Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

§ 7

účinné od 1. 4. 1962Výčet dávek (služeb) sociálního zabezpečení

1. účinné od 1. 4. 1962Dávky (služby) sociálního zabezpečení jsou:
   1. účinné od 1. 4. 1962A. ze zabezpečení v nemoci:
      1. účinné od 1. 4. 19621. peněžité dávky:
         1. účinné od 1. 4. 1962a) nemocenské,
         2. účinné od 1. 4. 1962b) podpora při ošetřování člena rodiny,
         3. účinné od 1. 4. 1962c) pohřebné;
      1. účinné od 1. 4. 19622. věcné dávky:

         účinné od 1. 4. 1962lázeňská péče;

   1. účinné od 1. 4. 1962B. ze zabezpečení matky a dítěte:
      1. účinné od 1. 4. 1962a) peněžitá pomoc v mateřství,
      2. účinné od 1. 4. 1962b) podpora při narození dítěte,
      3. účinné od 1. 4. 1962c) přídavky na děti;
   1. účinné od 1. 4. 1962C. v důchodovém zabezpečení:
      1. účinné od 1. 4. 19621. důchody:
         1. účinné od 1. 4. 1962a) starobní,
         2. účinné od 1. 4. 1962b) invalidní a částečný invalidní,
         3. účinné od 1. 4. 1962c) vdovský,
         4. účinné od 1. 4. 1962d) vdovecký,
         5. účinné od 1. 4. 1962e) sirotčí,
         6. účinné od 1. 4. 1962f) osobní,
         7. účinné od 1. 4. 1962g) sociální;
      1. účinné od 1. 4. 19622. zvýšení invalidního a částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu;
      2. účinné od 1. 4. 19623. výchovné;
      3. účinné od 1. 4. 19624. zvýšení důchodů pro bezmocnost;
   1. účinné od 1. 4. 1962D. sociální zabezpečení učňů;
   2. účinné od 1. 4. 1962E. dávky rodinných příslušníků a důchodců při pracovním úrazu;
   3. účinné od 1. 4. 1962F. zabezpečení důchodců v nemoci;
   4. účinné od 1. 4. 1962G. dávky a služby sociální péče.

§ 8

účinné od 1. 4. 1962Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny se poskytují jen členům družstev s vyšší úrovní hospodaření; ostatní dávky zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.

§ 9

účinné od 1. 4. 1962(1) Nemocenské náleží místo pracovní odměny členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu své dosavadní činnosti v družstvu; za neschopného k výkonu činnosti v družstvu se považuje vždy člen družstva s vyšší úrovní hospodaření přijatý do ústavní péče v zařízení preventivní a léčebné péče (dále jen „ústavní ošetřování“).

účinné od 1. 4. 1962(2) Při lázeňské péči náleží nemocenské, pokud se tato péče poskytuje v době pracovní neschopnosti.

účinné od 1. 4. 1962(3) Nemocenské se poskytuje od prvního dne dočasné neschopnosti k výkonu činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz (dále jen „pracovní neschopnost“) do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).

účinné od 1. 4. 1962(4) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti.

účinné od 1. 4. 1962Tato období se však nezapočtou,

1. účinné od 1. 4. 1962a) jestliže výkon práce v družstvu nebo v předchozím pracovním poměru trval aspoň 6 měsíců od skončení pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo
2. účinné od 1. 4. 1962b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem (nemocí z povolání).

účinné od 1. 4. 1962Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).

účinné od 1. 4. 1962(5) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření posudkové komise sociálního zabezpečení očekávat, že člen družstva s vyšší úrovní hospodaření nabude v krátké době pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

účinné od 1. 4. 1962(6) Nemocenské náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření místo pracovní odměny po dobu karantény nařízené podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

účinné od 1. 4. 1962(7) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se nemocenské náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ze státních prostředků.

§ 10

účinné od 1. 4. 1962(1) Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva s vyšší úrovní hospodaření, nejvýše však z částky 100 Kčs (dále jen „průměrná denní pracovní odměna“). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva s vyšší úrovní hospodaření dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.

účinné od 1. 4. 1962(2) Nemocenské náleží za pracovní dny.

účinné od 1. 4. 1962(3) Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

§ 11

účinné od 1. 4. 1962(1) Výše nemocenského činí:

účinné od 1. 4. 1962(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:

účinné od 1. 4. 1962Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může nařízením stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.

účinné od 1. 4. 1962(3) Jestliže by nemocenské stanovené podle odstavce 1 nebo 2 činilo méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v této částce. Přesahuje-li však tato částka 80 % průměrné denní pracovní odměny člena družstva s vyšší úrovní hospodaření, poskytuje se nemocenské ve výši 80 % této odměny.

§ 12

účinné od 1. 4. 1962Svobodnému, ovdovělému nebo rozvedenému členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, náleží za pracovní dny, v nichž je v ústavním ošetřování nebo v nichž je mu poskytována lázeňská péče, při níž má nárok na nemocenské, jen polovina nemocenského stanoveného podle předchozích ustanovení.

