Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, 31/1995 Sb., účinné od 1. 8. 2025

Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb.

1. Bodová pole a jejich rozdělení
1. 1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole může být současně i bodem jiného bodového pole.
2. 1.2 Polohové bodové pole obsahuje
  1. a) základní polohové bodové pole, které tvoří
  2. aa) body referenční sítě nultého řádu,
  3. ab) body Astronomicko-geodetické sítě (závazná zkratka "AGS"),
  4. ac) body České státní trigonometrické sítě (závazná zkratka "ČSTS"),
  5. ad) body geodynamické sítě,
  6. b) zhušťovací body,
  7. ba) zhušťovací body,
  8. bb) ostatní body podrobného polohového bodového pole.
  9. c) podrobné polohové bodové pole.
1. 1.3 Výškové bodové pole obsahuje
  1. a) základní výškové bodové pole, které tvoří
  2. aa) základní nivelační body,
  3. ab) body České státní nivelační sítě I. až III. řádu (závazná zkratka "ČSNS"),
  4. b) podrobné výškové bodové pole, které tvoří
  5. ba) nivelační sítě IV. řádu,
  6. bb) plošné nivelační sítě,
  7. bc) stabilizované body technických nivelací.
1. 1.4 Základní tíhové bodové pole obsahuje
  1. a) absolutní tíhové body,
  2. b) body České gravimetrické sítě nultého, I. a II. řádu,
  3. c) body hlavní gravimetrické základny.
1. 1.5 Jednotlivé body jsou označeny číslem, popřípadě i názvem, a příslušností k evidenční jednotce.
2. 1.6 Body jsou trvale stabilizovány stanovenými značkami.
3. 1.7 U bodů jsou podle potřeby zřízena ochranná zařízení (skruže, tyče, výstražné tabulky).
4. 1.8 Ochranná pásma bodů podle § 9 odst. 2 zákona jsou označena výstražnými tabulemi s nápisem "OCHRANNÉ PÁSMO GEODETICKÉHO BODU".

