Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví držitelům povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), i), j), m) a o) zákona podrobnosti k zajištění havarijní připravenosti¹) jaderných zařízení a pracovišť, kde se provádějí radiační činnosti, (dále jen „pracoviště“) a požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu, na obsah havarijního řádu pro přepravu a dopravu jaderných materiálů a určených radioaktivních látek²) (dále jen „přeprava“), pro které se vyžaduje povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), a rozsah a způsob jejího provedení. Dále stanoví požadavky na sledování, měření, hodnocení, ověřování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska havarijní připravenosti včetně vedení a uchovávání jejich evidence a způsob předávání údajů Úřadu.

§ 2

Definice pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. a) mimořádnou událostí – událost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí, případně ke vzniku radiační nehody nebo radiační havárie, a tím i ke vzniku radiační mimořádné situace,³)
2. b) zásahem – provádění opatření vedoucích k
   1. 1. omezení příčin vzniku mimořádné události,
   2. 2. zamezení a omezení rozvoje mimořádné události,
   3. 3. zamezení a omezení úniku radioaktivních látek,
   4. 4. získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření,

1. c) další osobou – fyzická osoba, která je nebo může být přítomná na jaderném zařízení nebo pracovišti nebo při přepravě v době vzniku a vyhlášení mimořádné události nebo která se podílí na řízení nebo provádění zásahu,
2. d) aktivací zasahujících osob – vyrozumění fyzických nebo právnických osob a jejich uvedení do stavu připravenosti plnit úkoly podle zásahových postupů a zásahových instrukcí.

§ 3

Zajištění havarijní připravenosti

(1) K zajištění havarijní připravenosti se vytváří technicko-organizační a personální podmínky pro

1. a) zjišťování vzniku mimořádné události,
2. b) posuzování závažnosti mimořádné události,
3. c) vyhlášení mimořádné události,
4. d) řízení a provádění zásahu,
5. e) způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob,
6. f) přípravu zaměstnanců a dalších osob,
7. g) ověřování havarijní připravenosti.

(2) Havarijní připravenost se dokladuje vypracováním vnitřního havarijního plánu a zásahových instrukcí na pracovištích IV.⁴) a III. kategorie⁵) a na pracovištích II. kategorie

1. a) s rentgenovým zařízením určeným k radiodiagnostice nebo radioterapii, kromě kostních densitometrů, kabinových a zubních rentgenových zařízení a kromě veterinárních rentgenových zařízení,
2. b) s mobilními defektoskopy s uzavřenými radionuklidovými zářiči,
3. c) s mobilními ozařovači s uzavřenými zářiči, kromě těch pracovišť, u nichž s ohledem na typický způsob provozu pracoviště, související míru možného ozáření a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu, bylo jejich zařazení do jiné kategorie určeno v rámci řízení o vydání povolení k provozu pracoviště podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona nebo povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) zákona k nakládání s těmito ozařovači,
4. d) s otevřenými radionuklidovými zářiči, pokud vybavení izolačními a ventilačními zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje minimální požadavky podle zvláštního právního předpisu⁶) a zařazení do této kategorie potvrdil Úřad v rámci vydání povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) zákona.

(3) Havarijní připravenost se dokladuje vypracováním vnitřního havarijního plánu

1. a) na pracovištích II. kategorie:
   1. 1. s jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, které není pracovištěm I. kategorie,⁷)
   2. 2. s indikačními nebo měřicími zařízeními obsahujícími uzavřené radionuklidové zářiče, na nichž charakter radiační činnosti vyžaduje vymezování kontrolovaných pásem,⁸)
   3. 3. s technickými rentgenovými zařízeními, na nichž charakter radiační činnosti vyžaduje vymezování kontrolovaných pásem,

1. b) na pracovištích I. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči, pokud vybavení izolačními a ventilačními zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje příslušné minimální požadavky podle zvláštního právního předpisu⁹) a zařazení do této kategorie potvrdil Úřad v rámci vydání povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) zákona.

(4) Havarijní připravenost se dokladuje zásahovými instrukcemi na pracovištích I. kategorie

1. a) s veterinárním, zubním nebo kabinovým rentgenovým zařízením,
2. b) s kompaktním mimotělovým ozařovačem krve s uzavřeným radionuklidovým zářičem,
3. c) s technickým rentgenovým zařízením, na němž charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma.

