Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví metoda pro zjišťování výbušnosti chemických látek a chemických přípravků, 316/1998 Sb., účinné od 31. 12. 1998

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999316

účinné od 1. 1. 1999VYHLÁŠKA

účinné od 1. 1. 1999Českého báňského úřadu

účinné od 1. 1. 1999ze dne 15. prosince 1998,

účinné od 1. 1. 1999kterou se stanoví metoda pro zjišťování výbušnosti chemických látek a chemických přípravků

účinné od 1. 1. 1999Český báňský úřad stanoví podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů:

účinné od 1. 1. 1999

§ 1

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 1

účinné od 1. 1. 1999Základní pojmy

účinné od 1. 1. 1999Pro účely této vyhlášky se považuje za

účinné od 1. 1. 1999a) výbušnou látku¹) taková chemická látka²) nebo chemický přípravek³) (dále jen „látka“), která je schopna vybuchnout působením tepla nebo která z hlediska možnosti vybuchnout je citlivá na náraz nebo na tření v přístroji uvedeném v příloze nebo je citlivější na náraz nebo na tření než 1,3-dinitrobenzen v alternativním přístroji,
účinné od 1. 1. 1999b) referenční látku
1. účinné od 1. 1. 19991. krystalický 1,3-dinitrobenzen, který prochází sítem o velikosti oka 0,5 mm, a to pro zkoušení citlivosti na náraz a na tření,
2. účinné od 1. 1. 19992. perhydro-1,3,5-trinitro-1,3,5-triazin (označovaný jako RDX nebo hexogen nebo cyklonit - CAS 121-82-4) rekrystalovaný z vodného cyklohexanonu, prosátý za mokra na sítě 250 µm a zachycený na sítě 150 µm, sušený při 103 ± 2 °C po dobu 4 hodin, pro druhou sérii zkoušek podle § 3 odst. 3 písm. b) a c).

§ 2

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 2

účinné od 1. 1. 1999Předběžné zkoušky

účinné od 1. 1. 1999(1) Před provedením zkoušek se pro zajištění bezpečnosti provádí předběžné zkoušky.

účinné od 1. 1. 1999(2) Předběžné zkoušky se provedou s velmi malými vzorky látky, přibližně 10 mg, a to zahříváním neuzavřené látky v plameni plynového hořáku, nárazem v jakémkoliv zařízení a třením za použití paličky proti podložce nebo v jiném zařízení pro zkoušení citlivosti na tření. Účelem předběžných zkoušek je zjistit, zda látka není tak citlivá a výbušná, že předepsané zkoušky citlivosti, zvláště zkoušku citlivosti na působení tepla, je nutné provádět za použití ochranných opatření, která by zamezila poranění osoby provádějící zkoušky.

účinné od 1. 1. 1999(3) Výsledky předběžných zkoušek neslouží k hodnocení výbušnosti látky.

§ 3

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 3

účinné od 1. 1. 1999Metoda pro zjišťování výbušnosti

účinné od 1. 1. 1999(1) Metoda pro zjišťování výbušnosti látky uvedená v příloze (dále jen „metoda“) stanovuje zkušební postup pro zjištění, zda látka je z hlediska výbuchu citlivá na působení tepla, na náraz nebo na tření, a to za podmínek uvedených v této vyhlášce.

účinné od 1. 1. 1999(2) Metoda poskytuje údaje pro ohodnocení možnosti vyvolání výbuchu působením podnětů uvedených v odstavci 1. Neslouží ke zjištění, zda je látka schopna vybuchovat za jakýchkoliv podmínek.

