Zákon o nemocenské péči v ozbrojených silách

§ 1

účinné od 1. 9. 1957Účel zákona

účinné od 1. 9. 1957Všestranná péče o zdraví příslušníků ozbrojených sil je důležitým činitelem při upevňování bojeschopnosti ozbrojených sil. Proto je posláním nemocenské péče v ozbrojených silách zajistit příslušníkům ozbrojených sil i jejich rodinám právo na ochranu zdraví a zabezpečovat je pro případ nemoci, zranění nebo jiného úrazu.

§ 2

účinné od 1. 9. 1957Osobní rozsah nemocenské péče v ozbrojených silách

účinné od 1. 9. 1957(1) Účastníky nemocenské péče v ozbrojených silách (dále jen „účastníci“) jsou

1. účinné od 1. 9. 1957a) příslušníci ozbrojených sil v činné službě (dále jen „vojáci“),
2. účinné od 1. 9. 1957b) příslušníci ostatních ozbrojených sborů z povolání v oboru ministerstva vnitra (dále jen „příslušníci bezpečnostních sborů“, „bezpečnostní sbory“),
3. účinné od 1. 9. 1957c) žáci vojenských škol, kteří nejsou vojáky (dále jen „žáci vojenských škol“),
4. účinné od 1. 9. 1957d) důchodci podle zákona č. 33/1957 Sb., o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, nejsou-li pojištěni podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo zabezpečeni podle jiných předpisů (dále jen „důchodci“).

účinné od 1. 9. 1957(2) Nemocenská péče v ozbrojených silách (dále jen „nemocenská péče“) se vztahuje v rozsahu dále uvedeném i na rodinné příslušníky účastníků, nejsou-li sami účastníky podle tohoto zákona nebo nejsou-li pojištěni nebo zabezpečeni podle jiných předpisů; nevztahuje se na rodinné příslušníky vojáků základní služby a vojáků v záloze povolaných k vojenské činné službě.

účinné od 1. 9. 1957(3) Preventivní a léčebná péče a věcné dávky nemocenské péče mohou být poskytovány ve zdravotnických zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů výjimečně též jiným osobám, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2, podle směrnic, které vydají ministerstva národní obrany a vnitra v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a financí, zejména

1. účinné od 1. 9. 1957a) účastníkům národního boje za osvobození a jejich rodinným příslušníkům,
2. účinné od 1. 9. 1957b) osobám přijatým do zaopatření ve vojenské invalidovně, i když nejsou důchodci,
3. účinné od 1. 9. 1957c) příslušníkům ozbrojených sil cizích států přiděleným služebně na území Československé republiky a jejich rodinným příslušníkům, je-li obdobná péče poskytována československým občanům v příslušném státě, nebo byl-li převzat závazek poskytovat nemocenskou péči těmto osobám,
4. účinné od 1. 9. 1957d) osobám, jimž byla způsobena újma na zdraví v souvislosti s činností ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů,
5. účinné od 1. 9. 1957e) občanským zaměstnancům vojenské správy a ministerstva vnitra.

§ 3

účinné od 1. 9. 1957Rodinní příslušníci

účinné od 1. 9. 1957(1) Za rodinné příslušníky podle tohoto zákona se považují:

1. účinné od 1. 9. 1957a) manželka (manžel),
2. účinné od 1. 9. 1957b) děti do skončení povinné školní docházky,
3. účinné od 1. 9. 1957c) děti od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,
4. účinné od 1. 9. 1957d) družka (druh), pokud žije s účastníkem ve společné domácnosti alespoň 3 měsíce.

účinné od 1. 9. 1957(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud jsou výživou převážně odkázáni na účastníka:

1. účinné od 1. 9. 1957a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
2. účinné od 1. 9. 1957b) schovanci, vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,
3. účinné od 1. 9. 1957c) rodiče, prarodiče, tchán a tchyně,
4. účinné od 1. 9. 1957d) sestra nebo dcera, pokud vede ovdovělému nebo rozvedenému (rozloučenému) účastníku jeho domácnost a pečuje v ní aspoň o jedno jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky.

účinné od 1. 9. 1957(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel) účastníka, pokud účastník má vůči ní vyživovací povinnost.

§ 4

účinné od 1. 9. 1957Vznik účasti na nemocenské péči a její zánik

účinné od 1. 9. 1957(1) Účast vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů na nemocenské péči vzniká dnem nastoupení činné služby v ozbrojených silách nebo služby v bezpečnostních sborech a zaniká dnem propuštění z této služby.

