

Způsob provádění zkoušky

(1) Termín konání zkoušky sdělí Úřad žadatelům písemně nejméně 14 dnů předem. Současně se zasláním pozvánky ke zkoušce může Úřad vyžádat, aby nejpozději u ústní zkoušky žadatel předložil některý z výsledků zeměměřických činností uvedený v přehledu podle § 15 odst. 4 písm. d).

(2) Zkouška je ústní a její průběh a vyhlášení jsou veřejné.

(3) Před zahájením zkoušky je ověřena totožnost žadatele.

(4) O průběhu zkoušky a jejím výsledku pořizuje odborná zkušební komise protokol.

(5) Výsledek zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. O výsledku zkoušky je žadatel vyrozuměn ihned po jejím vykonání.

(6) Pokud žadatel u zkoušky neprospěl, je mu sdělen termín, ve kterém může zkoušku opakovat.

(7) Žadateli, který se ze závažného důvodu nemohl dostavit ke zkoušce a svou neúčast náležitě omluvil, určí Úřad náhradní termín zkoušky.

(8) Při zkoušce se postupuje podle zkušebního řádu, který vydá Úřad. Zkušební řád je k nahlédnutí u všech orgánů zeměměřictví a katastru.

§ 18c

Pro obsah a způsob rozdílové zkoušky platí obdobně ustanovení § 18a a 18b.

§ 20

Udělení úředního oprávnění na základě oprávnění vydaných podle dřívějších předpisů

Písemná žádost o udělení úředního oprávnění⁶²) má náležitosti uvedené v § 15 odst. 1. K žádosti se připojí kopie dosavadního oprávnění a doklad uvedený v § 15 odst. 2 písm. a) a b).

§ 21

Zrušují se

1. 1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 1569/1971-2 pro tvorbu Základní mapy ČSSR 1 : 25 000 (reg. v částce 11/1971 Sb.),
2. 2. výnos Českého úřadu geodetického a kartografického č. j. 4898/1975-22 o vybudování místního souřadnicového systému S - Praha a jeho územním vymezení (reg. v částce 24/1975 Sb.),
3. 3. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 6510/1975-22 pro zaměřování nemovitých kulturních památek (reg. v částce 27/1975 Sb.),
4. 4. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.).

§ 22