§ 13

účinné od 1. 4. 1962(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, jemuž se vyplácí z důchodového zabezpečení družstevníků starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo osobní důchod, náleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl v družstvu činný způsobem zakládajícím sociální zabezpečení (§ 5) aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

účinné od 1. 4. 1962(2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro poživatele obdobných důchodů podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření).

§ 14

účinné od 1. 4. 1962Nemocenské nemůže být přiznáno za dobu přede dnem, kdy byla předepsaným způsobem zjištěna pracovní neschopnost. Jestliže však pracovní neschopnost nastala dříve, než byla takto zjištěna, přizná se nemocenské nejdéle za 3 pracovní dny nazpět; podmínkou je, že včasné zjištění pracovní neschopnosti bylo znemožněno z vážných důvodů.

§ 15

účinné od 1. 4. 1962(1) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až do výše průměrné denní pracovní odměny, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; při rozhodování o zvýšení nemocenského se hledí k celkovým zdravotním a sociálním poměrům nemocného člena družstva a jeho rodiny.

účinné od 1. 4. 1962(2) Po dobu ústavního ošetřování může však být vypláceno zvýšené nemocenské, jen má-li člen družstva alespoň jedno nezaopatřené dítě.

účinné od 1. 4. 1962(3) O zvýšení se rozhoduje na návrh odborného oddělení zdravotnického zařízení. Zvýšení nemocenského se přiznává zpravidla nejdéle na dobu tří měsíců.

§ 16

účinné od 1. 4. 1962(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost:

1. účinné od 1. 4. 1962a) v úmyslu vylákat nemocenské nebo
2. účinné od 1. 4. 1962b) zaviněnou účastí ve rvačce nebo
3. účinné od 1. 4. 1962c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo
4. účinné od 1. 4. 1962d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

účinné od 1. 4. 1962(2) Má-li člen družstva s vyšší úrovní hospodaření rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; členu družstva s vyšší úrovní hospodaření bez rodinných příslušníků může být v případech uvedených v odstavci 1 pod písm. b) až d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.

účinné od 1. 4. 1962(3) Poruší-li člen družstva předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a o chování a životosprávě nemocných vydané orgány státní zdravotní správy, může být nemocenské dočasně sníženo nebo odňato; má-li však člen družstva rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu.

§ 17

účinné od 1. 4. 1962Podpora při ošetřování člena rodiny

účinné od 1. 4. 1962(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti, náleží místo pracovní odměny podpora ve výši nemocenského; podmínkou je, že nemocného není možno umístit v nemocnici a že v rodině není osoby, která by mohla nemocného ošetřovat. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny.

účinné od 1. 4. 1962(2) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí pečovat o dítě z toho důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo z toho důvodu, že takovému dítěti byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem; podmínkou je, že v rodině není osoby, která by mohla o dítě pečovat.

účinné od 1. 4. 1962(3) Podpora náleží nejvýše po dobu tří pracovních dnů; výplatu je možno prodloužit o další tři pracovní dny, nebylo-li možno během prvých tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči. Člence družstva s vyšší úrovní hospodaření, která má v trvalé péči aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, může být výplata podpory prodloužena ještě o dalších šest pracovních dnů, je-li pro to u dítěte některý z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo 2.

účinné od 1. 4. 1962(4) Činí-li si v téže rodině nárok na podporu více osob v témže případě, náleží podpora jen jedné z nich, a to především pracující matce.

účinné od 1. 4. 1962(5) Výše podpory se stanoví obdobně jako výše nemocenského.

účinné od 1. 4. 1962(6) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se podpora náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech ošetřování člena rodiny z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ošetřování (odstavec 3) ze státních prostředků.

§ 18

účinné od 1. 4. 1962Pohřebné

účinné od 1. 4. 1962(1) Zemře-li družstevník, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), děti, rodiče, děd a bába, sourozenci, tchán a tchýně, zeť a snacha.

účinné od 1. 4. 1962(2) Jestliže vypravil pohřeb někdo jiný než pozůstalý, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.

účinné od 1. 4. 1962(3) Jestliže družstevník vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku, náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do deseti let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad deset let pohřebné ve výši 800 Kčs.

§ 19

účinné od 1. 4. 1962Lázeňská péče

účinné od 1. 4. 1962(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta bezplatná lázeňská péče včetně úhrady jízdného.

účinné od 1. 4. 1962(2) Lázeňská péče se poskytuje družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům na účet sociálního zabezpečení v zařízeních lázeňské péče státní zdravotní správy.

§ 20

účinné od 1. 4. 1962Peněžitá pomoc v mateřství

účinné od 1. 4. 1962(1) Družstevnici, která byla v posledních dvou letech před porodem zabezpečena v nemoci podle tohoto zákona, podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách aspoň 270 dnů, náleží v těhotenství nebo mateřství místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského, peněžitá pomoc v mateřství.

účinné od 1. 4. 1962(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 18 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 14 týdnů po porodu (dále jen „mateřská dovolená“). Vyčerpá-li družstevnice z mateřské dovolené před porodem více než 4 týdny, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství bez přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vyčerpá-li družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než 4 týdny proto, že porod nastal dříve, než lékař určil, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství rovněž bez přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vyčerpá-li však družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než 4 týdny z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství ode dne porodu jen po dobu 14 týdnů.