účinné od 1. 9. 1957(2) U žáků vojenských škol vzniká účast na nemocenské péči dnem nástupu do vojenské školy a zaniká dnem propuštění z ní.

účinné od 1. 9. 1957(3) U důchodců vzniká (zaniká) účast na nemocenské péči vznikem (zánikem) nároku na důchod podle zákona č. 33/1957 Sb.

§ 5

§ 6

účinné od 1. 9. 1957(1) Účastníkům a jejich rodinným příslušníkům poskytuje stát bezplatně preventivní a léčebnou péči. Preventivní a léčebná péče zahrnuje zejména preventivní péči, ošetřování v nemoci, při zranění a jiném úrazu, pomoc v mateřství, péči o chrup, pomoc při zmrzačení, zohyzdění a tělesných vadách, pomoc při neplodnosti a rehabilitaci. Součástí této péče je i poskytování léků a léčebných a ortopedických pomůcek a úhrada nutných cestovních a jiných výdajů vzniklých při poskytování této péče.

účinné od 1. 9. 1957(2) Preventivní a léčebná péče musí být hodnotná a musí odpovídat současnému stavu a úrovni lékařské vědy.

§ 7

účinné od 1. 9. 1957(1) Preventivní a léčebnou péči plánují, organisují, řídí a kontrolují v mezích své působnosti ministerstva národní obrany a vnitra svými orgány zdravotnické služby (dále jen „orgány zdravotnické služby“). Jak se zřizují a provozují zdravotnická zařízení ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, stanoví ministři národní obrany a vnitra.

účinné od 1. 9. 1957(2) Orgány zdravotnické služby a pracovníci ve zdravotnických zařízeních jsou povinni soustavně zvyšovat úroveň zdravotnického zabezpečení a zdravotnické výchovy a plnit své úkoly svědomitě u vědomí významu zdravotnického zabezpečení ozbrojených sil pro obranu vlasti.

§ 8

účinné od 1. 9. 1957Orgány zdravotnické služby jsou oprávněny činit všechna opatření potřebná k zajištění preventivní a léčebné péče v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech; mohou zejména nařídit

1. účinné od 1. 9. 1957a) povinná lékařská vyšetření a diagnostické zkoušky,
2. účinné od 1. 9. 1957b) povinné hlášení určitých nemocí nebo jiných skutečností významných s hlediska zajištění preventivní a léčebné péče,
3. účinné od 1. 9. 1957c) provádění hromadných preventivních a léčebných opatření, jakož i opatření protiepidemických,
4. účinné od 1. 9. 1957d) povinné léčení určitých nemocí.

§ 9

účinné od 1. 9. 1957(1) Ve zdravotnických zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů poskytuje se bezplatně preventivní a léčebná péče vojákům, příslušníkům bezpečnostních sborů a žákům vojenských škol podle ustanovení léčebného řádu, který vydají ve vzájemné dohodě ministerstva národní obrany a vnitra; při tom stanoví, kdy a v jaké výši účastníci na určité služby připlácejí.

účinné od 1. 9. 1957(2) Ostatním účastníkům a rodinným příslušníkům účastníků se poskytuje bezplatně preventivní a léčebná péče ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy podle předpisů o jednotné preventivní a léčebné péči.

účinné od 1. 9. 1957(3) Ministerstva národní obrany a vnitra mohou v dohodě s ministerstvem zdravotnictví upravit odchylně od ustanovení odstavců 1 a 2 okruh osob, jimž se poskytuje preventivní a léčebná péče ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve zdravotnických zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů.

§ 10

účinné od 1. 9. 1957(1) Nemohou-li orgány zdravotnické služby zajistit včasné plnění naléhavých úkolů preventivní a léčebné péče prostředky k tomu určenými, jsou výkonné orgány místních národních výborů povinny zajistit nutnou osobní a věcnou pomoc. Je-li ohrožen život, je každý povinen poskytnout potřebnou pomoc.

účinné od 1. 9. 1957(2) Náhradu za ztrátu na odměně za práci a za skutečnou škodu na věcech, které vznikly plněním povinnosti podle odstavce 1, poskytne příslušný výkonný orgán okresního národního výboru; vojákům, příslušníkům bezpečnostních sborů a občanským zaměstnancům vojenské správy a ministerstva vnitra poskytne tuto náhradu příslušný útvar.