2. Technické požadavky na body základního polohového bodového pole
1. 2.1 Poloha bodu základního polohového bodového pole (dále jen "trigonometrický bod") je volena tak, aby
  1. a) nebyl ohrožen,
  2. b) jeho signalizace byla jednoduchá,
  3. c) byl využitelný pro připojení bodů polohového bodového pole.
1. 2.2 Trigonometrický bod je stabilizován značkami jedním z následujících způsobů
  1. a) povrchovou a dvěma podzemními značkami (obr. 1). Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) s opracovanou hlavou a vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na vrchní ploše hlavy hranolu. Vrchní podzemní značkou je kamenná deska a spodní podzemní značkou je skleněná nebo kamenná deska, které mají křížky jako povrchová značka. Středy křížků všech značek, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 3 mm,
  2. b) povrchovou značkou podle písmena a) a podzemní značkou, kterou je kamenná deska s křížkem jako u povrchové značky, zabetonovanou ve skále,
  3. c) povrchovou značkou podle písmena a) nebo čepovou nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skále (skalní stabilizace). V obou případech je značka trigonometrického bodu zajištěna čtyřmi zabetonovanými nivelačními značkami (obr.2 nebo 3) s křížkem nebo dvěma zajišťovacími body,
    1. Obr. 1
    1. Obr. 2
    1. Obr. 3
  1. d) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace, obr. 4), přičemž tato značka je zajištěna dvěma zajišťovacími body umístěnými mimo stavbu,
    1. Obr. 4
  1. e) dvěma konzolovými značkami zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace, obr.5). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníku (délka ramen je 1,390 m), jehož základnu vymezují konzolové značky. Nadmořská výška je vztažena vždy k horní ploše levé konzoly při pohledu od vrcholu trojúhelníku. Trigonometrický bod je zajištěn dvěma zajišťovacími body.
    1. Obr. 5
  Orientační rozměry značek v obrazcích jsou uvedeny v milimetrech. Skutečný rozměr určuje její správce.
1. 2.3 Trigonometrický bod s trvalou signalizací (makovice věže kostela apod.) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body. Mezi těmito body i trigonometrickým bodem musí být vzájemná viditelnost.
2. 2.4 První zajišťovací bod se stabilizuje jako trigonometrický bod třemi značkami podle odstavce 2.2 písm. a). Druhý zajišťovací bod se stabilizuje povrchovou a vrchní podzemní značkou podle odstavce 2.2 písm. a), přičemž povrchová značka má rozměr 160×160×750 mm. V zastavěných územích se zajišťovací body stabilizují zpravidla konzolovými značkami podle odstavce 2.2 písm. e). Případný další zajišťovací bod trigonometrického bodu je stabilizován jako druhý zajišťovací bod. Vzdálenost zajišťovacího bodu od trigonometrického bodu je menší než 500 m.
3. 2.5 Z trigonometrického bodu musí být z výšky měřického přístroje zajištěna orientace (viditelný směr) na jiný trigonometrický bod nebo zhušťovací bod nebo trvalý a jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo zřízený orientační bod.
4. 2.6 Orientační bod se zřizuje ve vzdálenosti 80 až 300 m od trigonometrického bodu. Stabilizuje se jako druhý zajišťovací bod nebo nivelační značkou uvedenou v odst. 2. 2 písm. c).
5. 2.7 Ochranná a signalizační zařízení trigonometrického, zajišťovacího a orientačního bodu jsou zřízena podle potřeby a tvoří je jedno nebo více z těchto zařízení
  1. a) červenobílá nebo černobílá ochranná tyč (orientační rozměry viz obr.6) nebo tyče zpravidla umístěné 0,75 m od centra bodu,
  2. b) výstražná tabulka s nápisem "STÁTNÍ TRIANGULACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ",
  3. c) betonová skruž nebo sloupek,
  4. d) ochranný (vyhledávací) kopec,
  5. e) tříboká pyramida.
  Na trigonometrickém bodu může být zřízeno signalizační zařízení (zvýšené měřické postavení, signál nebo měřická věž).
  1. Obr. 6
1. 2.8 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek trigonometrických bodů
  Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost mezi sousedními trigonometrickými body) je stanovena hodnotou 0,015 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5 násobek této hodnoty. Střední chyba v trigonometrickém určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.
1. 2.9 Údaje o trigonometrických bodech
  Údaje obsahují
  1. a) číslo a název trigonometrického bodu,
  2. b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné nebo evidenční stavby na níž je bod umístěn,
  3. c) souřadnice trigonometrického bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením místa ke kterému se vztahuje a údaje o orientaci,
  4. d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
  5. e) údaje o stabilizaci, ochraně a signalizaci trigonometrického bodu,
  6. f) údaje o vlastníku pozemku nebo stavby, na kterém je trigonometrický bod umístěn,
  7. g) údaje o zřízení trigonometrického bodu.
  8. Je-li k trigonometrickému bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jejich údaje uvedeny v údajích daného trigonometrického bodu.
1. 2.10 Trigonometrické body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy s rozměrem zobrazeného území 10×10 km, vzniklé rozdělením základních triangulačních listů 50×50 km (obr.7). Poloha trigonometrických bodů je zobrazena v dokumentačních mapách.
  Číslování základních triangulačních listů
  Rozdělení základního triangulačního listu na triangulační listy
  Obr. 7
1. 3. Technické požadavky na zhušťovací body
2. 3.1 Poloha zhušťovacího bodu se volí tak, aby nebyla ohrožena stabilizace značky tohoto bodu a přitom byl bod využitelný pro zeměměřické činnosti.
3. 3.2 Zhušťovací bod se stabilizuje jedním z následujících způsobů
  1. a) povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) o celkové délce nejméně 700 mm s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na horní ploše hlavy hranolu. Podzemní značkou je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti minimálně 200 mm. Středy křížků, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm,
  2. b) povrchovou značkou podle písmene a) nebo nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skalním nebo betonovém masivu,
  3. c) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace),
  4. d) dvěma konzolovými značkami, zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníka, jeho základnu vymezují konzolové značky (vzájemná vzdálenost přibližně 140 cm) a délka ramen je 1390 mm,
  5. e) použitím neporušené stabilizace nivelačního kamene, kde centrem bodu je průsečík úhlopříček horní plochy hlavy kamene nebo střed vrchlíku hřebové značky, nebo
  6. f) použitím trvale signalizovaného bodu (makovice věže kostela apod.).
1. 3.3 Zhušťovací bod bez podzemní značky je vždy zajištěn zajišťovacím bodem ve vzdálenosti maximálně 500 m umístěným tak, aby z něj bylo možno příslušný zhušťovací bod jednoznačně zpětně vytyčit. Zajišťovací bod je stabilizován povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkou podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).
2. 3.4 Trvale signalizovaný zhušťovací bod podle bodu 3.2 písm. f) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body v maximální vzdálenosti 500 m, stabilizovanými podle bodu 3.2 písm. a) nebo d). Zajišťovací body tvoří se zhušťovacím bodem (centrem) pokud možno rovnostranný trojúhelník se vzájemnou viditelností vrcholů. Výškové úhly z obou zajišťovacích bodů na centrum jsou menší než 45º. Orientace základny (spojnice obou zajišťovacích bodů) je určena globálním systémem určování polohy (GPS), geodeticky (orientace na dva trigonometrické nebo zhušťovací body) nebo astronomicky (měřením na Slunce nebo Polárku).
3. 3.5 Zhušťovací bod musí mít z výšky měřického přístroje orientaci (viditelný směr) na trigonometrický zhušťovací nebo zajišťovací bod nebo na trvalý jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo na zřízený přidružený orientační bod ve vzdálenosti 80 - 300 m, stabilizovaný povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkami podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).
4. 3.6 K ochraně zhušťovacích, zajišťovacích a orientačních bodů se používají zařízení uvedená v bodu 2.7. Výstražná tabulka má nápis „GEODETICKÝ BOD - POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.“.
5. 3.7 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek zhušťovacích bodů
  Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost vztažená k nejbližším trigonometrickým a zhušťovacím bodům) je stanovena hodnotou 0,02 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5násobek této hodnoty. Střední chyba v určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.
1. 3.8 Údaje o zhušťovacích bodech
  1. Údaje obsahují
  2. a) číslo a název bodu,
  3. b) lokalizační údaje o územních jednotkách a katastrálním území, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné nebo evidenční stavby, na níž je bod umístěn,
  4. c) souřadnice zhušťovacího bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením vztažného místa a údaje o orientaci,
  5. d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
  6. e) údaje o stabilizaci a ochraně bodu,
  7. f) údaje o zřízení bodu.
    Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jeho údaje uvedeny v údajích daného zhušťovacího bodu. Souhrn údajů je obsažen v tiskopisu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
1. 3.9 Zhušťovací body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy (bod 2.10 a obr. 7).

