Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

§ 26

Výhled z motorových vozidel z místa řidiče a zpětná zrcátka

(1) Každé motorové vozidlo musí být konstruováno a vybaveno tak, aby byla zajištěna za všech možných provozních a povětrnostních podmínek největší možná viditelnost z místa řidiče všemi směry.

(2) Výhled z místa řidiče u automobilů a silničních tahačů musí být schválen;⁶⁷) to platí v přiměřeném rozsahu pro výhled dozadu i u jednostopých motorových vozidel a jejich modifikací s otevřenou karosérií. Výhled z místa řidiče je určen prostorovou soustavou přímek procházejících výhledovými body (V-body), jejichž poloha je vztažena k poloze projektovaného vztažného bodu sedění (R-bodu) na sedadle řidiče.⁶⁸) Tento R-bod pro účely určení výhledu leží při krajní zadní poloze řidičova sedadla, určené výrobcem k sezení, ve vztažné podélné svislé rovině procházející zřejmým středem sedadla. Jestliže střed sedadla nelze stanovit, musí být tato vztažná rovina nahrazena rovnoběžnou rovinou procházející středem volantu.

U automobilů, s výjimkou osobních automobilů, je dále pro určení podmínek výhledu rozhodující poloha vztažného bodu výhledu (P-bodu), ležícího 627 mm svisle nad R-bodem, při sklonu opěradla sedadla 25 stupňů nazad od svislice; pro odlišné základní nastavení sklonu opěradla je nutno polohu P-bodu upravit.⁶⁹)

(3) U osobních automobilů musí být pro výhled řidiče dopředu splněny tyto podmínky:

1. a) průhledná plocha čelního skla musí obsahovat 6 údajových bodů, vzniklých jako průsečíky přímek vycházejících z V-bodů s vnějším povrchem čelního skla;⁶⁹)
2. b) pro účely ověření velikosti stíraného vnějšího povrchu čelního skla se stanoví:
   1. ba) velká vztažná plocha průhledu čelním sklem, z níž musí být nejméně 75 % stíráno stěrači vozidla;
   2. bb) malá vztažná plocha průhledu čelním sklem, z níž musí být nejméně 99 % stíráno jedním stěračem;

1. c) úhel zakrývání dvojokého výhledu sloupky čelního okna, popřípadě dělícími sloupky zasklení předních dveří se zjišťuje ve vodorovné rovině, procházející P-bodem, tečnami k obrysům těchto sloupků, vycházejícími z výhledových bodů; jeho hodnota nesmí být větší než 4°30´;
2. d) v prostoru pro výhled v rozsahu 180° dopředu omezeném shora i zdola soustavou smluvních ploch, které procházejí V-body, nesmějí být překážky bránící dvojokému výhledu z V-bodů, s výjimkou sloupků uvedených v písmenu c), s výjimkou předepsaných součástí výbavy vozidla (zpětná zrcátka, ramena stěračů) a s výjimkou překážek, jejichž šířka měřená ve vodorovném směru kolmo k přímkám z V-bodů nepřesahuje 65 mm.

(4) U ostatních automobilů, silničních tahačů, s výjimkou tahačů podle odstavce 5, a u pojízdných pracovních strojů s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 50 km/h musí být splněny tyto podmínky pro výhled řidiče dopředu:

1. a) průhledná plocha čelního skla musí být nejméně tak velká jako vztažná plocha průhledu, vymezená na vnějším povrchu čelního skla jeho průsečnicemi se čtyřmi rovinami procházejícími P-bodem, z nichž
   1. - horní rovina je kolmá k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla a ve vzdálenosti 12 m od P-bodu prochází bodem ležícím ve výši 5 m nad vozovkou;
   2. - dolní rovina je kolmá k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla a u bezkapotového provedení vozidla ve vzdálenosti 1 m od přídě vozidla prochází bodem ležícím ve výši 1 m nad vozovkou, u polokapotového a kapotového provedení protíná rovinu vozovky ve vzdálenosti 10 m od P-bodu; pokud u bezkapotového provedení vozidla není splněna podmínka výhledu dolů, musí být vozidlo vybaveno nejméně jedním zrcátkem, které zajistí viditelnost průsečnice dolní roviny s rovinou vozovky v celé šířce vozidla;
   3. - levá svislá rovina svírá se vztažnou svislou rovinou úhel 18°;
   4. - pravá svislá rovina svírá se vztažnou svislou rovinou úhel 56°;

   pro vozidla s asymetricky umístěnou budkou řidiče a pro vozidla s jednomístnou budkou řidiče tyto podmínky neplatí;