§ 11

účinné od 1. 9. 1957Dávky nemocenské péče jsou:

účinné od 1. 9. 1957(1) věcné dávky:

1. účinné od 1. 9. 1957a) lázeňské léčení,
2. účinné od 1. 9. 1957b) výběrová rekreace,
3. účinné od 1. 9. 1957c) dětská rekreace v pionýrských táborech;

účinné od 1. 9. 1957(2) peněžité dávky:

1. účinné od 1. 9. 1957a) nemocenské,
2. účinné od 1. 9. 1957b) peněžitá pomoc v mateřství,
3. účinné od 1. 9. 1957c) podpora při narození dítěte,
4. účinné od 1. 9. 1957d) pohřebné.

§ 12

účinné od 1. 9. 1957Lázeňské léčení

účinné od 1. 9. 1957(1) Účastníkům a jejich rodinným příslušníkům, jejichž zdravotní stav to vyžaduje, může být poskytnuto lázeňské léčení v odborných lázeňských ústavech a ozdravovnách ministerstev národní obrany a vnitra nebo státní zdravotní správy, a to bezplatně včetně úhrady jízdného.

účinné od 1. 9. 1957(2) O výběru účastníků a jejich rodinných příslušníků pro lázeňské léčení rozhodují lékařské komise.

účinné od 1. 9. 1957(3) Bližší podmínky a způsob poskytování lázeňského léčení účastníkům a jejich rodinným příslušníkům určí ministerstva národní obrany a vnitra; pokud jde o léčení v lázeňských zařízeních státní zdravotní správy, postupují při tom v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Ministerstva národní obrany a vnitra též stanoví, v kterých případech se lázeňské léčení poskytuje vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů mimo jejich řádnou dovolenou.

§ 13

účinné od 1. 9. 1957Výběrová rekreace

účinné od 1. 9. 1957(1) Výběrová rekreace v zotavovnách ministerstev národní obrany a vnitra může být poskytnuta účastníkům i s jejich rodinnými příslušníky, a to především vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů, kteří si to zaslouží dobrým výkonem služby; při výběru se přihlíží také k potřebě upevnění jejich zdraví. Výběrová rekreace se poskytuje za částečnou úhradu.

účinné od 1. 9. 1957(2) Podrobnosti upraví ministerstva národní obrany a vnitra po projednání s ministerstvem financí. Při tom bude také stanoven způsob výběru účastníků a jejich rodinných příslušníků, výše jejich příplatku a způsob úhrady jízdného.

§ 14

účinné od 1. 9. 1957Dětská rekreace v pionýrských táborech

účinné od 1. 9. 1957(1) Dětem účastníků, především dětem vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, může být poskytnuta dětská rekreace v pionýrských táborech ministerstev národní obrany a vnitra.

účinné od 1. 9. 1957(2) Podrobnosti upraví ministerstva národní obrany a vnitra po projednání s ministerstvem školství a kultury a ministerstvem financí. Při tom bude také stanoven způsob výběru dětí a výše příplatku rodičů.

§ 15

účinné od 1. 9. 1957Služební příjem v nemoci

účinné od 1. 9. 1957(1) Vojáku z povolání a příslušníku bezpečnostního sboru, kteří byli uznáni pro nemoc, zranění nebo jiný úraz dočasně neschopnými služby (dále jen „neschopni služby“, „neschopnost k službě“), náleží po dobu jednoho měsíce služební příjem.

účinné od 1. 9. 1957(2) Při neschopnosti k službě pro zranění nebo jiný úraz, způsobený vojáku z povolání nebo příslušníku bezpečnostního sboru v přímé souvislosti s výkonem služby, trvá nárok na služební příjem nejdéle po 12 měsíců od počátku neschopnosti k službě.

§ 16

účinné od 1. 9. 1957(1) Nemocenské náleží, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2, vojáku z povolání a příslušníku bezpečnostního sboru, kteří byli uznáni neschopnými služby, trvá-li neschopnost k službě déle než měsíc; při lázeňském léčení náleží nemocenské po uplynutí jednoho měsíce neschopnosti k službě, pokud se toto léčení poskytuje mimo řádnou dovolenou.

účinné od 1. 9. 1957(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny po uplynutí jednoho měsíce neschopnosti k službě do skončení neschopnosti k službě nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity podle předpisů vydaných na základě § 32 odst. 3. Nemocenské se však poskytuje nejdéle do konce jednoho roku od počátku neschopnosti k službě (dále jen „podpůrčí doba“). Ministerstva národní obrany a vnitra mohou výjimečně prodloužit podpůrčí dobu nejvýše o 12 měsíců, jestliže je možno na základě vyjádření lékařské komise očekávat, že voják z povolání nebo příslušník bezpečnostního sboru v této době nabude schopnosti k službě. Je-li prodloužena podpůrčí doba v případech uvedených v § 15 odst. 2, náleží vojáku z povolání a příslušníku bezpečnostního sboru nemocenské až po uplynutí 12 měsíců od počátku neschopnosti k službě.