účinné od 1. 4. 1962(3) Těhotným a kojícím matkám přiděluje družstvo lehčí práce přiměřené jejich stavu podle doporučení lékaře.

§ 21

účinné od 1. 4. 1962Výše peněžité pomoci v mateřství

účinné od 1. 4. 1962(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského (§ 10) za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálních požitků.

účinné od 1. 4. 1962(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny. Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

účinné od 1. 4. 1962(3) Výše peněžité pomoci v mateřství činí:

účinné od 1. 4. 1962(4) Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství stanovená podle odstavce 3 činila méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v této výši. Přesahuje-li však tato částka 90 % průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 90 % této odměny.

§ 22

účinné od 1. 4. 1962Podpora při narození dítěte

účinné od 1. 4. 1962Porodí-li družstevnice nebo družstevníkova rodinná příslušnice, náleží na každé narozené dítě podpora ve výši 650 Kčs. Podpora náleží manželce nebo družce družstevníkově také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od úmrtí družstevníka.

§ 23

účinné od 1. 4. 1962Podmínky nároku

účinné od 1. 4. 1962(1) Přídavky na děti náležejí za kalendářní měsíc družstevníku, jestliže

1. účinné od 1. 4. 1962a) má nezaopatřené děti (§ 24),
2. účinné od 1. 4. 1962b) odpracoval v tomto kalendářním měsíci alespoň 20 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému ve stanovách nebo v pracovním řádě; nemohl-li družstevník tuto pracovní podmínku splnit z příčin, které nezavinil, považuje se za splněnou, jestliže odpracoval v posledních 12 kalendářních měsících alespoň 240 pracovních dnů, a jde-li o družstevníka, který se stal členem družstva během roku, alespoň poměrný díl tohoto počtu pracovních dnů připadající na dobu členství v družstvu, a
3. účinné od 1. 4. 1962c) není uživatelem zemědělské půdy ve výměře větší než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, ani nežije ve společné domácnosti s uživatelem zemědělské půdy o takové výměře.

účinné od 1. 4. 1962(2) Přídavky na děti náležejí, jsou-li splněny ostatní podmínky, též družstevníku, který je osobou se změněnou pracovní schopností, nebo družstevnici, která pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, jestliže odpracovali alespoň 10 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému ve stanovách nebo v pracovním řádě; jestliže nemohli tuto podmínku splnit z příčin, které nezavinili, považuje se za splněnou, jestliže odpracovali v posledních 12 kalendářních měsících alespoň 120 pracovních dnů, a jde-li o družstevníka (družstevnici), který se stal členem družstva během roku, alespoň poměrný díl tohoto počtu pracovních dnů připadající na dobu členství v družstvu.

účinné od 1. 4. 1962(3) Odpracovaným dnům se kladou na roveň:

1. účinné od 1. 4. 1962a) dny, za které náleží podle platných předpisů pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy,
2. účinné od 1. 4. 1962b) dny, za které náleží nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství; u družstevníků činných v ostatních družstvech též dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, pokud si ji družstevník nepřivodil způsobem uvedeným v § 16 odst. 1,
3. účinné od 1. 4. 1962c) dny, zameškané pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti.

účinné od 1. 4. 1962(4) Družstevníku povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky, přídavky, jestliže v posledních 6 měsících před nástupem služby v ozbrojených silách byl v družstvu činný způsobem zakládajícím sociální zabezpečení alespoň po dobu 90 dnů.

§ 24

účinné od 1. 4. 1962Nezaopatřené děti

účinné od 1. 4. 1962(1) Za nezaopatřené děti se považují vlastní i osvojené děti družstevníka nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé socialistické republiky, a to do skončení povinné školní docházky; za stejných podmínek se považují za nezaopatřené děti oboustranně osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci družstevníka nebo jeho manžela, jestliže jsou v jejich přímém zaopatření; v prováděcích předpisech bude stanoveno, za jakých podmínek se poskytují přídavky na děti i na vnuky, sourozence nebo schovance.

účinné od 1. 4. 1962(2) Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají vlastní příjem vyšší než 200 Kčs měsíčně a jestliže

1. účinné od 1. 4. 1962a) se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání anebo
2. účinné od 1. 4. 1962b) jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.

§ 25

účinné od 1. 4. 1962Vyloučení nároku

účinné od 1. 4. 1962Přídavky se neposkytují na děti,

1. účinné od 1. 4. 1962a) na které náleží sirotčí důchod nebo výchovné podle tohoto zákona nebo podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření) nebo podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil;
2. účinné od 1. 4. 1962b) které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací;
3. účinné od 1. 4. 1962c) které jsou již déle než 6 měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu.