1. b) pro úhel zakrývání dvojokého výhledu sloupky čelního okna, popřípadě dělícími sloupky zasklení předních dveří platí tytéž podmínky jako v odstavci 3 písm. c);
2. c) v prostoru pro výhled z rozsahu 180° dopředu, omezeném shora i zdola soustavou smluvních ploch, platí tytéž podmínky jako v odstavci 3 písm. d).

(5) U silničních tahačů s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 25 km/h a u zvláštních motorových vozidel uvedených v části třetí s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 50 km/h, s výjimkou zemědělských a lesnických traktorů, je nutno zajistit viditelnost průsečnice dolní roviny kolmé ke svislé podélné rovině souměrnosti vozidla s rovinou vozovky ve vzdálenosti 10 m od P-bodu v šíři nejméně 5 m na každé straně od svislé podélné roviny souměrnosti vozidla.

(6) Vozidla musí být vybavena schválenými zpětnými zrcátky,⁷⁰) a to:

1. a) jednostopá motorová vozidla a jejich modifikace nejméně jedním zrcátkem na levé straně vozidla,
2. b) automobily a silniční tahače nejméně jedním vnitřním a jedním vnějším zrcátkem na levé straně vozidla, popř. dalšími zpětnými zrcátky předepsanými v odstavci 4 písm. a), a není-li u nich možný průhled vnitřkem karosérie (dozadu i do stran), ještě dalším vnějším zrcátkem na pravé straně vozidla,
3. c) zemědělské a lesnické traktory, samojízdné sklizňové zemědělské a lesnické stroje a pojízdné pracovní stroje nejméně jedním vnějším zrcátkem na levé straně vozidla.

(7) Zpětná zrcátka předepsaná podle odstavce 6 musí splňovat tyto podmínky pro výhled dozadu:

1. a) zpětným zrcátkem jednostopých motorových vozidel a jejich modifikací s otevřenou karosérií musí být zachycen bez podstatného rozměrového zkreslení obraz vozovky ubíhající k obzoru, počínaje ve vzdálenosti 20 m od zrcátka, široký alespoň 4 m,⁷¹) měřeno na levé straně vozidla;
2. b) vnitřním zrcátkem musí být bez podstatného rozměrového zkreslení zachycen obraz povrchu vozovky ubíhající k obzoru, počínaje ve vzdálenosti 60 m od zádi vozidla, a to v horizontálním úhlu alespoň 10° po každé straně svislé podélné roviny souměrnosti vozidla.⁷²) Obraz může být částečně zakryt sedícími cestujícími nebo hlavovými opěrkami sedadel;
3. c) vnějším zpětným zrcátkem na levé straně vozidla musí být bez podstatného rozměrového zkreslení zachycen obraz povrchu vozovky ubíhající k obzoru v šířce nejméně 2,5 m, počínaje ve vzdálenosti 10 m od zrcátka, měřeno na levé straně vozidla;⁷¹)⁷²)
4. d) vnějším zpětným zrcátkem na pravé straně vozidla musí být bez podstatného rozměrového zkreslení zachycen obraz povrchu vozovky ubíhající k obzoru v šířce nejméně 750 mm, počínaje ve vzdálenosti 4 m od zrcátka a v šířce nejméně 3,5 m ve vzdálenosti 30 m od zrcátka, a to na pravé straně vozidla;⁷¹),⁷²) je-li přípojné vozidlo širší než tažné,⁷³) musí zpětné zrcátko zajistit zachycení obrazu povrchu vozovky ubíhající k obzoru v šířce nejméně 2 m, počínaje ve vzdálenosti 10 m od zrcátka.