účinné od 1. 1. 1999(3) Látka musí být podrobena těmto zkouškám:

účinné od 1. 1. 1999a) zkoušce citlivosti na působení tepla, při které se látka zahřívá v ocelové trubce uzavřené clonami. Při této zkoušce se zjišťuje, zda je látka náchylná k výbuchu za podmínek intenzivního zahřívání a předepsaného utěsnění,
účinné od 1. 1. 1999b) zkoušce citlivosti na náraz, při které se látka zkouší závažím předepsané hmotnosti puštěným z předepsané výšky,
účinné od 1. 1. 1999c) zkoušce citlivosti na tření, při které se pevná nebo pastovitá látka zkouší třením mezi standardními povrchy za předepsaných podmínek zatížení a vzájemného pohybu. U kapalin se zkouška třením neprovádí.

účinné od 1. 1. 1999Zkoušky se provádějí podle metodiky uvedené v příloze.

účinné od 1. 1. 1999(4) Při zkouškách uvedených v odstavci 3 lze použít i alternativní přístroje, a to za podmínky, že jsou mezinárodně uznávané a že jimi získané výsledky odpovídají výsledkům získaným na přístrojích uvedených v příloze.

účinné od 1. 1. 1999(5) Zkoušky uvedené v odstavci 3 se neprovádějí, lze-li u látky na základě odborného posouzení vyslovit jednoznačný závěr, že se látka nemůže rychle rozkládat za vývoje plynů a uvolňování tepla a nepředstavuje tedy nebezpečí výbuchu.

§ 4

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 4

účinné od 1. 1. 1999Vyhodnocení

účinné od 1. 1. 1999(1) Látka je ve smyslu této zkoušky hodnocena jako výbušná, získá-li se při některé ze zkoušek podle § 3 odst. 3 pozitivní výsledek nebo odpovídá-li výsledek zkoušky s použitím alternativních přístrojů větší citlivosti, než je citlivost referenční látky.

účinné od 1. 1. 1999(2) Pozitivním výsledkem zkoušky je výbuch, jehož projev je uveden v příloze.

§ 5

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 5

účinné od 1. 1. 1999Protokol o zkoušce

účinné od 1. 1. 1999(1) O zkoušce se vyhotoví protokol.

účinné od 1. 1. 1999(2) Protokol o zkoušce, pokud je to možné, obsahuje zejména:

účinné od 1. 1. 1999a) označení, chemické složení, čistotu a vlhkost zkoušené látky,
účinné od 1. 1. 1999b) fyzikální formu vzorku a informaci, zda se vzorek drtil, mlel nebo proséval,
účinné od 1. 1. 1999c) údaje zjištěné při zkoušce citlivosti na působení tepla, například hmotnost vzorku a počet úlomků,
účinné od 1. 1. 1999d) pozorované jevy při zkoušce citlivosti na náraz nebo při zkoušce citlivosti na tření, například tvorba značného množství dýmu nebo úplný rozklad bez třesku, plameny, jiskry, třesk nebo praskání,
účinné od 1. 1. 1999e) výsledky každého typu zkoušky,
účinné od 1. 1. 1999f) zdůvodnění použití alternativního přístroje a důkaz srovnatelnosti získaných výsledků s výsledky získanými s přístrojem uvedeným v příloze,
účinné od 1. 1. 1999g) poznámky, které mohou mít význam pro správné hodnocení výsledků, například odkazy na zkoušky podobných látek.

účinné od 1. 1. 1999(3) V protokolu o zkoušce se uvádí také všechny výsledky, které jsou považovány za chybné, anomální nebo nereprezentativní. Pokud není možno takový výsledek kvalifikovaně vysvětlit, je třeba jej přijmout tak, jak byl dosažen, a látku ohodnotit způsobem odpovídajícím dosaženému výsledku.

§ 6

Odkaz účinné od 1. 1. 1999§ 6

účinné od 1. 1. 1999Odstranění pochybností

účinné od 1. 1. 1999Pokud vznikne pochybnost o výsledku zkoušek, je nutno provést další zkoušku, a to buď zkoušku pro stanovení schopnosti šířit reakci detonativního charakteru, nebo zkoušku citlivosti k vnitřním tepelným podnětům, popřípadě obě tyto zkoušky. Tyto zkoušky se provádějí podle mezinárodně uznávané metodiky.⁴) V protokolu o zkoušce je nutno uvést druh a výsledky těchto dalších zkoušek, jakož i odůvodnění použití zvolené zkoušky a k ní použité metodiky.

