Úplné znění zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), jak vyplývá z pozdějších změn

§ 3

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze

1. a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleniny, chmele, révy a ovocných rodů a druhů,
2. b) jako standardní osivo zeleniny,
3. c) jako standardní rozmnožovací materiál révy,
4. d) jako konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů,
5. e) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivo, nebo
6. f) jako směs osiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných druhů neuvedených v druhovém seznamu.

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 lze uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen „vlastnosti“), které stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy a ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 10, 23 nebo 24, lze uvádět do oběhu podle § 25.

(4) Druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu jen mořený nebo je u nich stanovena mezní hodnota výskytu škodlivých organismů, na základě které je stanovena povinnost moření, stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů rostlin.

(6) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, z rozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, chmele a rozmnožovací materiál révy jiným než konečným spotřebitelům, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu doložit doklad, který musí obsahovat tyto údaje o rozmnožovacím materiálu:

1. a) označení země produkce,
2. b) označení úředního orgánu odpovědného za certifikaci,
3. c) jméno a adresu osoby odpovědné za označení a balení,
4. d) název a registrační číslo dodavatele,
5. e) název druhu,
6. f) název odrůdy, popřípadě klonu; v případě podnože název odrůdy nebo její označení,
7. g) kategorii a stupeň množení,
8. h) zdravotní třídu,
9. i) číslo uznávacího listu; u konformního rozmnožovacího materiálu číslo partie,
10. j) množství,
11. k) rok sklizně,
12. l) v případě dovozu ze třetích zemí zemi původu,
13. m) označení „jakost ES“.

(8) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou podrobnosti uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle odstavců 2 a 4 až 7 a počty generací u jednotlivých druhů rostlin a vzor dokladu podle odstavce 7.

§ 3a

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

(1) Na základě povolení Ústavu lze uvádět do oběhu osivo odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla Ústavu předložena žádost o registraci odrůdy, nebo osivo odrůdy zeleninového druhu, pro kterou byla předložena žádost o registraci odrůdy nebo o zapsání odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu. Povolení se uděluje pouze pro testy a hodnocení v zemědělských podnicích s cílem získat informace o pěstování, popřípadě použití odrůdy.

(2) Žádost o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy Ústavu podává

1. a) dodavatel se sídlem na území České republiky nebo jeho zmocněný zástupce u odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla podána žádost o registraci odrůdy,
2. b) osoba nebo její zmocněný zástupce, která podala žádost o registraci odrůdy nebo o zápis odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu v případě zeleninového druhu.

(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat

1. a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu⁴), identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo a popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, včetně přiděleného registračního nebo evidenčního čísla podle § 16,
2. b) název druhu a návrh názvu odrůdy,
3. c) popis odrůdy,
4. d) plánované zkoušky a hodnocení včetně označení státu nebo států, kde budou provedeny a hodnoceny,
5. e) údaj o udržovateli odrůdy.

(4) Osivo uváděné do oběhu podle odstavce 1 musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace. Požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace u jednotlivých druhů stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Vlastnosti osiva se ověří úředními zkouškami nebo zkouškami pod úředním dozorem, u sadby brambor pouze úředními zkouškami. V případě zeleninových druhů podléhá osivo následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty; obdobný postup se užije u odběru vzorků.

(6) Obaly osiva musí být zabaleny a uzavřeny v souladu s § 19 a označeny úřední návěskou u zemědělských druhů nebo návěskou dodavatele u zeleninových druhů. Návěska je oranžové barvy a musí obsahovat následující údaje:

1. a) označení orgánu odpovědného za certifikaci osiva, s výjimkou zeleninových druhů,
2. b) číslo partie,
3. c) měsíc a rok uzavření obalu osiva,
4. d) název druhu, název odrůdy nebo návrh názvu odrůdy,
5. e) označení „úředně nezapsaná odrůda“,
6. f) označení „pouze pro zkoušky a hodnocení“, s výjimkou zeleninových druhů,
7. g) označení „geneticky modifikovaná odrůda“, v případě geneticky modifikovaných odrůd,
8. h) u sadby brambor velikostní třídění,
9. i) hmotnost balení, popřípadě množství čistých semen,
10. j) při použití obalovací látky či granulovaných pesticidů se uvede hmotnost doplňkových látek a poměr mezi nimi a čistými semeny.

(7) Povolení je platné po dobu nejdéle 1 roku. Povolení je možné obnovit vždy na dobu 1 roku na základě žádosti, ke které musí být přiloženy doklady, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Veškerá povolení pozbudou platnosti, pokud je žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy u zemědělského druhu nebo žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy nebo obdobného seznamu jiného členského státu u zeleninového druhu vzata zpět nebo zamítnuta.