(8) Zpětná zrcátka předepsaná podle odstavce 6 musí

1. a) být plochá, opticky klidná, nezkreslující a se sníženou odrazivostí,
2. b) mít barevnou reprodukci obrazu takovou, aby byly jasně rozlišitelné dopravní světelné signály,
3. c) mít jednotlivě účinné plochy u
   1. - jednostopých motorových vozidel a jejich modifikací nejméně 50 cm²,
   2. - osobních automobilů nejméně 100 cm²,
   3. - ostatních motorových vozidel, s výjimkou zemědělských a lesnických traktorů a pojízdných pracovních strojů nejméně 300 cm².

   V případech, kdy ploché zrcátko by svou velikostí bylo neúměrné vnitřnímu prostoru vozidla nebo by přesahovalo nadměrně vnější celkový obrys vozidla, a u vozidel, která se vyznačují silnějšími otřesy, může být použito sféricky vypouklých zpětných zrcátek, jejichž poloměr zakřivení však nesmí být menší než 1,2 m. Účinná plocha těchto vypouklých zrcátek nesmí být menší

   1. - u osobních automobilů než 50 cm²,
   2. - u ostatních motorových vozidel než 200 cm².

(9) Zpětné zrcátko zemědělských a lesnických traktorů, samojízdných sklizňových zemědělských a lesnických strojů a pojízdných pracovních strojů předepsané v odstavci 6 písm. c) může být ploché nebo vypouklé; jeho účinná plocha nesmí být menší než 200 cm². Vypouklost zrcátka musí být sférického tvaru o poloměru nejméně 1,2 m a jeho plocha musí být opticky klidná. Barevná reprodukce obrazu tímto zrcátkem zachyceného musí být taková, aby byly jasně rozlišitelné dopravní světelné signály.

(10) Povrch účinné plochy zpětných zrcátek předepsaných v odstavci 6, která budou dodávána po 1. 1. 1973, musí být odolný proti odírání a narušování vlivem čištění plochy zrcátka. Hodnota odrazivosti reflexního povlaku zrcátka nesmí být menší než 25 % u osobních automobilů a 50 % u ostatních motorových vozidel. Jestliže je používáno zrcátko se dvěma funkčními polohami, a to pro den a noc (prismatického typu), nesmí být hodnota odrazivosti při poloze pro noční jízdu menší než 4 %. Tato zrcátka, použitá jako vnitřní, mohou být kombinována s vnějšími zrcátky neprismatického typu.

(11) Montáž zpětného zrcátka předepsaného v odstavci 6 a držáku musí zajistit

1. - stabilní polohu zrcátka vůči karosérii, tj. zrcátko nesmí být vychýleno samovolně ze své polohy obvyklými otřesy karosérie nebo řidičské budky a nesmí docházet k resonančnímu kmitání odrazové plochy zrcátka,
2. - nastavení zrcátka naklápěním v horizontálním a vertikálním směru z místa sedícího řidiče, a to i u vnějšího zpětného zrcátka na straně řidiče při zavřených dveřích. V případě, že vnější zrcátko je upevněno mimo dosah sedícího řidiče (např. blatníková zrcátka), musí jeho držák umožňovat takovou aretaci zrcátka v seřízené poloze, která nedovolí nežádoucí změnu této polohy.

(12) Zpětná zrcátka motorových vozidel musí být svým provedením a upevněním řešena tak, aby byla snížena možnost zranění osob při srážce nebo prudkém zabrzdění.