4. Technické požadavky na body výškového bodového pole
1. 4.1 Bod výškového bodového pole (dále jen "nivelační bod") je stabilizován jedním z následujících způsobů
  1. a) skalní značkou, kterou je vyhlazená vodorovná ploška nebo vodorovná ploška s polokulovým vrchlíkem uprostřed,
  2. b) hřebovou značkou (obr.2), která se osazuje shora do vodorovné plochy skal, balvanů, vybraných staveb nebo do horní plochy nivelačního kamene,
  3. c) hřebovou značkou (obr.3), která je osazena shora do vodorovné plochy nebo ze strany do svislé plochy skal a vybraných staveb,
  4. d) hřebovou značkou [obr.8b)] pro hloubkové stabilizace [obr.8a) nebo 8c)],
    1. a)
    1. b)
    1. c)
      1. Obr. 8
  1. e) hřebovou značkou [obr.9b)] pro tyčové stabilizace [obr.9a) nebo 9c)],
    1. a)
    1. b)
    1. c)
      1. Obr. 9
  1. f) čepovou značkou [obr.10a)] s označením "Státní nivelace" pro nivelační body základního výškového bodového pole nebo bez označení pro nivelační body podrobného výškového pole, která se osazuje do stěn vybraných staveb, ze strany do líce nivelačního kamene [obr. 10b)] nebo do svislých ploch skal.
    1. a)
    1. b)
      1. Obr. 10
1. 4.2 K ochraně nivelačních bodů před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodě 2.7 písm. a) a c) nebo ochranné šachtice. Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".
2. 4.3 Nivelační síť je vybudována tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadech v nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km.
3. 4.4 Přesnost výšek nivelačních bodů je určena podle střední chyby m_L nivelačního převýšení mezi nivelačními body, která nepřekračuje hodnotu
  je základní střední kilometrová chyba nivelačního převýšení a L vzdálenost nivelačních bodů v kilometrech.
  1. Mezní velikost základní střední kilometrové chyby nivelačního převýšení je stanovena hodnotou (v mm)
    1. a) pro I.řád,
    2. b) pro II.řád,
    3. c) pro III.řád,
    4. d) pro IV.řád a plošné nivelační sítě,
    5. kde je počet nivelačních oddílů v posuzovaném převýšení.
1. 4.5 Údaje obsahují
  1. a) u bodů ČSNS
    aa) označení nivelačního pořadu,
    ab) číslo nivelačního bodu, délku oddílu a vzdálenost od počátku pořadu v kilometrech na tři desetinná místa,
    ac) číslo předcházejícího nivelačního bodu v pořadu, uzlového nebo připojovacího bodu,
    ad) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území),
    ae) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
    af) druh značky, stupeň stability, druh stabilizace, druh nivelačního bodu, rok určení nadmořské výšky, stav a stáří objektu s nivelační značkou,
    ag) údaje o zřízení nivelačního bodu,
  1. b) u nivelačních bodů podrobného výškového bodového pole vybrané údaje podle písmena a).
1. 4.6 Nadmořské výšky jsou uvedeny v údajích v metrech na 3 desetinná místa pro pořady I.-IV.řádu a plošné nivelační sítě a na 2 desetinná místa u ostatních nivelačních bodů.
2. 4.7 Nivelační body jsou očíslovány v rámci evidenčních jednotek, kterými jsou nivelační pořady, které vymezují jednotlivé nivelační oblasti (obr. 10.1), nebo plošné nivelační sítě. V samostatné číselné řadě jsou čísly vyjádřenými římskými číslicemi očíslovány základní nivelační body. Poloha nivelačních bodů je zobrazena v dokumentačních mapách.
  Označení nivelačních oblastí I. řádu
  Přehled rozdělení nivelační oblasti I. řádu na nivelační oblasti II. řádu a vedení nivelačních pořadů III. řádu
  Obr. 10.1
1. 4.8 Totožnost a neměnnost připojovacích nivelačních bodů se ověřuje kontrolním měřením. Odchylka mezi daným a nově naměřeným převýšením nesmí překročit hodnotu, kterou udávají výrazy uvedené v tabulce
  