§ 26

účinné od 1. 4. 1962(1) Přídavky na děti členů družstev s vyšší úrovní hospodaření a družstevníků činných v ostatních družstvech, která plní státní plán nákupu zemědělských výrobků, se poskytují v plném rozsahu ze státních prostředků a činí měsíčně:

1. účinné od 1. 4. 1962Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží družstevníku na 5 dětí, na každé další dítě:

   účinné od 1. 4. 1962o 260 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka do 1400 Kčs,

   účinné od 1. 4. 1962o 240 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka nad 1400 Kčs do 3000 Kčs,

   účinné od 1. 4. 1962o 220 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka nad 3000 Kčs.

účinné od 1. 4. 1962(2) Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše přídavků na děti, náležejí za celý měsíc vyšší přídavky na děti.

§ 27

účinné od 1. 4. 1962(1) Přídavky na děti družstevníků činných v ostatních družstvech, která vlastním zaviněním neplní státní plán nákupu, poskytují se ze státních prostředků měsíčně v těchto částkách:

účinné od 1. 4. 1962Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 4. 1962(2) Okresní národní výbor stanoví, zda družstvo plní státní plán nákupu, a nebyl-li plán splněn, zda se tak stalo vlastním zaviněním družstva.

účinné od 1. 4. 1962(3) Družstvo doplácí ze sociálního fondu podle svých ekonomických možností přídavky uvedené v odstavci 1 na výměru stanovenou v § 26.

§ 28

účinné od 1. 4. 1962Výplata přídavků na děti

účinné od 1. 4. 1962(1) Přídavky na děti se vyplácejí vždy za celý měsíc, a to měsíčně pozadu.

účinné od 1. 4. 1962(2) Přídavky na děti družstevníků činných v družstvu s vyšší úrovní hospodaření se vyplácejí v plné výměře stanovené v § 26. Přídavky na děti družstevníků činných v ostatních družstvech se vyplácejí ze státních prostředků ve výměře stanovené v § 27, splní-li však tato družstva státní plán nákupu zemědělských výrobků, uhradí se dodatečně ze státních prostředků též rozdíl mezi těmito výměrami.

účinné od 1. 4. 1962(3) Přídavky na děti se vyplácejí tomu, z jehož zabezpečení byly přiznány. Má-li však dítě v přímém zaopatření někdo jiný, vyplácejí se jemu.

§ 29

účinné od 1. 4. 1962Poměr k výživnému

účinné od 1. 4. 1962Určuje-li soud výživné na děti, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhražovány přídavky na děti, které se na ně poskytují. Do určeného výživného se přídavky na děti nezapočítávají.

§ 30

účinné od 1. 4. 1962Rodinní příslušníci

účinné od 1. 4. 1962(1) Za rodinné příslušníky družstevníka se pro nárok na peněžité a věcné dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení matky a dítěte považují:

1. účinné od 1. 4. 1962a) manželka (manžel),
2. účinné od 1. 4. 1962b) děti do skončení povinné školní docházky,
3. účinné od 1. 4. 1962c) děti od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,
4. účinné od 1. 4. 1962d) družka (druh), pokud žije s družstevníkem ve společné domácnosti aspoň tři měsíce.

účinné od 1. 4. 1962(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud jsou výživou převážně odkázáni na družstevníka:

1. účinné od 1. 4. 1962a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
2. účinné od 1. 4. 1962b) schovanci, vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,
3. účinné od 1. 4. 1962c) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
4. účinné od 1. 4. 1962d) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému nebo rozvedenému družstevníku jeho domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky.

účinné od 1. 4. 1962(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel) družstevníka, pokud družstevník má vůči ní vyživovací povinnost.

účinné od 1. 4. 1962(4) Pokud osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 jsou samy zabezpečeny v nemoci nebo v mateřství podle tohoto zákona nebo jsou pojištěny či zabezpečeny (zaopatřeny) podle jiných předpisů, nepovažují se za rodinné příslušníky družstevníka.

§ 31

účinné od 1. 4. 1962Ochranná lhůta

účinné od 1. 4. 1962(1) Dávky zabezpečení v nemoci a dávky zabezpečení matky a dítěte náležejí též, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době, po kterou se poskytuje nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, anebo v ochranné lhůtě.

účinné od 1. 4. 1962(2) Ochranná lhůta činí 42 dnů od zániku sociálního zabezpečení, popřípadě od vynětí z něho; jestliže však družstevník byl účasten sociálního zabezpečení po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tuto kratší dobu. U žen, jejichž sociální zabezpečení zaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy 6 měsíců.

účinné od 1. 4. 1962(3) Vznikne-li v ochranné lhůtě sociální zabezpečení podle tohoto zákona znovu, připočítává se ochranná lhůta získaná novým zabezpečením k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 42 dnů. Vznikem nemocenského pojištění, popřípadě sociálního zabezpečení podle jiných předpisů, ochranná lhůta zaniká.

§ 32

účinné od 1. 4. 1962Doba důchodového zabezpečení

účinné od 1. 4. 1962Náhradní doby

účinné od 1. 4. 1962(1) Pokud tento zákon požaduje pro vznik nebo výši nároků na dávky určitou dobu důchodového zabezpečení, rozumí se jí

1. účinné od 1. 4. 19621. od 1. dubna 1962 doba důchodového zabezpečení podle tohoto zákona,
2. účinné od 1. 4. 19622. před tímto dnem doba započitatelná podle dosavadních předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev.