(13) Všechna vnitřní a vnější zrcátka, s výjimkou těch, která jsou umístěna na vozidle výše než 1,9 m, měřeno od spodní hrany zrcátka k vozovce, musí splňovat tyto podmínky:⁷⁴)

1. a) jestliže vnější zpětné zrcátko narazí na chodce nebo cyklistu nebo jestliže cestující přijde do styku s vnitřním zrcátkem, musí být zrcátko schopno deformace nebo se jeho držák musí zlomit ve vhodně zvoleném průřezu;
2. b) pouzdro zrcátka musí být dostatečně odolné proti ohnutí, aby se sklo neroztříštilo, ledaže sklo je takové, že při jeho rozbití nevzniknou nebezpečné úlomky (zrcátko lepené k vnitřku pouzdra nebo zrcátko z bezpečnostního skla);
3. c) kompletní zrcátko s pouzdrem a držákem nesmí mít jakékoliv nebezpečné ostré hrany;
4. d) okraje skla zrcátka musí být opatřeny rámečkem; žádná část rámečku a u vnějších zrcátek ani žádná jiná část zrcátka nesmí mít výčnělky se zaoblením o poloměru menším než 3,5 mm.

(14) Je-li na vozidle použito více než jedno zpětné zrcátko, musí být všechna rovinná nebo musí mít stejný poloměr zakřivení. Toto ustanovení se netýká vnitřních zrcátek pro kontrolu vnitřního prostoru karosérie a zrcátek uvedených v odstavci 4 písm. a).

(15) Je-li na vozidle použito více zpětných zrcátek, než je předepsáno v odstavci 6, mohou tato doplňková zrcátka mít i menší účinnou plochu, než stanoví odstavce 8 a 9, nemusí být seřiditelná podle odstavce 11 a nemusí mít shodný poloměr zakřivení jako ostatní zrcátka podle odstavce 14.

(16) Zpětná zrcátka musí být na vozidle, popřípadě ve vozidle umístěna tak, aby

1. - co nejméně bránila ve výhledu z místa řidiče,
2. - pohled do vnějších zrcátek se děl buď bočními okny nebo plochou čelního skla očišťovanou stěrači.

(17) Přesahují-li vnější zpětná zrcátka při své provozní poloze největší šířku vozidla, musí být jejich držák sklopný dopředu i dozadu nebo ohebný tak, že ve sklopeném nebo ohnutém stavu nepřesahují největší šířku vozidla. Zpětné zrcátko, jehož spodní okraj není ve větší výšce než 1,9 m, nesmí přesahovat největší šířku zatíženého vozidla o více než 200 mm, s výjimkou ustanovení odstavce 7 písm. d) věty za středníkem.

(18) Vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky, musí být nejpozději dnem 1. 1. 1974 vybavena alespoň jedním vnějším zpětným zrcátkem na levé straně vozidla, zajišťujícím výhled dozadu a splňujícím podmínky stanovené v odstavcích 11, 12 a 16; ustanovení odstavců 1 až 10, 13 až 15 a 17 pro tato vozidla neplatí.

§ 27

Zařízení pro zpětnou jízdu a zajištění vozidel proti pohybu

(1) Každé motorové vozidlo musí být opatřeno zařízením pro zpětnou jízdu (couvání), které je ovladatelné z místa řidiče. Tímto zařízením nemusí být vybavena tříkolová motorová vozidla s koly souměrně umístěnými k podélné svislé rovině souměrnosti, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 400 kg, a jednostopá motorová vozidla.

(2) Každé motorové vozidlo o celkové hmotnosti větší než 3,5 t a každé přípojné vozidlo o celkové hmotnosti větší než 750 kg, musí být - s výjimkou pásových vozidel - vybaveno nejméně jedním zakládacím klínem, kterým je lze účinně zajistit proti pohybu. Tyto klíny musí být obsluze lehce přístupné a bezpečně uchopitelné.

(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 28

Kryty kol

(1) Všechna vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí větší než 20 km/h musí mít všechna kola opatřena účinnými kryty (blatníky, podběhy) a alespoň u kol poslední nápravy i účinnými lapači vody a nečistot, které v dostatečné míře zabrání rozstřiku vody a nečistot dozadu za jedoucím vozidlem.