  nivelační síť řádu I. II. III. IV.
  pro oddíl v mm
  1. kde R je délka oddílu v kilometrech.
1. 4.9 Přesnost stabilizovaných bodů technických nivelací je určena odchylkou v uzávěru obousměrné nivelace, která nepřekračuje hodnotu , kde r je délka měřeného pořadu v kilometrech.

nivelační síť řádu	I.	II.	III.	IV.
pro oddíl v mm

5. Technické požadavky na body tíhového bodového pole
1. 5.1 Body základního tíhového bodového pole jsou umístěny na klidných místech vzdálených od komunikací, průmyslových vibrací, vodních toků a nádrží a zdrojů elektromagnetického pole. Absolutní tíhové body se zřizují zpravidla v suterénech veřejných budov s betonovou podlahou a s 1 až 2 excentry volenými mimo budovy. Absolutní tíhové body jsou stabilizovány bronzovým hřebem. Ostatní body základního tíhového bodového pole jsou stabilizovány betonovým pilířem zakončeným betonovou nebo žulovou deskou v úrovni terénu (obr. 11). Uprostřed desky je osazena hřebová nivelační značka. Body hlavní gravimetrické základny a tíhové body pro sledování neslapových změn tíhového pole Země jsou stabilizovány podle obr. 12.
2. 5.2 K ochraně bodů základního tíhového bodového pole před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodu 2.7 písm. a). Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "TÍHOVÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".
3. 5.3 Hustota bodů základního tíhového bodového pole je nejméně 4 body na 1000 km².
  1. Obr. 11
  1. Obr. 12
1. 5.4 Střední chyba tíhového zrychlení bodů základního tíhového bodového pole vzhledem k absolutním tíhovým bodům nepřekračuje hodnotu 0,2 µm.s^-2.
2. 5.5 Údaje obsahují
  1. a) číslo a název tíhového bodu,
  2. b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci),
  3. c) zeměpisné souřadnice, nadmořskou výšku a hodnotu tíhového zrychlení,
  4. d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, místopisný popis a údaj o výškovém připojení,
  5. e) druh značky a stabilizace,
  6. f) údaje o zřízení tíhového bodu.
  Tíhové zrychlení je uvedeno v jednotkách μm.s^-2 na dvě desetinná místa.
1. 5.6 Tíhové body jsou očíslovány čísly vyjádřenými arabskými číslicemi v jedné souvislé číselné řadě od 1 do 9999, v případě potřeby se použije poddělení na dvě desetinná místa. Poloha bodů tíhového bodového pole je zobrazena v dokumentačních mapách.

7. Rozměr a vzor autorizačního razítka
1. 7.1 Autorizační razítko má v průměru 36 mm.
2. 7.2 Vzor razítka

8. Seznam geografických objektů a jejich atributů vedených v databázi
1. 1. Sídelní, hospodářské a kulturní objekty,
2. 2. Komunikace,
3. 3. Rozvodné sítě a produktovody,
4. 4. Vodstvo,
5. 5. Územní jednotky včetně chráněných území,
6. 6. Vegetace a povrch,
7. 7. Terénní reliéf,
8. 8. Geodetické body.
9. 1. HOSPODÁŘSKÉ A KULTURNÍ OBJEKTY