účinné od 1. 4. 1962(2) Byl-li družstevník důchodově zabezpečen (pojištěn) aspoň rok, započítávají se do doby důchodového zabezpečení tyto náhradní doby:

1. účinné od 1. 4. 19621. v období do 30. září 1948 v rozsahu stanoveném předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru:
   1. účinné od 1. 4. 1962a) doba vojenské služby,
   2. účinné od 1. 4. 1962b) doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody;

1. účinné od 1. 4. 19622. v období od 1. října 1948 též:
   1. účinné od 1. 4. 1962a) doba přípravy na povolání po skončení povinné školní docházky studiem na výběrových a vysokých školách, doba vědecké a umělecké aspirantury, jakož i doba odborného nebo politického školení,
   2. účinné od 1. 4. 1962b) doba vojenské služby v československých ozbrojených silách a ve spojeneckých armádách,
   3. účinné od 1. 4. 1962c) doba výcviku nebo školení osob se změněnou pracovní schopností pro nové povolání prováděných se souhlasem orgánů sociálního zabezpečení,
   4. účinné od 1. 4. 1962d) pro vznik nároku též doba, po kterou žena pečovala o dítě (§ 47) mladší než 8 let nebo o nezletilce, který pro svůj trvale nepříznivý zdravotní stav potřeboval stálé péče;

1. účinné od 1. 4. 19623. v období od 1. dubna 1962 též doba, po kterou měl družstevník nárok na nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství, poskytované místo pracovní odměny.

účinné od 1. 4. 1962(3) Kryje-li se doba důchodového zabezpečení s náhradní dobou, započítá se jen jedna z nich, a to ta, jejíž zápočet je pro družstevníka výhodnější; to platí též, kryje-li se doba důchodového zabezpečení s dobou započitatelnou podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) zaměstnanců nebo kryjí-li se náhradní doby navzájem.

účinné od 1. 4. 1962(4) Kalendářní roky, v nichž družstevník neodpracoval bez závažného důvodu aspoň počet pracovních dnů nebo nesplnil aspoň počet výkonových norem, které je člen družstva povinen odpracovat nebo splnit podle usnesení členské schůze družstva, se nezapočítávají pro vznik nároku na dávky důchodového zabezpečení ani pro jeho výši. Za závažný důvod se považuje zejména výkon veřejné funkce, účast na odborném nebo politickém školení a uznaná neschopnost k práci pro nemoc nebo pro úraz.

§ 33

účinné od 1. 4. 1962Zhodnocení různých druhů důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření)

účinné od 1. 4. 1962(1) Doby, které družstevník získal v důchodovém zabezpečení (zaopatření) jako pracovník v pracovním poměru, člen výrobního družstva nebo jako příslušník ozbrojených sil účastný sociálního zaopatření těchto příslušníků, se hodnotí pro důchodové zabezpečení podle tohoto zákona, jako by byly získány v tomto důchodovém zabezpečení; pokud se doby kryjí, započítávají se jen jednou, a to podle předpisů pro družstevníka výhodnějších.

účinné od 1. 4. 1962(2) Prováděcí předpisy stanoví,

1. účinné od 1. 4. 1962a) jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) získaná podle jiných předpisů,
2. účinné od 1. 4. 1962b) kdy se budou nároky pracovníka v pracovním poměru (člena výrobního družstva, příslušníka ozbrojených sil účastného důchodového zaopatření těchto příslušníků) na důchodové dávky posuzovat podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců i poté, kdy se stal družstevníkem.

§ 34

účinné od 1. 4. 1962Přerušení pracovní činnosti

účinné od 1. 4. 1962Zachování nároků

účinné od 1. 4. 1962(1) Bylo-li důchodové zabezpečení družstevníka přerušeno na dobu nepřesahující pět let, započítává se též doba před přerušením důchodového zabezpečení; trvalo-li však přerušení důchodového zabezpečení déle než pět let, započítává se doba důchodového zabezpečení před přerušením, jen jestliže družstevník byl znovu důchodově zabezpečen aspoň tři roky.

účinné od 1. 4. 1962(2) Bylo-li důchodové zabezpečení družstevníka přerušeno po dobu, po kterou je mu poskytován invalidní nebo částečný invalidní důchod, posuzují se nároky z důchodového zabezpečení tak, jako kdyby družstevník nepřerušil důchodové zabezpečení, doba přerušení se však nezapočítává do doby důchodového zabezpečení. To platí též, bylo-li důchodové zabezpečení přerušeno na dobu delší než dva roky z jiných vážných důvodů. O tom, bylo-li důchodové zabezpečení přerušeno z vážných důvodů, rozhoduje na žádost družstevníka okresní národní výbor.

§ 35

účinné od 1. 4. 1962Průměrná měsíční pracovní odměna

účinné od 1. 4. 1962(1) Důchodové pásmo (§ 37), podle něhož se stanoví výše důchodu, je určeno výší průměrné měsíční pracovní odměny.

účinné od 1. 4. 1962(2) Průměrná měsíční pracovní odměna se vypočítává z úhrnu pracovních odměn dosažených v posledních 10 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod, popřípadě v posledních pěti kalendářních letech, jestliže je to pro družstevníka výhodnější.