(9) Ústav oznámí Komisi a příslušným úřadům členských států obdržení žádosti, udělení, obnovení nebo pozbytí platnosti povolení, popřípadě zamítnutí žádosti.

(10) Ústav omezí nebo zakáže používání odrůdy na území České republiky, pokud

1. a) se prokáže nevhodnost pěstování takové odrůdy z rostlinolékařského hlediska,
2. b) se prokáže, že odrůda není vhodná k pěstování na daném území nebo nepřináší požadované výsledky,
3. c) se vyskytne důvodné podezření, že odrůda může ohrozit lidské zdraví nebo životní prostředí.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti osiva, maximální hmotnost partií a vzorků osiva, postup při určení množství, které lze povolit u jednotlivých odrůd a druhů osiva, vzor dokladu pro podání žádosti o povolení nebo o obnovení povolení, druh, způsob a rozsah kontroly oběhu osiva a kontroly udržovacího šlechtění.

§ 4

Uznávací řízení

(1) Uznávací řízení zahrnuje

1. a) řízení o uznání množitelského porostu,
2. b) řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.

(2) U rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se řízení o uznání množitelského porostu a řízení o uznání rozmnožovacího materiálu konají společně, s výjimkou osiva ovocných rodů a druhů. Uznávací řízení podle věty první upravuje § 24a.

(3) Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálu:

1. a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu nebo využíván pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
2. b) rozmnožovací materiál předstupňů, je-li uváděn do oběhu,
3. c) základní rozmnožovací materiál,
4. d) certifikovaný rozmnožovací materiál.

(4) Předpokladem pro uznání rozmnožovacího materiálu je, že

1. a) odrůda
   1. 1. je registrovaná,
   2. 2. jejíž registrace skončila, avšak lhůta podle § 37 odst. 4 dosud běží,
   3. 3. je zapsána ve společném katalogu odrůd nebo v případě ovocných rodů a druhů a révy také alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo
   4. 4. není registrovaná a není zapsána ve společném katalogu odrůd, ale množená dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, jejíž dovoz byl Ústavem povolen podle § 18 odst. 4, a která je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a u které existuje úřední popis,

1. b) množitelský porost byl uznán podle § 5,
2. c) vzorek je odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
3. d) byly provedeny úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem potřebné ke zjištění vlastností osiva uvedených v § 3 odst. 3; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

(5) Uznávací řízení se může provést i u odrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u níž existuje úřední popis odrůdy.

(6) Uznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě žádosti dodavatele o uznání množitelského porostu a na základě žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení o uznání množitelského porostu.

(7) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen Ústavu

1. a) podat žádost o uznání množitelského porostu v termínu, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
2. b) podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálu.

(8) O uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu vydá Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který je osvědčením podle zvláštního právního předpisu^3b).

(9) Pokud bylo v uznávacím řízení zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti. Pokud nesplnění podmínek zjistila pověřená osoba, předá Ústavu dokumentaci k dalšímu řízení. Jestliže Ústav zjistí, že podmínky pro vydání uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví. V opačném případě rozhodne o zamítnutí žádosti.

(10) Osivo sklizené v jiném členském státě je na žádost úředně uznáno, pokud

1. a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy, z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
2. b) byly provedeny přehlídky množitelského porostu vyhovující požadavkům pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
3. c) úředními zkouškami bylo ověřeno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(11) Osivo, které pochází přímo z osiva kategorie rozmnožovací materiál předstupňů, může Ústav v souladu s odstavcem 10 uznat jako základní rozmnožovací materiál, jsou-li splněny požadavky stanovené tímto zákonem pro základní rozmnožovací materiál.

(12) Osivo, které má být uznáno podle odstavce 10, musí splňovat požadavky na označování a balení podle § 19.

(13) Osivo sklizené ve třetí zemi je na žádost úředně uznáno, pokud

1. a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy, z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
2. b) byly provedeny přehlídky množitelského porostu vyhovující požadavkům na rovnocennost pro přehlídky množitelských porostů pro daný druh,
3. c) úředními zkouškami bylo zjištěno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(14) Kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle odstavců 10 a 13, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou technologický postup a způsob odběru vzorků, postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu a závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole.

§ 5

Uznávání množitelských porostů

(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje

1. a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu⁴), identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a); u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, včetně přiděleného registračního nebo evidenčního čísla podle § 16,
2. b) název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu,
3. c) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena,
4. d) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu,
5. e) výměru množitelského porostu a jeho umístění v příslušném katastrálním území,
6. f) původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu,
7. g) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků stanovených prováděcím právním předpisem,
8. h) souhlas držitele šlechtitelských práv, je-li odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu²) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^4b),
9. i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis,
10. j) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení množitelského porostu,
11. k) číslo množitelského porostu, které stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu, je povinen podle pokynů Ústavu zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Na vyžádání Ústavu nebo pověřené osoby je dodavatel povinen předložit doklad o sledu předplodin.

