Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Vysvětlivky:

1. 9.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití technologií využívajících GNSS se musí používat takové přijímače GNSS, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program. K měření je možné využít signály všech zprovozněných a správně fungujících družic všech dostupných globálních navigačních družicových systémů, které jsou založeny na obdobném principu jako americký systém GPS-NAVSTAR.
2. 9.2 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodu 9.1 využít měření v reálném čase i měření s následným zpracováním. Pro měření s následným zpracováním mohou být využity metody měření v klidu (dále jen „statické metody“), i měření za pohybu (dále jen „kinematické metody“). Doba měření na bodě musí být u statických metod dostatečně dlouhá vzhledem k použité metodě měření, délce vektoru, použitým aparaturám a počtu družic obsažených ve výsledku následného zpracování, u kinematických metod a měření v reálném čase pak musí obsahovat nejméně 5 záznamů. Pro měření v reálném čase, statické i kinematické metody platí, že pro další zpracování je možné použít pouze taková řešení, kterých bylo dosaženo za podmínky, že ambiguity byly určeny jako celá čísla, dále platí, že vzdálenost bodů, mezi nimiž se vztahy přímo určují, nesmí být delší, než maximální vzdálenost, na kterou jsou tyto vztahy řešitelné použitým zpracovatelským programem.
3. 9.3 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodů 9.1 a 9.2 využít jednotlivých permanentních stanic pro přesné určování polohy nebo výstupů a služeb (dále jen „virtuální referenční stanice“), jestliže je síť permanentních stanic pro přesné určování polohy vytváří. Virtuální referenční stanici dané sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy nelze použít, jestliže je touto sítí poskytnuta na větší vzdálenost od nejbližší permanentní stanice pro přesné určování polohy dané sítě, než je pro danou síť s ohledem na její technologické řešení uváděno v dokumentaci, nebo není praxí stanoveno jinak.
4. 9.4 Poloha bodu musí být určena buď ze dvou nezávislých výsledků měření pomocí technologie GNSS, nebo jednoho výsledku měření technologií GNSS a jednoho výsledku měření jinou geodetickou metodou. Souřadnice bodu musí vyhovět charakteristikám přesnosti stanoveným touto vyhláškou pro trigonometrické body a zhušťovací body a zvláštním právním předpisem⁹) pro body podrobného polohového bodového pole a podrobné body.
5. 9.5 Opakované měření GNSS musí být nezávislé a musí být tedy provedeno při nezávislém postavení družic, tzn., že opakované měření nesmí být provedeno v čase, který se vůči času ověřovaného měření nachází v intervalech:
   1. <-1 + n.k ; n.k + 1> hodin
   2. kde: k je počet dní a může nabývat pouze hodnot nezáporných celých čísel
   3. n = 23,9333 hodin (23 hod. 56 minut) pro americký systém GPS-NAVSTAR a 22,5000 hodin (22 hod. 30 minut) pro ruský systém GLONASS, 25,7667 hodin (25 hod. 46 minut) pro čínský systém Beidou a 28,1667 (28 hod. 10 minut) pro evropský systém Galileo.

1. 9.6 Výsledek měření GNSS, pro který platí, že hodnota parametru GDOP (Geometric Dilution of Precision) nebo parametru PDOP (Position Dilution of Precision) je větší než 7,0, nelze ověřit pomocí dalšího výsledku měření GNSS, pro který rovněž platí, že hodnota parametru GDOP nebo parametru PDOP je větší než 7,0, jestliže se čas ověřujícího měření vůči času měření ověřovaného nachází v intervalu:
   1. <-3 + n.k ; n.k + 3> hodin

1. 9.7 Pokud se poloha bodu určuje měřením s následným zpracováním pouze z výsledků jediného měření GNSS provedeného na určovaném bodě, musí být splněny tyto podmínky:
   1. a) výška antény nad bodem musí být zjištěna dvěma nezávislými způsoby nebo určena před a opakovaně po měření,
   2. b) jestliže souvislá doba měření s následným zpracováním využitá pro dosažení výsledku je kratší než 1 hodinu, nesmí parametr GDOP nebo parametr PDOP pro žádný použitý výsledek měření překročit hodnotu 7,0,
   3. c) poloha bodu nesmí být určena pouze využitím virtuálních referenčních stanic poskytnutých sítěmi permanentních stanic pro přesné určování polohy, nebo kombinace virtuální referenční stanice a permanentní stanice pro přesné určování polohy ze stejné sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy.

1. 9.8 Při určování polohy, pomocných bodů a podrobných bodů může být opakované měření GNSS nahrazeno ověřením vzájemné polohy nově určovaných bodů nebo ověřením jejich polohy vůči stávajícímu bodu, jehož souřadnice vyhovují charakteristice přesnosti dané pro určovaný bod, pomocí vhodně zvoleného počtu kontrolně měřených délek, úhlů nebo jejich kombinací. Pro ověření polohy bodu není možné jako kontrolní prvek použít:
   1. a) přímo či nepřímo měřenou délku mezi body, které nebyly určeny nezávisle,
   2. b) úhel v trojúhelníku obsahujícím nejméně dva body, které nebyly určeny nezávisle, jestliže není součástí uzávěru v obrazci, který obsahuje nejméně dva body, jejichž poloha byla ověřena,
   3. c) uzávěr v obrazci vytvořeným body, které nebyly určeny nezávisle.