účinné od 1. 4. 1962(3) Průměrná měsíční pracovní odměna družstevníka (družstevnice) staršího 60 let se vypočítává za kalendářní léta před dovršením tohoto věku, je-li tato průměrná pracovní odměna vyšší než průměrná měsíční odměna vypočtená podle odstavce 2; starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod osoby, která již požívá nebo požívala některý z těchto důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), nesmí být určen v nižším důchodovém pásmu, než je pásmo, v němž byl již důchod přiznán, nebo jež by odpovídalo průměrnému výdělku, z něhož byl vyměřen důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců (příslušníků ozbrojených sil).

účinné od 1. 4. 1962(4) Naturální požitky poskytované členům ostatních družstev se oceňují pro účely stanovení dávek sociálního zabezpečení částkou, kterou stanoví prováděcí předpisy.

§ 36

účinné od 1. 4. 1962Podmínky nároku

účinné od 1. 4. 1962(1) Starobní důchod náleží družstevníku (družstevnici), který byl důchodově zabezpečen nejméně 20 roků, jestliže v době trvání důchodového zabezpečení nebo nejpozději do dvou roků po jeho zániku dosáhl věku aspoň 60 let a

1. účinné od 1. 4. 1962a) pracuje v družstvu podle svých schopností nebo
2. účinné od 1. 4. 1962b) je trvale neschopen jakékoliv práce v družstvu.

účinné od 1. 4. 1962Splnění podmínky uvedené pod písm. a) se nevyžaduje, nemůže-li družstevník (družstevnice) pracovat v družstvu z vážných důvodů nebo dosáhl-li věku 65 let.

účinné od 1. 4. 1962(2) Starobní důchod náleží též družstevníku, který byl důchodově zabezpečen po dobu kratší než 20 let, avšak nejméně 8 let, a jde-li o družstevnici, nejméně 5 let, jestliže v době trvání důchodového zabezpečení nebo nejpozději do dvou roků po jeho zániku dosáhli věku aspoň 65 let.

§ 37

účinné od 1. 4. 1962Výše starobního důchodu

účinné od 1. 4. 1962(1) Základní výměra starobního důchodu činí:

účinné od 1. 4. 1962(2) K základní výměře starobního důchodu se přičítá 1 % její výše za každý rok práce v družstvu, pokud se započítává do doby potřebné pro vznik nároku na důchod a jeho výši (§ 32 odst. 4).

§ 38

účinné od 1. 4. 1962Nárok na starobní důchod po dobu pracovní činnosti v družstvu

účinné od 1. 4. 1962Vláda stanoví,

1. účinné od 1. 4. 1962a) zda a v jaké výši náleží starobní důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců nebo výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil a v jaké výši náleží starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) družstevníků těm, kdo po splnění podmínek pro vznik nároku na důchod trvale pracují v družstvu,
2. účinné od 1. 4. 1962b) zda a v jaké výši náleží starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) družstevníků poživatelům tohoto důchodu, kteří jsou činni v pracovním poměru.

§ 39

účinné od 1. 4. 1962Podmínky nároku

účinné od 1. 4. 1962(1) Invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží družstevníku, který získal dobu důchodového zabezpečení potřebnou pro nárok na důchod (§ 40), jestliže se v době trvání důchodového zabezpečení nebo do dvou roků po jeho zániku stal pro trvalé zhoršení zdravotního stavu invalidním nebo částečně invalidním; částečný invalidní důchod však nenáleží, odpírá-li družstevník dále konat práce v družstvu, jichž je schopen podle rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení vydaného o částečné invaliditě družstevníka.

účinné od 1. 4. 1962(2) Zásady, podle nichž se posuzuje invalidita a částečná invalidita, stanoví vláda.

§ 40

účinné od 1. 4. 1962Potřebná doba důchodového zabezpečení

účinné od 1. 4. 1962(1) Doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod činí u družstevníků ve věku

účinné od 1. 4. 1962U družstevníků ve věku nad 28 let se doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na důchod zjišťuje z posledních 10 let počítaných zpět od vzniku invalidity (částečné invalidity). U družstevníka mladšího než 20 let stačí i doba důchodového zabezpečení kratší než rok.

účinné od 1. 4. 1962(2) Získal-li družstevník potřebnou dobu důchodového zabezpečení v některém z věkových pásem (odstavec 1) a byl-li poté nepřetržitě důchodově zabezpečen, považuje se za získanou doba důchodového zabezpečení potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.

účinné od 1. 4. 1962(3) Stane-li se invalidní (částečně invalidní) vdova, jejíž nárok na vdovský důchod v době vzniku invalidity již netrvá a ani z důvodu invalidity nemůže vzniknout, považuje se doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod vždy za získanou, jestliže vdova byla družstevnicí v době smrti svého manžela nebo se jí stala nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovala v pracovní činnosti v družstvu (§ 5 odst. 3) až do dne, kdy se stane invalidní (částečně invalidní).