(3) Ústav řízení o uznání množitelského porostu zastaví, nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, a to ani ve lhůtě uvedené ve výzvě k doplnění žádosti.

(4) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který zašle dodavateli, jenž podal žádost o uznání množitelského porostu.

(5) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže

1. a) vlastnosti množitelského porostu a výsledky úředních zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem,
2. b) množitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,
3. c) množitelský porost splňuje požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech, stanovené prováděcím právním předpisem.

(6) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 5 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství⁵).

(7) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje

1. a) název druhu a název odrůdy,
2. b) údaj o výměře množitelského porostu,
3. c) výsledek přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných úředních zkoušek,
4. d) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci,
5. e) označení dodavatele podle odstavce 1 písm. a),
6. f) označení osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 písm. d),
7. g) datum vydání a číslo uznávacího listu,
8. h) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(8) Uznávací list množitelského porostu vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 7 rovněž údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o uznání množitelského porostu, výčet dokladů potřebných k ověření rozmnožovacího materiálu a číslo množitelského porostu podle odstavce 1, požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech podle odstavce 5 a vzor uznávacího listu podle odstavců 7 a 8.

§ 6

Uznávání rozmnožovacího materiálu

(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje kromě údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)

1. a) množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a čísla použitých návěsek,
2. b) rok sklizně rozmnožovacího materiálu,
3. c) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,
4. d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
5. e) údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen,
6. f) údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen,
7. g) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení rozmnožovacího materiálu.

(2) Ústav provede kontrolu splnění podmínek žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1, a zjistí-li, že žádost obsahuje nedostatky, vyzve dodavatele k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(3) Uznání rozmnožovacího materiálu se zastaví, nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1 nebo neodstraní-li dodavatel nedostatky v žádosti ve lhůtě stanovené Ústavem.

(4) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání uznávacího listu. Odběr vzorků sadby brambor provádí Ústav. Dodavateli nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.

(5) Ústav rozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství⁵) nebo nemá vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy.

(6) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem.

(7) Uznávací list obsahuje

1. a) název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,
2. b) údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení,
3. c) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
4. d) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiál vyroben,
5. e) údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit,
6. f) čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůd révy, chmele, ovocných rodů a druhů,
7. g) výsledky zkoušek,
8. h) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu,
9. i) číslo uznávacího listu,
10. j) datum vydání uznávacího listu,
11. k) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(8) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 7 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet a rozsah úředních zkoušek rozmnožovacího materiálu.

§ 7

(1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o

1. a) hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu,
2. b) hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,
3. c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu uvedeného do oběhu.

(2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k činnostem uvedeným v § 17.

(3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona³). Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých podmínek.

(4) Seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor, mimo které není sadba brambor z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána a ve kterých smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.

(5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na zdravotní stav testovaného materiálu.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu,
2. b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,
3. c) postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,
4. d) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro jednotlivé druhy,
5. e) druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací,
6. f) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu,
7. g) pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,
8. h) termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu včetně vzorů formulářů,
9. i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,
10. j) způsob vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu,
11. k) metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností,
12. l) náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
13. m) použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin,
14. n) zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů,
15. o) požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami,
16. p) podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován,
17. r) vzory dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenými osobami,
18. s) specifikaci kategorií rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů pěstovaných rostlin,
19. t) kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle § 4 odst. 10 a 13,
20. u) podrobnosti o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů a rychlerostoucích dřevin.

§ 8

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel

1. a) podá žádost o uznání osiva podle § 6,
2. b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,
3. c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu, nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky konečnému spotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), identifikační číslo dodavatele, číslo partie, výsledek předběžné zkoušky klíčivosti a text „dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“,
4. d) vede evidenci o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě,
5. e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osiva a uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osiva.

(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1, nebo osivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

§ 9

Standardní osivo

(1) Standardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osiva odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti osiva uváděného do oběhu.

(2) Dodavatel, který vyrábí standardní osivo, je povinen

1. a) odebírat vzorky z každé vyrobené partie osiva a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let,
2. b) vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o
   1. 1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého k výrobě,
   2. 2. stavu množitelského porostu k výrobě osiva, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
   3. 3. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osiva a o osobě, jíž byl předán,
   4. 4. hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého ve vlastním podniku,
   5. 5. vlastnostech vyrobeného osiva,

1. c) předkládat na vyžádání Ústavu záznamy podle písmene b) ke kontrole.

(3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osiva a namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2.