(5) Havarijní připravenost se zajišťuje na pracovištích I. kategorie

1. a) s drobnými zdroji ionizujícího záření,
2. b) s kostním densitometrem,
3. c) s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zářič

podle charakteru prováděných prací a v souladu s návodem k použití nebo s podmínkami typového schválení zdroje ionizujícího záření, s nímž je na tomto pracovišti nakládáno.

(6) Při přepravě se havarijní připravenost dokladuje vypracováním havarijního řádu podle § 16 a zásahových instrukcí podle § 12.

§ 4

Zjišťování vzniku mimořádné události

Veličiny, parametry a skutečnosti důležité pro zjišťování vzniku mimořádné události jsou ty, které poskytují důležité informace

1. a) o okamžitém stavu technologie a systémů jaderného zařízení nebo pracoviště, nebo o okamžitém stavu obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek do pracovního a životního prostředí a k nepřípustnému ozáření osob,
2. b) o okamžitém stavu radiační situace na jaderném zařízení nebo na pracovišti podle programu monitorování,¹⁰) nebo o okamžitém stavu radiační situace v okolí obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě,
3. c) o úniku radioaktivních látek do prostor držitele povolení a životního prostředí,
4. d) umožňující předpovídat rozsah a velikost úniku radioaktivních látek a ozáření osob z hlediska očekávaného vývoje mimořádné události.

§ 5

Klasifikační stupně mimořádné události

Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí se tyto události, ke kterým může dojít při provádění radiační činnosti na jaderném zařízení nebo pracovišti a při přepravě, člení do tří základních stupňů:

1. a) prvním stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do prostor jaderného zařízení nebo pracoviště. Událost prvního stupně může být radiační nehodou,¹¹) má omezený, lokální charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy nebo pracovní směny a při přepravě nedojde k úniku radioaktivních látek do životního prostředí,
2. b) druhým stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, které nevyžaduje zavádění neodkladných opatření¹⁰) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí. Událost druhého stupně je radiační nehodou, její řešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení a k jejímu zvládnutí jsou dostačující síly a prostředky držitele povolení, případně síly a prostředky smluvně zajištěné držitelem povolení,
3. c) třetím stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, vyžadujícímu zavádění neodkladných opatření¹⁰) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, stanovená ve vnějším havarijním plánu a v havarijním plánu okresu.¹²) Událost třetího stupně je radiační havárií¹³) a její řešení vyžaduje kromě aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob podle vnějšího havarijního plánu, popřípadě havarijního plánu okresu zapojení dalších dotčených orgánů.

§ 6

Vyhlášení mimořádné události

(1) Vyhlášení mimořádné události na jaderném zařízení nebo pracovišti zahrnuje

1. a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
2. b) oznamování mimořádné události prvního a druhého stupně Úřadu se provádí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do
   1. 1. 24 hodin od zjištění mimořádné události prvního stupně,
   2. 2. 4 hodin od zjištění mimořádné události druhého stupně,

1. c) oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému okresnímu úřadu prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu¹⁴) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,
2. d) neprodlené vyrozumění místně příslušného okresního úřadu prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu,¹⁴) Úřadu a dalších dotčených orgánů stanovených vnitřním havarijním plánem o vzniku mimořádné události třetího stupně,
3. e) varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování při vzniku mimořádné události třetího stupně,¹⁵)
4. f) aktivaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené vnitřním havarijním plánem a zajišťuje se minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době.

(2) Systémy určené k varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob jaderného zařízení nebo pracoviště musí být účinné a musí plně pokrývat prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením mohou vyskytovat zaměstnanci a další osoby. Pro případy selhání těchto systémů jsou stanoveny náhradní způsoby varování. Se systémem varování jsou zaměstnanci a další osoby seznámeni.

(3) Vyhlášení vzniku mimořádné události při přepravě zahrnuje

1. a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
2. b) oznamování mimořádné události prvního, druhého a třetího stupně Úřadu, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
3. c) oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému okresnímu úřadu prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu¹⁴) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,
4. d) neprodlené vyrozumění Úřadu a místně příslušného okresního úřadu prostřednictvím operačnho střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu¹⁴) o vzniku mimořádné události třetího stupně; vyrozumění se zajišťuje minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době,
5. e) ativaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené havarijním řádem.