účinné od 1. 4. 1962(4) Vznikla-li invalidita nebo částečná invalidita pracovním úrazem (nemocí z povolání), nepožaduje se, aby doba důchodového zabezpečení trvala po dobu stanovenou v předchozích odstavcích.

§ 41

účinné od 1. 4. 1962Výše invalidního a částečného invalidního důchodu

účinné od 1. 4. 1962(1) Invalidní důchod náleží ve výši starobního důchodu (§ 37).

účinné od 1. 4. 1962(2) Částečný invalidní důchod činí 60 % invalidního důchodu.

§ 42

účinné od 1. 4. 1962Zvýšení invalidního a částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu (nemoci z povolání)

účinné od 1. 4. 1962(1) Vznikla-li invalidita nebo částečná invalidita pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, zvyšuje se invalidní důchod o 50 Kčs měsíčně a částečný invalidní důchod o 30 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 4. 1962(2) Pracovním úrazem je úraz, který družstevník utrpěl

1. účinné od 1. 4. 1962a) při provozu družstevního zemědělského závodu nebo v přímé souvislosti s ním anebo při práci na záhumenku,
2. účinné od 1. 4. 1962b) při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku,
3. účinné od 1. 4. 1962c) při výkonu veřejné funkce.

účinné od 1. 4. 1962(3) Nemocemi z povolání se rozumějí nemoci, které jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání platném pro pracovníky v pracovním poměru, jestliže vznikly za podmínek stanovených v tomto seznamu.^*)

§ 43

účinné od 1. 4. 1962Všeobecné podmínky nároku

účinné od 1. 4. 1962Důchod vdovský, vdovecký a sirotčí náležejí

1. účinné od 1. 4. 1962a) po družstevníkovi (družstevnici), který byl důchodově zabezpečen po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, jestliže neuplynuly od zániku důchodového zabezpečení do dne smrti více než dva roky, nebo po družstevníkovi (družstevnici), který zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání),
2. účinné od 1. 4. 1962b) po poživateli starobního, invalidního a částečného invalidního důchodu poskytovaného z důchodového zabezpečení družstevníků.

§ 44

účinné od 1. 4. 1962Vdovský důchod

účinné od 1. 4. 1962(1) Vdovský důchod náleží vdově po dobu jednoho roku od smrti družstevníka (důchodce).

účinné od 1. 4. 1962(2) Vdovský důchod náleží nadále po uplynutí jednoho roku od smrti družstevníka (důchodce) vdově, jestliže

1. účinné od 1. 4. 1962a) je invalidní (§ 39 odst. 2), nebo
2. účinné od 1. 4. 1962b) pečuje aspoň o jedno dítě, jež má nárok na sirotčí důchod (§ 47), nebo
3. účinné od 1. 4. 1962c) vychovala aspoň tři děti, nebo
4. účinné od 1. 4. 1962d) dosáhla věku 45 let a vychovala alespoň dvě děti, nebo
5. účinné od 1. 4. 1962e) dosáhla věku 50 let.

účinné od 1. 4. 1962(3) Nárok na vdovský důchod nezanikne, odpadne-li některá z podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b), jestliže vdova v době trvání nároku na důchod dosáhla věku 50 let anebo věku 45 let a vychovala alespoň dvě děti.

účinné od 1. 4. 1962(4) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

účinné od 1. 4. 1962(5) Vdovský důchod náleží za podmínek uvedených v předchozích odstavcích též ženě, jejíž manželství s družstevníkem (důchodcem) bylo rozvedeno, jestliže byla v době jeho smrti odkázána na výživné, které jí byl povinen poskytovat.

účinné od 1. 4. 1962(6) Vdovský důchod může být přiznán, jsou-li pro to okolnosti hodné zvláštního zřetele, také družce, která žila s družstevníkem (důchodcem) až do jeho smrti ve společné domácnosti a byla na něj odkázána výživou.

účinné od 1. 4. 1962(7) Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním; je-li však splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 2, vznikne při opětném ovdovění původní nárok znovu, jestliže by po posledním manželu nárok nenáležel nebo by náležel v nižší výměře.

§ 45

účinné od 1. 4. 1962Výše vdovského důchodu

účinné od 1. 4. 1962(1) Vdovský důchod činí

1. účinné od 1. 4. 1962a) jde-li o vdovu po družstevníku nebo po poživateli částečného invalidního důchodu, 70 % invalidního důchodu, na který by měl družstevník nebo pracující poživatel částečného invalidního důchodu nárok v době smrti, čítajíc v to i zvýšení důchodu při pracovním úrazu;
2. účinné od 1. 4. 1962b) jde-li o vdovu po poživateli starobního nebo invalidního důchodu, 70 % důchodu, který důchodce požíval v době smrti;
3. účinné od 1. 4. 1962c) jde-li o vdovu po pracujícím poživateli starobního nebo invalidního důchodu, 70 % toho důchodu, který důchodce požíval v době smrti, čítajíc v to i zvýšení důchodu při pracovním úrazu.

účinné od 1. 4. 1962(2) Ženě, jejíž manželství bylo rozvedeno, náleží vdovský důchod jen do výše výživného (§ 44 odst. 5).