§ 7

Odkazúčinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Účinnost

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999.

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Předseda:

účinné od 1. 1. 1999doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Příloha k vyhlášce č. 316/1998 Sb.

účinné od 1. 1. 1999Popis metody pro zjišťování výbušnosti chemických látek a chemických přípravků

účinné od 1. 1. 1999BOD 1. Zkouška citlivosti na působení tepla

účinné od 1. 1. 1999a. Zařízení je tvořeno ocelovou trubkou k jednomu použití se znovupoužitelným uzavíracím zařízením (obrázek 1) instalovanou v ohřívacím a ochranném zařízení. Každá trubka je hlubokotažená z ocelového plechu. Její vnitřní průměr je 24 mm, délka 75 mm a tloušťka stěny 0,5 mm. Na otevřeném konci trubky je příruba sloužící k uzavření trubky sestavou clony. Sestava je tvořena clonou se středovým otvorem odolnou vůči tlaku připevněnou k trubce pomocí dvoudílného šroubového spoje (matice a závitová příruba). Matice a závitová příruba jsou zhotoveny z chrom-manganové oceli, která je do 800 ° C nejiskřivá. Clony mají tloušťku 6 mm, jsou vyrobeny ze žáruvzdorné oceli a tvoří řadu podle velikosti otvorů.
účinné od 1. 1. 1999b. Látka se obvykle zkouší ve stavu, v jakém je dodána. V některých případech, např. když je lisovaná, litá nebo jiným způsobem zhutněná, může být zkoušena po rozdrcení.
účinné od 1. 1. 1999U pevných látek se hmotnost látky použité v každé zkoušce určí ve dvou etapách. V první etapě se zvážená trubka naplní 9 cm³ látky a po celém průřezu trubky se látka stlačí silou 80 N. Z bezpečnostních důvodů nebo v případech, kdy stlačováním může dojít ke změně fyzikální formy vzorku, lze použít jiný způsob plnění; například je-li látka velmi citlivá na tření, není vhodné její stlačování. Je-li látka stlačitelná, přidá se další množství této látky a stlačuje se, až je trubka zaplněna do vzdálenosti 55 mm od horního okraje. Zjistí se celkové množství látky použité pro naplnění do úrovně 55 mm od horního okraje a přidají se další 2 podíly látky, přičemž každý se stlačí silou 80 N. Látka se pak podle potřeby buď přidá a stlačí, nebo odebere tak, aby trubka byla naplněna do úrovně 15 mm od horního okraje. Zjištěná celková hmotnost látky je základem pro provedení druhé etapy. Při ní se nejprve vnese do trubky třetina z hmotnosti zjištěné v první etapě a stlačí se. Vnesou se další 2 podíly, stlačí se silou 80 N a podle potřeby se přidá nebo odebere látka v trubce na úroveň 15 mm od horního okraje trubky. Množství pevné látky zjištěné ve druhé etapě se použije pro každý pokus; naplnění se provede se 3 stejnými množstvími a každé z nich se stlačí na objem 9 cm³ bez ohledu na to, jaké síly bude zapotřebí. Pro usnadnění lze k tomu použít rozpěrné kroužky.
účinné od 1. 1. 1999Kapaliny a gely se naplní do trubky do výšky 60 mm. Zvláštní pozornost je třeba věnovat gelům, aby nedošlo k tvorbě dutin. Zezdola se na trubku navleče závitová příruba, vloží se vhodná clona a po nanesení mazadla na bázi disulfidu molybdeničitého se matice utáhne. Je nutné se přesvědčit, zda nějaká látka nezůstala zachycena mezi přírubou a clonou nebo v závitech.
účinné od 1. 1. 1999Naplněná a uzavřená trubka se zahřívá propanem odebíraným přes průtokoměr z průmyslové tlakové láhve s regulátorem tlaku seřízeným na rozmezí 6 až 7 kPa. Propan se rozděluje rozdělovacím potrubím stejnoměrně do 4 hořáků, což se ověří vizuálně pozorováním plamenů hořáků. Hořáky jsou umístěny kolem zkušební trubky (obrázek 1). 4 hořáky mají celkovou spotřebu přibližně 43,2 dm³ propanu za minutu. Lze použít alternativní palivo a hořáky, avšak rychlost ohřevu musí být stejná, jak je uvedeno na obrázku 3. U všech zařízení se musí pravidelně kontrolovat rychlost ohřevu za použití trubek naplněných dibutylftalátem (obrázek 3).