(4) Oznámení a vyrozumění o vzniku mimořádné události obsahuje tyto údaje:

1. a) identifikaci držitele povolení včetně uvedení jména, příjmení a funkce oznamující osoby a údajů o spojení pro zpětné ověření,
2. b) identifikaci jaderného zařízení nebo pracoviště nebo přepravy,
3. c) datum, hodinu a minutu a místo zjištění mimořádné události,
4. d) datum, hodinu a minutu odeslání oznámení nebo vyrozumění,
5. e) popis mimořádné události,
6. f) předběžné posouzení závažnosti vzniklé mimořádné události stupněm podle klasifikačního systému,
7. g) místo úniku radioaktivních látek a místo ozáření osob a v případě mimořádné události druhého a třetího stupně rozsah, cesty a dobu trvání úniku, počet a závažnost ohrožení zaměstnanců a dalších osob,
8. h) informace o meteorologické situaci v lokalitě a odhad rozsahu předpokládaného zasažení území a závažnosti očekávaného ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování při mimořádné události třetího stupně na jaderném zařízení nebo pracovišti.

§ 7

Řízení a provádění zásahu

(1) Při vzniku mimořádné události řídí zásah osoba předem určená držitelem povolení.

(2) Řízení a provádění zásahu při výskytu mimořádné události se zaměřuje na činnosti k omezení rozvoje a minimalizaci následků mimořádné události a k získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a probíhá podle

1. a) předem připravených zásahových postupů, zásahových instrukcí a programu monitorování a
2. b) výsledků monitorování, skutečné situace a jejího předpokládaného vývoje v průběhu trvání mimořádné události tak, aby prováděná opatření měla více přínosů než škod.

(3) V období od vzniku mimořádné události do objasnění příčin mimořádné události je zakázáno rozebírat kontrolní a měřicí zařízení, systémy a přístroje ani se nesmí měnit nastavení úrovní signalizace sloužící k podání informací o vzniku mimořádné události.

§ 8

Omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob

(1) Pro případy vzniku mimořádných událostí, kdy nelze spolehlivě vyloučit nepřípustné ozáření zaměstnanců a dalších osob, se připravují a uskutečňují opatření k jeho omezení, kterými jsou shromažďování nebo ukrytí a evakuace.

(2) Shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob je zajišťováno zejména pro případy vzniku mimořádných událostí třetího stupně, popřípadě i druhého stupně za předpokladu, že by bez realizace tohoto opatření byli zaměstnanci a další osoby vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.¹⁰) Shromažďování nebo ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování podle § 6 odst. 1 písm. a).

(3) Pro shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

1. a) místo shromažďování nebo ukrytí (dále jen „shromaždiště nebo úkryt“), které musí být udržováno v provozuschopném stavu,
2. b) úniková cesta z místa vzniku mimořádné události a ohrožených prostor do shromaždiště nebo úkrytu,
3. c) způsob vedení evidence osob ve shromaždišti nebo v úkrytu, včetně uvedení jména a příjmení evakuované osoby,
4. d) dozimetrická kontrola osob ve shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace,
5. e) poskytování první pomoci ve shromaždišti nebo v úkrytu,
6. f) komunikační spojení s osobami řídícími zásah,
7. g) systém organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu, popřípadě evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu.

(4) Evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu se zajišťuje a provádí při mimořádné události třetího stupně, popřípadě i druhého stupně, na základě důvodného podezření jejich vystavení v případě neprovedení evakuace nepřípustnému ozáření, které překračuje směrné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.¹⁰)

(5) Pro evakuaci zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

1. a) místa odvozu osob ze shromaždišť nebo z úkrytů,
2. b) potřebný počet dopravních prostředků,
3. c) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán,
4. d) způsob vedení evidence evakuovaných osob, včetně uvedení jejich jména a příjmení,
5. e) prostředky k monitorování radiační situace v průběhu evakuace,
6. f) osoby provádějící evidenci evakuovaných osob a pověřené organizováním a řízením evakuace.

§ 9

Příprava zaměstnanců a dalších osob

(1) S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci při nástupu do zaměstnání u držitele povolení a dále minimálně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícímu jejich pracovnímu zařazení. S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou obdobně seznamovány i další osoby.