účinné od 1. 9. 1957(3) Při nové neschopnosti k službě se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období neschopnosti k službě, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové neschopnosti k službě. Tato období se však nezapočtou

1. účinné od 1. 9. 1957a) jestliže od skončení poslední neschopnosti k službě trval výkon služby aspoň 6 měsíců, nebo
2. účinné od 1. 9. 1957b) jestliže nová neschopnost k službě byla způsobena zraněním nebo jiným úrazem v souvislosti s výkonem služby nebo nemocí z povolání.

účinné od 1. 9. 1957Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené zraněním nebo jiným úrazem v souvislosti s výkonem služby nebo nemocí z povolání.

§ 17

účinné od 1. 9. 1957(1) Nemocenské se stanoví z průměrné částky připadající na kalendářní den z čistého měsíčního služebního příjmu, který náleží v době vzniku neschopnosti k službě, nejvýše však z částky 100 Kčs (dále jen „čistý denní příjem“).

účinné od 1. 9. 1957(2) Při střetu poměrné části služebního příjmu s nemocenským v jednom kalendářním měsíci nesmí úhrn přesáhnout výši čistého služebního příjmu.

§ 18

účinné od 1. 9. 1957(1) Výše nemocenského činí 90 % čistého denního příjmu.

účinné od 1. 9. 1957(2) Nemocenské může být při neschopnosti k službě pro aktivní tuberkulosu zvýšeno až do výše čistého denního příjmu. Podrobnosti upraví ministři národní obrany a vnitra.

§ 19

účinné od 1. 9. 1957Svobodnému, ovdovělému nebo rozvedenému (rozloučenému) vojákovi z povolání a příslušníku bezpečnostního sboru, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, náleží po uplynutí jednoho měsíce neschopnosti k službě za dny, kdy je v ústavním ošetřování nebo kdy je mu poskytováno lázeňské léčení mimo řádnou dovolenou, jen polovina nemocenského, po případě služebního příjmu (§ 15 odst. 2), stanoveného podle předchozích ustanovení.

§ 20

účinné od 1. 9. 1957(1) Nárok na služební příjem v nemoci a nemocenské nemá, kdo si přivodil neschopnost k službě

1. účinné od 1. 9. 1957a) v úmyslu vyhnout se výkonu služby, nebo
2. účinné od 1. 9. 1957b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo
3. účinné od 1. 9. 1957c) jako bezprostřední následek své opilosti, nebo
4. účinné od 1. 9. 1957d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

účinné od 1. 9. 1957(2) Rodinným příslušníkům vojáka z povolání nebo příslušníka bezpečnostního sboru může být v těchto případech vyplácena podpora až do výše tří čtvrtin nemocenského; vojáku z povolání nebo příslušníku bezpečnostního sboru, kteří nemají rodinné příslušníky, může být v případech uvedených v předcházejícím odstavci pod písm. b), c) a d) vyplácena podpora až do výše poloviny nemocenského.

§ 21

účinné od 1. 9. 1957(1) Ministři národní obrany a vnitra upraví ve vzájemné dohodě náležitosti vojáků, kteří nejsou vojáky z povolání, a žáků vojenských škol při jejich neschopnosti k službě a stanoví způsob jejich zabezpečení, jestliže v ochranné lhůtě trvá nebo vznikne dočasná neschopnost k práci pro nemoc nebo úraz a jestliže nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů.

účinné od 1. 9. 1957(2) Osobám, jimž byla způsobena újma na zdraví v souvislosti s činností ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, může být poskytnuto výjimečně nemocenské, nejsou-li pojištěny nebo zabezpečeny podle jiných předpisů. Podrobnosti stanoví ministři národní obrany a vnitra.

§ 22

účinné od 1. 9. 1957(1) Vojákyni z povolání a příslušnici bezpečnostního sboru, které v posledních dvou letech před porodem konaly službu v ozbrojených silách nebo bezpečnostním sboru anebo byly pojištěny podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo členů výrobních družstev celkem alespoň 270 dní, náleží v těhotenství nebo mateřství místo služebního příjmu nebo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství.