1. 9.9 Při určování polohy pomocného bodu určeného klasickou metodou z bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha nebyla ověřena, může být kontrolní měření na tomto bodě nahrazeno ověřením jeho polohy:
   1. a) kontrolním určením souřadnic nejméně dvou nezávisle určených bodů měřením provedeným z tohoto pomocného bodu, nebo
   2. b) kontrolním zaměřením tohoto pomocného bodu klasickou metodou z jiných bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha také nebyla ověřena. Přitom určení polohy bodů použitých pro kontrolní zaměření musí být nezávislé na určení polohy bodů použitých v zaměření kontrolovaném.

1. 9.10 Připojení do stejné realizace souřadnicového systému WGS84, ve kterém byla zpracována jiná měřická kampaň, nebo do souřadnicového systému ETRS89 v epoše 1989.0 může být provedeno:
   1. a) měřením na nejméně dvou připojovacích bodech, přičemž ověřovaný vztah mezi těmito body musí splňovat požadované charakteristiky přesnosti, nebo
   2. b) nezávislou dvojicí měření pomocí technologie GNSS, která splňuje požadované charakteristiky přesnosti, na jednom připojovacím bodě, jehož poloha byla s požadovanou přesností ověřena, nebo
   3. c) využitím permanentní stanice pro přesné určování polohy, která je pro připojení do systému ETRS89 v epoše 1989.0 bez nutnosti provedení ověřovacích měření schválena Úřadem, popřípadě virtuální referenční stanice poskytnuté sítí takových permanentních stanic pro přesné určování polohy.

1. 9.11 Transformaci souřadnic z geocentrického souřadnicového systému WGS84 nebo ETRS89 v epoše 1989.0 do S-JTSK lze provést pouze pomocí zpracovatelského programu, který je schválen Úřadem:
   1. a) pro práce, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,06 m, využitím zpřesněné globální transformace mezi ETRS89 v epoše 1989.0 a S-JTSK bez volby identických bodů, jestliže je dodržen postup uvedený v návodu k použití takového programu, nebo
   2. b) pro transformaci pomocí výpočtu místních transformačních parametrů na základě volby identických bodů při splnění těchto podmínek:

      ba) pro určení parametrů transformace jsou použity nejméně čtyři identické body,

      bb) souřadnice na všech identických bodech byly získány měřením nebo převzaty z platných geodetických údajů,

      bc) souřadnice všech identických bodů jsou určeny s přesností vyšší nebo stejnou, než je přesnost požadovaná pro určované body,

      bd) geocentrické souřadnice všech určovaných i identických bodů jsou ve shodné realizaci využitého geocentrického systému,

      be) identické body jsou rozloženy rovnoměrně, průměrná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 5 km a žádná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 8 km,

      bf) obvodový polygon proložený identickými body nevytvoří obrazec, jehož některý vnitřní úhel je menší než 20°,

      bg) žádný z určovaných bodů vně obrazce vytvořeného identickými body neleží od nejbližší spojnice mezi dvěma sousedními identickými body ve vzdálenosti větší než 1/10 délky této spojnice,

      bh) pokud byly souřadnice na identickém bodě získány měřením a transformací zjištěná odchylka překročí na tomto bodě maximální povolenou odchylku, je nutno buď takový bod z transformace vyloučit a zvolit jiný identický bod, nebo oprávněnost vztahu mezi souřadnicovými systémy pro takový bod doložit ověřením polohy identického bodu a v případě potřeby i souřadnic v geocentrickém souřadnicovém systému i v S-JTSK.

1. 10.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití terestrických měření se musí používat takové přístroje a pomůcky, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program.
2. 10.2 Při geodetických měřeních se dodržují obecně platné geodetické principy, metody a postupy. Pro výsledky, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,14 m, musí měření vyhovovat zejména podmínkám:
   1. a) Je-li podrobné měření připojeno pouze na dva body, musí být použity dva body polohových bodových polí nebo pomocné body, přičemž v případě použití volného polárního stanoviska musí být na oba dva tyto body změřeny vodorovné směry i délky.
   2. b) Při určení souřadnic stanoviska protínáním ze směrů nebo protínáním z délek nebo jako volného polárního stanoviska musí být na určovaném stanovisku alespoň jeden úhel mezi použitými směry v rozmezí 30 gon až 170 gon.
   3. c) Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva body polohových bodových polí nebo na pomocné body. Nelze-li zaměřit více než jeden orientační směr, musí se použít oboustranně připojený a oboustranně orientovaný polygonový pořad nebo se správnost orientace ověří kontrolním zaměřením podrobného bodu, který byl určen z jiného stanoviska.
   4. d) Je-li podrobné měření připojeno pouze na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body a nelze žádné orientace na body polohových bodových polí nebo pomocný bod dosáhnout, orientace se provede nejméně na dva takové podrobné body.
   5. e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2 000 m.
   6. f) Volný polygonový pořad může být nejvýše dvakrát lomený a nesmí být delší než 250 m.
   7. g) Délka rajónu může být nejvýše 1 000 m.
   8. h) Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky (je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu.
   9. i) Měřickou přímku lze jednoduchými měřickými pomůckami prodloužit maximálně o 1/3 její délky.
   10. j) Při použití ortogonální metody nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky a nesmí přesáhnout délku 30 m.
   11. k) Podrobné body, které není ze stanoviska vidět přímo, lze zaměřit s použitím polárních kolmic. Polární kolmice nesmí být delší než 1/2 vzdálenosti její paty od stanoviska a nesmí přesáhnout délku 30 m.

1. 11.1 DIGITÁLNÍ PRODUKTY A SÍŤOVÉ SLUŽBY