§ 46

účinné od 1. 4. 1962Vdovecký důchod

účinné od 1. 4. 1962(1) Důchod vdovecký náleží vdovci po družstevnici (důchodkyni), je-li invalidní (§ 39 odst. 2) a byl-li poslední rok před smrtí družstevnice (důchodkyně) odkázán výživou na její pracovní příjem (důchod).

účinné od 1. 4. 1962(2) Vdovecký důchod náleží ve výši vdovského důchodu.

§ 47

účinné od 1. 4. 1962Sirotčí důchod

účinné od 1. 4. 1962(1) Sirotčí důchod náleží vlastnímu i osvojenému dítěti zemřelého družstevníka (důchodce).

účinné od 1. 4. 1962(2) Sirotčí důchod náleží také dítěti, jestliže zemřel jeho děd (bába) nebo pěstoun, který byl družstevníkem (důchodcem), a jestliže dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výživou.

účinné od 1. 4. 1962(3) Sirotčí důchod náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte. Poté náleží sirotčí důchod nejdéle do 25. roku věku, jestliže dítě

1. účinné od 1. 4. 1962a) se soustavně připravuje předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo
2. účinné od 1. 4. 1962b) je pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopno k práci.

účinné od 1. 4. 1962(4) Po několika družstevnících (důchodcích) náleží dítěti jen jeden sirotčí důchod, a to nejvyšší.

§ 48

účinné od 1. 4. 1962Výše sirotčího důchodu

účinné od 1. 4. 1962Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí čtvrtinu, oboustranně osiřelého dítěte polovinu důchodu, z něhož se vyměřuje vdovský (vdovecký) důchod. Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 120 Kčs měsíčně, oboustranně osiřelého dítěte nejméně 200 Kčs měsíčně.

§ 49

účinné od 1. 4. 1962Osobní důchod

účinné od 1. 4. 1962Pro poskytování osobního důchodu družstevníkům zvlášť zasloužilým v oboru hospodářství, vědy, kultury, správy a v jiných úsecích veřejné činnosti a pozůstalým po nich platí všeobecné předpisy o osobním důchodu.^*)

§ 50

účinné od 1. 4. 1962Sociální důchod

účinné od 1. 4. 1962Pro poskytování sociálního důchodu potřebným osobám, které byly družstevníky a jsou starší 65 let nebo invalidní, platí všeobecné předpisy o sociálním důchodu.^**)

§ 51

účinné od 1. 4. 1962Výchovné

účinné od 1. 4. 1962(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 47) poživatele důchodu starobního, invalidního nebo částečného invalidního, osobního a sociálního důchodu. Výchovné nenáleží, je-li poživatel důchodu uvedeného v předchozí větě uživatelem zemědělské půdy ve výměře větší, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije ve společné domácnosti s uživatelem zemědělské půdy o takové výměře.

účinné od 1. 4. 1962(2) Výchovné činí měsíčně na jedno dítě 70 Kčs, na dvě děti 170 Kčs, na tři děti 430 Kčs, na čtyři děti 690 Kčs, na pět dětí 950 Kčs a zvyšuje se na každé další dítě o 260 Kčs měsíčně. Činí-li důchod spolu s pracovním příjmem důchodce více než 1400 Kčs měsíčně, stanoví se výše výchovného jako u přídavků na děti (§ 26).

účinné od 1. 4. 1962(3) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik osob, náleží výchovné té, která má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného té, jíž bylo dříve přiznáno.

účinné od 1. 4. 1962(4) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

účinné od 1. 4. 1962(5) Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.

účinné od 1. 4. 1962(6) Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány výchovným, které se na ně poskytuje; do určeného výživného se výchovné nezapočítává.

§ 52

účinné od 1. 4. 1962Zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost

účinné od 1. 4. 1962Důchody mohou být zvýšeny až o polovinu, je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhy jinou osobou. Sirotčí důchod lze zvýšit pro bezmocnost až od sedmého roku věku dítěte. Také výchovné na dítě starší sedmi let může být zvýšeno až o polovinu, je-li dítě trvale bezmocné.

§ 53

účinné od 1. 4. 1962(1) Rozsah, podmínky a výše nároků ze sociálního zabezpečení učňů, kteří jsou v učebním poměru k družstvu, se řídí předpisy platnými pro ostatní učně.

účinné od 1. 4. 1962(2) Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny učně, podle níž se určuje výše peněžitých dávek zabezpečení v nemoci a peněžité pomoci v mateřství, je započitatelná peněžitá odměna náležející podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení učňů, kteří jsou v učebním poměru k družstvu; vznikla-li pracovní neschopnost v době, kdy skončilo přípravné období učně, je základem započitatelný výdělek dosažený v období odborného rozvoje.

účinné od 1. 4. 1962(3) Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje učňům od prvního dne pracovní neschopnosti ze státních prostředků.

účinné od 1. 4. 1962(4) Základem pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny, podle níž se určuje výše důchodu učně, je částka 800 Kčs měsíčně, pokud peněžitá odměna nebo výdělek není vyšší.

účinné od 1. 4. 1962(5) Při rozvrhu příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení (§ 74) na družstevníky nebere družstvo v počet učně.