účinné od 1. 9. 1957(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 18 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 14 týdnů po porodu (dále jen „mateřská dovolená“). Vyčerpá-li účastnice uvedená v předcházejícím odstavci z mateřské dovolené před porodem více než 4 týdny, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství bez přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vyčerpá-li účastnice z mateřské dovolené před porodem méně než 4 týdny proto, že porod nastal dříve, než lékař určil, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství rovněž bez přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vyčerpá-li však účastnice z mateřské dovolené před porodem méně než 4 týdny z jiných důvodů, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství ode dne porodu jen po dobu 14 týdnů.

§ 23

účinné od 1. 9. 1957(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné částky připadající na kalendářní den z čistého služebního příjmu za poslední tři kalendářní měsíce nebo, je-li to pro účastnici výhodnější, za posledních 6 kalendářních měsíců přede dnem, kdy přestala vykonávat službu pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs.

účinné od 1. 9. 1957(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za kalendářní dny.

účinné od 1. 9. 1957(3) Výše peněžité pomoci v mateřství činí:

účinné od 1. 9. 1957(4) Ustanovení § 17 odst. 2 platí obdobně.

§ 24

účinné od 1. 9. 1957Peněžitou pomoc v mateřství vojákyním, které nejsou vojákyněmi z povolání, a žákyním vojenských škol upraví ve vzájemné dohodě ministři národní obrany a vnitra.

§ 25

účinné od 1. 9. 1957Podpora při narození dítěte

účinné od 1. 9. 1957Porodí-li účastnice nebo rodinná příslušnice účastníka, náleží jí na každé narozené dítě podpora ve výši 650 Kčs. Podpora náleží manželce nebo družce účastníka také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od úmrtí účastníka.

§ 26

účinné od 1. 9. 1957Pohřebné

účinné od 1. 9. 1957(1) Zemře-li voják, vypraví útvar svým nákladem jednoduchý pohřeb v místě posádky. Nepřejí-li si pozůstalí, aby pohřeb vypravil útvar, náleží tomu z nich, kdo pohřeb vypravil, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), děti, rodiče, děd a bába, sourozenci, tchán, tchyně, zeť a snacha.

účinné od 1. 9. 1957(2) Zemře-li jiný účastník, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs.

účinné od 1. 9. 1957(3) Jestliže pohřeb vypravil někdo jiný než pozůstalí, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné mu však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.

účinné od 1. 9. 1957(4) Zemřel-li mimo dobu branné pohotovosti státu voják nebo příslušník bezpečnostního sboru v místě, v němž dlel ze služebních důvodů a které není jeho trvalým bydlištěm, poskytne příslušný útvar na přání pozůstalých kromě pohřebného úhradu nutných výdajů za jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu pohřebním autem, při velké vzdálenosti drahou.

účinné od 1. 9. 1957(5) Nezařizují-li pozůstalí převoz ostatků v případech uvedených v odstavci 4, může útvar poskytnout úhradu jízdného z místa pobytu do místa pohřbu manželce (manželu), družce (druhu), dětem, rodičům a sourozencům zemřelého.

účinné od 1. 9. 1957(6) Jestliže účastník vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku a nemá nárok na pohřebné podle jiných předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení), náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do 10 let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad 10 let pohřebné ve výši 800 Kčs.

§ 27

účinné od 1. 9. 1957Vynětí z daňové povinnosti

účinné od 1. 9. 1957Dávky nemocenské péče se nezdaňují.

§ 28

účinné od 1. 9. 1957Neplatná právní jednání

účinné od 1. 9. 1957(1) Ujednání v neprospěch účastníků a jejich rodinných příslušníků nebo pozůstalých, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou neplatná.

účinné od 1. 9. 1957(2) Voják z povolání a příslušník bezpečnostního sboru, jimž bylo povoleno nebo poskytnuto ústavní ošetřování nebo lázeňské léčení, nesmějí být z důvodu tohoto ošetřování (léčení) propuštěni z činné služby. Takové propuštění z činné služby je neúčinné, došlo-li k němu v době od podání návrhu na toto léčení do dvou měsíců od jeho skončení. Je-li voják z povolání nebo příslušník bezpečnostního sboru v ústavním ošetřování pro tuberkulosu, zákaz propuštění z činné služby se rozšiřuje na dobu 6 měsíců od skončení ústavního ošetřování.

§ 29

účinné od 1. 9. 1957O promlčení dávek, přechodu nároku, povinnostech účastníků a jiných oprávněných, změně a vrácení dávek, jakož i o výkonu rozhodnutí v dávkových a jiných věcech nemocenské péče platí přiměřeně ustanovení zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Podrobnosti stanoví ministři národní obrany a vnitra, kteří též upraví řízení o věcech nemocenské péče.