účinné od 1. 1. 1999c. Každá zkouška se provádí do roztržení trubky nebo až doba ohřevu dosáhne 5 minut.
účinné od 1. 1. 1999Nejprve se provede série 3 zkoušek s clonou o průměru otvoru 6 mm, a pokud nedojde k výbuchu, provede se druhá série 3 zkoušek s clonou o průměru otvoru 2 mm. Dojde-li k výbuchu u kterékoliv zkušební série, nevyžadují se další zkoušky.

účinné od 1. 1. 1999d. Projevem výbuchu je roztržení trubky na 3 nebo více částí, z nichž některé mohou být vzájemně spojeny úzkými proužky kovu (obrázek 2). Zkouška, při níž se vytvoří méně částí nebo nevzniknou žádné části, se považuje za zkoušku, při níž nedochází k výbuchu.

účinné od 1. 1. 1999BOD 2. Zkouška citlivosti na náraz

účinné od 1. 1. 1999a. Základními částmi obvyklých zařízení s padacím kladivem je blok z šedé litiny s podstavcem, podložka (kovadlina), sloup, vodicí lišty, padací závaží (kladivo), zadržovací a uvolňovací zařízení a držák vzorku (obrázek 4). Ocelová podložka (kovadlina) o průměru 100 mm a výšce 70 mm je přišroubována k horní straně ocelo-litinového bloku o délce 230 mm, šířce 250 mm a výšce 200 mm se základovou (litinovou) deskou o délce 450 mm, šířce 450 mm a výšce 60 mm. Sloup tvořený bezešvou taženou ocelovou trubkou je připevněn držákem přišroubovaným na zadní stranu ocelo-litinového bloku. 4 šrouby ukotvují zařízení k betonovému bloku o rozměrech 60 x 60 x 60 cm takovým způsobem, že vodicí lišty jsou přesně kolmo a padací závaží padá volně. Vhodné je použít závaží o hmotnosti 5 a 10 kg z pevné oceli. Úderová hlava každého závaží je z tvrzené oceli HRC 60 až 63 o minimálním průměru 25 mm.
účinné od 1. 1. 1999Zkoušený vzorek se uzavře do zkušebního přípravku tvořeného 2 souosými ocelovými válci umístěnými nad sebou a vodicím pouzdrem tvořeným dutým ocelovým válcem. Plné ocelové válce o průměru 10 (-0,003, -0,005) mm a výšce 10 mm mají vyleštěné plochy, zakulacené hrany s poloměrem zakřivení 0,5 mm a tvrdost HRC 58 až 65. Dutý válec musí mít vnější průměr 16 mm, vyleštěný vyvrtaný otvor o průměru 10 (+0,005, +0,010) mm a výšku 13 mm. Sestavený zkušební přípravek se umístí na výměnnou mezipodložku o průměru 26 mm a výšce 26 mm, který je vystředěn středícím kroužkem s otvory pro odvod dýmů.