(2) Pro osoby určené držitelem povolení pro řízení a provádění zásahu včetně smluvně zajištěných osob se zpracovává plán jejich teoretické a praktické přípravy s cílem osvojit si činnosti v rozsahu pro ně stanoveném vnitřním havarijním plánem a zásahovými instrukcemi, a to minimálně jedenkrát ročně. Provedení každé přípravy musí být prokazatelně dokladováno.

(3) S obsahem havarijního řádu musí být před zahájením přepravy prokazatelně seznámeny všechny osoby účastnící se přepravy a v havarijním řádu uvedené zasahující osoby, a to v rozsahu odpovídajícímu druhu, povaze a lokalizaci jejich činností při mimořádné události.

(4) Seznámení zaměstnanců a dalších osob podle odstavců 1 až 3 se provádí při každé změně vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu, a to v rozsahu příslušných změn.

§ 10

Ověřování havarijní připravenosti

(1) Ověřování havarijní připravenosti slouží k prokázání schopnosti kvalifikovaně, účinně a účelně plnit úkoly a provádět činnosti stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi pro případy vzniku mimořádných událostí.

(2) K ověřování havarijní připravenosti slouží

1. a) havarijní cvičení a
2. b) prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů.

(3) Havarijní cvičení se provádí podle zpracovaného plánu havarijních cvičení, kterým se stanoví zaměření, rozsah cvičení a termíny, případně frekvence jejich provedení. Plán havarijních cvičení se zpracovává na kalendářní rok a nejpozději do konce předcházejícího kalendářního roku se předává Úřadu.

(4) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního plánu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování

1. a) zásahových postupů nebo zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události prvního nebo druhého stupně, které se provádí minimálně jedenkrát ročně,
2. b) zásahových postupů a navazujících zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události třetího stupně, které se provádí minimálně jedenkrát za dva roky.

(5) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního řádu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování

1. a) zásahových instrukcí pro příslušné stupně mimořádných událostí, které se provádí minimálně jedenkrát ročně,
2. b) zásahového postupu s navazujícími činnostmi stanovenými zásahovými instrukcemi pro příslušné stupně mimořádných událostí, které se provádí minimálně jedenkrát za tři roky.

(6) Havarijní cvičení mají část přípravnou, realizační a hodnotící.

(7) V přípravné části se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví vždy

1. a) cíl, rozsah a doba trvání cvičení,
2. b) určení vzniku a typu mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení,
3. c) specifikace zásahových postupů a instrukcí, které budou procvičovány,
4. d) určení hodnotitelů a popřípadě pozorovatelů na cvičení.

(8) Realizační část je vlastní provedení cvičení podle předem připraveného scénáře havarijního cvičení za účasti všech osob zodpovědných za řízení a provádění zásahu včetně hodnotitelů, popřípadě pozorovatelů cvičení.

(9) Na závěr cvičení se provádí jeho zhodnocení, které se zpracovává ve formě závěrečného protokolu, který se ve smyslu § 18 zákona považuje za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti. Tyto protokoly se evidují po dobu pěti let od zhodnocení cvičení.

(10) Za kalendářní rok se provádí souhrnné zhodnocení provedených havarijních cvičení, které se předává Úřadu nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího roku, s výjimkou cvičení pro případ vzniku radiační havárie, kdy se předává závěrečný protokol Úřadu do dvou měsíců po zhodnocení cvičení.

(11) Na základě zjištěných nedostatků při cvičení se provedou úpravy technicko-organizačních a personálních podmínek a vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu a zásahových instrukcí.

(12) Při prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů na jaderném zařízení a pracovišti se ověřuje

1. a) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů aktivace zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 1 písm. f),
2. b) jedenkrát za šest měsíců funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 2,
3. c) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 1 písm. b), c) a d),
4. d) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování podle § 6 odst. 1 písm. e) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.¹⁶)

(13) Pro přepravu se mimo rámec prováděných havarijních cvičení ověřuje nejpozději tři dny před zahájením přepravy

1. a) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů aktivace zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 3 písm. e),
2. b) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 3 písm. a),
3. c) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 3 písm. b), c) a d).

(14) Ověřování podle odstavců 12 a 13 je považováno ve smyslu § 18 zákona za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti a jeho provedení musí být dokladováno. Záznamy o provedení a výsledku ověření se evidují minimálně tři roky.