§ 30

účinné od 1. 9. 1957(1) Náklady na nemocenskou péči hradí stát.

účinné od 1. 9. 1957(2) Civilní hospodářské a rozpočtové organisace, v nichž pracují přidělení vojáci, přispívají na nemocenskou péči 10 % z úhrnu služebních příjmů všech vojáků pracujících v organizaci. O příspěvku a přirážce k tomuto příspěvku platí přiměřeně ustanovení §§ 56 a 57 zákona č. 54/1956 Sb. Vláda může stanovit podrobnosti o právních poměrech vojáků přidělených k civilním organizacím.

§ 31

účinné od 1. 9. 1957(1) Ministerstva národní obrany a vnitra organisují a řídí ve své působnosti nemocenskou péči a kontrolují její provádění.

účinné od 1. 9. 1957(2) Poskytování preventivní a léčebné péče a dávek nemocenské péče zabezpečuje ministerstvo národní obrany pro vojáky a důchodce československé lidové armády, ministerstvo vnitra pro příslušníky a důchodce vojsk ministerstva vnitra a bezpečnostních sborů.

účinné od 1. 9. 1957(3) Poskytování preventivní a léčebné péče a věcných dávek nemocenské péče příslušníkům vojsk ministerstva vnitra a bezpečnostních sborů ve zdravotnických zařízeních ministerstva národní obrany a naopak upraví ve vzájemné dohodě ministerstva národní obrany a vnitra.

účinné od 1. 9. 1957(4) Poskytování preventivní a léčebné péče a věcných dávek nemocenské péče některým účastníkům a rodinným příslušníkům účastníků ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy upraví ministerstva národní obrany a vnitra v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

§ 32

účinné od 1. 9. 1957(1) Ministerstva národní obrany a vnitra vydají ve vzájemné dohodě prováděcí předpisy, v nichž bude podrobněji stanoveno zejména,

1. účinné od 1. 9. 1957a) jak se určuje služební příjem a čistý denní příjem, jakož i ke kterým změnám služebního příjmu nastalým během neschopnosti k službě se přihlíží při výpočtu nemocenského a peněžité pomoci v mateřství,
2. účinné od 1. 9. 1957b) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí,
3. účinné od 1. 9. 1957c) jaké předchozí doby pojištění se započítávají do činné služby podle § 23 odst. 3.

účinné od 1. 9. 1957(2) Ministerstva národní obrany a vnitra vydají v dohodě s ministerstvem zdravotnictví předpisy o tom,

1. účinné od 1. 9. 1957a) kdo a jakým způsobem rozhoduje o neschopnosti k službě nebo o jiných skutečnostech, které odůvodňují nárok na peněžní náležitosti v nemoci a peněžité dávky, a jak se provádí opravné řízení proti těmto rozhodnutím,
2. účinné od 1. 9. 1957b) jakým způsobem se hlásí a osvědčuje neschopnost k službě nebo jiné skutečnosti uvedené pod písm. a) a jaké jsou při tom povinnosti lékařů, útvarů a účastníků,
3. účinné od 1. 9. 1957c) jaká pravidla jsou povinni zachovávat účastníci, kterým se poskytují peněžité dávky.

účinné od 1. 9. 1957(3) Ministerstva národní obrany a vnitra vydají předpisy o přechodu z neschopnosti k službě podle tohoto zákona do invalidity (částečné invalidity) podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil.

§ 33

účinné od 1. 9. 1957Ministři národní obrany a vnitra jsou oprávněni činit opatření k odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona.

§ 34

účinné od 1. 9. 1957(1) Státní orgány, jakož i rozpočtové a hospodářské organisace jsou povinny vyhovět v mezích své působnosti žádostem orgánů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve věcech nemocenské péče a podávat jim bezplatně sdělení pro její provádění a správu.

účinné od 1. 9. 1957(2) Zdravotnická zařízení státní zdravotní správy jsou povinna do tří dnů písemně oznámit příslušnému útvaru přijetí vojáka nebo příslušníka bezpečnostního sboru do ústavního ošetřování, i jeho propuštění.

§ 35

účinné od 1. 9. 1957Peněžní náležitosti a dávky přiznané při poskytování nemocenské péče v době od 1. ledna 1957 do dne počátku účinnosti tohoto zákona se považují za přiznané podle něho.