účinné od 1. 1. 1999b. Objem vzorku činí 40 mm³ nebo takový objem, který je vhodný pro alternativní zařízení. Pevné látky se zkoušejí v suchém stavu a připravují se následujícím způsobem:
1. účinné od 1. 1. 19991. práškové látky se prosejí sítem o velikosti oka 0,5 mm; ke zkoušení se použije veškerý podíl, který projde sítem,
2. účinné od 1. 1. 19992. lisované, lité nebo jiným způsobem zhutněné látky se rozdrtí na malé kousky a prosejí; pro zkoušení látky se jako reprezentativní vzorek původní látky použije prosátý podíl o velikosti částic od 0,5 do 1 mm.
účinné od 1. 1. 1999Látky dodávané ve formě pasty se zkoušejí pokud možno v suchém stavu nebo po odstranění nejvýše možného množství ředidla. Kapalné látky se zkoušejí s mezerou 1 mm mezi horním a dolním ocelovým válcem.

účinné od 1. 1. 1999c. U série 6 zkoušek se pustí závaží o hmotnosti 10 kg z výšky 0,40 m (40 J). Dojde-li během těchto 6 zkoušek při 40 J k výbuchu, musí se provést další série 6 zkoušek s puštěním závaží o hmotnosti 5 kg z výšky 0,15 m (7,5 J). U ostatních zařízení se vzorek porovnává se zvolenou referenční látkou [§ 2 písm. b) vyhlášky] za použití stanoveného postupu.⁵)
účinné od 1. 1. 1999d. Výsledek se považuje za pozitivní, jestliže se zaznamená výbuch při kterékoliv zkoušce. Projevem výbuchu je třesk nebo plamen. Za výbuch se nepovažuje změna barvy látky nebo zápach.

účinné od 1. 1. 1999BOD 3. Zkouška citlivosti na tření

účinné od 1. 1. 1999a. Třecí zařízení (obrázek 5) je tvořeno základovou deskou z lité oceli, na které je upevněno třecí zařízení. To je tvořeno nepohyblivým porcelánovým kolíkem a pohyblivou porcelánovou destičkou. Porcelánová destička je upevněna na saních vedených 2 vodicími lištami. Saně jsou připojeny k elektromotoru ojnicí, excentrickou vačkou a vhodným ozubeným převodem tak, že porcelánová destička vykonává pod porcelánovým kolíkem pohyb tam a zpět na délce dráhy 10 mm. Porcelánový kolík se může zatížit silou buď 120 N, nebo 360 N.
účinné od 1. 1. 1999Rovné porcelánové destičky jsou vyrobeny z bílého technického porcelánu o drsnosti 9 až 32 μm o délce 25 mm, šířce 25 mm a výšce 5 mm. Válcový porcelánový kolík je rovněž vyroben z bílého technického porcelánu a má délku 15 mm a průměr 10 mm a zdrsněné kulové plochy s poloměrem zakřivení 10 mm.

účinné od 1. 1. 1999b. Objem vzorku činí 10 mm³ nebo takový objem, který je vhodný pro alternativní zařízení. Pevné látky se zkoušejí v suchém stavu a připravují se následujícím způsobem:
1. účinné od 1. 1. 19991. práškové látky se prosejí sítem o velikosti oka 0,5 mm; ke zkoušení se použije veškerý podíl, který projde sítem,
2. účinné od 1. 1. 19992. lisované, lité nebo jiným způsobem zhutněné látky se rozdrtí na malé kousky a prosejí; pro zkoušení látky se použije prosátý podíl o velikosti částic menší než 0,5 mm.
účinné od 1. 1. 1999Látky dodávané ve formě pasty se zkoušejí pokud možno v suchém stavu. Není-li možné připravit látku v suchém stavu, zkouší se pasta, a to po odstranění nejvýše možného množství ředidla, ve formě proužku o tloušťce 0,5 mm, šířce 2 mm a délce 10 mm připraveného v tvarovací formě.