(2) Blatníky, podběhy a lapače nečistot vozidel uvedených v odstavci 1 musí překrývat šířku běhounu nezatížené pneumatiky; vnější boční okraje blatníků musí být zaobleny; u předních řízených kol přívěsu může být za tyto kryty považována nástavba (karosérie přívěsu);⁷⁵) u dvou a více náprav, jdoucích bezprostředně za sebou, postačí společný kryt kol. Kryty kol a lapače musí splňovat tyto další podmínky:

1. a) u nezatížených automobilů a přívěsů a návěsů musí kryty kol - s výjimkou zadních blatníků sklápěčů - zakrývat kola tak, aby přední i zadní hrana krytu kol byla nejvýše 150 mm nad vodorovnou rovinou procházející středem kol;
2. b) u sklápěčkových vozidel smí být zadní kryt proveden jen na zadní straně kola; kryt však musí být svou horní hranou nejméně tak vysoko, jako je nejvyšší bod pneumatiky plně zatíženého vozidla a spodní hranou tak nízko, aby byla vždy níže, než je střed kola nezatíženého vozidla;
3. c) u nezatížených motocyklů a jejich přípojných vozidel musí být kryty kol provedeny tak, aby přední hrana byla před svislou rovinou procházející středem kola a zadní hrana nejvýše 150 mm nad vodorovnou rovinou procházející středem kola;
4. d) u nezatížených zemědělských a lesnických traktorů, které jsou určeny i k provozu na pozemních komunikacích, musí kryty kol zakrývat kola tak, aby přední i zadní hrana byla nejvýše jednu čtvrtinu výšky kol nad vodorovnou rovinou procházející středem kol;
5. e) lapače nečistot musí být spodní hranou tak nízko, aby rovina proložená teoretickým bodem styku pneumatiky zatíženého vozidla a spodní hranou lapače svírala s rovinou vozovky úhel nejvýše 15°, u zemědělských a lesnických traktorů nejvýše 25°.

(3) U všech vozidel opatřených pneumatikami — s výjimkou jednostopých vozidel a jejich modifikací — musí být na všechna kola umožněna montáž protiskluzových sněhových řetězů. Prostor mezi koly a podběhy, karosérií, rámem vozidla apod. musí být tak velký, aby při každém stavu zatížení vozidla byla dostatečná vůle mezi uvedenými pevnými částmi vozidla a koly s protiskluzovým zařízením.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 29

Kola, pneumatiky a plné pryžové obruče

(1) Kola vozidel musí být opatřena pneumatikami⁷⁶) — pokud při schválení technické způsobilosti typu není stanoveno jinak — a jim odpovídajícími ráfky. Pneumatiky musí být pro každý typ vozidla voleny tak, aby jejich druh, rozměry a huštění, způsob konstrukce a provedení odpovídaly podmínkám provozu, zejména celkové hmotnosti vozidla (tlaku nápravy) a jeho nejvyšší konstrukční rychlosti a přitom dosahovaly co největší životnosti a hospodárnosti. Na celém obvodu a v celé šířce běhounu musí být pneumatiky opatřeny profilovými drážkami nebo zářezy.

(2) Na vozidle — pokud při schválení technické způsobilosti typu není stanoveno jinak - smí být používáno pouze pneumatik doporučených pro daný typ vozidla výrobcem vozidla a výrobcem pneumatik.⁷⁷) Únosnost pneumatik nesmí být nižší, než je zatížení připadající na kolo (nápravu) vozidla.

(3) Na vozidle smí být současně použito různých druhů pneumatik jen v rozsahu připuštěném výrobcem vozidla. Různých druhů pneumatik se však nesmí použít na téže nápravě, s výjimkou nouzového dojetí.⁷⁸)

(4) Pneumatiky — včetně náhradních — musí být vždy řádně nahuštěny podle návodu výrobce vozidla nebo výrobce pneumatik. U dvojité montáže kol musí být pro huštění vnitřní pneumatiky ventily uspořádány a kola provedena tak, aby tlak vzduchu v pneumatice se dal kdykoli snadno upravovat nebo měřit, a to ze strany vnějšího kola, bez demontáže kol nebo jiné obtížné manipulace.