účinné od 1. 1. 1999c. Porcelánový kolík se přiloží na zkoušený vzorek a zatíží se. Při provádění zkoušky musí být rýhy v porcelánové destičce příčně ke směru pohybu. Je nutné dbát na to, aby kolík zůstal na vzorku, aby pod kolíkem zůstalo ležet dostatečné množství vzorku a také aby se destička pohybovala správně pod kolíkem. U pastovitých látek se pro nanesení látky na destičku používá měrka 0,5 mm silná s otvorem 2 x 10 mm. Porcelánová destička se musí pohybovat pod porcelánovým kolíkem po dráze 10 mm tam a zpět za 0,44 s. Každá část povrchu destičky a kolíku se smí použít pouze jednou; 2 konce každého kolíku slouží pro 2 pokusy a každá ze 2 stran destičky slouží pro 3 pokusy.
účinné od 1. 1. 1999Série 6 zkoušek se provádí se zatížením 360 N. Získá-li se pozitivní výsledek během těchto 6 zkoušek, musí se provést další série 6 zkoušek se zatížením 120 N. U jiných zařízení se vzorek porovnává se zvolenou referenční látkou za použití stanoveného postupu.⁵)

účinné od 1. 1. 1999d. Výsledek se považuje za pozitivní, jestliže se zaznamená výbuch při kterékoliv zkoušce. Projevem výbuchu je třesk, praskání, jiskření nebo plamen.

účinné od 1. 1. 1999Obrázek 1

účinné od 1. 1. 1999Zařízení na zkoušku citlivosti na působení tepla (všechny rozměry v mm)

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Obr. 1 a Ocelová trubka a příslušenství

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Obr. 1 b Ohřívací a ochranné zařízení

účinné od 1. 1. 1999(1) trubka

účinné od 1. 1. 1999(2) prstenec se závitem;

účinné od 1. 1. 1999závit pro nízké tření

účinné od 1. 1. 1999(3) clona o průměru a=2,0 nebo 6,0 mm

účinné od 1. 1. 1999(4) matice s otvorem o průměru b=10 mm

účinné od 1. 1. 1999(5) zkosená hrana

účinné od 1. 1. 1999(6) 2 rovné plošky pro klíč 41

účinné od 1. 1. 1999(7) 2 rovné plošky pro klíč 36

účinné od 1. 1. 1999(8) ochranný kryt odolný vůči střepinám

účinné od 1. 1. 1999(9) 2 tyčinky nesoucí trubku

účinné od 1. 1. 1999(10) sestavená trubka

účinné od 1. 1. 1999(11) poloha zadního hořáku, ostatní hořáky jsou viditelné

účinné od 1. 1. 1999(12) zapalovací hořáček

účinné od 1. 1. 1999Obrázek 2

účinné od 1. 1. 1999Zkouška citlivosti na působení tepla

účinné od 1. 1. 1999Příklady roztržení trubky

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Nehodnotí se jako výbuch

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Nehodnotí se jako výbuch

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Výbuch

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Výbuch

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Výbuch

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Výbuch

účinné od 1. 1. 1999Obrázek 3

účinné od 1. 1. 1999Kalibrace rychlosti ohřevu pro zkoušku citlivosti na působení tepla

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Křivka závislosti teploty na čase při ohřevu dibutylftalátu (27 cm³) v uzavřené trubce (clona 1,5 mm) při průtokové rychlosti propanu 3,2 l.min^-1. Teplota se měří chromelalumelovým termočlánkem opláštěným nerezovou ocelí o průměru pláště 1 mm, umístěným centrálně 43 mm pod okrajem trubky. Rychlost ohřevu mezi 135°C a 285°C musí ležet mezi 185 a 215 K.min^-1.

účinné od 1. 1. 1999Obrázek 4

účinné od 1. 1. 1999Přístroj pro zkoušku citlivosti na náraz (všechny rozměry v mm)

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Obr. 4a Padací kladivo, čelní a boční celkový pohled

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Obr. 4b Padací kladivo, spodní část

účinné od 1. 1. 1999(1) základová deska 450x450x60

účinné od 1. 1. 1999(2) ocelo-litinový blok 230x250x200

účinné od 1. 1. 1999(3) kovadlina, průměr 100x70

účinné od 1. 1. 1999(4) sloup

účinné od 1. 1. 1999(5) střední nosník

účinné od 1. 1. 1999(6) dvě vodící lišty

účinné od 1. 1. 1999(7) ozubená tyč

účinné od 1. 1. 1999(8) měřítko

účinné od 1. 1. 1999(9) padací kladivo

účinné od 1. 1. 1999(10) zadržovací a uvolňovací zařízení

účinné od 1. 1. 1999(11) středící objímka

účinné od 1. 1. 1999(12) mezipodložka (výměnná), o průměru 26×26

účinné od 1. 1. 1999(13) středící kroužek s otvory

účinné od 1. 1. 1999(14) zkušební přípravek

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Obr. 4c Zařízení pro zkoušku citlivosti práškových a pastovitých látek vůči mechanickému podnětu na úder

účinné od 1. 1. 1999(1) ocelové válečky

účinné od 1. 1. 1999(2) vodící pouzdro pro ocelové válečky

účinné od 1. 1. 1999(3) středící kroužek s otvory

účinné od 1. 1. 1999a) svislý řez
účinné od 1. 1. 1999b) průmět

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Obr. 4d Zařízení pro zkoušku citlivosti kapalné látky vůči mechanickému podnětu na úder

účinné od 1. 1. 1999(4) pryžový prstenec

účinné od 1. 1. 1999(5) kapalná látka (40 mm³)

účinné od 1. 1. 1999(6) prostor bez kapaliny

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Obr. 4e Kladivo (závaží 5 kg)

účinné od 1. 1. 1999(1) upínací čep

účinné od 1. 1. 1999(2) polohová značka

účinné od 1. 1. 1999(3) vodící drážky

účinné od 1. 1. 1999(4) úderník

účinné od 1. 1. 1999(5) aretační zařízení

účinné od 1. 1. 1999Obrázek 5

účinné od 1. 1. 1999Přístroj pro zkoušku citlivosti na tření

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Obr. 5a Třecí přístroj; boční a půdorysný pohled

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999Obr. 5b Výchozí poloha válečku na vzorku

účinné od 1. 1. 1999(1) ocelový podstavec

účinné od 1. 1. 1999(2) pohyblivé sáně

účinné od 1. 1. 1999(3) porcelánová destička 25×25×5 mm, upevněná na saních

účinné od 1. 1. 1999(4) upevněný porcelánový kolík, průměr 10 mm, délka 15 mm

účinné od 1. 1. 1999(5) zkoušený vzorek, 10 mm³

účinné od 1. 1. 1999(6) držák kolíku

účinné od 1. 1. 1999(7) zatěžovací rameno

účinné od 1. 1. 1999(8) vyrovnávací závaží

účinné od 1. 1. 1999(9) vypínač

účinné od 1. 1. 1999(10) kolečko pro nastavení saní do výchozí polohy

účinné od 1. 1. 1999(11) směr k elektromotoru

účinné od 1. 1. 1999

účinné od 1. 1. 1999¹) § 2 odst. 8 písm. a) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
účinné od 1. 1. 1999²) § 2 odst. 1 zákona č. 157/1998 Sb.
účinné od 1. 1. 1999³) § 2 odst. 2 zákona č. 157/1998 Sb.
účinné od 1. 1. 1999⁴) Např. Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, United Nations, 1995, Test 1(a), 2(a): UN gap test; 1(c) (i), 2(c) (i): Time/pressure test. (Doporučení pro přepravu nebezpečného zboží. Příručka pro zkoušky a kritéria, Spojené národy, 1995, zkoušky 1(a), 2(a): Mezerová zkouška podle UN; 1(c) (i), 2(c) (i): Časová/tlaková zkouška).
účinné od 1. 1. 1999⁵) Metoda up-and-down.