(5) Pláště pneumatik nesmějí mít na svém vnějším obvodu a bocích trhliny nebo poškození, které obnažují kordovou kostru nebo ji narušují. Činná plocha pláště pneumatiky musí mít po celém obvodu běhounu jasně viditelný vzorek s hloubkou drážek nebo zářezů nejméně 1 mm. Dnem, který stanoví federální ministerstvo dopravy, musí být pneumatiky opatřeny indikátory, které vizuálně spolehlivě vyznačují přípustnou míru opotřebení vzorku běhounu.

(6) Vzájemný rozdíl vnějších průměrů jednotlivých nezatížených pneumatik ve dvojité montáži nesmí být větší než 2 % vnějšího průměru.

(7) Pláště pneumatik mohou být protektorovány pouze za předpokladu, že to umožňuje jejich konstrukce a že je dostatečně silná vrstva pryže v koruně pneumatiky.

(8) Pláště pneumatik nesmějí být dodatečně nařezávány k vytvoření dostatečně hlubokého vzorku běhounu nebo za účelem zvýšení jejich záběrových vlastností. Výjimečně to mohou provádět pro speciální účely pouze původní výrobci pneumatik.

(9) Protiskluzové hroty smějí být používány pouze na vozidlech o celkové hmotnosti menší než 3,5 t v době od 15. listopadu do 31. března, a to za těchto podmínek:

1. - pneumatiky s hroty smějí být namontovány pouze na vozidla, která jsou opatřena za zadními koly lapači nečistot umístěnými podle § 28 odst. 2 písm. e),
2. - hroty musí být na všech kolech vozidla,
3. - hroty smějí být namontovány jen na typy pneumatik určené výrobcem; výrobce určí i způsob montáže a provedení hrotů,
4. - výška hrotů nad novým běhounem pneumatiky nesmí být větší než 2,5 mm,
5. - jsou-li pneumatiky s hroty po demontáži opět montovány, musí být smysl jejich otáčení při jízdě shodný s původním; proto musí být na těchto pneumatikách vyznačen smysl otáčení kola,
6. - brzdění a zrychlování nesmí být prudké,
7. - rychlost jízdy na pozemních komunikacích nesmí být větší než 100 km/h,
8. - vozidlo musí mít na zádi označení, jehož vzor stanoví federální ministerstvo dopravy.

(10) Speciální vozidla, u nichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřekročí 20 km/h, mohou být výjimečně opatřena plnými pryžovými obručemi; přitom nejvyšší statické zatížení nesmí překročit 100 kg na 1 cm šířky základní plochy obruče. Jestliže nejvyšší konstrukční rychlost vozidla nepřekročí 8 km/h, smí statické zatížení být až 125 kg.

(11) Plošné měrné zatížení tvrdé vozovky na skutečné stykové ploše nesmí překročit u pneumatik a u plných pryžových obručí 8 kg na 1 cm².⁷⁹)

§ 30

Pérování vozidel

(1) Pro odpérování vozidel — s výjimkou silničních tahačů s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 25 km/h, jednostopých motorových vozidel s objemem válců motoru nepřevyšujícím 50 cm³ a s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km/h a zvláštních motorových vozidel uvedených v části třetí, s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km/h — musí být použito vhodného odpružení, popřípadě doplněného vhodnými tlumiči pérování a eventuálně i stabilizátory. Pérování a jeho tlumení musí být voleno tak, aby vozidlo vykazovalo co nejmenší dynamické síly do vozovky a karosérie; zároveň musí být zajištěno co nejmenší boční vyklánění (kolébání) vozidla.

(2) Konstrukce a stav pružícího ústrojí nesmí být příčinou nízké životnosti karosérie a podvozkových částí vozidla, zvyšování únavy řidiče a cestujících ve vozidle, ani poškozování nákladu vozidla.

(3) Sanitní automobily musí být odpruženy tak, aby vykazovaly co nejnižší dosažitelné zrychlení karosérie ve všech směrech.

(4) Mezní hodnoty pro posouzení vlastností pérování vozidel stanoví federální ministerstvo dopravy.⁸⁰)

(5) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.